Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek enk,
ztra Ilja.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Neobyejný ivot
 
Ve stedu 26. ervence 2006 zemela v Nmecku na zámku Johannisbergu v Rheingau, v Hessensku, Tatiana Hilarionovna, princezna von Metternich-Winneburg, knna Metternich-Winneburg.
Narodila se 19. prosince 1914 (podle gregoriánského kalendáe 1. ledna 1915) v Petrohrad, jako Tatiana Ilarionovna Vasilikova. Její otec byl kníe Ilarion Sergjejevi Vasilikov, matka Lidia Leonidovna, knna Vjazemská. Ped Ruskou íjnovou revolucí uprchla celá rodina v poslední chvílli, ochuzená tém o veškerý majetek, za nesmírn dobrodruných okolností pes Maltu a Francii do Nmecka a odtud dále do Francie. Tatiana, (stejn jako všechny ostatní dti rodiny Vasilikovy, kterých bylo  celkem šest) studovala s mnohými pekákami, zpsobenými stálým nedostatkem finanních prostedk, na Sorbonn, kde získala bakaláský titul. Pozdji také studovala djiny umní a malíství na akademii v Mnichov. Hovoila plynn nmecky, anglicky, francouzsky a španlsky - a samozejm také rusky. Ve ticátých letech byla ráda, e se k tomu všemu té jaksi mimochodem nauila i tsnopis a psaní na stroji a mohla tedy pracovat v Berlín na ministerstvu zahraniních vcí. Pozdji stála nebezpen blízko píprav atentátu na Hitlera, stejn jako manel a její sestra Marie, zvaná Missie.
Jejím manelem, za kterého se provdala na podzim roku 1941, byl Paul Alfons princ von Metternich-Winneburg (1917 Víde-1992 eneva), pravnuk legendárního rakouského kanclée, státníka a diplomata, kníete Klemense Wencezslava Metternicha.  Paulova matka byla Španlka, Dona Isabel de Silva y Carvajal.
Jeho praddeek byl hlavní postavou na proslulém Vídeském kongresu, který probíhal od záí 1814 do ervna 1815. Tento Metternich byl té mimo jiné pítelem Wilhelminy von Sagan, nám dobe známe jako vévodkyn Zaháská, paní knna z Babiky Boeny Nmcové.
Knna Metternichová byla to neobyejná, zajímavá ena s mnoha talenty, celý její dlouhý ivot byl  plný neuvitelných píbh. Malovala velmi pkné aquarely, napsala nkolik knih, jedna z nich, velmi poutavá, vyšla roku 1992 také v eském pekladu,v nakladatelství Panorama pod titulem „Svdectví o neobyejném ivot“.
Ve svém vyprávní zachytila zásadní momenty evropského dní minulého století a lze jí charakterizovat jako ságu jedné generace Metternichova rodu. Autorka byla dlouhý as exulantka bez domova, která paradoxn vlastnila celkem pt cestovních pas souasn. Doasný domov našla po své svatb s Paulem Metternichem v echách, na zámku Kynvart, ke kterému patil té zámek Plasy, byla to rodová sídla Metternich v echách.  
V roce 1945 byli vyhnáni, respektive odešli díve, ne k zámku dorazila sovtská vojska. Šli pšky, jen se selským vozem, taeným komi, doprovázeni skupinou francouzských válených zajatc, kterým zachránili za války ivot. Po nebezpené cest znieným Nmeckem, která trvala šest týdn, našli zámek Johannisberg  v troskách, proslulé vinice zcela zanedbané a zniené, museli tedy i zde zaít od základu znovu. Tatiana Kynvart milovala a nikdy na nj nezapomnla. Vrátili se tam s manelem jen podívat, zcela krátce v roce 1964. Tehdy byl zámek sice siln poškozený a zejména statek k nmu patící v rozvalinách, ale ješt bylo všechno jak-tak v poádku. Ale v roce 1990, kdy pijeli znovu, našli u zámek zcela vykradený, nábytek i umlecké sbírky pry, stny otluené a na cihlu. Ve své knize jmenuje Tatiana ty, kteí se o to nejvíce „zaslouili“. Byli to pedevším komunistití pedáci z Plzn. To, e je dnes zámek znovu krásný a jak mobiliá, tak cenné sbírky ásten nazpt, je také ve valné vtšin zásluha Metternich, ást mnohamilionového nákladu na opravu 25 let opuštného a zanedbaného zámku, díky komunistickým vládcm tém propadlému zkáze, zaplatila  EU.
Ve své knize o tom íká: „V posledních deseti a patnácti letech (ped rokem 1989) se niení neustále stupovalo, co bylo shodné pro reim všech komunistických zemí. Tento systém se ve skutenosti stal rakovinným nádorem naší doby. Vyprodukoval také jeden zvláštní lidský typ, jakousi krysí rasu, které se dailo na korupci a niení. Prokázala neschopnost vytvoit nco nového, nebo aspo udret v poádku to, co jí spadlo do klína. Jejich moc stavla na udavaství a zrad. Dokázali jen ohlodávat minulost a v kadé zemi, v ní vládli, zniili substanci tím, e ve jménu státu onen stát plenili.“
Pro mnohé v Hessensku byla knna Tatiana Metternich a do své smrti duší celého kraje, Rheingau. Byla zakladatelkou a dlouholetou pedsedkyní výboru Rheingau Musik Festival, mnozí návštvníci si ji budou pamatovat, jak z empory velkého Fürst - Metternich - sálu na Johannisbergu pozorn naslouchala koncertm.
Její dlouhý ivot byl pedevším vyplnn charitativní inností. Jako nejvyšší pedstavená ádu Sv. Lazara v Nmecku pipravila a vedla mnoho projekt, nkolik z nich ve svém rodném mst Petrohrad, kde zídila domov pro bezprizorné dti. Mnoho lidí v Rusku i jinde na ni bude jist vdn vzpomínat.
 
Mla jsem to štstí, poznat knnu Tatianu Metternichovou i kníete Metternicha osobn, setkávala jsem se s nimi, kdy jsme byli s manelem zváni na zámek Johannisberg, pi píleitosti kadoroního  setkání ádu Sv. Lazara Jeruzalemského, jeho je manel píslušníkem.
Byla to neobyejná ena, její ivotní píbhy by staily vyplnit nkolik lidských ivot.
V posledních dvou letech byla tce nemocná, ale te je  jist šastná, setkala se znovu svým milovaným manelem Paulem a nic je u nerozlouí.
Vra Pokorná
Obr.: Zámek Johannisberg v Rheingau, obklopený vinicemi.