I dnes si představíme známého umělce, Josefa Václava Myslbeka, nar. 20. června 1848 v Praze (zemřel 2.6.1922 rovněž v Praze), jeden z nejvýznamnějších sochařů přelomu 19. a 20. století a zakladatel novodobého českého sochařství.
V letech 1864-1866 se učil v dílně Tomáše Seidana a pracoval jako jeho pomocník na zakázce soch pro vídeňský Arsenal. Ve Vídni se seznámil s Václavem Levým a po návratu Václava Levého z Říma pak pracoval v jeho ateliéru. Současně pak studoval Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Matyáše Trenkwalda. Po studiích nějakou dobu pobýval v Německu-Drážďanech v ateliéru Ernsta Julia Hähnela.
Po návratu z Německa si Myslbek zařídil v Praze svoji sochařskou dílnu. V letech 1885-1896 působil jako profesor sochařství na Uměleckoprůmyslové škole a později na Akademii výtvarných umění v Praze, kde působil až do roku 1919. Vychoval řadu předních sochařů-Otakar Švec, Herbert Masaryk, Bohumil Kafka, Jan Štursa, Otakar Španiel, Josef Jiříkovský, Jaroslav Brůha, Břetislav Benda a mnoho dalších.
V r. 1878 navštívil Paříž, aby se seznámil s moderním francouzským sochařstvím.
Mezi jeho přáteli byli nejen umělci, ale i významní podnikatelé. Navštěvoval umělecký kroužek v kavárně Union na Národní třídě, kde se scházeli Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Alois Jirásek a další.
Myslbekovo sochařské dílo bylo od počátku ovlivněno klasicismem, novorenesancí, antikou a secesí. Velký vliv na něm měl malíř Josef Mánes a podobně jako on vytvářel typy českých bájných hrdinů i skutečné osobnosti české historie. Vrcholné dílo Myslbekovy tvorby je jezdecká socha sv. Václava, která je umístěna na Václavském náměstí. Na tomto díle pracoval přes třicet let.
Výčet jeho soch, pomníků, náhrobků, podobizen a bust by byl velmi obsáhlý. Proto nabízím internetovou adresu, kde se na jeho dílo můžete podívat:

https://www.google.com/search?q=Josef+V%C3%A1clav+Myslbek,sochy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwiOlpWckvPiAhXcwcQBHcEXDqQQiR56BAgKEAw&biw=1920&bih=1007