Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
Zatímco v nìkterých státech svìta pozitivismu jaksi a¾ pøebývá, jinde se ho dostává poskrovnu. V Americe je optimistický postoj takøka spoleèenskou nutností a tak se zdá, jako by to Amerièané se svými asertivnì vstøícnými projevy a¾...
|
Musím se vrátit k vlastním pro¾itkùm z doby normalizace, které se asi pøíli¹ neli¹ily od zku¹eností v¹ech èlenù mlèící vìt¹iny. A tady opìt nastoupí dal¹í paradoxy a renoncy televizní. V "utu¾eném" re¾imu v Ès. televizi se zøejmì i pro jistotu relace o...
|
Matìj a Bla¾ej byli bratøi. ®ili spolu, hospodaøili, ale li¹ili se od sebe jako noc a den, jako tì¾kopádný valach od hbitého høíbìte. Matìj byl pracovitý, od rána do veèera se nezastavil, ale døel jen proto, aby mìl co nejvíce vìcí. Z nièeho jiného se neumìl radovat. Mlad¹í Bla¾ej k...
|
Kateøina a Josef jsou krásný, harmonický pár. Jejich man¾elství trvá dvacet let a dlu¾no øíci, ¾e se na obloze jejich vztahu neobjevil ¾ádný bouøkový mrak. Obèas sice nìjaký ten obláèek pøe¹el, ale brzy se zase vyjasnilo. Jen¾e... V¾dycky se...
|
V jedné z maringotek cirkusu Renz sedìl mladý volti¾ér. To je artista, co jezdí na koni vsedì, vestoje i s hlavou a¾ u zemì, vyskakuje na nìj, dìlá na nìm stojky a salta. Hlavu mìl v dlaních a byl smutný. Z klece, která visela nad ním, se ozval papou¹ek: "Trrápení, trrápení?...
|
Rád se toulám pøírodou. Kochám se, jak by øekl Rudolf Hru¹ínský jako doktor z filmu Vesnièko má støedisková, tì¹ím se pohledy do krajiny, na panoramata, do lùna lesù i ¹irokých luk, raduji se z detailù - z rozkvetlé mateøídou¹ky na kraji cesty, z tøepotajícího se...
|
Ve vagonu Metra sedìl pán s vychrtlým oblièejem a hltal chleba z igelitového pytlíku. RAF RAF RAF. Tøikrát si rychle urafnul s vyvalenýma oèima a tì¾ce...
|
Dávno se zapomnìlo, ¾e se za druhé svìtové války nesmìlo tancovat. Vesnická zábava u Viktora zùstala jen ve vzpomínkách. Mládí v¹ak chtìlo své a tak se tanèilo na èerno ve stodole, pøi ¹kubaèkách a v malých jizbách, kde se zdaleka nedala roztoèit...
|
"Táto, vstávej! Co to tam je?" Nemilosrdnì burcuje maminka. Je desátého ledna, pùl sedmé ráno. Den se rodí velmi pomalu. V¹e je zastøeno ¹erem. Skrz okno pokojíku, které tvoøí nevýslovnì ostrou hranici mezi pohodou vytopené svìtnice a slotou venku...
|
Byl jednou jeden chlapeèek, anebo to byla holèièka, ono se to v tomto vìku tì¾ko pozná, kdy¾ je vidìt jenom hlavièka, tak radìji øekneme, ¾e to bylo dítì, no a to dítì velice rádo poslouchalo pohádky. Je¹tì neznalo písmenka, ale zato mìlo bujnou...
|
Dìji¹tìm tohoto skoro neuvìøitelného pøíbìhu je Nuselský most, py¹nì se vypínající nad stejnojmenným pra¾ským údolím. Hlavním hrdinou, mù¾eme-li zde tohoto oslovení pou¾ít, je mùj dlouholetý kamarád Ale¹. Ale¹ova pøítelkynì zdìdila po babièce Marii...
|
Klisna Aranka mìla jiskrnou, èernou srst, bujnou krev arabských pøedkù a rychlost anglického plnokrevníka. Byla velkou nadìjí dostihové stáje, proto o ni v¹ichni v¹emo¾nì peèovali. Nejvíc její stájník Pavel. Jednou na¹el v jejím boxu kotì, takového mourovatého kocourka. Vynesl ho...
|
Mezi mými èetnými pøáteli, kteøí opustili na¹i zem byl i Egon Lánský, jeden ze zakladatelù KANu. Ten se pøidal k na¹í "povysoko¹kolské" partì v roce 1963. Pøivedl ho mùj spolunocle¾ník z koleje Zdenìk, který ho poznal na vojnì ve Støíbøe. O Egonovi...
|
Ahojky ®o¾ko, pamatuje¹ na na¹e poslední pøedvánoèní posezení, jak pøi¹la øeè na mobily a v tu ránu Ti zazvonil v ta¹ce? Já tehdy ten svùj elegantní Samsung tenký a hladký jako had, co mi poøád klouzal z ruky a rozkládal...
|
Ka¾dá ¾enská si nìkdy potøebuje udìlat víkend sama pro sebe. V tomhle to mají chlapi snaz¹í, ti si za sebou umí zabouchnout dveøe. Stisknou tlaèítko a brána je zavøená. Nedostane se k nim ani zvuk, nato¾ pak starosti tìch druhých. ®enská ne...
|
