Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Aneka,
ztra Kamil.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Legendy a povsti z Frýdku - Místku
 
POVSTI O MÍSTECKÉM ŠTANDLU
Tajemný a jakoby stále zachmuený vrch Štandl je nejvyšším bodem v blízkém okolí Místku (291 m n.m.). Z okolní roviny se zvedá o 65 m a odedávna pitahoval pozornost lidí. Ve stedovku zde stával menší strání hrádek. Zasypané podzemní prostory zavdaly pvod vzniku nkolika místních povstí.
 
ZLATÝ POKLAD
Kdysi dávno Štandl nestál, kdy zemel slavný hunský kmenový náelník Attila, poloili jej ve zlaté rakvi spolu s mnoha poklady na tomto míst do zem a vojáci po nkolik týdn nosili hlínu a kameny, ze které nasypali mohylu, dnešní Štandl. Naposledy se pokoušel najít tento poklad jeden starousedlík ze Sviadnova.
 
ERNÁ PANÍ BARBORA
Na severním svahu Štandlu stávala velká skála, dnes z ní zbyl menší kousek. Kdysi byl na skále k petení nápis "erná paní Barbora". Pod skálou má být zasypaná jeskyn, ve které se ukrývala uprchlá mladá jeptiška, erných vlas a modrých oí. Hukvaldský hradní hejtman rytí Harasovský ji svedl a zde se milenci scházeli. Jeptiška hoce litovala porušení eholního slibu a kdy pro ni hejtman jel, aby si ji odvedl na hrad, strhla se strašná boue a za rachocení skal jeskyn zmizela. Ješt dlouho slyšeli jeptišku naíkat v podzemí.
 
PROPADLÝ HRAD
Ješt kolem roku 1850 byly na Štandlu ke spatení skrovné zbytky zdí zaniklého hrádku, nazývaného údajn Friedeke nebo Na zámisku. V nepístupném podzemí má být ukryt poklad a velká jáma na vrcholu je prý zbytkem po propadlém hradu a jeho sklepeních. Archeologickým výzkumem zde byla potvrzena podzemní chodba.
 
MÍSTECKÝ KAT CHUCHLÍK
V podveer chodívala Místkem prapodivná zahalená postava. Kadý, kdo jí pohlédl do tváe, se radji pokioval. Byl to poslední místecký kat Chuchlík a za ivota bylo neradno se mu dostat do rukou. Ve skutenosti v poddanském Místku nikdy kata nemli, k výkonm dojídl kat a z Kromíe.
 
POVSTI O STARÉM MST U FRÝDKU
Na soutoku Ostravice a Morávky leí Staré Msto, podle nkterých zvané v minulosti Dvorsko i dokonce Jamnica. Ve skutenosti je první zpráva o osad a z roku 1399. Starší obec mohla nést jiné jméno a pravdpodobn souvisela s jiní ástí zaniklého msteka Jamnice (Jannutha).
 
KONEC MSTA
Zánik staršího msta pipisovali lidé "starému Švejdovi" nebo "tatarm". Podle povsti mladá, krásná a bohatá pohanská princezna se vydala poznávat cizí zem a jejich lid. Penocovala i ve Starém Mst, které se jí stalo osudným. Doprovod nechala ve své dvivosti ped hradbami. Lakotný mlyná nebo mšané ji v noci kvli bohatství zabili. Princeznin doprovod musel se smutnou odtáhnout a za as rozlícený otec, mocný chán, vypravil velké vojsko. To loupilo, drancovalo a zabíjelo kesany, a srovnalo se zemí i Staré Msto, které zavdalo píinu, a zaplavilo je vodami eky Morávky.
 
POHANSKÁ MOHYLA
V místní ásti Kamenec stávala velká mohyla nad hrobem hrdiny, který padl pi boji o msto. asem zmizela pi povodních v koryt Morávky. Ukázalo se, e byla tvoena drobným kamením a štrkem, nejspíše sesbíraným z polí. Na mnoha místech ve Starém Mst i v okolí se našly podle tvrzení starousedlík ped více ne sto lety lidské kosti, zbytky zdí, dokonce pl mlýnského kola v loiskách, sklípky a mnoho eleza, zejména starých ostruh.
 
SKALICKÝ MOK
Rázovitá obec Skalice je dnes souástí Frýdku-Místku, dostaneme se do ní po cest ze Starého Msta. Dva sedláci ze skalického Záhoí, Kohut a Peterek, nemuseli robotovat. Patilo jim pl Skalické Hrky, mli vlastní vápenku, cihelnu a kamenolom. Jednou ráno dlníci s kikem lom opustili, z dutiny ve skále se toti náhle zjevil duch zemních drak - "mok". Kde se protáhne, zstane pruh spálené zem. Leel na biše, velký jako pl vola, s blanami, obrovskou tlamou, pokrytý lesklými šupinami. Majitelé lom zaveli a po okolní cest lidé dlouho neradi chodili, nebo bylo slyšet strašidelné zvuky, vrzání, skípání na skále a chrení. Prý dokonce, podle jednch, ped dvaceti lety mok zpsobil sesuv cesty mezi Skalicí a Raškovicemi. Kdo by chtl ve Skalici najít poklad, musel nejdíve najít moka, který údajn poklad hlídá.
 
POKLAD V LIPIN
Místo zvané Lipina, leící mimo areál Lískovce, dostalo svj název podle stromoadí lip. Dnes zde stojí rozsáhlé válcovny plechu a mostárna. Odpradávna zde leí velký poklad, který hlídá skítek, pízrak menšího erven odného mue s bílou bradou. Naposledy, nkdy v minulém století, se domluvili ti chudí mui z Lískovce, Sviadnova a Lipiny na vyzdviení pokladu. Kopali o plnoci. Sotva narazili na eleznou truhlu, zjevil se pízrak muíka, v ruce drel provaz a zahuel: "Koho z Vás mám prvního povsit?" Mui se polekali a rozprchli se, zapomnli dokonce na bídu i na zlato.
 
ZAKLETÝ DM
V míst zvaném Na Vrchách, blízko Frýdeckého lesa, stojí osamlá zemdlská usedlost. Rodinu majitele stíhala jedna pohroma za druhou, po náhlé a nevysvtlitelné smrti syna a manelky zstal majitel sám v opuštném dom. Jednoho dne si vzal ivot a obšeného jej objevili a po nkolika týdnech, uprosted zimy. A od té chvíle zaalo v dom strašit, ozývaly se kroky, vrzání dveí, v prázdné stáji bylo slyšet rání koní. Kadý pocestný, který sem zabloudil, ucítil nevyslovitelnou hrzu. Strašení ustalo, kdy dm pestavli k rekreanímu úelu.
 
POVSTI O MARIÁNSKÉM KOSTELE
Poutní chrám Panny Marie ve Frýdku byl postaven na míst zvaném Vápenky v letech 1740-52 peváným nákladem hrabcí rodiny Pram z Bílkova. U v roce 1706 zde stála devná kaple. Místo bylo oblíbené zejména u Hanák, kteí sem kadoron docházeli v poetných procesích.
 
PVOD SOCHY P. MARIE
Podle jedné povsti našli temnou plastiku P. Marie v jám dlníci, kteí zde lámali vápenec. Sochu vyzdvihli a penesli do farního kostela, v noci se vrátila zpt na Vápenky. Stejn tak v dalších dnech, kdy ji penesli do Rencové kaple na námstí a do kaple sv. Barbory na frýdecký zámek. Z toho usoudili, e jim Bohorodika dává znamení, kde mají sochu uctívat. Údajn se místo na Vápenkách zalíbilo Jiímu hrabti z Oppersdorfu kolem roku 1650 pi návštv se svým kaplanem z Tovaryšstva Jeíšova, kdy zde našli kvt nevídané vn a hrab pojal úmysl vybudovat zde chrám ke cti Panny Marie. Podle jiné verze nechal sochu zhotovit kolem roku 1665 jeho syn František Eusebius. Nejstarší podoba mariánské povsti je z roku 1715 a praví, e sochu nechal zhotovit zámecký pán jako pokání za hích smilstva, který spáchal s píbuznou na jednom okolním grunt.
 
SOCHA V PLAMENECH
Na sv. Kopeku u Olomouce na svátek Nejsvtjší P. Marie shoeli v jednom z poutních dom všichni lidé. Na noc byli uzameni a pomoc došla pozd, a se u na jejich záchranu nedalo nic podniknout. Ješt tu noc pibyly jejich duše procesím do Frýdku a jejich zpv bylo slyšet na mnoha místech. Pak byly kolem sochy vidt z msta plameny, které zmizely pi piblíení lidí. Jen malé a hodné dti je mohly zblízka spatit.
 
ZÁZRANÉ UZDRAVENÍ TOVAOVSKÉ HRABNKY
Tovaovská hrabnka trpla dlouhý as úpornou chorobou. Ve snách se jí zjevila P. Maria, která jí slíbila dokonalé zdraví, kdy podnikne pou do Frýdku. Protoe nemohla sama uinit jediný krok, nechala se do Frýdku donést na nosítkách. S úasem pozorovala sochu známou z noních vidní a po svatém pijímání se jí vrátila hybnost do celého tla. Kadoron pak nechala do Frýdku k P. Marii vypravit velké procesí. Také mnoho dalších poutník zbavila P. Maria rzných neduh, jak nás popisované zázraky i se svdeckými podpisy pesvdují.
 
PODZEMNÍ CHODBY
Podle tvrzení starých Frýdean vedou tajné chodby z frýdeckého zámku pod zasypaným údolím Štpnice, kde se vtví do tzv. "starého kláštera" (domov dchodc) a do podzemí kostela. Kostel byl pvodn celý podsklepen, spodní etá je dnes nepístupná, stejn jako vtšina sklepení. Z pvodní krypty hrabat Pram pokrauje chodba ke kapli sv. Kíe. Dnes je uzavena jediná pístupná krypta pod kaplí sv. Hedviky s penesenými ostatky Pram a mumifikovanými tly poutník utonulých v rozvodnné Ostravici, je byli pro svou víru zachováni v nesetlelé podob.
 
ZÁZRANÁ VODA V HÁJKU
Asi pl hodiny chze je od Frýdku vzdáleno poutní místo v bývalém arcikníecím lese Hájku. V roce 1786 zde lesník Michal Hirschheimer postavil první kí u pramene. Zboní lidé pojali k místu dvru a zejména "svatá voda" leckoho uzdravila. Proto zde v roce 1834 fará Karel Josef Šíp nechal postavit devnou kapli a v roce 1840 jeho nástupce Josef Prutek zbudoval kamennou studnu s výtoky zázrané vody.
 
JAK BYL ZALOEN FRÝDECKÝ ŠPITÁL
V noci 5. prosince 1714 vnikli zbojníci z Ondrášovy skupiny do domu ctihodné Pavlíny Hertschlegerové, dobroditelky kostel a chudých. Vytáhli ji z postele a chtli pálit pochodnmi, aby vydala poklady. Ta vzývala P. Marii Sedmibolestnou, která ji vyslyšela a seslala pomoc. Jako díkvzdání nechala postavit kapli P. Marii a špitálek pro staré eny. Ve skutenosti mla štstí, e sluka utekla na pdu, její volání uslyšel zvoník, zvonil na poplach a zbojníci utekli.
 
POVSTI Z FRÝDECKÉHO ZÁMKU
Frýdecký zámek, bývalý hrad tšínských Piastovc, vznikl na pelomu 13. a 14. století. Budova zámku prošla adou stavebních úprav a od roku 1797 zámek slouil jen správním úelm.
 
SHAZOVÁNÍ KOZLA
V dávných dobách pevný kníecí frýdecký hrad a msto pitahovaly celou adu nájezdník a dobyvatel. Jednou vpadly z Uher do pobeskydské roviny nepátelské hordy a zakrátko oblehly i frýdecký hrad. ivá duše do nho i z nho nemohla ven. Kdy selhaly všechny útoky proti nedobytnému hradu, nepátelé zkusili frýdecké dlouhodobým obléháním vyhladovt. O vodu nemla hradní posádka nouzi, ale potraviny zakrátko docházely. Kdy u nemli co jíst, uchýlili se ke lsti. Na jeden den uzaveli s obléhateli pímí, protoe jeden z obránc bude mít v hradní kapli svatbu. Celý den se z hradu ozývaly hudba a zpv, "svatebané" hladem skoro padali a v podveer shodili s hradeb dol uloveného srnce, erstv zabitého posledního kozla, staeného z ke a posypaného srními chlupy. Útoníci uvili, e na hrad vedou tajné chodby, kterými jsou pinášeny erstvé zásoby na hrad a odtáhli z kraje pry. Na pam shazovali ze zámecké ve kadoron kozla, naposledy ješt v roce 1845.
 
TAJNÉ CHODBY
Podle povstí vedou tajné chodby z frýdeckého zámku k ece Ostravici, pod Skalickou hrku, na svah Lysé hory a poslední spojovala zámek s ješt mocnjším hukvaldským hradem. V pípad poteby stailo vyslat posla a pastýi sehnali z beskydských hor stáda ovcí a koz, které nesly na hbet pecen chleba, míšek mouky, vehnali je do chodeb a ony pak vyskakovaly na nádvoí zámku.
 
ZÁHADNÁ STUDNA
Stojí v zámeckém parku a má z ní vést tajná chodba. Ve skutenosti se jedná o zámeckou lednici, kde v hlubokém sklepení bylo uloeno maso a zvina. Podle povstí vedly ze zámku další tajné chodby k námstí do roního Wolfínského paláce, kde je dnes vinárna U erbu, smrem do údolí a k Mariánskému kostelu. Vtšina sklepení je dnes zasypána a na tech místech byly skuten nalezeny únikové chodby, ped zámkem a v dnešním parku.
 
TAJEMNÉ ZJEVENÍ MAJITELE
Záhadné kroky v kapli, mizení rzných pedmt prapodivná znamení jsou piítány údajnému duchovi Jiího hrabte z Oppersdorfu, který v letech 1636-51 vlastnil frýdecké panství. Stupoval útlak, náboenskou nesvobodu a odpíral mšanm výsady, a za trest musí po smrti strašit na zámku. Pesná podoba není známa.
 
ONDRÁŠKA
Je malá sklepní komora pod boním schodištm, se zamíovaným okénkem. Podle tradice zde bylo vzení a k jeho obyvatelm patil známý slezský zbojník Ondráš, kterému se odtud podailo uprchnout.
 
KAMENNÁ VANA
Má podobu velké kamenné nádoby ze zernalého pískovce a stojí na zbytku hradby v zámeckém parku. Kolují o ní dohady, jedno z tvrzení uvádí, e šlo o nádobu uívanou k rituálním obadm. Ve skutenosti slouila jako nádr na vodu v zámeckém parku.
 
JAK TO BYLO SE ZBOJNÍKEM ONDRÁŠEM
Povsti o zbojnících patily v naší oblasti k nejpoetnjším a nejoblíbenjším. Nejznámjším, v lidové tradici ve výtvarném umní i v krásné literatue asto vzpomínaným zbojníkem byl Ondráš, syn janovického fojta Ondry Šebesty a jeho eny Doroty. Ondráš se narodil 13. listopadu 1680 a pestoe ml po ase pevzít úad a statek, z neznámých dvod se dal na zbojnictví. Po ti roky spolu s dalšími 16 doloenými zbojníky pepadali mšany, kupce, pocestné, idovské obchodníky i píslušníky církve. Teprve po vypsání 100 zlatých odmny za dopadení a slíbení beztrestnosti byl Ondráš dopaden. 29. února 1715 jej zabil Jií Jurášek spolu s dalšími zbojníky pi zábav v hostinci "U matky Hedviky" ve Sviadnov. Po dvou msících zbojníky pustili na kauci, kdy se nepolepšili, v píštím roce je vylákali do Tšína, lstí je pochytali, dva zbojníky popravili pro výstrahu a zbytek poslali na doivotní galeje.
 
JAK ONDRÁŠ PIŠEL NA SVT
Ondrášovi rodie prý trpliv ekali celých deset let na narození syna. Kdy zkusili vše moné a ani od Boha jej nevyprosili, rozzlobil se janovický fojt, rouhal se Bohu a dovolával se syna, i kdyby byl od samotného asa. Tak se stalo, e se strhla boue, pihnal se temný mrak, ohnivý posel vrazil za hromového rachotu do zem ped fojtstvím a zaplakal narozený chlapec, Ondráš.
 
ONDRÁŠ A HRAB PRAMA
Na studiích Ondráš zpanštl a ne se ml vnovat hospodáství radji se toulal po okolí. Tak natrefil na zapadlý koár, který se marn pokoušeli dostat z hlubokého bláta, kam zapadl. Koár patil frýdeckému hrabti Pramovi a silný Ondráš jej jediným trhnutím dostal ven a vyslouil si hrabcí slubu.
 
ONDRÁŠ A ARODJNICE
Ondráš se znelíbil v panské slub u hrabte Pramy. Jako urostlý mládenec se píliš líbil hrabnce, proto jej hrab nechal hajduky chytit, zavléci do lesa a svázaného nechat napospas divoké zvi. Tu se náhle objevila arodjnice, která jej odvázala, pomazala arodjnou mastí, kterou se stal nesmrtelným. Obdarovala jej kouzelnou valaškou, jen tou mohl být zabit, pak pistolí, kterou nikdy nechybí a sklenikou, kterou kdy obrácen postaví, kadého na míst znehybní.
 
JAK ONDRÁŠ POTRESTAL NENASYTNOU KÍSTKOVOU
Chudá chalupnice Dostálka šla smutn na trh do Frýdku, penz mla málo, zima se blíila a mui chtla koupit koich. Potkala na kraji lesa Ondráše, svila se mu a ten ji obdaroval penzi. S radostnou se Dostálka vrátila z trhu a všude se podlila o štdrost, jaké se jí dostalo. Závistivá a lakotná sousedka Kístková, a bohatá, chtla snadno pijít k penzm. Lkala a naíkala ped Ondrášem, jak není chudá, a ji zbojník obdaroval penzi. Chtl jediné, aby mu z trhu pinesla floky na opravu podráek u bot. Kístková vše utratila, projedla a propila a po návratu lamentovala, e ji na trhu podvedli. Ondráš jí za le a nenasytnost za trest natloukl kladívkem floky do sedací ásti tla.
 

Dušan Herfort

 



Komente
Posledn koment: 21.09.2019  11:34
 Datum
Jmno
Tma
 21.09.  11:34 Anonymn
 07.06.  19:58 koli Malyk