Nedá mi to, přece jen se ještě ozvu. Nejprve ten "čudlík"-tohle slovo je moje trochu dětinská obrana proti "zlomyslné až podlé" technice, ale máš reht, já zase nesnáším "kostlivce ve skříni". A tím vstupem jsem se pokoušela trochu odlehčit řeči, zdálo se mi, že to dostává moc zlobivý nádech, proto taky jsem pokoušela Imreho těmi ženskými. Vždyť to má být dobré setkávání pro ženy i muže a až na některá témata to tak opravdu i je. Podívej se třeba, jak se zvýšily reakce na Petrovy klučecí vzpomínky. My holky jsme najednou mohly mít společná léta už od primy a četly to jako i svoje vzpomínky.----A ztracený duch hovorů? Popsala jsi to přesně tím "jen tak" nakouknutím do kanceláře!---A zmizelé náměty? no, my nově přišlé o nich nevíme, už jsme je nazažily (víš, možná by stálo zato zkusit to právě s námi, třeba bychom se chytly. Já zatím mám dost pestrosti v tom, že se snažím pročíst se až do dávných měsíců, na diskuse ještě zdaleka nedošlo a teprve nedávno jsem si zvykla zaskočit aspoň na fotogalerii - zprvu jsem to brala tak, že je to spíš doména těch, co fotit umí a nadto umí i ten zázrak - dávat své fotky na stránky TPIu. A ještě mi ani nenapadlo zkoumat Klub, staré diskuze - to už bych si počítač mohla vzít rovnou do postele. A víš, není každý tak nápaditý, jako ty, navíc od počátku "tipová" - ne že bych byla puťka, ale jaksi pořád se necítím práva moc natřepávat ještě nedorostlá křidýlka. A nevzdávej to, jestli v sobě ještě najdeš důvěru, že bychom tě postrádali a že tě v tom nenecháme.