Nejste v tom sami...
Datum:
31.10.2009 09:01
Od:
venca (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Tro¹ka nostalgie
Poøád je¹tì mám pocit nováèka, který má akorát tak mlèet a naslouchat zku¹eným - no ale nemám na to povahu - i kdy¾ nìkde vzadu v hlavì mi zvoneèek cinká "dostane¹ po palici".Já toti¾ kromì pocitu nováèka vím, ¾e ¹éfovat redakci je setsakramentský, pracuje¹ s tím, co ti ostatní nabídnou, vybírá¹, sna¾í¹ se vyhovìt i zachovat tváø èasopisu, nezklouznout pøíli¹ z podoby, kterou jsi tomu chtìl dát. A díky Ludmile ten ST je a je nám drahý a mluvím za sebe - je záchranné lanko zpìt do plného ¾ivota.-- Ani mne ta nálada nemocí, ponurosti vìku netì¹í a i na mne iniciátorka rubriky pùsobí stejnì jako na Magdalénku. Ten první èlánek jsem se sna¾ila nekomentovat pøíli¹, ale øíkala jsem si - bo¾e to je spí¹ diplomka, ne¾ populární pøiblí¾ení tématu - nejsme tu sice vìt¹inou lidé zcela neznalí a nevzdìlaní, ale ta záplava termínù, stavba vìt, no do¹krábala jsem se konce èlánku, nejsem zvyklá utíkat. -- A na závìr, jako souhlas, mùj pøíbìh:bydleli jsme v Praze ke konci man¾elova ¾ivota pár metrù od Karlova námìstí. Tam byl dennì "sraz" dùchodcù. Posedávali na lavièkách, mluvili o nemocech a krmili holuby. Aè starý a nemocný - Jan se tomu parku na hony vyhýbal - "to u¾ bych si podepsal jízdenku do rakve", øíkal ... a mìl pravdu...