Písmenková víla bydlí v zámku, který je postavený ze samých písmenek. Má dlouhé bílé šaty i závoj vyšitý různobarevnými písmenky. Uprostřed zámku je sál, kde písmenka bydlí, malá, velká, i barevná. Každé písmenko má svoji kapsičku a jsou srovnané pěkně podle abecedy. Na zámku přebývá také rytíř Slovíčko, který víle s písmenky pomáhá. Kontroluje, jestli nejsou písmenka ve slovech přeházená. Večer rytíř projde celý zámek, podívá se, zda písmenka pěkně spí a neponocují. Ale jednou zaslechl ze sálu šepot, potom křik a hluk. Písmenka se hašteřila a přela o to, které písmenko je nejdůležitější. Překřikovala se navzájem. Já jsem první v abecedě, volalo A, prostřední N vykřikovalo, já začínám slovo "nejdůležitější" a já mám zase háček, nedalo se poslední Ž. Rytíř Slovíčko je okřiknul, " písmenka hloupá, všechna jste důležitá, protože spolu tvoříte slova, která lidé potřebují, aby se mezi sebou dorozuměli". Písmenka ztichla a rytíř pokračoval, "kdyby některé chybělo, slova by nedávala smysl".