Dnes si připomeneme Miroslava Krejčího, českého hudebního skladatele a pedagoga, nar. 4. listopadu 1891 v Rychnově nad Kněžnou (zemřel 29.12.1964 v Praze).
Už jako malý chlapec projevoval hudební nadání a první skladbičky, které zapsala jeho matka, složil, když mu byly čtyři roky. Už od šesti let hrál na klavír. Po studiu na gymnáziu studoval na Karlově univerzitě v Praze přírodopis, zeměpis a hudební vědu. Přitom ještě studoval soukromě u Vítězslava Nováka skladbu. Po studiích vyučoval na středních školách v Praze a Litoměřicích, od r. 1943 pak byl profesorem skladby na Konzervatoři v Praze. O tři roky později se stal členem České akademie věd a umění.
Miroslav Krejčí byl neobyčejně pracovitý hudební skladatel téměř ve všech hudebních formách. Psal velká vokální díla (opera Léto, kantáta Svatební píseň, oratorium Smrt Kristova, Mše D-dur aj.), orchestrální skladby (Král Lávra, Malá suita, Lidová slavnost, Jaro ve vlasti, Čtyři skladby podle obrazů Maxe Švabinského aj.), klavírní skladby (Tance, Chvalozpěv, Variace na téma Vítězslava Nováka aj.), varhanní skladby (Tři skladby, Chorální předehry na staročeské písně duchovní aj.), skladby pro jiné sólové nástroje, dua, tria, kvartety, kvintety, sextety a jiné komorní skladby. Kromě toho zkomponoval mnoho písní, písňových cyklů a sborů. Výčet jeho prací by byl velmi obsáhlý. Jeho silnou stránkou byla lyrika a ve svých skladbách často využíval polyfonní techniku. Jeho skladby byly prováděny předními československými umělci a získaly řadu ocenění.