Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Jaroslav,
zítra Vlastislav.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak jsem se stala redaktorkou 
Být optimistou jako Kvìta Fialová

 

Kvìta Fialová je dáma. Své stáøí bere jako dar, její bonmoty doká¾í rozesmát, pobavit, zvednout náladu. Rozhovor s ní byl pro mne výzvou. Její vìk ji pøímo pøedurèoval k tomu, abych se pokusila získat ji pro èasopis Doba seniorù. A tak jsem to zkusila. Bylo to jednodušší, ne¾ jsem si myslela. Prostì jsem napsala do Divadla ABC, poprosila o zprostøedkování kontaktu. Odpovìï pøišla témìø vzápìtí. Telefonní èíslo, paní Fialová souhlasí s tím, abych jí zavolala a abychom se spolu domluvily. Nevím, jestli vám to mù¾u prozradit, ale proè ne. Tìsnì pøed tím, ne¾ jsem zvedla telefonní sluchátko, všechno, co jsem jí chtìla øíct, jsem si napsala na papír. Tak¾e v mém bloku stálo… Dobrý den, jmenuju se… spolupracuji s èasopisem…a ráda bych Vás po¾ádala...

 

 

Ještì¾e jsem si to pøipravila, urèitì bych samou trémou ze sebe nevypravila ani slovo. Domluvily jsme se lehce. Kdy se vám to hodí? zeptala se paní Fialová. Já se pøizpùsobím, koktala jsem já.

 

A tak jsem jednoho mrazivého únorového dne èekala pøed Divadlem ABC a v maskérnì paní Kvìty poøídila rozhovor, který vám teï pøedkládám, s laskavým souhlasem šéfredaktora, k pøeètení. Prvòáèci z mé tøídy jí namalovali své obrázky, ona nám podepsala fotografii, která nám celý rok visí na nástìnce. Je na ní napsáno: Dìkuji vám za krásné obrázky, jste miláèkové…

 


Stáøí mi dává svobodu

Je úchvatné, ¾e mohu volnì existovat, ¾e jsem nìkam došla, ¾e vnímám svìt daleko hloubìji ne¾ v mládí - øíká Kvìta Fialová (83).

 

Paní Fialová je nejen skvìlá hereèka, je to i ¾ena známá netradièními ¾ivotními postoji i svým vztahem k duchovním hodnotám. Pøes velké pracovní vytí¾ení ochotnì souhlasila s rozhovorem pro náš èasopis.

 

V divadle Rokoko, kde si spolu povídáme, zaène za dvì hodiny pøedstavení Fialové Kvìty štìstí. Tìšíte se?

Ale samozøejmì, já mám ráda všechny hry, v nich¾ vystupuji. Nemám oblíbené-neoblíbené. Jsem š»astná, ¾e mohu hrát, hraji témìø ka¾dý veèer a v¾dycky se velmi tìším. Fialové Kvìty štìstí je pùvodnì benefièní poøad k mým 80. narozeninám. A vidíte, hraje se u¾ tøetí rok, a je stále vyprodáno. Je to vlastnì takové vyprávìní o mém ¾ivotì, spolu se mnou vystupují tøi hosté, kteøí se obmìòují.

 

Ví se o Vás, ¾e chodíváte ráda a pravidelnì na rùzné besedy se seniory.

To je pravda, pokud mám volný èas, zají¾dím do domovù dùchodcù. Povídáme si, bývají to velmi milá setkání. Kdy¾ si nìkdo stì¾uje na tu a tu nemoc, øíkávám: Buïme rádi, ¾e jsme se svého vìku do¾ili, máme jen dvì mo¾nosti - být starý nebo mrtvý. Tak co je lepší? Teï v poslední dobì, kdy¾ v TV bì¾í seriál ®ivot je ples, který pojednává o starých lidech a v nìm¾ také hraji, øíkávají mi senioøi, ¾e taky uspoøádají módní pøehlídku, ¾e budou taky psát petici za svobodný sexuální ¾ivot, ¾e taky zorganizují soutì¾ o Miss staré koleno. Mám z toho krásný pocit.

 


Paní Fialová, vy jste stále tak pozitivnì naladìna, v klidu, v pohodì. Jak to dìláte?
Øíkám ka¾dému: Musíte si uvìdomit, ¾e svìt sám o sobì neexistuje. Vytváøíme si ho sami. Tuté¾ událost vidíme ka¾dý úplnì jinak- co je pro jednoho tragédií, vidí druhý jako šanci èi pøíle¾itost nìco zmìnit. Zále¾í opravdu jen na nás, jak budeme všechno kolem sebe vnímat. Tam nìkde nahoøe vìdí lépe ne¾ my, co a proè se stane. Øídím se tím, ¾e je tøeba to pøijmout, podìkovat, zvládnout a nekecat jim do toho..


Vy opravdu nejste nikdy naštvaná? Nikdo Vás nikdy nepodrazil, nezklamal?
To víte, ¾e jo. Ale nikdy v ¾ivotì jsem se nehádala, nemám tu potøebu. Jiné názory nejsou dùvodem k hádce, já nikomu nic nevnucuju. Pokud mi nìkdo ublí¾í, mám vztek akorát tak na sebe. Beru to jako svou chybu, ¾e jsem ho neprokoukla, ¾e jsem ho pustila do své blízkosti. Negaci si do srdce nepouštím, i záporné vìci mají svùj smysl.

Samozøejmì jsou lidé, kteøí jsou mi sympatiètìjší a pak ti, se kterými si nemáme co øíct. Takové nevyhledávám a na kafe bych s nimi nešla. Vìtšinou to velmi rychle poznám. Mému srdci jsou bli¾ší lidé s hloubavou duší, se vztahem k duchovnímu ¾ivotu. Snad i proto se mi líbí volné, splývavé šaty, a to i u mu¾ù. Tìlo se zakryje, vynikne duše. Kdy¾ jsem v blízkosti lidí, se kterými je mi dobøe, zdá se mi, ¾e je všechno zalité sluncem.
Mám ráda citát z Gogolovy ®enitby: Èlovìk ¾ije a ¾ije a nakonec je z toho taková hovadina, a¾ oèi pøecházejí.


Ve Vaší knize jsem si pøeèetla: Lidé by mìli objímat stromy. Pøíroda je pro Vás asi hodnì dùle¾itá.
Pøitahují mì rùzné rituály, které se odehrávají v pøírodì, tøeba i pohanské obøady. Je to takový návrat ke koøenùm, nabíjí nás pozitivní energií, vnáší klid do duše. Byla jsem pozvána na takový obøad, ráda jsem se ho zúèastnila. Jeden velmi starý dub jsme ovìsili rùznými barevnými fáborky, které symbolizovaly rùzné ¾ivly. Šaman to místo posvìtil, dal stromu magickou moc. Pro všechny úèastníky to byl hluboký zá¾itek.


Jsou dobøe známy Vaše sympatie k buddhismu, Vaše láska a úcta k dalajlámovi.
Buddhistický pozdrav zní: A» jsou všechny bytosti š»astné. Kdo si ho øíká, nemù¾e druhému ubli¾ovat. Mìla jsem to štìstí, ¾e jsem se potkala s dalajlámou. Nikdy na to nezapomenu. Kdy¾ jsem mu s pomocí tlumoènice øekla, ¾e miluji jeho modlitbu, vyzval mì, abych mu ji v èeštinì øekla. Seznamuji s ní lidi, kde jen mohu. Je nádherná.

 

„A» se stanu v ka¾dé dobì, nyní a nav¾dy,
ochráncem tìch bez ochrany,
vùdcem pro ty, co ztratili cestu,
lodí pro ty, kteøí plují pøes oceán,
mostem pro ty, kteøí pøecházejí øeky,
úkrytem pro ty, co jsou v nebezpeèí,
svítilnou pro ty, co nemají svìtlo,
útoèištìm pro ty, co nemají kde hlavu slo¾it
a sluhou pro všechny potøebné.“

 

Dalajláma k tomu ještì dodává: ani toho nejposlednìjšího, nejubo¾ejšího neobejdu, vezmu ho za ruku, a» alespoò na chvíli uvidí svìtlo…. Myslím, ¾e k tomu není potøeba dodávat vùbec nic.

 

Vra»me se ještì na chvilku k divadlu. Kde Vás mù¾eme vidìt?
Hraji v rùzných divadlech v Praze, v divadle v Uherském Hradišti, jezdím i na zájezdová pøedstavení po celé republice. Mùj diáø je plný pùl roku dopøedu. Tìší mì, ¾e bývá v¾dy vyprodáno. Ptáte se na trému. Ne, miláèku, tu u¾ nemám, po tolika letech hraní. Spíš takový pocit zodpovìdnosti, aby se to lidem líbilo, kdy¾ u¾ pøijdou a zaplatí. Vá¾ím si divákù, jsou pro divadlo tím nejdùle¾itìjším, bez nich by herci neexistovali.

Jak jsem se dostala do Uherského Hradištì? Spolu s Nadìnkou (Konvalinkovou) jsme byly pozvány jako hosté na muzikál, který tam inscenovali podle filmu Adéla ještì neveèeøela, v nìm¾ jsme obì hrály. A tam jsem se potkala s hercem Josefem Kubáníkem. Padli jsme si do oka, ihned jsem poznala, ¾e jsme naladìni na stejnou vlnu. A pøesto¾e je o dvì generace mladší, rozumíme si, vzniklo mezi námi velmi dùvìrné kamarádství. Pøipravili jsme hru Harold a Maud, je velmi úspìšná. Pøed nedávnem mìla v Uherském Hradišti premiéru i naše druhá spoleèná hra Oskar a rù¾ová paní.
Mimo to hraju ve høe Tøi na lavièce, Štika k obìdu, Víš pøece, ¾e neslyším, kdy¾ teèe voda, èi ®enich pro Opalu s panem Lipským. No a tady v Rokoku poøad Fialové Kvìty štìstí, který za chvíli zaèíná.

 

 

Paní Fialová vytahuje líèidla, zbývá èas na poslední otázku. Nepolo¾ím ji, nechám poslední slova na ní…

Kdy¾ dostanu nìjaký dárek, není dùle¾ité, jak je hodnotný, má pro mì cenu dárce. Kdy¾ jím, není dùle¾ité co, ale s kým. Všichni potøebujeme lásku, vìøme v ni, hledejme ji. Pøemýšlejme o cestách, kudy jít, co je správné. A i kdy¾ se nám nìkdy mù¾e zdát, ¾e ¾ivot je tì¾ký, pamatujme: Kdy¾ se zavøou jedny dveøe, jsou poblí¾ otevøené jiné…

 

Vá¾ená paní Fialová, dìkuji Vám za sebe, za naše ètenáøe. Mnohé urèitì pøimìjete k zamyšlení, k zastavení, k ohlédnutí. Pøeji Vám hodnì zdraví a hodnì štìstí.

 

Eva Procházková

Další èlánky autorky