Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vclav,
ztra Michal.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak Boba osvítil duch svatý aneb Pak vte policajtm…
 
Policejní univerzita v Sydney je vhlasná instituce, kam se chodí vzdlávat dstojníci jak z australských policejních organizací, tak ze zámoí. Tito policisté musí projít nkolika msíním vysoce nároným kurzem, aby mohli být povýšeni do vysokých hodností. Není proto divu, e se studenti po vyerpávajícím dni vrhají do nejpopulárnjší a nejútulnjší místnosti na univerzit, do baru.

U po nkolika týdnech studia, kdy papaláši museli názorn ukázat svojí inteligenci a kvality nutné pro lídry, byli tito intelektuáln zmoeni. I já, který jsem zde asto hostoval jako externí lektor, jsem byl zrovna tak vyerpán. A to pímo natolik, e jsem se nesnail od krásné kolegyn, komisaky Wilkinsové z Fiji Police, vymámit sluební tajemství jaké barvy jsou její kalhotky. Nakonec jsem tomu byl moc rád, protoe dneska lovk neví. Teba by mn to pod vlivem whisky šibalsky do ouška pošeptala nebo dokonce na její ubikaci ukázala, ale teba taky ne. A navíc by m, pirozen zvídavého kolegáka, mohla dostat do pkného pršvihu. Mít na krku naení ze šikany nebo, chra Bh, znásilnní, by nebylo nic s ím se chlubit kamarádm u piva.

Místo doplnní svých znalostí, co se týká barvy prádla papalášky z Fiji, jsem se hned po strašné veei skládající se z bramborové kaše, hrášku, karotky a klokaního steaku, uchýlil do baru.

Ten ji byl na prasknutí policajty v modrých teplácích, oddávajících se bezuzdnému relaxování v podob pití zlevnného piva. V baru to velo. Kolegové si zvýšenými hlasy vymovali názory na uební látku a na lektory. Navzájem se ujišovali, e nejsou blbci, e sice pedmty jsou hraka pro dti, ale e za to me jejich pokroilý vk, e vtšin pednášek nerozumí.
“Helejte, já vám eknu, jak to všechno je,” zaburácel v tvái ji brunátný plukovník Willy. “Voni tomu sami nerozumj a chtj, abysme jim to my vysvtlili. A to maj smlu, protoe my jim to schváln neeknem!”
“Jasný, dyk je to všechno stejn humbuk,” prohlásil nkdo a dodal, e to dva msíce bez milovaný eny a psa na kurzu nevydrí.
“No jo, von ten kurz je sice blbej, ale já to vydrím, protoe mn jde vo to mít vtší plat a pak mít ve výslub leháro.” Vtšina tomuto moudrému shrnutí dala za pravdu.

Pití zdárn pokraovalo a poáten zakabonné tváe se mnily v usmvavé, blyštící se potem a pobryndané pivem. Zatímco si kolegové dávali do nosu a komisace Wilkinsové se vytahovali rznými, peván vymyšlenými historkami v marné snaze jí dostat do ubytovny s úmyslem zjistit barvu jejího erárního prádla, já se uvoloval u whisky, klábosíce s jedním sympatickým kolegou ze Západní Austrálie.

S Bobem jsme mli spoleného nco víc ne profesi. Bob byl toti krapátko ech. Ml tátu echa a mámu Anglianku. Já za ta léta, co jsme se znali jsem ho nauil spoustu sprostých slov, které s náramnou radostí, kdy jsme se vidli, hlasit vykikoval. Jeliko Bob nebyl jen obyejný policajt, ale kultivovaný lovk holdující literatue a poezii, tak ho nejvíce zaujala známá eská íkanka z filmu “Všichni dobí rodáci”, které se ode mne hbit nauil a pi kadé píleitosti recitoval “Hovno, prdel, kamení, to je naše znamení. Hovno, prdel, sraka, to je naše znaka.”

Byl neskonale rád, e se v íkance nevyskytlo nevyslovitelné “.”
Tak navzdory své vysoké hodnosti tuto íkánku te z plných plic vykikoval u baru, nebo se zmrskal jako carský dstojník.

Bob m pátelsky vzal kolem ramen a dleitým hlasem oznámil “Dámy a pánové, tady Ivan je náš lovk. Zejtra na jeho pednášce nespte a koukejte mu vnovat pozornost. A hodn tleskejte! A mn zrovna tak, protoe já vám taky zejtra pednáším,” ekl Bob a do piva si nalil velkýho ruma. “A furt si nestujte. Víme, e je to všechno Švejkárna, tak co, e jo?”
“Vo em to ten Bob mele?”
“No jo, von se prej vod Ivana uí esky, a tak to je asi vono.”
“Vo nic nejde, pite, máme to skoro zadara a zejtra meme bejt mrtví anebo nás odtud vyrazí.”

Dstojníci se nemuseli pobízet.
Zvlášt Bob ml slinu a já se jenom divil, co všechno me tlo vydret.
Mýlil jsem se. Bob náhle zezelenal, dal si ruku ped pusu a vyvrávoral z baru zoufale hledajíc toaletu.
Všichni si samozejm dlali legrácky na Bobv úet. Jen já jsem znervóznl, a kdy se Bob nevracel, tak jsem zaal mít o nj starost.
Šel jsem ho hledat do temných prostor university. Netrvalo dlouho a našel jsem svého kamaráda zoufale na chodb nco hledajícího.
“Bobe, jsi OK?”
“Stal se felikej pršer, kamaráde, felikej!”
“Co je? Snad ti není tak špatn, e zejtra nebudeš moct dát pednášku?”
“No, aši ne, protoše pšedštav ši, še já ty moje umlý uby v opilštví fyblil do záchodový míši. Malér, chlapše, felikej malér,” hoekoval Bob. “Povýšení f prdeli, úpln ale úpln f prdeli. Pšee nemšu takhle pšednášet še šcvrklou hubou.”

V tu chvíli mn bylo velikýho Boba a kámoše tak líto e se mn roztásla brada.
“Nebe a myšli jak to fyšešit.”
A najednou Boba osvítil duch svatý. Vzpomnl si toti, e má náhradní zuby schované u bratrance v Sydney. Hned ráno mu zavolá a do odpolední pednášky je bude mít a bude všechno, vetn povýšení naprosto v pohod.
Bob mn písahal, e se na do smrti nedotkne alkoholu, e bude ít spoádaným ivotem a bude vzorem spolenosti.
“Dobrý, dobrý, uvidíme,” ekl jsem a konen šel spát.
Ráno se zaínalo brzo. Nemohl jsem si nevšimnout, e Bob se tváil spokojen, pímo záil a usmíval se jako sluníko na hnoji.
“Co je, Bobe? Jak je moný, e ti ty zuby u te ráno pivezli?”
Bob m vzal stanou a prozradil mn, e není úplnej hlupák, jak vypadá. Vysvtlil, e ješt, ne zoufale obejmul záchodovou mísu, tak v pedtuše, e by mohl chrup vyblít, tak si ho radji vyndal a poloil na zídku vedle mísy! No a pak samozejm na to zapomnl a zpanikail.
 “No, to jsi tedy neukázal chladnou hlavu a kvality lídra bhem nouzové situace!” rejpnul jsem si jsem s úsmvem.
“Hele nekecej si tady ty svoje rozumy a radj se piprav na to, e všechno dneska spolu v baru poádn oslavíme,” ekl Bob a šibalsky na m mrknul.
A pak vte policajtm….
 
Ivan Kolaík
* * *
Ilustrace: http://www.anny.cz 


Komente
Posledn koment: 16.05.2023  08:39
 Datum
Jmno
Tma
 16.05.  08:39 Blanka Kubeov
 15.05.  11:22 Bohumil K. Prima fejetonek!
 14.05.  23:36 Ivan
 14.05.  18:17 Vladimr K
 14.05.  17:46 Jaroslava
 14.05.  12:08 Vclav Ivan Kolak opt nezklamal!
 14.05.  11:01 olga jankov
 14.05.  09:50 Vesuviana
 14.05.  07:59 Von
 14.05.  07:21 Pemek eck jogurty