Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Blahoslav,
zítra Svátek práce.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ulrika von Levetzow a Tøebívlice


Snad témìø všichni známe pøíbìh Ulriky von Levetzow, pro mnohé symbol vìrného ¾enského vztahu k mu¾i, kterého si velmi vá¾ila. Tím mu¾em byl Johann Wolfgang Goethe a k setkáním docházelo pøedevším v Mariánských lázních v letech 1821, 1822 a 1823. Bylo to zøejmì osudové sblí¾ení a dodnes zùstává zahaleno tajemstvím...


Mým úmyslem je pøiblí¾it obec Tøebívlice, kde paní Ulrika pro¾ila vìtšinu ¾ivota. Obec je to malièká cca 1000 obyvatel, le¾í necelých 13 km jihozápadnì od Lovosic. Dopravní spojení do ní je autobusy, ale o prázdninách byl naštìstí obnoven víkendový provoz „švestkové dráhy“, tj. motoráèek mezi Lovosicemi a Mostem. A tak i já, která jsem odkázána na veøejnou dopravu mohu nìkterá hùøe dostupná místa navštívit.

 

Ulrika se narodila 4. února 1804, její matka Amálie byla hodnì mladièká, v dobì narození Ulriky jí bylo necelých šestnáct let.

Matka Ulriky byla pohledná dívèina, do roka se v man¾elství s hrabìtem Joachimem Ottou von Levetzow narodila další dcera – Amálie. Do ruku se v man¾elství ttou von Levetzow narodila další dcera – Amálie. Man¾elství matky bylo v protestantském prostøedí pomìrnì rychle rozvedeno v roce 1807. Ještì tého¾ roku se matka Amálie provdala za mu¾e jménem Karel Ludvik von Levetzow. Kdo¾ ví, zda šlo o shodu jmen èi o pøíbuzného prvního mu¾e. V tomto man¾elství se narodila dne 9. dubna 1808 dcera Berta. Osud druhého mu¾e byl neš»astný, padl 18. èervna 1815 v boji u Waterloo.


Mladou vdovu Amálii von Levetzow s dcerami doprovázel pøítel pan Franz Klebelsberg, majitel panství v Tøebívlicích. Tito dva uzavøeli sòatek a¾ roku 1843, kdy¾ paní Amálii bylo 54 let a panu Klebelsbergovi 69 let. Hrabì Klebelberg, katolík, bojoval léta s rakouským císaøem a øímským pape¾em o udìlení souhlasu ke sòatku s vdovou, protestantského vyznání. Ke svatbì došlo a¾ po úmrtí prvního man¾ela paní Amálie.

 

Hrabì Klebelsberg zemøel na svém panství v 83 letech, snad v roce 1857 èi 1853 bez potomkù. Panství zdìdila man¾elka Amálie Klebelsbergová-Levetzowa, je¾ zemøela roku 1868.

 

Ale zpìt k Ulrice, poslední lásce J. W. Goetha.

Byla to dívka pùvabná, podobná své matce Amálii, dostalo se jí dobrého vychování ve francouzském dívèím penzionu ve Štrasburku. J. W. Goethe jí byl pøímo okouzlen. Byl do štíhlé, mladièké Ulriky s blonïatými vlasy a modrýma oèima zamilován. S Ulrikou se setkával jak je známo v Mariánských Lázních. Nav¾dy však zùstává skryto, zda Ulriku po¾ádal o ruku, byl zde pøece jen rozdíl 55ti let vìku.


Ulrika se nikdy neprovdala, odmítla snad dvanáct nabídek k sòatku a do¾ila se v duševní i tìlesné svì¾esti 95ti let v Tøebívlicích. Mladší sestra Ulriky, Amálie, zemøela mladá pøi porodu druhého syna a výchovy obou chlapcù se ujala 43letá babièka Amálie a 27letá teta Ulrika. Obì ¾eny vychovaly chlapce v Tøebívlicích, co¾ je málo známá kapitola ¾ivota mladé Ulriky von Levetzow. Otec chlapcù generál von Rauch do Tøebívlic zají¾dìl, zde i zemøel a je pochován v rodinné hrobce (obr. vpravo).


Baronka Ulrika ¾ila v Tøebívlicích pøes 70 let a proslula svou dobroèinností v širokém okruhu panství. Zalo¾ila zde pøádelní školu, kterou hojnì navštìvovaly dívky z místa, uèila i ruèním pracem. Slu¾ebnictvu na zámku se ¾ilo dobøe o èem¾ svìdèí, ¾e nìkteøí slou¾ili na zámku i 60 let.

 
Ulrika von Levetzow je pro nás zosobnìním romantismu, poslední láska velké básníka. Byla však èinná nejen kolem svého panství, ale i v Praze, kde se podílela na zalo¾ení prvního útulku pro bezdomovce, který pak dlouhodobì podporovala a za co¾ získala i dìkovný diplom. Byla silnì ovlivnìná osobou nevlastního otce Františka Klebelsberga a spolu s Františkem Antonínem Kolovratem a hrabìtem Kašparem Šternberkem zalo¾ila Vlastenecké muzeum, dnes Národní muzeum v Praze. Hrabì Klebelsberg odkázal muzeu celou knihovnu s 10.000 svazky, Ulrika pøidala k pozùstalosti vlastní dary, pøes 4.0000 knih, rytiny, døevoøezy.


Ulrika zùstává èasto u ètenáøù jako éterická postava, trochu tajemná, ¾ila však i ¾ivotem ¾eny vzornì peèující a vychovávající dva synovce. Mìla svùj zpùsob ¾ivota, své nemìnné rituály, milovala širokou rodinu a ¾ila pro ní.

 

Ve své zahradì u zámku se starala o „rù¾ovou zahradu“, keøe zelené rù¾e, liliovník tulipánovitý a další zajímavé stromy. Mnohé ze stromù Ulrika sama sázela a pokud nìkteré z nich padly, nesmìly se vykopat, nýbr¾ se nechávaly zetlít. Dnes je zahrada dosti neudr¾ovaná.

 

Panství Tøebívlice zdìdil po tetì Ulrice synovec Franz von Rauch a obratem jej v roce 1900 prodal mìstu Most. V zámku je doposud škola. Muzeum v nìm¾ je expozice vìnovaná Ulrice von Levetzow je v samostatné budovì.



Velikosti J. W. Goetha porozumìla Ulrika mnohem pozdìji, v dobì, kdy u¾ se nesetkávali a nejspíše i osobì básníka vdìèila za vysokou pozornost široké veøejnosti, byla to nakonec jeho poslední láska.

 

A tak na závìr pár veršù proslulé Elegie J.W.Gotha:


…hle, z hustých paprskù se mihly,
zjev andìlský se vznáší v tøpytu par,
je hebký, lehký, záøivý a štíhlý –
a poznáváš? Má její svìtlý tvar:
tak vzdušnì pøi tanci se nadnášelo
to její ze všech nejvzdušnìjší tìlo.


Kvìta Roznìtínská

 

Další èlánky autorky:

Královna Èeského støedohoøí

Tøeboò - magická kráska