Zasmìjme se
24.09 - Dva ptáci sedí na stromì. Samièka je velice rozru¹ená. Sameèek ji uklidòuje: Musí¹ mi vìøit, miláèku! Ten krou¾ek mám skuteènì z ornitologické stanice.
Nahlí¾í kohout oknem do pokoje a vidí na stole krásnì malované kraslice. Kroutí hlavou a mumlá si pro sebe: Tak mám takový pocit, jako by mi nìkdo nasadil parohy!
Èápi mají poradu s hodnocením. Hlásí, co kdo nesl, míry a váhy, dvojèata a trojèata... V pozadí sedí takový malý èápíèek a poøád nic. Zeptají se ho: Tak cos ty udìlal?
Já jsem jenom postra¹il jednu sleènu.
Dvì vla¹tovky sedí na telefonním vedení. Jedna se ozve: Ta ¾enská má ale hlas!
Má, potvrzuje druhá vla¹tovka.
Mì u¾ z nìho brnìjí nohy.
Pøihlásí se slavík do ptaèí soutì¾e. Na otázku proè odpovìdìl: Proè bych se zrovna já nemohl stát zlatým Gottem, kdy¾ Gott byl u¾ tolikrát zlatým slavíkem?
Vrabec pøiletìl pozdì v noci domù.
Kdes byl? zeptá se pøísnì man¾elka.
Sedìl jsem na televizi.
Smutný èáp poslouchá hrdlièku a øíká si: Tvùj hlas volá k lásce hrám... a já abych to pak oddøel!
Pavel
