Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Oto,
zítra Jaroslav.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Indie, zemì kontrastù (2)
 
Indie, slovo vonící koøe­ním, exotikou, dálkami a zcela vlastní historií, která šla svou prastarou cestou dávno pøed tím, ne¾ v Evropì vùbec nìjaká historie zaèala; také druhá nejlidnatìjší zemì na svìtì s témìø miliardou obyvatel, rodná vlast Mahátmá Gan­dhího.
Èlovìk má pocit, ¾e aby ji alespoò trochu po­znal, potøeboval by k tomu mìsíce. A já mìl  k dispozici pouze necelé dva dny v pauze mezi ob­chodními jednáními a od­letem zpìt do Evropy. Na­štìstí pouhých dvì stì ki­lometrù od hlavního mìsta Dillí je Agra, mìsto starých indických øemesel, ale pøe­devším mìsto, ve kterém stojí Tád¾ Mahal, snad nej­známìjší indická památka. A» u¾ se dopravíte do Agry jakkoliv, autobusem, autem, musíte je nechat asi kilometr pøed Tád¾ Maha­lem. Indové si této památky velice cení, a aby ji co nej­ménì zneèistili nesmí v nejbli¾ším pásmu kolem nìj jezdit ¾ádná auta se spalovacím motorem. Dále u¾ pouze elektrobusem cyklorikšou, v Indii snad nejobvyklejším zpùsobem pøepravy na krátké vzdálenosti. Vstupné do Tád¾ Mahalu je pro cizince, dosti vysoké  (750 rupií, tedy asi 590 Kè),  pro samotné Indy to stojí sotva desetinu této èástky. Dá se to ale pochopit. Údr¾ba této pa­mátky stojí dost penìz a pro Indy je to kus jejich ná­rodní historie.
Pøekroèením hlavní vstupní brány Tád¾ Mahalu jako byste vstoupili do jiného svìta. Za zády jste nechali špinavé ulice s  odpadky, pobíhajícími vepøíky a rá­musem, pøed vámi se ot­vírá pohled na krásné stavby, zahrady a peèlivì støi¾ený anglický trávník. Stavitel Tád¾ Mahalu, Šach­hd¾ahan, vládl v Indii v 17. století. Jeho dìdeèek Akbar i otec D¾ahand¾ír vybudovali mocné impé­rium a uèinili Agru sídlem svého královského rodu Mughalù. Kdy¾ Šachd¾a­han usedl v roce 1627 na trùn, mìl vše, co si mohl orientální vládce pøát – ob­rovské impérium, neome­zené bohatství, pohodlí a luxus, a nade vše svou milovanou man¾elku Mumtaz Mahal.
 
A právì její smrt pøi narození ètvrtého dítìte dala podnìt k vybudování Tád¾ Ma­halu.
Øíká se, ¾e Šachd¾a­han slíbil své paní pøed smrtí, ¾e vybuduje památník, který bude vìènì symbolizovat jeho lásku. Její smrt  ho zcela zdrtila a veškeré své síly i bohatství vrhl do výstavby jejího po­smrtného památníku. Tád¾ Mahal je tedy vlastnì mau­zoleum, hrobka Mumtaz Mahal je v jeho geometric­kém støedu. Je taky nád­herným projevem lásky mu¾e ke své ¾enì. Vý­stavba Tád¾ Mahalu trvala dvacet let od roku 1623 a podílelo se na ní více ne¾ dvacet tisíc dìlníkù. I dnes, témìø  o  400 let pozdìji, zùstává stavba zá­øivì bílá. Pro její výstavbu byly pou¾ity nejkvalitnìjší materiály.
Od základù a¾ po špièku kopule je Tád¾ Mahal vy­budován z  bílého mra­moru, zvaného makrana, který se tì¾í v Indickém Rád¾astánu. Tento druh mramoru je zcela kompaktní, povrch není pórovitý a proto ne­dochází k jeho zneèiš»o­vání. Bohatá ornamentální výzdoba mramoro­vých ploch není provedena barvami, které po èase vy­blednou. Byla  pou¾ita  technologie vkládání drahých   kamenù  (jaspis, chal­cedon, achát, karneol, moøské korály i pravé dia­manty) do mramoru. Jeden motiv kvítku, kterých jsou po celé stavbì tisíce, se skládá z nìkolika desítek kouskù pøesnì opracova­ného kamene. Výsledné dílo je pak témìø vìèné. Kvìtinové a ornamentální motivy uvnitø i vnì jsou doplnìny ci­táty z  koránu, které jsou vyvedeny z èerného mra­moru. Mramor makrana i vìtšina pou¾itých drahých kamenù jsou poloprùsvitné a celá stavba odrá¾í dopa­dající svìtlo. Nejkrásnìjší prý je pøi  mìsíèním úplòku nebo pøi východu slunce. Uprostøed dne se na stìny, na které dopadá slunce, témìø nedá dívat, jak oslòují. Kolem hlavní stavby jsou dùmyslnì rozvedeny vodní kanály s mramorovými bøehy a efekt zrcadlení dodává krásné stavbì ještì  další  rozmìr.
 
Tád¾ Mahal je postaven na bøehu øeky Jamuny, aby jej šach  mìl na dohled ze svého  královského paláce v Èervené pevnosti. Šachd¾ahan mìl prý v plánu postavit kopii Tád¾ Mahalu z  èerného mra­moru na druhé stranì øeky jako hrobku, do ní¾ by byl po smrti  pohøben on. To se mu  ji¾ nepodaøilo, proto¾e jeho vlastní syn, Aurangzeb,  který  mìl   ji¾ dost tatíèkova utrácení,  prohlásil Šachd¾ahana za nepøíèet­ného a do konce ¾ivota jej uvìznil v jeho paláci. Na­konec mu tedy zùstal pouze pohled z okna.
 
Šachd¾ahan je pohøben vedle své man¾elky Mumtaz Ma­hal. Øemeslo vkládání kamenù do mramoru se zachovalo dodnes. Je to rodinné øe­meslo, které se dìdí z generace na generaci. Tyto výrobky jsou také po­hádkovì drahé. Bohatì zdobený stolek 60 x 100 cm stojí tøeba 7000 USD.  Takový stolek je ale výsledkem více ne¾ roèní práce a ob­sahuje stovky kamenù. Takovými penìzi nedisponuji, ale  našla se alespoò malá krabièka na klenoty, kterou jsem si mohl dovolit koupit své man¾elce. Byla ze stejného mramoru a zdo­bená stejným zpùsobem jako stavba, které jeden milující vládce zasvìtil celý svùj ¾ivot…
Pavel Maòásek
 
Pokraèování pøíštì…


Komentáøe
Poslední komentáø: 21.08.2006  13:18
 Datum
Jméno
Téma
 21.08.  13:18 Jarda pensisté a senioøi
 21.08.  03:36 Alfons Jarda to popletl
 20.08.  23:51 Jarda cestující penzisti
 20.08.  11:22 Alfons Jen co mnì Topolánkovci zvednou dùchod
 20.08.  10:55 gagiknedlik Tád¾ Mahál