Bylo tam vzrušení a možná i kapka strachu, který všechno umocňoval. Že je profesionálním pilotem, to klukům raději neříká. Neví, jak by se na to tvářili a mohli by mít divné poznámky. S uniformou také byly menší problémy, ale ty se vyřešily přímo v oděvní firmě v Prostějově...

Orlovské ženy ani netuší, před čím se zřejmě uchránily, když jejich radnice včas zamítla svůj "převratný" nápad postavit uprostřed města mešitu. Nic proti slušným muslimům, řada z nich patří mezi mé přátele, v Izraeli jsem viděl mnoho mešit, v nichž se Palestinci pětkrát denně bez problémů klanějí...

Již 12. ročník veletrhu erotické kultury Erotica Sex 2006 proběhl na Výstavišti v Praze - Holešovicích. Praha se tak na čtyři listopadové dny stala centrem erotické kultury a hostitelem nejvýznamnější akce tohoto druhu v České republice. Denně byla pro návštěvníky připravena nabídka...

Teprve sedmnáct let uplynulo od doby, kdy jsme byli členy všelikých brigád socialistické práce. Účastníci se v nich zavazovali vykonávat řadu prací, které by stejně museli udělat, a do politické mluvy překládali aktivity, které se jim zamlouvaly. Jednou z nich bylo utužování kolektivu...

Do Japonska to bylo ještě asi 12 000 km, když jsem zažil první šok. Po necelých dvou hodinách letu z Prahy jsem vystoupil na letišti Heathrow v Londýně. V odbavovací hale jsem si vybral svůj kufr a zeptal jsem se velmi lámanou angličtinou letištního zřízence v uniformě, nejmíň kapitána britských aerolinek, který vypadal jako Ind a asi jím i byl, kudy se dostanu...

Tak se letos, jako každoročně, už od roku 1901, udílely Nobelovy ceny. Bezesporu největší uznání, jakého se může vědci, umělci, či politikovi dostat. Každý čtenář si řekne, že o tom přece už všechno dávno ví. Když náhodou neví, tak to aspoň předstírá. Přesto si dovoluji nabídnout povídání o Alfredu Nobelovi a o šlechtičně českého původu...

aneb co se ještě kde slaví kolem 1. a 2. listopadu. Den mrtvých je mexický svátek, který se slaví 1. a 2. listopadu, tedy na Všech svatých a Dušiček. Je v mírnější formě slaven i jinde v Jižní Americe, na Filipínách a ve Spojených Státech, tam, kde žije hodně Mexičanů. Na ty, kteří něco takového vidí poprvé, působí tento svátek velice strašidelně a podivně...

V článku Jak námi manipulují jsem psal o tom, jak Bernaysem inspirované propagační kanceláře pro tzv. Public relations, PR, znající mechanismy a motivy skupinového vědomí, dokáží na objednávku řídit a usměrňovat veřejné mínění, či zakrývat nebo přetvářet politické skutečnosti. Podívejme se pro příklad na první válku v Perském zálivu roku 1991...

Spisovatel Bohumír Strnadel - Četyna se narodil v Trojanovicích, v rodné chalupě žil až do své smrti a právě v ní tvořil díla, která do té doby neměla obdoby. Jeho koníčkem byla historie, a ta mu byla inspirací i k jeho románům - Jednou za slunovratu, Zbojníci, Valašský vojvoda, Koliby v soumraku, Živly, Besedy na staré valše, Poselství zapomenutých a dalších...

Jednou za pošmourného mrazivého zimního odpoledne jsme odněkud vraceli autem domů, když tu manžela přepadla naléhavá potřeba odskočit si na velkou. "Ten oběd byl nějaký mastný nebo co... Ježíšmárjá, domů to už nevydržím!" Široko daleko žádný hájíček. Krajina rovná jako stůl...

Jára Cimmerman byl tak hluboce dojat projevy sympatií, kterých se mu dostalo od místních obyvatel, že se rozhodl na tomto místě nějaký čas setrvat. Rozhlížel se z Vaalsbergu a uviděl západním směrem příjemnou krajinu. Byl to zajímavý kousek zeměkoule, velikosti 3,37 čtverečního kilometru, který se svojí špičkou dotýkal nejvyššího bodu Nizozemí a nazýval se Moresnet...

Manžel zabouchnul dveře a cupitavým krokem obešel auto. Pak mi dvorně nabídl rámě a už jsme si to vyšlapovali směrem k nedalekému parku. Pod nohama nám šustilo první nazlátlé listí. Ostatní barvilo vzrostlé stromy do palety tak nádherné, že by ji snad žádný z nás nevymyslil. Inu příroda si před zimním odpočinkem pokaždé zahýří až člověk žasne...

V pondělním komentáři MFDnes nám zástupce šéfredaktora Buchert sdělil, že jsme těžko definovatelní a uchopitelní. A že manželka odstupujícího premiéra Pavla Topolánková udělala chybu, když se prý "neracionálně" uchýlila pod naše křídla. Má si podle autora příště dát pozor...

Byl jsem požádán, abych na tomto symposiu pronesl úvahu na téma globalizace a přiznám se, že jsem zprvu nevěděl, co si mám s tou poctou počít. Nejsem, abych tak řekl, přes globalizaci expert a tuším, že by jiní tu úlohu zastali líp. Ovšemže mi ten pojem není neznám; o globalizaci se mluví a píše...