Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Blahoslav,
zítra Svátek práce.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vulkány a bohové


Zaujalo mne, ¾e v mytologii obyvatel, ¾ijících v blízkosti aktivních sopek, se objevují bo¾stva vulkánù a nìkteré vulkány jsou posvátné. To bylo velkou inspirací k napsání tohoto èlánku.


Odedávna vzbuzují vulkány pozornost, respekt a úctu èlovìka. Jsou tajemné, krásné a štìdré, ale obèas hrozivé i nebezpeèné. Lidé osídlují vulkanické oblasti pro jejich velmi úrodné pùdy i za cenu urèitého rizika.


Být svìdkem výbuchu sopky (z bezpeèné vzdálenosti) je mimoøádnì silný zá¾itek. Proto¾e si lidé nedovedli tento pøírodní dìj spojený s ohnìm vycházejícím z nitra zemì vysvìtlit, pøipisovali ho bohùm. Sopky byly pova¾ovány za sídla rùzných bo¾stev, duchù a pozdìji i ïábla.


Nejznámìjší pro Evropany je bùh ohnì Hefaistos, který podle øecké mytologie sídlil pod èinnými sopkami, v jejich¾ nitru mìl své kovárny. Byl bohem ohnì a kováøských øemesel, sám byl vynikajícím umìleckým kováøem, který pracoval pro ostatní bohy sídlící na Olympu. Jak poetické vysvìtlení magmatického krbu, který byl tehdy neznámým pojmem!


Øímané pøevzali bo¾stva z øecké mytologie a pøejmenovali si je. Hefaistos dostal jméno 
Vulkán, po nìm¾ byl pojmenován i ostrov v Tyrhénském moøi Vulcano a sopky - vulkány.


Vikingové, kteøí se usadili na Islandu, si pøedstavovali boha podzemních ohòù jako obra. Dostal jméno Surtur, po nìm¾ je pojmenován nový ostrov, který vznikl podmoøskou erupcí v roce 1963, Surtsey.


Støedovìk k vulkánùm moc poetický nebyl - pro katolickou církev pøedstavovaly sídlo ïábla - krátery Etny a islandské Hekly byly vstupními branami do pekla. Církev s ïáblem samozøejmì svádìla boje a na pomoc si èasto brala patrony, kteøí mìli a mají ochránit oblasti v blízkosti aktivního vulkánu.


V Neapoli je to svatý Januarius (San Gennaro), který tu má svùj chrám, na Sicilii ochraòuje pøed lávou Etny Panna Maria. Na ji¾ních svazích Etny témìø v ¾ádném sadu nechybí socha Panny Marie, která se dívá k Etnì... Podobnou funkci má i svatá Agáta. Panna Maria ochraòuje i ostrov Lanzarote.


Sopky v Africe byly pova¾ovány domorodci za sídla zlých duchù. Vulkanolog Haroun Tazief mìl v padesátých letech 20. století veliké potí¾e s úøady tehdejšího Belgického Konga, které mu nechtìly vydat právì z tohoto dùvodu povolení k sestupu do kráteru Nyiragonga - boj s úøady trval celých deset let. Masayové uctívají bohyni Engai, sídlící ve vulkánu Oldoinyo Lengai.


Po celém svìtì je známá nejvyšší hora Japonska Fud¾i (3776 m nad moøem), nazývaná v Japonsku Fud¾isan, co¾ znamená Fud¾i - paní. Tato impozantní hora tvaru pravidelného ku¾elu si vyslou¾ila povìst nejkrásnìjší sopky na svìtì. V Japonsku se odjak¾iva tìší veliké úctì a vá¾e se k ní mnoho legend. Podle jedné z nich je v hoøe ukryta bohynì. Fud¾i je poutním místem mnohých lidí a dokonce dodnes existuje v Japonsku sekta, která uctívá Fud¾i.


Další sídla bohù nacházíme ve vulkánech v Indonézii. Toto souostroví patøí k vulkanicky nejaktivnìjším na svìtì, jenom na Jávì je 27 èinných sopek. Nejznámìjší z nich je Merapi a Monte Bromo. Vyjmenování všech indonézských sopek by bylo na nìkolik stránek. Na Filipínách je bohem vulkánù Aponalário, nazvaný podle sopky Apo. Daleko známìjší a proslulejší svými erupcemi v posledních padesáti letech jsou na Filipínách Mayon a Pinatubo.


I Maorové na Novém Zélandu mají legendu, která se vá¾e k sopce Ruapehu. Ve Støední a Ji¾ní Americe se pøi západním pobøe¾í Tichého oceánu setkáme s mnoha èinnými vulkány, které byly dost vzdálené od tehdejší civilizace pùvodních obyvatel.


Aztékové a Mayové uctívali bo¾stva ohnì, ale není známo, zda souvisela s vulkány. Posvátné úctì se zde tìšil obsidián - sopeèné sklo, z nìho¾ byly zhotovovány rùzné pøedmìty a pøedevším nástroje - no¾e pro rituální obøady.


Velmi pìkná a poetická legenda se vztahuje k nejvyšší sopce v Mexiku Popocatepetl (5470 m nad moøem). Vypravuje o stateèném bojovníkovi Popocatepetlu, který se vrátil z vítìzného boje a našel svoji lásku Ixtaccihuatl mrtvou. Utrápila se mylnou zprávou, ¾e Popocatepetl v boji padl. S velikým hoøem v srdci Popocatepetl pohøbil Ixtaccihuatl v pyramidì v podobì hory, kterou pro ni vystavìl a vedle této pyramidy postavil ještì jednu vìtší pro sebe. Do ní pak vstoupil a jeho nesmírný ¾al se promìnil v oheò, který hoøí v nitru hory... Obì hory Popocatepetl i Ixtaccihuatl (patrnì vyhaslý) jsou blízko sebe. Ixtaccihuatl z jedné strany svým tvarem pøipomíná le¾ící ¾enu.


Podobnì jako Fud¾i v Japonsku, tìší se v Ekvádoru pozornosti a je i symbolem této zemì Cotopaxi, která byla do nedávné doby pova¾ována za nejvyšší èinnou sopku na svìtì (5897 m nad moøem.


Mnoha èinnými sopkami se mohou pochlubit Malé Antily v Karibiku, z nich¾ pøipomenu Mont Pelé na ostrovì Martinik. Z názvu vulkánu je patrné, ¾e i do tìchto konèin zavítala bohynì ohòù Pacifiku Pelé, její¾ hlavní sídlo je na Havajských ostrovech. "Rudovlasá bohynì", jak je tu nazývána, èasto vystupuje z vulkánu Kilauea. Havajci na její poèest tanèili rituální tance znázoròující pohyby zemì. Aby si udr¾eli pøízeò této bohynì, vhazovali do kráteru malé obìti, vìtšinou kvìtiny nebo jídlo, nìkteøí tak èiní dodnes...


I proslulý francouzský vulkanolog Maurice Kraft pøi pøeletu nad Kilaueou shodil z letadla malý dárek v podobì jídla. Spolucestující se ho udivenì zeptal: "Jak to, ¾e vy, vìdec, obìtujete bohyni Pelé? V¾dy» sám víte, ¾e je to jen mýtus". Maurice Kraft odpovìdel: "Vìda je nìco jiného a bohynì Pelé také. My, vulkanologové jsme do ní zamilováni". Pelé se stala pro vìdce, kteøí mají k ohni tak blízko, nìèím, co do jejich vìdy vnáší poezii, která k vulkánùm urèitì patøí.


Mo¾ná, ¾e by se ještì daly vypátrat další legendy vztahující se k vulkánùm, nìkteré pravdìpodobnì zanikly se zánikem kultury.


A na závìr se vrátíme do naší zemì... Sopky tu sice vyhasly pøed desítkami milionù let (za tu dobu byly znaènì pozmìnìné erozí, èasto z nich zùstaly jen sopouchy, nebo zbytky lávových pøíkrovù èi pøívodních drah magmatu nebo dokonce byla obna¾ena magmatická tìlesa nahromadìná tìsnì pod povrchem zemì), ale i tak si zachovaly svoje kouzlo. No øeknìte sami, proè praotec Èech vystoupil zrovna na Øíp... a právì tuto krajinu oplývající mlékem a strdím vybral pro svùj kmen.


Text a kresba:Jana Haasová - Vesuvanka

Kresba:

Etna - erupce

Nairagongo - lávové jezero

Lanzarote

Vesuv

Fud¾i

Provazovitá láva - Kilauea, Havaj

Øíp

 

Další èlánky autorky:

Kdy¾ kamení vypravuje
Krajem Emila Fily
Z cest za Italskými vulkány
Ostrov obsidiánu a síry
Tyrhénský maják Stromboli
Etna deštivá
Mìsto, kde se zastavil èas
Etna-ráj vulkanologù
Mùj první výstup na Lovoš
Královna støedohoøí
Hradištì za deštì
Støedohoøí pod Oltáøíkem
Malebné Èeské støedohoøí
Okolo Lipské hory
Debeøským údolím
Výlet do Skandinávie
U rybníka
Pohádkový kout Plzeòska 
Mannsteinùv kámen
Vzpomínáte na tento den?
Srpnová romance
Ovèín
Konec léta na Bøezinì
Bezejmenná rozhledna
Pod vrchem Boreè
Tøi duby
Hazmburk
V listopadu pod Milešovkou
Boreè v zimì
Vzdálený pomocník
Trojhora
Dubnový výlet
Na Kozích høbetech
Pod Koš»álovem
Magická hora Øíp
Èièov
Boreè
Støedohorské louky
U Malé øíèky
Š»astné krajiny
Letní den na Karfilátu
Buková hora
Mezi Øípem a Milešovkou
Kvítel
Za duberm pýøitým
Vrbièanská sonatina
Nenápadný Plaòák
Drama v krajinì
První letní den
Støedohorská romance
Stopy Hefaista v Èechách
Proè odletìli ptáci
V království Hazmburském
Zrození akverelu
Dramatický výlet na Radobýl
Panská skála
Podzimní scherzo 
Podmilešovické rondo
Doteky Fud¾i 
Pod Koš»álovem v kvìtnu
Isladské sopky
Dobøe, ¾e mi ujel autobus
Vodopád Mlýniš»ské peklo
Jak málo staèí k radosti