Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Zikmund,
zítra Alexej.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazení diskuse
Re¾im zobrazení: v¹e / strom
Zpìt na seznam diskusí
Kalendárium
Datum:
12.02.2024  07:26
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


12.2. 1925 v Chicagu se narodila Joan Mitchell, zemøela 30.10. 1992 v Paøí¾i.
Byla to u americká umìlkynì, která vytváøela abstraktní olejomalby, kresby a grafiky. Studovala umìní a malbu od velmi mladého vìku a po studiu anglické literatury nav¹tìvovala Art Institute of Chicago. V roce 1948 odjela do Evropy, nav¹tívila Francii, Itálii a ©panìlsko. Koncem 40. let se prosadila svými lyrickými abstraktními obrazy. V roce 1951, ve vìku 26 let, se zúèastnila prùkopnické výstavy 'Ninth Street Art Exhibitions' v New Yorku.
Její dílo se vyznaèuje svì¾í a spontánní energií.
Od roku 1968 se definitivnì usadila na francouzském venkovì a rozvinula intenzivní barevnou abstrakci inspirovanou pøírodními jevy.


 
Datum:
09.02.2024  07:14
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

9.2. 1873 se ve Staré Øí¹i narodil Josef Florián, zemøel 29.12.1941 rovnì¾ ve Staré Øí¹i.
Josef Florián byl katolicky orientovaný myslitel, literát, vydavatel, pøekladatel z francouz¹tiny a angliètiny. Objevil pro na¹i kulturu celou plejádu básníkù, filosofù a umìlcù.

Ve Staré Øí¹i na Moravì zalo¾il Josef Florián vydavatelství s edicemi Dobré dílo, Archy, Studium, Nova et Vetera a Kursy. Objevil pro na¹i kulturu celou plejádu básníkù filosofù a umìlcù. Impulsem pro vydávání mu bylo seznámení s dílem Leóna Bloye.
®il a pùsobil ve Staré Øí¹i, která se díky nìmu stala centrem soudobé duchovní kultury. Josef Florián jako autor edice Dobré dílo (Opus bonum), v nìm¾ vlastním nákladem publikoval pøes tøi sta titulù dìl vìdcù, básníkù, filozofù a teologù, a bìhem témìø ètyøiceti let poprvé pøedstavil autory dosud v Èechách neznámé, kteøí v¹ak mìli brzy dojít celosvìtového uznání.
Mezi jinými v Dobrém dílu vy¹ly texty Leóna Bloye, S. Bonneta, G. Bernanose, Chestertona, Bohuslava Reynka, R.L. Stevensona a Florian byl také prvním, kdo zveøejnil pøeklady Franze Kafky. Edice Dobré dílo mìla natolik vysokou výtvarnou i duchovní úroveò, ¾e se stala synonymem pro precizní vydavatelskou èinnost a dodnes je legendou èeské kni¾ní kultury.
Výraznì byli Starou Øí¹í ovlivnìni Jan Zahradníèek a zejména Bohuslav Reynek.Jan Èep a Jaroslav Durych byli dokonce pøímými spolupracovníky staroøí¹ského nakladatelství. A celá øada katolických spisovatelù, která v první republice zaèala psát a publikovat v Akordu a Øádu, byli lidé inspirovaní pùsobením Josefa Floriana.
Z nekatolických spisovatelù mìla Stará Øí¹e velký vliv na Franti¹ka Halase, který Floriana nìkolikrát nav¹tívil.
Josef Florián je pohøben spolu s ostatními èleny rozvìtvené rodiny na høbitovì ve Staré Øí¹i a genius loci tohoto místa ovane ka¾dého vnímavého èlovìka.
 
Datum:
06.02.2024  06:39
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

6.2. 1923 v Písku zemøel Adolf Hejduk, narozený 8.2. 1835. Adolf Hejduk byl èeský básník, èlen májové dru¾iny, propagátor èesko-slovenských vztahù. Studoval reálku v Praze, techniku v Brnì a v Praze. Pùsobil jako profesor kreslení, stavitelství a krasopisu v Písku, kde ¾il a¾ do smrti.

Adolfa Hejduka pojilo vøelé pøátelství s Janem Nerudou. V osobním ¾ivotì nemìl pøíli¹ ¹tìstí, za¾il tragédii, kdy mu zemøely malé dcery. Útìchu hledal v literární práci, výsledkem byly tisíce básní uveøejòovaných ve v¹ech tehdej¹ích èasopisech a na ¹est desítek samostatných básnických sbírek.

V roce 1900 si básník nechal vystavìt podle návrhu architekta Jana Kouly dùm ozdobený sgrafity se symboly básnictví - pegasem a labutí. Po smrti man¾elky zde byl zøízen památník, který spravuje Prácheòské muzeum v Písku. Jsou zde dochovány básníkova pracovna, jídelna a salon, a to vèetnì nábytku, knihovny, obrazù i drobných u¾itkových pøedmìtù. Památník doplòuje malá novì zøízená expozice o ¾ivotì a díle.
Dílo Adolfa Hejduka tvoøí nejen lyrické a epické básnì, ale i próza napø. O dvou pøátelích, O stavitelství devatenáctého století. Vltava, Zlatá stezka ¹umavská /1900 v Èasopise èeských turistù/, Vzpomínky literární.
Hrob Adolfa Hejduka nalezneme na Vy¹ehradì v Praze.

©TÌSTÍ! CO JE ©TÌSTÍ?

©tìstí! Co je ¹tìstí?
Mu¹ka jenom zlatá,
která za veèera
kol tvé hlavy chvátá;
oblétá ti skránì,
v kadeøi se kryje,
v dlanì hlavu skládá¹,
ruka utlaèí je.

©tìstí jako rosa
na kvìtech se skvìje,
ale bludná noha
náhle za¹lápne je;
za¹lápnuto vzdechne,
v oblacích se tratí,
snad se jinovatkou
na tvou kadeø vrátí.

Autor básnì Adolf Hejduk
 
Datum:
02.02.2024  07:26
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

Jindøich Bla¾ej Vávra /WaWra/ se narodil dne 2. února 1831 v Brnì, zemøel 26. kvìtna 1887 v Badenu u Vídnì. Byl to moravský lékaø, cestovatel, botanik, sbìratel rostlin.
Vystudoval gymnázium v Brnì, dále filosofický ústav v Brnì, lékaøství ve Vídni. V roce 1855 obdr¾el diplom doktor lékaøství, diplom doktor chirurgie. Jako námoøní lékaø procestoval spoustu èástí svìta.

Osobnì se Jindøich Bla¾ej Vávra významnì zapsal do prùzkumu flóry exotických krajin. Patøí rovnì¾ k prùkopníkùm botanické fotografie - fotografoval. Bìhem svých cest, které vykonal ve slu¾bách Rakousko-Uherska, popsal 173 nových botanických druhù. Na poèest jeho objevù (170 botanických druhù) a k jeho poctì bylo jinými botaniky pojmenováno 10 botanických druhù.

Jindøich Bla¾ej Vávra má v Mezinárodním rejstøíku jmen rostlin zkratku Wawra. Za zásluhy byl nìkolikrát ocenìn a 6. 3. 1873 pový¹en do rytíøského stavu s pøídomkem von Fernsee - z dalekých moøí.

 
Datum:
30.01.2024  05:59
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


30.1. 1760 v Duchcovì se narodil Franti¹ek Xaver Partsch /Parè/, zemøel 6.4. 1822 v Praze. Byl to èeský hudební skladatel.

Pocházel z kantorské a muzikantské rodiny. Jeho otec byl vynikající varhaník ve slu¾bách Vald¹tejnù a dlouhá léta úspì¹nì zastával úøad ¹kolního rektora. Franti¹ek Parè studoval v Jihlavì, pokraèování studia bylo v Praze a sice filozofie a práva. V Praze mladého skladatele neopustila láska k hudbì, hrál na piano, varhany, zpíval a skládal pro orchestr písnì a kantáty. Byl èlenem èeské vlastenecké spoleènosti. Tiskem vydal Franti¹ek Parè i vlastní ¹kolu hry na klavír. Od roku 1807 byl øeditelem kùru v Týnském chrámu, autor chrámové hudby, klavírních skladeb a písní.


 
Datum:
27.01.2024  07:20
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


27.1. 1756 v Salzburgu se narodil Wolfgang Amadeus Mozart, zemøel 5.12. 1791 ve Vídni.

Wolfgang Amadeus Mozart byl klasicistní hudební skladatel a klavírní virtuos, geniální hudebník, který za svého ¾ivota vytvoøil 626 dìl svìtského i duchovního charakteru - opery, symfonie, koncerty, komorní hudbu, m¹e a chorály.

Jeho otec byl houslista a skladatel ve slu¾bách salzburského arcibiskupa. Spoleènì se svou star¹í sestrou Nanynkou byl vychován ve høe na klavír a jako malý hoch vykonal nìkolik umìleckých cest do Vídnì, Nìmecka, Nizozemí, Paøí¾e a Londýna. Pozdìji podnikl, tentokráte u¾ pouze se svým otcem, studijní cesty po Itálii.

Dospìlý W.A. Mozart se o¾enil s Konstancií Weberovu a usadil se trvale ve Vídni, ke konci ¾ivota byl jmenován císaøským komorním skladatelem.

Mezi léty 1786 - 1790 vznikly nejslavnìj¹í opery - Don Giovanni a Figarova svatba. Obì opery byly uvedeny v Praze za pøítomnosti W. A. Mozarta.

Praha znala Mozartovo dílo a nad¹enì je vítala,. V roce 1783 byl zahájen provoz Nosticova divadla jeho operou Únos ze serailu. W. A. Mozart nav¹tívil Prahu vícekráte, poprvé pøijel v lednu 1787, na jeho poèest byl uspoøádán velký ples. Podruhé to bylo v srpnu 1787 a poté se 29.10.1787 konala slavná premiéra Dona Giovanniho, kterou Mozart dirigoval a kterou vìnoval "Mým Pra¾anùm". Potøetí se stavil v Praze krátce pøi své cestì do Berlína na jaøe 1789 a ètvrtá náv¹tìva zapoèala 28.8. 1791, kdy Mozart pøijel na premiéru své korunovaèní opery Titus, jí¾ osobnì dirigoval 6.9. 1791 u pøíle¾itosti korunovace Leopolda II. èeským králem.

Na podzim roku 1791 se W. A. Mozart nakazil infekèní chorobou a 5.prosince zemøel. Jeho posledním dílem je zádu¹ní m¹e, Reqiem, které v¹ak nedokonèil. Pro nedostatek penìz bylo Mozartovo tìlo pohøbeno do "v¹eobecného jednoduchého hrobu" (nikoliv do hromadného hrobu pro chudé), který se v¹ak nedochoval, od roku 1850 je na tomto místì postaven památník.

O pøátelství W. A. Mozarta s pìvkyní Josefínou Du¹kovou a jejím man¾elem Franti¹kem Xaverem Du¹kem, snad na jiném místì. Na Bertramce v jedineèném prostøedí u Du¹kù se v¾dy cítil ¹»astný mezi svými.
 
Datum:
24.01.2024  06:48
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


Hermína Laukotová se narodila 24. ledna 1853 v Praze, zemøela 17.1. 1931. Byla to èeská malíøka, grafièka a pedago¾ka.
Ji¾ od mládí se projevovala mimoøádný výtvarný talent. Díky rodinnému finanènímu zázemí mìla mo¾nost získat rozsáhlé výtvarné vzdìlání jak v Èechách, kde studovala u umìlcù jako Karel Javùrek, Jenny Schermaulová a Jan Adolf Brandejs, tak i v zahranièí. V Paøí¾i se uèila u Gustava Reyniera, v Antverpách u Charlese Verlata a v Mnichovì u Ludwiga Hertericha.

Hermína Laukotová patøí mezi první èeské malíøky, které se vìnovaly volné grafice. Tuto techniku osvojila v Mnichovì, kde studovala u Doris Raab a pozdìji u jejího otce, profesora Johanna Leonarda Raaba. Po návratu do Prahy v roce 1887 zaèala Laukotová vystavovat své grafické práce a stala se první pra¾skou výtvarnicí, která se vìnovala této formì umìní. Od roku 1887 pùsobila v Praze, zalo¾ila ve Vojtì¹ské ulici v devadesátých letech vlastní dámskou malíøskou a grafickou ¹kolu. Vyuèovala zde a¾ do roku 1909, kdy své pedagogické pùsobení ze zdravotních dùvodù ukonèila. Bìhem ¾ivota podnikala cesty zejména po belgických, holandských a nìmeckých mìstech, ale i v Èechách.

 
Datum:
23.01.2024  06:14
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

23.1. 1883 se v Sedlèanech narodila Helena ©rámková, zemøela 26.2.1974 v Jaromìøi. Byla to èeská akademická malíøka, restaurátorka obrazù, a pøedstavitelka èeského meziváleèného "¾enského umìní".

Vystudovala na Umìlecko prùmyslové ¹kole v Praze, dále u prof. Schikanedera. V Paøí¾i studovala krajinomalbou u profesorù Luciena
Simona a Reného Menarda. V roce 1931 podnikla stipendijní cestu do Itálie a Bulharska. Byla zakladatelkou Kruhu výtvarných umìlkyò. S KVU se úèastnila vìt¹iny èlenských výstav v Praze i v dal¹ích èeských mìstech. Vìt¹inu dìl tvoøily olejomalby – portréty a krajiny.
Jméno Heleny ©rámkové se objevuje také u zahranièních výstav. Její obrazy se objevily v Athénách, v Milánì, ve Vídni, Buenos Aires, v Sofii, Bukure¹ti nebo USA. Její hrob nalezneme na Vy¹ehradském høbitovì v Praze.




 
Datum:
18.01.2024  06:34
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


18.1. 1933 ve Zlínì zemøel Bohumír Jaronìk narozený 23.4. 1866 tamté¾. Byl to èeský výtvarník a zakladatel Vala¹ského muzea v pøírodì v Ro¾novì pod Radho¹tìm.
Vystudoval Odbornou ¹kolu pro umìlecký prùmysl ve døevì ve Vala¹ském Meziøíèí. Pracoval v rùzných místech a odvìtvích umìleckého prùmyslu. Bohumír Jaronìk procestoval spoustu zemí, seznámil se s grafikou, impresionismem, rùznými umìleckými smìry a tím v¹ím byl dán ráz jeho tvorby.

Do konce 19.století pracoval jako návrháø v keramických továrnách v Pécsi a Budape¹ti, pùsobil ve fotoateliéru v Káhiøe jako aran¾ér a malíø pozadí, v Nadarovì ateliéru v Paøí¾i, cestoval po Øecku, Palestinì, Sýrii a Turecku.

Z køi¾ovatek svìta se na pøelomu století vrátil domù. Oblíbil si Vala¹sko a sna¾il se o jeho povznesení. V roce 1909 zalo¾il se svými sourozenci dílny na gobelíny, keramiku a porcelán ve Vala¹ském Meziøíèí a v Ro¾novì pod Radho¹tìm, zaslou¾ili se o vznik Vala¹ského muzea v pøírodì. Patøil k zakládajícím èlenùm Hollaru.

Pokud jde o grafickou techniku, nejbli¾¹í mu byl barevný døevoøez. Odrazil se v nìm vliv vídeòské secese, Hanu¹e Schwaigra, japonského døevoøezu i vliv lidového ornamentu. Dnes se s jeho dílem mù¾eme setkat ve ©tramberském muzeu, ve Vala¹ském muzeu, a v dal¹ích moravských galeriích.


 
Datum:
16.01.2024  05:31
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

Èeský malíø Jan ©afaøík se narodil v lednu 1886 v Prostìjovì. Bohu¾el datum jeho smrti je neznámé, rok 1915.
Pùvodnì se mìl vìnovat stolaøskému øemeslu, ale pro své nev¹ední nadání a náklonnost k malíøství byl v roce 1903 pøijat na pra¾skou akademii, kde v¹ak pobyl pouze rok. V akvarelování se cvièil u malíøe Jana Köhlera. Za svého pobytu v Praze zachytil èetná zákoutí a pohledy na starou Prahu. Proslul v Èechách malbami a pohlednicemi pra¾ských zákoutí.
Po roce 1909 se usadil v Paøí¾i, prosadil se i na oficiálních Salonech v letech 1910 - 1914 mezi tehdej¹í umìleckou konkurencí.
O Janu ©afaøíkovi se hovoøí jako o "èeském Paøí¾anovi", který do nejvyhledávanìj¹í francouzské metropole, mìsta svìtel, dorazil poté, co dezertoval z vojenské povinnosti v Bosnì po roce 1908. Od první svìtové války je nezvìstný.
O dílo Jana ©afaøíka je mimoøádný zájem v aukèních síních.


 
Datum:
12.01.2024  06:11
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


12.1. 1876 v Benátkách se narodil Ermano Wolf Ferrari, zemøel tamté¾ 21.1. 1948. Byl to italský hudební skladatel a pedagog.

Pùvodnì chtìl být malíøem, své úmysly ale zmìnil po náv¹tìvì Bayreuthu. Studoval v Mnichovì u Josefa Gabriela Rheinbergera. Jeho první opera Popelka (1900) v Itálii propadla, v Nìmecku ale pozdìji sklidila úspìch. Skládal opery na Goldoniho pøedlohy, zaznívá z nich jeho záliba v benátském buffo stylu 18. století. Kombinuje ho s chromatickou harmonií, které se nauèil v Nìmecku. Dosáhl tak vynikajícího divadelního úèinku. Právì v komedii se Wolf-Ferrari cítil nejlépe, nebo» tam mohl uplatnit svùj elegantní styl, lehké melodie a zruèné nakládání s orchestrem. Vokální party dokládají, ¾e dokonale rozumìl hlasu. Dùkazem toho je i hudební høíèka Zuzanèino tajemství (1909). Rovnì¾ pokus o veristickou operu (Madonin klenot-1911) dopadl výbornì. Dal¹ím dílem je napø. Láska lékaøem.

Hrob skladatele nalezneme v Benátkách na ostrovì San Michele.


 
Datum:
11.01.2024  06:32
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


11.1. 1795 v Batelovì u Jihlavy se narodil Josef Bene¹, zemøel 11.2. 1873 ve Vídni. Byl to èeský houslový virtuóz, skladatel a pedagog.

První hudební vzdìlání získal u otce, pozdìji studoval v Jihlavì. Dosáhl presti¾ních postù (dirigent Filharmonické spoleènosti v Lublani, profesor Akademie hudby ve Vídni, první koncertní mistr vídeòského Dvorního divadla). Svùj ¾ivot strávil mezi Vídní a Lublaní a na koncertních cestách. Josef Bene¹ byl autor skladeb pro housle a klavír, ve kterých se nechal inspirovat hudbou Nicoly Paganiniho.

Josef Bene¹ je spí¹e zapomenutou postavou èeské hudby 19. století. Dnes máme to ¹tìstí, ¾e do nìkterých dìl tohoto autora se mù¾eme zaposlouchat na koncertech.


 
Datum:
08.01.2024  12:36
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 
8. ledna 1936 se narodil svìtovì proslulý dirigent Zdenìk Mácal

Svou osobností a gesty pøitahoval pozornost nejen hráèù, ale i publika. Za svou dirigentskou kariéru øídil mnoho orchestrù na ètyøech kontinentech. Dirigoval ve významných operních domech svìta. Velkou èást ¾ivota zasvìtil èeské hudbì. Na tu se soustøedil i v dobì, kdy stál v èele Èeské filharmonie.

V ¾ivotì dirigenta Zdeòka Mácala sehrála málokterá skladba tak zásadní roli v jeho ¾ivotì sehrála první symfonie Bohuslava Martinù. Díky ní se jako student konzervatoøe zaøadil v polovinì 60. let mezi nejvýraznìj¹í èeské dirigenty.

V Èeské republice zaèal svou kariéru. Po pøíchodu ruských tankù zamíøil do Nizozemska, a odtud pak dál do Evropy. Jeho muzikalita a charisma mu otvíraly dveøe u nejvýznamnìj¹ích evropských orchestrù.

Do vlasti se vrátil a¾ v roce 1996. A do èela milovaného orchestru se pak jako ¹éfdirigent postavil v roce 2002. Jako ¹éfdirigent se sna¾il uvádìt pøedev¹ím èeskou hudbu.
 
Datum:
03.01.2024  05:55
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


3.1. 1848 v Nové Pace se narodil Josef Tulka. Byl to èeský malíø, jeho¾ rodina pro¾ívala tì¾ké existenèní podmínky. Po absolvování gymnázia v Jièínì studoval na pra¾ské Akademii. V letech 1867-1871 byl ¾ákem profesorù E. Roma, Josefa Trenkwalda a Antonína Lhoty. Na studiích se ¾ivil sám, hrál divadlo, opisoval noty, vyuèoval hudbì a kreslení. Tragický pocit umìlecké neschopnosti vedl Tulku v dal¹ích letech k tomu, ¾e spálil vìt¹inu svých malíøských a hudebních skic.

K jeho nejznámìj¹ím dílùm patøí cyklus Lidský ¾ivot v pra¾ském Thunovském paláci a výzdoba pìti lunet v lod¾ii Národního divadla v Praze. Dále se podílel na výzdobì votivního chrámu ve Vídni spolu s Franti¹kem ®ení¹kem a Maxem Pirnerem. Na poèátku roku 1882 odjí¾dí Tulka do Itálie, kde jeho stopa mizí.

 
Datum:
28.12.2023  07:48
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


28.12. 1969 zemøel Václav Král, narozený 21.10. 1902 v Dobøíèi u Kralovic. Byl to èeský malíø, grafik a ilustrátor. V letech 1916 - 1919 studoval na odborné ¹kole keramické v Bechyni, dále to byla studia na UMPRUM v Praze, a posléze dal¹í studium na AVU v letech 1923 - 1927 u Maxe ©vabinského a T.F. ©imona. Vìnoval se krajinomalbì a portrétu, v grafice se zamìøil na døevoryt a na barevnou litografii. Od roku 1939 byl èlenem Umìlecké besedy, od 1950 èlen SÈVU, od roku 1952 SÈUG Hollar.

Zajímavostí je, ¾e pøi bombardování Prahy v únoru 1945 byl znièen jeho ateliér i dùm ve kterém bydlel /dnes zde stojí Tanèící dùm/. Celé jeho dosavadní dílo bylo znièeno. Díky pøátelství Václava Karla s fotografem Josefem Sudkem se zachovala alespoò èásteèná fotodokumentace obrazù a kreseb. Z existenèních dùvodù se Václav Karel od druhé poloviny ètyøicátých let soustøedil pøedev¹ím na práci ilustrátora dìtských knih a stal se velmi úspì¹ným a vyhledávaným autorem.


Re¾im zobrazení: v¹e / strom
<<< Novìj¹í pøíspìvky     Star¹í pøíspìvky >>>