Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Robert,
zítra Blahoslav.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pra¾ský hrad
 
Osídlení a zástavba na místì dnešního Pra¾ského hradu se datuje a¾ do naší dávné minulosti. Nejstarší doklad o osídlení hradního ostrohu pochází z osmého století. V pøedrománském a ranì románském období byl hrad vystavìn, s výjimkou sakrálních staveb, ze døeva. První kamenná obytná budova byl palác pra¾ského biskupa kolem roku 1060. Je to Staré proboštství na tøetím nádvoøí Hradu a souèasnì je také nejstarší zachovalou kamennou budovou na èeském území. Teprve v roce 1135 byla zahájena pøestavba hradu do kamenné podoby. V tomto roce, jak uvádí kronikáø zvaný Kanovník Vyšehradský se zaèala Praha pøestavovat po zpùsobu latinských mìst. Z ranì støedovìkého hradištì zaèala promìna na kamenný hrad. Pøestavovat zaèal kní¾e Sobìslav a pokraèovali jeho následníci. Vyvrcholila za vlády druhého èeského krále Vladislava II. Hrad byl obehnán kamennou hradbou, nové hradby byly lemovány ètyømi vì¾emi. V polovinì 12. století byl hrad ostøelován a byl zde i první po¾ár, oboje zanechalo znaèné škody.
 
S nástupem Pøemysla Otakara I. na èeský trùn se dìdickým právem podaøilo obnovit královský titul v Èechách.Toto právo bylo stvrzeno císaøem Fridrichem II. vydáním Zlaté bully sicilské a uznáno i pape¾em. To byl rok 1212. Ji¾ další panovník, Pøemysl Otakar II., také zvaný král ¾elezný a zlatý, byl korunován v bazilice svatého Víta na Hradì. Po po¾áru v roce 1303 byl Hrad dlouho neobyvatelný. Po vymøení posledního Pøemyslovce Václava III., zavra¾dìného v Olomouci, se stal králem nejdøíve Rudolf I Habsburský a po roce Jindøich Korutanský. Poté volbou èeských pánù se stal man¾elem poslední Pøemyslovny Elišky Jan Lucemburský. Ale ani ten se o Hrad moc nestaral. Jeho opravu a výstavbu zaèal a¾ jeho syn, Karel markrabì moravský. Ten chtìl z Hradu udìlat skuteènou královskou rezidenci jako centrum a symbol svìtské a duchovní moci.
V roce 1344 zalo¾il gotickou katedrálu a nechal pøestavìt i královský palác. Po jeho korunovaci na císaøe øímského se ji¾ jako Karel IV. sna¾il pøemìnit Pra¾ský hrad na sídlo hodné èeského krále a øímského císaøe. Petr Parléø se v roce 1356 stal vedoucím katedrální huti. Stavba katedrály byla zamýšlena jako korunovaèní a pohøební kostel. Mìla být jako kostel nad hroby zemských patronù, jako schrána pro vzácné relikvie, které Karel IV. sbíral po celé Evropì. Po své smrti zde byl Karel IV. pohøben ve vlastní hrobce.
 
Ani jeho syn, Václav IV. se nedo¾il dokonèení stavby katedrály. Za husitských bouøí, podle kronikáøe Vavøince z Bøezové, zde „Pra¾ané spálili v roce 1421 mistrovské obrazy a oltáøní tabule velmi drahocenné“. Po skonèení husitských bouøí se vlády ujal Zikmund a po nìm Albrecht II. Habsburský, oba jenom na krátký èas. Ani jeden z dalších panovníkù nesídlil na Hradì. Hrad chátral a pustl. Teprve v roce 1483 pøinutili bouøe Pra¾anù tehdejšího krále, Vladislava k pøestìhování na Hrad. Vladislav se pustil do modernizace Hradu, pøestavbu vedl architekt Ried. Ten pøebudoval a rozšíøil královský palác. Nejvýznamnìjší zásah do vzhledu a tradic pra¾ského Hradu byl vznik reprezentativního trùnního sálu, dnes ho známe jako Vladislavský sál.
V roce 1541 ovlivnil výstavbu Hradu velký po¾ár, který zasáhl znaènou èást Malé Strany, Hradèan a mnoho budov uvnitø areálu. Uspíšilo se tím rozšíøení nového slohu a výstavba mnoha palácù významných šlechtických rodù na východním výbì¾ku hradního ostrohu. Ji¾ní vì¾ katedrály dostala nové ukonèení. Pronikavou zmìnu ¾ivota Hradu pøineslo panování císaøe Rudolfa II.. Pøestìhoval se do Prahy a tím se pra¾ský Hrad stal císaøskou rezidencí. Do Prahy pøijelo mnoho umìlcù, architektù a tehdejších vìdcù. Pøibudovalo se nové severní køídlo, kde je Španìlský sál a Rudolfova galerie. Hrad se rozšíøil i o Lví dvùr. Po nástupu jeho bratra Matyáše konèí pomalu slavná éra pra¾ského Hradu. Za krále Ferdinanda II. byla vybudována nová pøístupová cesta na Hrad, Ferdinand III. nechal vybudovat samostatnou èást pro císaøovnu a tím zastavìl poslední mezeru v této èásti. Proto¾e za obléhání Švédù byla galerie na pra¾ském hradì vyloupena, zakoupil novou sbírku obrazù. V roce 1673 císaø Leopold I. polo¾il základní kámen k barokní dostavbì katedrály svatého Víta. Vznikla také nová Jízdárna za Jelením pøíkopem. Jako další panovník zanechal významnou stopu Karel VI., který nechal, mimo jiných úprav, vzniknout nové kapli pøi bazilice svatého Jiøí pro blahoøeèení Jana Nepomuckého.
 
Marie Terezie hlavnì zpoèátku své vlády likvidovala škody, které zde zanechaly francouzská, saská a pruská vojska. Zalo¾ila na Hradì v roce 1754 Ústav zchudlých šlechtièen a také zahájila pøestavbu Nového paláce. Skoro dvacet let trvající pøestavba dala pra¾skému Hradu dnešní podobu. Josef II. zrušil v roce 1782 klášter svatého Jiøí, z Letohrádku se stala dìlostøelecká laboratoø, z Míèovny a Jízdárny byly vojenské sklady. Také ve známé  „josefínské dra¾bì“ rozprodal za pakatel všechny zbytky rudolfínských sbírek, mimo jiných to byl i obraz Dürera „Rù¾encová slavnost“. Klášter sám byl promìnìn na dìlostøelecká kasárna.
 
V roce 1791 byly z Vídnì do Prahy pøevezeny korunovaèní klenoty a po vystavení ulo¾eny do Korunní komory. Bylo to u pøíle¾itosti korunovace Leopolda II., který byl korunován v katedrále svatého Víta. V 19. století vznikla Jednota pro dostavìní hlavního chrámu svatého Víta. Ustanovila se 22. kvìtna 1859. V první fázi, v letech 1961 a¾ 1873, byla opravena stará èást katedrály a v roce 1873 byl polo¾en základní kámen k novodobé dostavbì tak, jak ji známe dnes. Hrad na zaèátku 20. století byl zpustlý. S výjimkou dostavby sv. Víta se zde nic nedìlalo. President T.G.Masaryk chtìl situaci radikálnì zmìnit. Zaèala rozsáhlá adaptace hradního areálu, souèasnì s dostavbou a¾ do vysvìcení v roce 1929 chrámu sv. Víta. V úpravách pokraèoval i Edvard Beneš. Za války byly nìkteré èásti areálu poškozeny, vyhoøela Míèovna. Po válce se v úpravách pokraèovalo. V roce 1948 byla znaèná èást Hradu uzavøena. Po roce 1968 jsou sice opravena prùèelí Nového pláce. A uzavíralo se dál, Královská zahrada, Ji¾ní zahrady, Jelení pøíkop, Ba¾antnice, vì¾ katedrály a další. Teprve po roce 1989 se zaèínají opravovat zahrady, nádvoøí, stavby.
Olga Kotaèka
Další èlánky autorky:
Sbìratelská náru¾ivost
Sleèna Sylva
Kup chleba a pøikládej!
Anne Christina
Svìt podle Wyetha
Døevìný talíø
Václav Jansa
Bílá paní
Bøetislav Bartoš
Ukrytý hrad
Energie pyramid
Døevìné mìsteèko
Hanácké Athény
Radegast
Blatná
Jantar a jantarová stezka
Jo¾a Úprka
Adolf Kašpar
Jaroslav Seifert
Poslední carská rodina
Poèátky ly¾ování v Èechách
Ostrov nad Ohøí
Moje mìsto Darmstadt
Zámek Lysice
Hans Christian Andersen
Procházka Prahou
Karlùv most - 1
Karlùv most - 2
Povìst o Bruncvíkovi
U Zlaté studny
Jindøišská vì¾
Zámek v Buèovicích
Bøevnovský klášter
Èeské korunovaèní klenoty