Letem, svìtem...
03.12 - Praha:®en pracujících v technických oborech je málo a jejich poèet se nezvy¹uje. Napøíklad podle Èeského statistického úøadu pracovalo v roce 2014 jako technické èi odborné pracovnice 332 tisíc ¾en, o ètyøi roky døíve to bylo dokonce 564 tisíc. Odborníci problém vidí pøedev¹ím ve ¹patnì nastaveném systému vzdìlávání a stále pøetrvávajících pøedsudcích.
Zatímco dnes je podle leto¹ního výzkumu spoleènosti Accenture, uveøejnìném deníkem USA Today, ¾enských pracovnic napøíklad v informatice necelá ètvrtina, za 9 let se èíslo mù¾e sní¾it o 2 %. Pøed 21 lety pøitom poèet ¾enských IT odbornic èítal dokonce 37 %. Podobná situace je i v Èeské republice. Podle portálu Zkus IT bylo v roce 2012 necelých 10 % programátorek ¾en. V roce 1995 to pøitom bylo pøes 34 %. Experti vidí za touto situací pøedev¹ím vzdìlávací systém. Technické obory nedoká¾ou dívky zaujmout, studijní programy jsou pøizpùsobené hlavnì mu¾ùm. To dokládají i statistiky ÈSÚ, podle kterých studuje technické obory na ÈVUT celkem 5 337 dívek v porovnání s témìø 15. tisíci chlapci, na VUT dohromady 3 986 dívek ve srovnání s 14 530 chlapci. Kromì toho ¾eny od techniky odrazují stále pøetrvávající pøedsudky.
"Ukazuje se, ¾e na ¹kolách je hluboce zakoøenìno stereotypní zobrazování nìkterých profesí jako èistì ¾enských èi mu¾ských a tento problém je je¹tì znásoben tím, ¾e výchovní a kariérní poradci nemají dostateèné informace o situaci na trhu práce ani o tom, jak moderní technické obory vlastnì vypadají," øíká Marcel Gondorèín, metodik projektu Technika a ICT - Cherchez la femme. Ke znaènì nevyvá¾eným poètùm technikù mezi mu¾i a ¾enami navíc pøispívá i stereotypní výchova. Podle výzkumu britského Institutu technologie a in¾enýrství napøíklad ve Velké Británii pouze 1 % rodièù chce, aby jejich dcera byla technicky vzdìlaná. Ve v¹ech evropských spoleènostech tak stále pøetrvávají mýty, ¾e ¾eny se koncentrují v administrativì, slu¾bách, vzdìlávání, zdravotnictví a sociální práci. Mu¾i naopak v technických oborech jako stavebnictví, tì¾ba èi ICT.
Tomu odpovídají i pozice ¾en, které pracují v technických oborech. V èeských technických firmách jsou ¾eny nejvíce zastoupeny na administrativních pozicích. "V rámci administrativních a øídících pracovníkù tvoøí ¾eny 42 %. ®eny nejèastìji vykonávají pozice úèetních, asistentek èi personalistek," sdìlila Lada Serreli, personální øeditelka spoleènosti ZKL, která je jedním z nejvìt¹ích exportérù v oblasti strojírenství v tuzemsku. Podobné rozlo¾ení ¾en ve firemní struktuøe potvrzuje Jiøí Jemelka, pøedseda pøedstavenstva spoleènosti Frigomont, která se zamìøuje na dodávky technologických celkù. "Drtivá vìt¹ina ¾en pracuje na pozicích jako pøípraváø, rozpoètáø, asistentka výroby, právní asistentka. Pouze jediná ¾ena se nachází v top managementu," uvedl Jiøí Jemelka.
***
Koncern ZKL
Koncern ZKL vznikl integrací èeského lo¾iskového prùmyslu s více ne¾ ¹edesátiletou tradicí, zaji¹»ující výzkum, vývoj, výrobu a prodej lo¾isek ZKL. Vznik koncernu je datován k 1. 7. 1999. ZKL je nejvìt¹í výrobce velkorozmìrových soudeèkových, speciálních a dìlených lo¾isek ve støední Evropì. ZKL Group se zamìøuje pøedev¹ím na vývoj a výrobu svých produktù. Proto oblast prodeje, podpory a obsluhy koncových u¾ivatelù zaji¹»uje obchodní organizace ZKL Bearings CZ, a.s., která kromì pøímého zamìøení na partnery z oblasti OEM spolupracuje také s rozsáhlou sítí autorizovaných distributorù. Ve významných svìtových teritoriích zaji¹»ují pøímý prodej a podporu dceøiné spoleènosti koncernu ZKL. Koncern ZKL má sídlo v Brnì, kde má i hlavní výrobní závod. Dále má výrobní závod v Klá¹terci nad Ohøí na Chomutovsku.
Tomá¹ Skolek