Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Iva,
ztra Blanka.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda, odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným.

V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat. Tšíme se na vaše píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.


Den s proslulým otuilcem

Tento den nastal tém ped pl stoletím na jae roku 1974. Celý proitek jsem ml uloený mnoho let hluboko ve svém pamovém šuplíku své mozkovny a as na nj nanášel vrstvy prachu.

A ped nkolika týdny se mi dostala do ruky kniha od Václava idka „Sám ve víru zdymadel“, kde autor popisuje svou pípravu a samotný prbh plavby ze Slap do Prahy pes  štchovické a vranské zdymadlo. tení to bylo pro m poutavé mimo jiné také proto, e celou pípravu a samotnou ostrou plavbu po zdravotní stránce jistil mj otec MUDr. Jaroslav Hnuta, o em je v knize na nkolika místech zmínka. Na nkolika ádcích jsem se doetl i o sob, kdy jsem se stal ve svých devíti letech úastníkem jednoho z trénink tohoto proslulého dálkového plavce.

O panu idkovi jsem vdl pouze to, e v roce 1980 emigroval. Rozhodl jsem se, e se ho pokusím po mnoha letech kontaktovat. Obrátil jsem se na jedno eské nakladatelství, o kterém jsem zjistil, e s autorem výše zmiované knihy spolupracoval. Ml jsem štstí na velmi ochotnou paní šéfradaktorku Evu Stíovskou, která mi slíbila, e m kontakt poskytne. K mému velkému pekvapení mi asi po tech hodinách zvoní telefon a na druhém konci se ozývá pan idek. Byl jsem nesmírn potšen, oekával jsem ohledn hledání spojení mravení práci s nejistým výsledkem. Od té doby jsme si vymnili nkolik e- mail a já slíbil, e se pokusím  oprášit vzpomínky a napsat nco o tom, jak jsem tento den tenkrát proíval.

Jednoho dne na jae v roce 1974 mi mj otec oznámil, e se spolu zúastníme jako doprovod tréninku známého dálkového plavce Václava idka od slapské ke štchovické pehrad. V té dob jsem ji, co by mladší ák, plaval závodn za praskou Slavii. Na akci jsem se strašn tšil. Velmi brzy ráno jsme se sešli na pístavišti praské paroplavby, kde mi byl otcem pan idek oficiáln pedstaven. Hned na zaátku na m udlal velký dojem, bylo chladno pomrn sychravé poasí, byl obleen na lehko v tmav zeleném triku s krátkými rukávy. Psobil na m hned velmi sympaticky. Z pístavišt jsme vypluli jedním z parníku tamní flotily, nevím, byl-li to Vyšehrad nebo Labe.

Plavba m velmi bavila, dobrodruné pro m bylo proplouvání pes ob zdymadla vranské a štchovické pehrady, kdy jsme v plavebních komorách ve Vraném stoupali o 17 a ve Štchovicích o 21 metr. Cestou jsme probírali dnešní tréninkový plán. Cesta celkem rychle ubhla, ocitli jsme se záhy na behu pod slapskou pehradou. Poasí bylo pod psa, chlad byl doprovázen deštm a mlhou.

Mj táta s panem idkem nafoukli naší doprovodnou lo, malý nafukovací lun. Václav se pevlékl do plavek, zaujaly m jeho bledmodré masivní plavecké brýle a vodvzdorné hodinky. Voda  dosahovala na teplomru +7°C, poasí bylo ím dál tím nepíznivjší, pesto jsme pi levém behu vypluli. Otec vesloval zády ke smru plavby, já se vezl a hlídal smr, Václav plaval vedle nás.

Déš neustával, mlha se nezvedala, brzy jsme byli s otcem komplet promoeni, stejn dopadly i naše zásoby jídla. Po nkolika stech metrech plavby se náhle nad hladinou z mlhy zaalo vynoovat svtlo a blíilo se stále k nám, byl to obrovský parník, jen nám zkíil cestu. Na poslední chvíli jsme se mu díky Václavovi, který vas zbystil nebezpeí, vyhnuli. Táta nic nevidl, protoe vesloval zády po smru plavby.

Po této píhod mí dosplí spoleníci rozhodli vzhledem k nepíznivým okolnostem trénink pedasn ukonit. Já jsem to nebezpeí blíící se kolize s velkým parníkem svým dtským pohledem píliš nevnímal, pln jsem dvoval svým dosplým prvodcm, táta byl pro m  v té dob naprostou autoritou a cítil jsem se s ním v bezpeí, tentý pocit jsem ml i z Václava, e jako vynikající dálkový plavec peci všechny nástrahy hrav zvládne.

Po ukonení tréninku jsme ped štchovickou pehradou nasedli opt na parník a  ji bez komplikací dopluli do Prahy. Myslím, e pes citelný chlad jsem ani nenastydl. Celý den jsem povaoval za jedno z mých úasných dtských dobrodruství. Ostrý maraton se konal v srpnu tého roku, po letech je mi líto, e jsem nebyl lenem doprovodného týmu, rodie m na tu dobu zaídili prázdninový pobyt na Šumav. Bohuel nemám ji s kým konzultovat prbh celé akce, mj otec ji ped nkolika lety zemel…

Doufám, e si s Václavem vymníme ješt  mnoho mail, je mezi námi stále o em psát, jsem moc rád, e m po tolika letech a pouze po jednom osobním setkání povauje za svého pítele. Na závr musím konstatovat, e m velmi mrzí, e jsem tuto knihu nenalezl díve a s panem Václavem idkem nenavázal kontakt ji ped lety.

 
Jaroslav Hnuta

***
Druhý obrázek: Pod štchovickou pehradou, z levé strany MUDr. Jaroslav Hnuta senior, idi Jií Bayer a maratonec Václav idek
Anotaní ilustrace Pod slapskou pehradou - kolá Olgy Janíkové
 
 
 


Komente
Posledn koment: 24.11.2023  11:43
 Datum
Jmno
Tma
 24.11.  11:43 Vclav Podkovn
 22.11.  07:09 Evussa
 21.11.  20:48 Renata
 21.11.  09:18 Vladimr K
 19.11.  22:04 Pemek
 19.11.  17:33 Jaroslava
 19.11.  12:33 Pemek
 19.11.  11:56 Ivan
 19.11.  11:48 caryfuk
 19.11.  11:07 Von
 19.11.  11:04 Vesuviana
 19.11.  10:16 Vclav
 19.11.  09:54 Vclav
 19.11.  09:32 Ivan
 19.11.  09:01 Von