Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Horymr,
ztra Bedich.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda, odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat. Tšíme se na vaše píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.


Neobyejná setkávání s Jiím Špánkem

Kdy jsme pišli v roce 1985 do San Franciska, mli jsme jako tehdy všichni ostatní nov píchozí emigranti, starostí nad hlavu. Hledání bytu, návštva kurz anglitiny, povinné lékaské prohlídky a vyizování administrativních náleitostí…

Pesto jsme si pomrn brzy našli nkolik eských pátel a pes n jsme získali kontakt na nkteré eské organizace. Navštvovali jsme eské bohosluby, které se konaly jednou msín v místnostech SF Univerzity, a také jsme si našli as na návštvu nkolika akcí, které poádal zdejší Sokol se sídlem v nedalekém San Mateu.

Psobila tu i eská národní rada americká, jejím pedsedou byl starý krajan a odedávna Sokol pan Jií Špánek, který byl pes svj pokroilý vk (narodil se v roce 1903) velmi inný. Pro Sokoly redigoval Sokolský vstník a byl také jakýmsi hlavním redaktorem a editorem Vstníku národní rady americké, který vycházel zhruba jednou za msíc. S Jiím a jeho paní Anikou jsme se seznámili na jedné z akcí Sokola a byli jsme pozváni do jejich domu v Burlingame jin od San Franciska, který se pro nás stal jakousi milou oázou, která nám hodn pipomínala domov.

Obývací pokoj mli Špánkovi vyzdobený portrétem prezidenta T. G. Masaryka, obrazem praského hradu a jinými obrázky z domova, nechyblo ale ani eské sklo nebo malovaná keramika. A na stole se vdy pi naší návštv objevily eské buchty nebo bábovka, které upekla paní Anika.

Pomník T. G. M. v San Francisku (o kterém se píše i v kníce Všechny moje Ameriky)

A jak pibývala spolená posezení na dvoe nebo zahrádce pod palmou a citroníky, dozvídal jsem se stále víc o zajímavých píhodách a dobrodrustvích, které proil starý pán ve svém ivot doma, a hlavn v zahranií. Podle jeho vyprávní byl u jako šestnáctiletý kluk za Rakousko Uherska inný v odboji proti monarchii, kdy pomáhal „eské mafii" v odposlouchávání rozhovor mezi Prahou a Vídní. Bylo to podle nho docela jednoduché. Kluci napojili dráty, které nahodili pomocí rybáských prut na telefonní vedení. Za války za to samozejm hrozily písné a bn i hrdelní tresty. To si prý ale vbec nepipouštli. A naštstí nebyli odhaleni. Jií vystudoval reálku, ale na další studia pak chybly peníze - vyuil se tedy elektrotechnikem a svém znalosti si pak rozšíil dalším studiem v tomto oboru. Pracoval v nm pozdji i v zahranií.

Po první svtové válce zaal Jií Špánek psobit v Sokolském hnutí a byl v roce 1926 vybrán, aby odešel do Francie, kde ml psobit jako funkcioná mezi tamními Sokoly. To se mu bez problém dailo a do okupace Francie nmeckými vojsky. Nebyl by to on, kdyby nenavázal styky s nkdejším eskoslovenským vyslancem Osuským a nezapojil se do odboje proti Nmcm. Podle jeho líení byl nkolikrát vyslýchán Gestapem, ale vdycky se mu podailo njak vyváznout.

Po skonení války, kdy u se rozhodoval, e se vrátí do osvobozené vlasti, se doma dostali k moci komunisté. A tak místo cesty dom následovalo putování lodí za oceán do Ameriky. Tady se Jií usadil v Kalifornii a asem se stal podnikatelem, oenil se a ml dva syny, pak ovdovl. A nakonec potkal paní Aniku, Moravanku od Brna, se kterou se u v pozdním vku oenil. Svému Sokolu zstal vrný samozejm i v Americe a stal se jeho významným inovníkem, byl zván i na celoamerické akce do Chicaga a jinam.

Jak jsem pochopil z jeho vyprávní, byl zejm jedním z tch, kdo prosadili v San Francisku sbírku a pak stavbu pomníku s bustou T. G. Masaryka v Rové zahrad parku Golden Gate. Stojí tam dodnes a o narozeninách našeho prvního prezidenta se u ní scházejí krajané k oslavám. Kdy pan Špánek zjistil, e jsem doma publikoval v novinách a asopisech a e jsem dokonce vydal ped mým odchodem do exilu pár kníek, okamit mne poádal o spolupráci pi vydávání obou vstník a byl spokojen, kdy jsem neodmítl. Nebylo to ale vbec lehké. Nkteí krajané ho nemli rádi pro jeho nkdy píliš rázné prosazování svých názor, pokud byl pesvden, e jsou správné. A také já jsem nkdy uvaoval o tom, e odejdu a e svérázného starého pána ponechám svému osudu. Ale nikdy k tomu naštstí nedošlo. Vdy jsme se njak smíili a já pak pi káv rád naslouchal jeho vyprávní.

Jednou mi ukázal nkolik ísel asopisu, který v pkných barvách a na kídovém papíe vydávalo eskoslovenské ministerstvo zahranií v eštin a anglitin pro krajany. „Podívej, tohle jsem si pivezl z domova. Pro n jsem jakýsi „starokrajan“, protoe jsem v cizin u tolik let. Povaují m za naprosto neškodného. A tak tam obas zajedu a pašuji tam rzné naše tiskoviny a materiály. Zatím mi na to nepišli." smál se pan Jií. Asi vzpomínal na svá klukovská léta, kdy psobil pro eskou „Mafii“.

Komunisty nesnášel a s radostí provádl totalitnímu reimu to nejhorší, co mohl. Obas ho navštvovali zajímaví krajané, které jsem ml nkdy píleitost blíe poznat. Patili mezi n teba manelé Ingrišovi. Paní Anika byla jejich blízkou píbuznou, a tak jsem ml píleitost k setkání s autorem trampských písniek, a hlavn slavné Niagáry, skladatelem, filmaem a moeplavcem Eduardem Ingrišem. Nebo také s novináem Jokou Pejskarem, který v té dob práv pipravoval svou kníku o lidech, kteí utíkali pes „eleznou oponu". Po rozhovoru se mnou tam zaadil i mj píbh.

A pak jsem jednoho dne pijel navštívit pana Jiího Špánka, abych s ním pipravil další íslo Vstníku, jak mne o to pedem a naléhav poádal. To ale tentokrát muselo pokat, protoe mj hostitel ml práv návštvu, které m hned pedstavil. Byl to štíhlý starý pán, který mi pevn stiskl ruku. „To je pan plukovník Kašpar Pátý. Urit si budete chtít trochu popovídat a já mám njakou práci, tak vás chvíli nechám o samot." pravil pan Jií a po anglicku zmizel. Rozhovor s panem Pátým trval tém hodinu. Bývalý armádní plukovník, za kterého jsem ho povaoval, byl velmi zvdavý. Vyptával se mne na všechno, co jsem proil doma ped odchodem do emigrace, chtl znát podrobnosti. Divil jsem se o co vše má zájem, a nakonec m taková a neomalená všetenost u zaínala zlobit. Krajan to snad vycítil, omluvil se mi, podkoval za as, který jsem mu vnoval a rozlouil se.

A chvíli poté se objevil Jií Špánek, který se usmíval a nešetil dobrou náladou. „Tak ti gratuluji, prošel jsi provrkou", sdlil mi vesele a na mj udivený výraz se jen rozesmál. „Práv t provila CIA, pan plukovník pro n toti pracuje." Nevdl jsem, co na to íci a pokládal jsem to za jeden z jeho šprým, kterými nkdy pi dobré nálad udivoval okolí. A pustil jsem to z hlavy.

Na tu píhodu jsem si vzpomnl a mnohem pozdji, v dob, kdy u pan Jií neil. A to tehdy, kdy se mi do rukou dostaly kníky vzpomínek eskoslovenských rozvdík, kteí uprchli na Západ. Myslím, e to byl pan Frolík, kdo napsal, e po píchodu do Ameriky ml to štstí, e se setkal „se špionem ze všech nejšpionovatjším, Kašparem Pátým, který ješt ve svých tém devadesáti letech pracoval pro americkou tajnou slubu".

Jií Špánek byl krom všech svých jiných aktivit také vynálezcem. Jeho v Americe oficiáln patentovaný vynález se nazýval „Spanek Roaster" a byl to jakýsi nevelký jednoduchý kovový stojan na opékání kuat nebo v Americe tolik oblíbených krocan, který byl vtipn ešen. I s drbeí se prost postavil do trouby na peká, kam pak stéká tuk. A navíc se po obvodu dají zavsit kovové jehlice se špízem nebo slaninou k opékání. Jak mi prozradil, k vynálezu opékae ho inspirovala kdysi u ve Francii za války Eifelova v. Kdy prý ml velký hlad, pedstavil si na jejím vrcholu nabodnuté opeené kue. Roastr pak skuten navrhl, vylepšil a – patentoval, a po jeho smrti ho vystavoval na celostátních expozicích, vyrábl a prodával do celých Spojených stát a snad i do zahranií jeho syn.

Tém kadá návštva u Špánk byla ním neobyejná. Pi jedné z nich mne pan Jií informoval, e byl jako zástupce eských organizací pozván na odhalení památníku Gloria Victis ve dvoran budovy Státu Kalifornie na ulici Van Ness v San Francisku. Jedná se o pomník obtem maarského povstání v roce 1956, krvav potlaeného ruskými tanky. A je to zárove i památník porobeným národm stední Evropy. K mému pekvapení mne na tu slavnost vzal sebou a navíc mne tam seznámil se známým americkým senátorem maarského pvodu Tomem Lantosem, se kterým jsem si pak pi spoleném obd mohl dlouze pohovoit o všem, co nás v tom roce 1986 zajímalo a vzrušovalo na mezinárodní situaci ve vztahu k našim zemím.

Jií Špánek se u bohuel osvobození své vlasti od komunistické totality, jak si to vtšinu ivota pál, u nedokal. Zemel v listopadu roku 1987 a byl uloen na národním hbitov v Chicagu.

 
Vladimír Kí
* * *
Zobrazit všechny lánky autora
 

 
 
 

Komente
Posledn koment: 09.12.2023  18:13
 Datum
Jmno
Tma
 09.12.  18:13 Vladimr K
 05.12.  19:24 Vesuviana
 05.12.  17:55 Jaroslava
 05.12.  08:35 Von