Již v roce 1922 získal pilotní licenci jako předváděcí a zkušební pilot a tím také začala řada jeho úspěchů. V roce 1925 se stal šéfpilotem u Robertsons Aircraft Company, která vyhrála v soutěži o federální kontrakt Air Mail route ze St. Louis do Chicaga. V roce 1927 se mu podařilo získat sponzory v Ryan Aeronautical Company San Diego v Kalifornii, kteří postavili jeho slavné letadlo...

V práci bylo veselo a oslavy skončily v pozdních hodinách. Jelikož mi ujel poslední autobus, musela jsem se plížit temnými ulicemi pěšky, asi 15 minut. Všude ticho, zlověstné ticho pro toho, kdo má obrovskou představivost. Dozníval ve mně ještě filmový horor z minulého pátku, když se na obrazovce proháněl vrah osamělých žen...

Mnoho osobností slova i písma rádo vzpomíná na svého učitele češtiny. Také já jsem měl to štěstí a potkal jsem člověka, který mě poznamenal na celý život. Byl jím pan profesor dr. Václav Martinů, příbuzný známého hudebního skladatele. Pečoval o můj jazykový růst od sekundy do oktávy a mnohé jeho zásady ctím dodnes, i když...

Také dostáváte v různých poštovních a letákových zásilkách výzvy k přispění na cokoli? Já jsem srdce měkkého a tak jsem se nechala obměkčit různými nadacemi a fondy. Nejsem bohatá, a tak přispívám po stokorunce na Fond ohrožených dětí, Nadaci Naše dítě, Charitě v Kostelci, Hospici Anežky České...

Tahle vánoční kapitola je zcela surrealistická a popisuje události, které nám dodnes připadají neskutečné. Byly také příčinou toho, že jsme měli na dlouhou doba zajištěny hrůzostrašné emigrantské sny. Všechno začalo nevinně. Napřed se zde vyřádil holandský Santa Klaas, Sinter Klaas, což je náš obyčejný Mikuláš. Slaví se tu daleko víc, než v Čechách...

Kdo by nevzpomínal rád na vánoce svého dětství! Má trpělivá a laskavá babička Eliška uměla i v těch nejskromnějších poměrech navodit tu kouzelnou atmosféru, o kterou by žádné dítě na světě nemělo být ochuzeno. Už samotné přípravy, nejdřív důkladné gruntování, do kterého jsme se rády zapojily i my děti, vědouce své. Vždyť po té troše námahy následovaly už jen...

Když jsem se onehdy procházel ulicí "Ve Smečkách" a střídavě se vyhýbal psím výkalům a autům na chodníku, začal jsem přemýšlet, co s těmi nedbalými páníčky a paničkami, kteří nechávají své miláčky kálet kdekoliv, aniž by je napadlo to po nich uklidit. Za viníky však považuji nejen nesvědomité psí majitele...

Zvláště teď před svátky, kdy nakupujeme dárky a nosíme u sebe větší obnos peněz musíme být velmi ostražití. Připomeňme si alespoň nejdůležitější zásady proti okradení. Tyto zásady se dají shrnout do stručného desatera...

Čas plynul rychle, někdy se nám zdálo, že se všechno okolo nás odehrálo ve vteřině a pak zase, že už dlouho přihlížíme nějaké absurdní divadelní hře od Samuela Becketta. Problémy s domovem eskalovaly, každou polední přestávku vyplňovalo psaní dopisů do Československa...

Zvolili jsme rostlinu, která podtrhuje slavnostní atmosféru končícího roku. Husté větve s výraznou vůní doplněné pevnými šiškami jsou ozdobou zahrady i interiéru. Jedle rostou v počtu přes 40 druhů v severním mírném pásmu, v severní Africe a Himaláji. Jsou náročnější na...

Dnešní den nebyl stvořen právě k procházkám. Pršelo, foukal vítr, bylo to takové dušičkové počasí, však to znáte. Po obědě zazvonil telefon a známá mě zvala do našeho muzea k posezení s tématem adventu. Moc se mi nechtělo. Protože však jsem zvědavá ženská, vypravila jsem se. A to co mě čekalo lze těžko vyjádřit. Uvítání v aule muzea vonící František, vánoční koledy, vůně cukroví...

Pes aristokrat inspiroval mne článek paní Dagmar Tiché s názvem "Než se rozhodneme." Měli jsme vždycky doma plno všelijaké havěti,v nuzných dobách i hospodářská zvířata,aby bylo co do hrnce. Kočky nosily děti domů odevšad, kanáry, andulky, želvy u nás lezly pod nohama a pes jezevčík byl samozřejmostí...

Tisíce lidí denně usedají k počítači. Někteří jej mají jako pracovní nástroj, jiní v něm hledají odpovědi na jakoukoliv otázku z jakéhokoliv oboru. A mnozí z těch, kteří si počítač oblíbili, jej využívají jako komunikační prostředek, jako nástroj k písemnému rozhovoru s někým dočasně cizím, který žije a pracuje kdesi daleko, v jiném městě či místě, ve zcela jiném prostředí, ve zcela jiném oboru...

Je možné, že někomu z vás připadá ta naše emigrace samá legrace a skoro žádné problémy. Všechno je relativní. Také tu nepíšu úplně všechno, co námi lomcovalo, protože nemíním pořádat veřejnou vivisekci. Naše každodenní existence se skládala ze spousty událostí, které se od sebe velmi lišily. Byly většinou velmi závažné. Mnohé byly neřešitelné...