Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Jaroslav,
zítra Vlastislav.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Mám moc bujnou fantazii?


Jsem u¾ postarší pán, dùchodce èi senior, jak se dnes øíká. Mám tudí¾ dost èasu studovat, brouzdat po netu a èíst nekonformní èlánky na rùzných webech.


Doèetl jsem se, jak prezident USA W. Wilson mluvil pøed první svìtovou válkou o míru a pøipravoval válku, jak potopení Lusitanie vyburcovalo veøejnost k úèasti na ní. Seznámil jsem se s vìdeckými zpùsoby zpracovávání mas k dosa¾ení souhlasu s politickými cíly, pøi nich¾ se vyznamenali Bernays, Ledbetter i Hitler. Doèetl jsem se, jak USA donutily podvázáním japonské ekonomické a teritoriální expanze tuto zemi k válce, jak vládì pøedem známé, pro veøejnost pøekvapivé napadení Pearl Harboru vyu¾ili k nadšenému zapojení Amerièanù do další války, která se po nìkolika dnech stala svìtovou. Vím, jak Hitler napadením glivické vysílaèky pod falešnou vlajkou získal poslední váhající Nìmce k napadení Polska. Seznámil jsem se s pozadím Operace úspìch, kdy USA v r. 1953 dosáhli svr¾ení guatemalského prezidenta Arbenze, pøièem¾ se podobné scénáøe s ekonomickým pozadím odehrály i v dalších jihoamerických státech. Dnes u¾ se ví pravda o tzv. Tonkinském incidentu, který oficiálnì vedl k zahájení vietnamské války, jsou známa fakta o první válce v Iráku, do ní¾ byl Amerièany vmanévrován Saddám Hussain, a do boje proti nìmu i další státy. Úplného ovládnutí Iráku dosáhly USA a¾ v druhé irácké válce, pro ni¾ byl vymyšlen strašák Hussainových zbraní hromadného nièení (ZHN). I tuto válku podpoøily mnohé zemì a nezapomenutelnou úlohu v ní sehrál nejen Bush ml., ale také britský Tony Blair. Jsou také obecnì známé pochybné okolnosti útoku na Svìtové obchodní centrum a dùsledky, které mìl „boj proti terorismu“ na omezení amerických obèanských práv. Abych nebyl jednostranný, je tøeba také zmínit podivné teroristické útoky na èin¾ovní domy v Rusku, které tehdy umo¾nily novì zvolenému presidentu Putinovi obnovit za souhlasu veøejnosti válku proti Èeèensku a posílit svou moc a autoritu.


Proè tato struèná rekapitulace mocenských hrátek? Abych mohl navázat se svými fantazijními pøedstavami, které se ve svìtle pøedchozích událostí nemusí jevit tak konspiraènì bláznivé.
Bush se svou politikou unipolárního svìta, americké svìtovlády, pøíliš neuspìl, vyvolal obecný odpor, a povìst USA ve svìtì znaènì poklesla. Obamovo zvolení presidentem pøineslo spoustu nadìjí, a jeho pøedvolební sliby vyvolaly v mnohých nadšení. Je tì¾ké øíci, do jaké míry je myslel vá¾nì, a do jaké míry si uvìdomoval, ¾e jsou nereálné. Dnes u¾ vidíme, ¾e je ve skuteènosti jen prodlou¾enou rukou mocenských sil, které hýbaly i pøedchozími prezidenty. Rukou o to nebezpeènìjší, ¾e má osobní charisma, které tìm pøedchozím chybìlo.


Skoème tedy do souèasnosti. Spojené státy stojí na hranici bankrotu, jejich státní dluh je nesplatitelný a tisknou další nièím nekryté peníze. Evropou hýbe mo¾ný státní bankrot Øecka, a ten americký se skrývá v pouhých notickách. USA mají ve svìtì stovky vojenských základen, které nìco stojí, poèetný kontingent vojákù v Iráku a Afganistanu a nemají u¾ finanèní prostøedky k plnìní svých strategických cílù. Proto volají po posílení vojenské pøítomnosti èlenských státù NATO v Afganistanu, proto asi donutily Francii, Británii a Itálii k anga¾má proti Lybii. Jí dlu¾í miliardy dolarù, a lákavým strategickým cílem je té¾ ovládnutí naftových zdrojù, podobnì jako v Iráku. Bylo tudí¾ tøeba podivínského Kaddáfího mezinárodnì zdiskreditovat, a podle ji¾ døíve uplatnìných vzorù svrhnout. To ovšem není snadný úkol, vezmeme-li v úvahu, ¾e lybijské obyvatelstvo po¾ívá ve svìtì ojedinìlých a nadstandardních sociálních výhod plynoucích ze státního obchodu s ropou, a ¾e tamní kmenové spoleèenství má svá specifika.


Zemìtøesení s vlnou cunami v Japonsku zpùsobilo znaèné škody, a nejhorší je tamní jaderná katastrofa, budící vzpomínky na Hirošimu. Za situace, kdy Japonci po¾adují po 66 letech od války pøestìhování váleèné základny USA na Okinawì, a kdy jejich auta výraznì konkurují americkému automobilovému prùmyslu posti¾enému krizí, je na místì zvá¾it, zda šlo opravdu o katastrofu pøírodní. V èase, kdy na nìkterých serverech probíhají diskuse o základnách HAARP, o zemìtøasných a klimatických zbraních, vyvstávají rovnì¾ otázky, proè Rusko a Èína schválily bez problémù rezoluci RB o Lybii, umo¾òující vést proti tomuto èlenskému státu OSN faktickou válku. Nemohlo to být proto, ¾e jim jejich tajné slu¾by daly zprávu, ¾e v Japonsku mohlo jít o nasazení nové zemìtøasné zbranì, nebo ¾e dokonce jaderné elektrárny byly zasa¾eny nìjakým haarpovým výbojem pomocí satelitu?


Neovládly je obavy z mo¾ných následkù vetování rezoluce? Ona ani ta lidnatá a rozvíjející se Èína, se „sejfy plnými dolarù“ si asi nemù¾e moc vyskakovat pøi neobvyklém suchu a za hrùzné pøedstavy, ¾e by se z nevysvìtlitelných dùvodù mohla protrhnout gigantická pøehrada na øece Jang´ce.


Také poèínání presidenta Sarkozyho je podivné. Ještì nedávno se s Kaddáfím pøátelil, ten prý dokonce pøispìl na jeho volební kampaò. Aè došlo se strany Lybie ke zrušení nìkterých objemných vojenských zakázek, pøece jen ten obrat postoje je pozoruhodný. Francie je zemí s nejvyšším poètem atomových elektráren na svìtì, kdyby znièení Fukušimy bylo opravdu výsledkem umìlého zásahu, patøila by zemì galského kohouta mezi nejohro¾enìjší. A prémie ve formì diskreditace Strauss-Kahna, protikandidáta na presidenta, je také zajímavou motivací.


V této souvislosti je tøeba se také zamyslet nad protiatomovou hysterií v SRN a nad kroky kancléøky Merkelové a koneckoncù i nad zmìnou nìmeckého vládního stanoviska na válku v Lybii. Nemù¾e to být dùsledek podivného šíøení bakterie coli, o ní¾ mnozí vìdci tvrdí, ¾e musela být umìle vytvoøena v laboratoøi?


Vloni v létì došlo v Rusku k neobvykle dlouhodobému suchu, k rozsáhlým po¾árùm v okolí Moskvy, které nìkteøí lidé, jako napø. ruský akademik Nikolaj Levašov, pøisuzují dùsledku pùsobení klimatických zbraní. Škody vznikly ohromné nejen na majetku, úrodì, ale i na zdraví obyvatel. Rusko bylo i za totalitního re¾imu vlastí mnoha vynikajících vìdcù a není tøeba pochybovat o tom, ¾e tací tam bádají v o mnoho lepších podmínkách i dnes. Dá se pøedpokládat, ¾e i Rusové vyvinuli zbranì podobného charakteru, a ¾e je za urèitých podmínek doká¾í pou¾ít k odstrašení protivníka. Podíváme-li se tímto prismatem na rùst pøírodních katastrof v USA, nemusí být takováto domnìnka daleka od pravdy.


Co dodat. ®e mám moc bujnou fantazii?
To posuïte sami!

Ivo Krieshofer

 



Komentáøe
Poslední komentáø: 07.07.2011  14:20
 Datum
Jméno
Téma
 07.07.  14:20 tanas mám moc bujnou fantazii
 30.06.  14:41 lu¹titel Bystré oèko
 30.06.  06:14 Dixi
 30.06.  03:47 kmet Je podivné,
 29.06.  23:57 Bystré oèko kdo je kmet?
 29.06.  20:22 Kotoèka ve¨lká fantasie
 29.06.  14:50 Gabi-florka
 29.06.  14:40 Ivo
 29.06.  11:24 emach
 29.06.  08:15 ferbl
 29.06.  08:06 Agin Mám moc bujnou fantazii?
 29.06.  07:54 Jaroslav dobrá rada
 29.06.  07:20 kmet Doporuèují