Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Iva,
ztra Blanka.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak jsme se plavili do Benátek
 
První polovina sedmdesátých let. Práv jsme se vzali a plánovali se enou drustevní byt, spolené potomky a zatím i pár cest po svt. Oba jsme mli práci, která nás bavila a zatím nám nikdo nebránil ani trávit spolené dovolené tam, kde jsme si páli. Byli jsme mladí a jak se komunisté myln domnívali, snad i dostaten hloupí a perspektivní. V em se ovšem velmi mýlili, hlavn kádrovák a fanatický komunista Sedmera v jihlavském Okresním kulturním stedisku, kde jsem byl metodikem pro mimoškolní vzdlávání.  
 
Pozdji za mnou pišel soudruh Sedmera s nekompromisní nabídkou vstupu do jeho strany a výtem výhod, které by mi to pineslo. Zatím to ale nehrozilo. A tak jsme s manelkou jednoho dne bez problém obdreli povolení k zájezdu do jugoslávské Rovin.
 
Autobus nás pevezl pes hory do úpln jiného svta, jaký jsme dosud neznali, do zem, která se svobodou svých obyvatel zcela lišila od jiných socialistických klecí, podízených novodobému ruskému impériu Brenva. Tady bylo Titovo ,,slobodno“, pestoe pro nás tehdy omezené poniujícími dohodami mezi vládami našich zemí. Aby našinci nemohli prchnout, nesmli vyjídt na Západ.
 
Rovinj - Rovigno bylo krásné poloitalské msto a my si vychutnávali koupání v moi i pobyt na nudistických pláích, potom jsme se naveer vraceli kolem malého autobusového nádraí, odkud co chvíli vyjídly autobusy do italského Trieste.
Terst patil kdysi Rakousko - Uhersku a il tam náš Josef Ressel, vynálezce lodního šroubu. Lístky byly levné a nebylo to daleko, jen pár kilometr. Rozhodli jsme se, e se tam podíváme.
 
Ale ne jsme se dostali  k realizaci této zajímavé myšlenky, upoutaly nás plakáty místních cestovek, zvoucí k celodennímu výletu lodí do italských Benátek. ekli jsme si s manelkou, e také zkusíme tohle!
 
en zazáily oi. Nemuseli jsme si nic íkat. Hlavami nám proplouvaly gondoly, tpytil se Doecí palác a hrbily se mosty nad kanály z Benátské maškarády pana Goldoniho. A tak jsme vyrazili do místních cestovek. V té první nás radostn uvítali, ne uvidli naše eskoslovenské pasy. „Litujeme, ale máme zákaz, nesmíme vás zaazovat do zájezd. Vaše vláda si to nepeje, ponvad vaši lidé utíkají na Západ."
 
Obešli jsme všech 26 cestovních kanceláí a v té poslední mi došla trplivost a vytáhl jsem z tašky jedno zapomenuté lejstro. Kopii mého dekretu estného konzula australského kníectví Hutt River, kterou jsem dal svého asu v Jihlav ovit notáem, opatit kolky a razítky.Vypadalo to velkolep a pracovnice cestovky s tím u nemly problém. Mohli jsme zaplatit a byli jsme zaazeni do zítejšího zájezdu lodí do Benátek. Brzy ráno, aby nás nevidl náš prvodce, jsme se odebrali k pístavišti. Na bílý výletní parník vstupovali nmetí pasaéi, kteí jen nedbale mávli celníkm ped nosy svými pasy. Mávli jsme i my svými eskoslovenskými zelenými s obrazem husitské pavézy a nastala pravá boue.


 

Doecí palác

„echoslováci! Ven z lod!" my jsme nehodlali odejít a já k tomu ješt zamával diplomatickým dekretem australského kníete pána, se zázraným úinkem „Sezame, otevi se!" Policisté se rozlédli kolem po ostatních turistech, kteí na vše vyjeven zírali. Potom se rychle rozhodli. Peluštili v rychlosti mé lejstro a pak vydolovali z brašny knihu se seznamem všech stát svta. Nakonec se nám omluvili, popáli píjemnou cestu do Benátek a velitel políbil mé en ruku. Ta ji ješt chvíli z toho všeho drela pekvapen ve vzduchu. Pak  jsme vypluli šastn do modrého Jadranu a k nám pišel sám kapitán, který nás velmi zdvoile pivítal na palub svého parníku a pozval na prohlídku kapitánského mstku. Rádi jsme pozvání pijali. Po návratu na palubu se shlukli kolem nás ostatní výletníci, kteí se vyptávali na naše australské kníectví a ádali kapitána, aby je také vzal na prohlídku svého mstku. „Lituji panstvo, mé pozvání bylo zcela výjimené a platilo pouze pro tyto dva diplomaty," odvtil kapitán, zasalutoval a vystoupal opt na svj mstek. To u se blíily Benátky s gondolami, mostem Rialto a s vzením dobrodruha a svdníka Giacomo Casanovy.
 
 
A my se vydali na pdu Itálie, nasávat dychtiv do sebe tu atmosféru dávných as republiky svatého Marka a maškarád, gondol a starých palác a mostu Rialto. Naveer jsme pozorovali pomalé rozsvcení rových luceren kolem palác a ped slavnou bazilikou.Vraceli jsme se zpt do Rovinje a mleli jsme. Byli jsme ješt plní dojm z Benátek. Kdy naše lo pirazila k pístavišti v Rovinji, tak houf cestujících, který se chtl vyhrnout z lodi, zadreli policisté: „Pokat, pokat, první pjdou diplomaté!" Velitel pišel k nám, zasalutoval a pokynul nám smrem k mstku. Prošli jsme na beh ulikou policist a tleskajících západních turist.
 
Naše pohádka definitivn skonila.                                                                  
 
Vladimír Kí
* * *
Ilustrace https://www.tyzden.sk/ https://de.wikipedia.org/wiki  https://www.radynacestu.cz/

Zobrazit všechny lánky autora
 

 

Komente
Posledn koment: 09.11.2023  08:28
 Datum
Jmno
Tma
 09.11.  08:28 Vladimr K
 03.11.  12:53 Vesuviana
 03.11.  08:06 Von
 03.11.  07:20 Pemek