Macron! Další úspěšný krok ke světovládě elit!

Neuvěřitelná je naivita lidí, kteří se dali opět zmanipulovat ve prospěch záměrů oligarchie. Za francouzského prezidenta totiž zvolili Emmanuela Macrona, čili loutku v rukou elity, která bude poslušně plnit její vůli a uskutečňovat její záměry. Bude stát ne ve službách francouzského lidu, ale ve službách oligarchie a nenasytných globalistických elit, co se s největší pravděpodobností projeví divokým a neřízeným pokračováním přistěhovalectví, rozprodáváním francouzských strategických podniků Německu a USA, nebo tvorbou zákonů ve prospěch nejbohatších a v neprospěch obyčejných lidí. To povede k dalšímu ožebračování těch, co nemají mnoho a k dalšímu bohatnutí těch, co mají hodně.

Jak je ale možné, že se Francouzi dali takto oklamat?

Žel, stali se oběťmi velké mediální manipulace! Maximálně zarážející však je, že přece dlouhá desetiletí žijí v systému, ve kterém jsou bohatí a mocní vlastníky všech rozhodujících médií a mají silný vliv i na ty zdánlivě veřejnoprávní. Francouzi by proto měli vědět, že média dávno nešíří objektivní zpravodajství. Měli by vědět, že dávno šíří pouze účelovou propagandu na objednávku mocných.

Média jsou služebníkem elity a nástrojem manipulování a ovládání veřejného mínění. Tyto skutečnosti musí být zjevné každému, kdo není zcela slepý a dlouhodobě žije v takzvané demokracii západního typu. Začínají si to uvědomovat už i mnozí lidé u nás, ačkoliv na rozdíl od Francouzů mají čest žít v takzvané demokracii jen necelé tři desetiletí.

Francouzským médiím, spolu s mnoha jinými žraloky, kteří prozíravě vytušili, čímž je možné zalíbit se mocným a finančně tím pomoci se tedy opět podařil mimořádný husarský kousek. Vyzdvihováním Macrona, jako rytíře bez poskvrny a systematickým očerňováním Marine Le Pen, kterou spojovaly s veškerou možnou negativitou dokázaly nakonec dosáhnout vítězství svého kandidáta.

Jak je ale možné, že při přímo očividné jednostrannosti médií, oslavujících Macrona si voliči neuvědomili, o co tu jde? Jak je možné, že nepřehlédli jejich jidášské počínání, sloužící elitě a zaměřené proti skutečnému dobru národa? Jak je možné, že nepřehlédli mnohé další nekalé a manipulující kroky, jakými byly třeba shromáždění se zaplaceným publikem, oslavujícím Macrona?

Pro tuto pošetilost francouzského obyvatelstva, neschopného si jednou konečně uvědomit, kdo je vlastníkem médií a komu tedy slouží, pro tuto jejich trestuhodnou naivitu se k vládě za jejich vlastní pomoci dostaly síly, systematicky jdoucí proti zájmům francouzského národa, i proti zájmům všech ostatních národů evropské unie. Zdá se být opravdu až nepochopitelnou plytkost myšlení obyčejných lidí, kteří se dali opět takto oklamat. Lidí, kteří se nikdy hlouběji nezamýšleli nad tím, že vše by přece jen mohlo být úplně jinak, jak se jim elitami ovládanými médii předkládá.

Žel, smutná skutečnost je taková, že z těchto obyčejných lidí, sedících dennodenně před obrazovkami, plnými nenáročné, bezduché zábavy se stali lidé nemyslící. Lidé povrchně přijímající a bezmyšlenkovitě sledující vše možné i nemožné. Stali se z nich mělké bytosti, které v podstatě ani nemají čas na tvorbu svých vlastních názorů, svých vlastních postojů a svého vlastního přesvědčení, protože pod vlivem cíleného, širokospektrálního mediálního působení se neustále nacházejí pod vlivem cizích myšlenek a cizích názorů. A tak se stali jen jakousi třtinou ve větru, která se klátí v tu stranu, kam vane manipulující, mediální informační vítr.

Tímto způsobem však předali rozhodování za sebe i o sobě samých jiným! A sice těm, kteří z nich vědomě zformovali nemyslící, snadno manipulovatelnou masu. Prozatím totiž oligarchie ještě potřebuje souhlas této masy na legální zvolení svých vlastních, politických kandidátů, aby se učinilo zadost iluzi demokracie. Avšak masami samotnými manipulujícím způsobem zvolení vládní představitelé, kteří jsou služebníky elity budou postupně zákony oklešťovat práva nemyslících národů, a to až k takové hranici, že časem nebude vůbec potřebný žádný jejich souhlas. Vše rozhodování bude probíhat bez nich, co se bude rovnat absolutnímu převzetí moci elitami.

A k tomu to směřuje nejen ve Francii, ale také u nás, protože všude se postupuje podle stejného scénáře. V každém národě totiž existují jidáši a zrádci, kteří prosazují filozofii, záměry a agendu elity. Tito lidé se nacházejí v médiích, ve vysoké politice, v nevládních organizacích, jakož i všude tam, kde je možné ovlivňovat povědomí národa, který ženou mentálně i reálně do otroctví elit. Taková je žel situace v Evropě i na celém světě.

Co však s tím? Jak se tomu postavit? Čím tomu zabránit? Jak se můžeme stát namísto malých koleček, poslušně se kroutících v souladu se záměry oligarchie naopak zrnky písku, které způsobí skřípání tohoto rozjetého mechanismu?

V první řadě se nesmíme nechat donekonečna mediálně manipulovat. Musíme si uvědomit, že média fungují na bázi známé lidové moudrosti: koho chleba jíš, toho píseň zpívej. To znamená, že je nesmírně naivním ten, kdo se domnívá, že média šíří pravdu.

Ano, šíří sice pravdu, ale pouze pravdu jejich vlastníků! A právě tito vlastníci nás budou prostřednictvím svých médií neustále poučovat o tom, co je správné a co nesprávné. O tom, jak je třeba žít a jaké hodnoty uznávat. Nebo o tom, kdo je náš přítel a kdo nepřítel.

Pokud se ale budeme rozhodovat a jednat pod vlivem takovéhoto druhu informací, neposlouží to ve skutečnosti nám a nebude to dobré pro nás. Bude to dobré jedině pro elitu, snažící se o to, aby naše životní filozofie, náš způsob myšlení i naše vnímání toho, co je dobré a co špatné dokonale vyhovovalo její plánům. A můžete si být stoprocentně jisti, že tyto plány nejsou vůbec pozitivní, ani humanistické!

Pochopme jednou přece konečně, že ten, kdo se dostane do většinových médií, komu dají prostor, kdo je jimi vyzdvihován a kdo je jimi považován za osobnost nemůže být nikým jiným, než služebníkem bohatých a mocných, šířícím jejich názory a jejich propagandu.

Pochopme jednou konečně, že ten, proti komu média brojí, komu nemohou přijít na jméno, koho označují za nepřítele, není ve skutečnosti nepřítelem našim, ale nepřítelem záměrů bohatých a mocných, kterým hatí jejich plány.

Koho tedy média vyzdvihují, ten je zpravidla sluhou oligarchie. Ten zrazuje obyčejné lidi i jednotlivé národy, z čehož samozřejmě dobře finančně profituje.

Koho ale média zatracují, právě ten je častokrát skutečným služebníkem lidu, představujícím nepříjemnou překážku na cestě jejich absolutního ovládnutí elitou mocných.

Je však neuvěřitelně zarážející, že lidé jsou stále jako hluší a slepí! Že si dají namluvit, že černé je bílé a bílé je černé! Že tisíckrát opakovanou manipulující lež začnou považovat za pravdu! Že tisíckrát opakovanou absolutní hloupost začnou považovat za moudrost! Že přítele začnou považovat za nepřítele a zrádce, ale skutečného škůdce naopak za dobrodince. Že vraha považují za vzor nevinnosti a nevinných za zločince a vrahy.

Co si zaslouží lidé za to, že jsou tak povrchními, že si toto všechno dají namluvit? Co si zaslouží lidé, kteří mají možnost konfrontovat většinový a oficiální mediální názor s názorem alternativním, odhalujícím skutečná fakta, nebo minimálně vybízejícím k vlastnímu zamyšlení, ale oni tuto možnost vůbec nevyužijí?

Nezaslouží si snad tyto nemyslící ovce právě to zotročení, do kterého se je snaží vmanipulovat média a politici, zaprodání elitě? Nenesou právě tito lidičky ve své sebevražedné naivitě vlastní díl odpovědnosti za to, že jsou klamáni a že se s nimi manipuluje?

Pokud se nevzpamatujeme a nepřehlédneme, že nás bohatí a mocní chtějí prostřednictvím mediálně zmanipulované reality dotlačit k absolutní nadvládě nad našim osudem, naše procitnutí může být děsivé! A oligarchie dělá všechno možné proto, abychom neprocitli, nebo procitli až potom, když už bude pozdě. Když už bude smyčka na našem krku pevně zatažena!

Proto jsme celkovou atmosférou v společnosti neustále mravně a morální srážení. Proto jsou v nás podporovány a živeny všechny naše chyby a nedůstojné náklonnosti. Proto jsou naše životy směrovány pouze do užívání si a do materialistické honby za věcmi. Proto jsme zaplavováni mediálním balastem, vytvářejícím z nás nesamostatné, nemyslící bytosti bez vlastního názoru a vlastního přesvědčení a proto závislé na myšlenkách a názorech jiných. Na názorech jiných, kteří nám budou usilovně namlouvat, jak moc nám chtějí dobře a přitom nás ve skutečnosti nemají za nic a snaží se pouze o naše absolutní zotročení.

Pokud však lidé zůstanou povrchní a naivní natolik, že si toto vše nechají namluvit, může se nakonec stát, a systematicky to k tomu směřuje, že se jednoho dne skutečně probudí jako otroci s evidenčním číslem na implantovaných čipech, zcela vydáni na milost a nemilost elitě nejbohatších. Pak se jich však už nikdo nebude ptát na jejich názor, aby učinil zadost pokrytecké hře na demokracii, ale udělá s nimi, co jen bude chtít. A rozhodně to nebude nic dobrého! Neboť co dobrého můžete čekat od těch, co mají nad vámi absolutní moc, ale nemají vůbec žádné svědomí?

Probuďme proto! Mysleme a uvažujme! Více využívejme své cítění i své svědomí, které jsou nám mnohdy schopny zprostředkovat mnohem hlubší pohled na realitu, jako náš rozum. Rozum je totiž možné snadno oklamat tím, že se někdo hraje na dobráka, zatímco ve skutečnosti chce jen zlo. Jedině prostřednictvím našeho cítění však můžeme rozpoznat všechny dravé vlky, kteří k nám přicházejí v rouše beránčím.

Zkoumejme tedy a už v žádném případě naivně nevěřme všemu tomu, co nám jako pravdu a jediný správný názor předkládají současné oficiální média.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š