Než jsem si zvykla, že na vánoce není mráz a sníh, ale krásných 24 stupňů a všude kvetou kytičky, pár let mi to trvalo.Vždycky se mi zdálo, že slavíme vánoce v červnu. Ale človek si zvykne na všechno, a dokonce už jsem si zvykla slavit Vánoce i v Cartagene, na Karibském pobřeží, kde je v prosinci ve dne, v noci 34 st. Ale to nejdůležitější je, že vánoce jsou tady...

Před 3 lety, zde, ve Valašském Meziříčí na Obchodní akademii bylo zahájena Univerzita třetího věku. V dubnu 2004 jsme všichni, kdo jsme tuto Universitu navštěvovali, byli slavnostně promováni na Univerzitě Palackého v Olomouci. Dále nám bylo umožněno pokračovat ještě ve 4. ročníku, který snad jako jediní v republice, právě studujeme...

Ze zubařů mám strach odjakživa. Nepopsatelný! Není to normální strach. Je to fóbie. Dodnes jsem se s ní nenaučila žít. S tímto paralyzujícím strachem a mužem mého života po boku jsem vstoupila tedy do čekárny zubního specialisty na předměstí Sacramenta...

...kuchyň mu celá léta slouží jako dílna a na větší desce na stole pak pečlivými řezy oživuje figurky v betlémech, jejich počet má přesně evidován v kalendáříku a dne 19. října 2004 odevzdal dvěstěpětapadesátý a další čtyři má pro zákazníky, kterých je pořád velmi mnoho...

Z archivu fotografií pořízených mým skromným "Olympuskem" jsem vybral tři pohledy z okna a přemýšlím, co bych k tomu rozumného napsal. Žádné filozofické úvahy, žádná moudra mně nenapadají, žádné mimořádné zážitky se k fotkám neváží. První skýtá banální pohled z paneláku na plochu vnitrobloku, která zůstala zelená a plochá jen proto, že..

jsou v elektronické podobě to, co v mluveném projevu dlouhé vysvětlování, mimika tváře a gestikulace. Posmívají se tam, kde bychom použili zvednutý koutek úst nebo vytažené obočí, mračí se u vět, které byly řečeny zvýšeným hlasem. A smějí se, když sami sebe nebereme vážně....

Tak jako slepí tápou v našem světě, tak i my tápeme ve světě slepých – nevíme o nich ve velké většině nic. A přece tu jsou. Ale naše komunity jsou od sebe vzájemně odříznuty. Nevidomí nás nevidí a my je přehlížíme. Malý příklad. Kdo z nás zná jméno hluchoslepé Heleny Kellerové, kdo ví něco víc o tvůrci Braillova písma?

Stejné tajemno, jako s cukrovím, páchala maminka s vánočními dárky. Tajila je, jako bychom vždy byli nesmírně překvapeni, cože to ten jéžišek zase přinesl? „Ponožky!“, jásal pravidelně tatínek. My se sestrou jsme se radovaly povinně také, i když dárky byly zcela předvídatelné. Nejhorší doba nastala, když se nám přehouplo dvanáct let a maminka usoudila, že jest třeba začít pořizovat výbavu...

ještě jednou se tam chci vrátit. Za těch několik dnů, které jsem v Londýně strávila, mně Londýn poodkryl svou tvář a navždy tak zůstane jedním z měst, do kterého se chci rozhodně vracet. Asi jediným negativem byla dlouhá a únavná cesta. Ovšem jinak výlet neměl chybu a obsahoval vše...

"Získat čestný doktorát v Uzbekistánu se mi jeví snazší, než získat titul čestného občana města v naší zemi. Jednoduše proto, že doma není nikdo prorokem," uvedl prezident České republiky Václav Klaus při převzetí dekretu o jmenování čestným občanem města Kopřivnice...

Sleduji samozřejmně pečlivě na internetu i v novinách a časopisech probíhající debatu o vstupu České republiky do EU. Sleduji všechno, někdy s obavami a někdy s ...

Někde jsem četl, že "jaro je doba rašení. Ve skutečnosti dobou rašení je podzim. Pokud se díváme na přírodu, je sice pravda, že podzim je konec roku, ale skoro víc je pravda, že podzim je začátek roku. Listy usychají proto, že nastává zima, ale usychají také proto, že nasazují na nové pupence, malé jako třaskavá kapsle, z nichž vybuchne jaro...

Lidé narození pod planetou Střelec VIDÍ! Tito lidé jsou neustále v dobré náladě, jsou otevření k problémům druhých lidí a proto jsou velmi vhodní pro kněžské povolání. Touží po spravedlnosti a všeobecné mravnosti. Nad vším hodně přemýšlejí, všechny prožitky neustále probírají a v duchu znova prožívají. Mají filosofické sklony ...

Pomyslné křtiny slavilo „dítě“ občanského sdružení Senior v Domě kultury města Ostravy 9. listopadu – slavnostně se zde zahajoval provoz Počítačového centra pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Porod tohoto dítěte byl ve značné míře financován z prostředků grantu Evropské unie, ovšem stovkami hodin práce se na něm podíleli i samotní členové společnosti Senior. Tento projekt je unikátní v rámci celé republiky...