Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Darina,
ztra Berta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Carl Gustav Jung - švýcarský léka a psycholog

26. 7. 1875 -  6. 6. 1961

Carl Gustav Jung byl švýcarský psychiatr a zakladatel analytické psychologie.

Jeho osobnost byla znan sloitá a jeho dílo velmi rozsáhlé, take lze projít pouze útrky jeho ivota.
V kadém pípad ovlivnil a posunul evropské myšlení mnohem dále, ne si ješt dokáeme sami uvdomit. Moná odborníkm - psychologm a psychiatrm je to jasnjší...

Hodnocení jeho mnohovrstevné osobnosti lze srovnat s hodnocením jeho krajana Paracelsa z Hohenheimu (1493-1541), lékae, alchymisty, pírodovdce a experimentátora, o nm Jung prohlásil: „Není moné být k nmu spravedlivý: buto ho lze podcenit, nebo pecenit, take nám nezstává ne neustálá nespokojenost s vlastní snahou porozumt by jedinému aspektu jeho mnohostranné povahy."

Jeho souhrnné dílo je obsaeno v osmnácti svazcích; meme se zmínit pouze o nkterých z jeho knih.

Jung byl prvním z vdc, který se snail objevit cestu k lidské osobnosti z vlastního nitra lovka, nikoliv zvení - hledal vztahy mezi egem a vlastním Já - tím, co je ve východních ueních nazýváno Átmánem - nebo Tao - prapvodním duchem, prapvodní energií.

Sice nebyl první, kdo analyzoval sny, ale stal se nejznámjším v oblasti analýzy sn. I kdy byl teoretický psycholog a praktikující psychiatr, velkou ást svého ivota strávil studiem jiných obor, vetn západní i východní filozofie, mytologie, alchymie, astrologie, sociologie, ale rovn literatury a umní.

Pocházel ze vzdlaného rodu. Jeho ddeek z otcovy strany, také léka. se také jmenoval Carl Gustav Jung a pocházel z Nmecka. Dokonce byly i náznaky, e byl nemanelským synem Goethovým, co se sice nepotvrdilo, ale mladý Jung si s touto myšlenkou asto pohrával. Otec Johann Paul Achilles Jung (1842-1896), byl protestantský knz, maminka Emilie Jung, rozená Preiswerk (1848 - 1923, pocházela také z knské rodiny. Nkolik jeho strýc ze strany obou rodi bylo také protestantskými duchovními.

Carl Gustav Jung se narodil ped sto ptaticeti lety, 26. ervence 1875 v malé vesnici Kesswil, blízko Bodamského jezera. Byl druhým díttem svých rodi; starší bratr zemel maliký a proto se matka o své druhé dít hodn bála. Ani ne za pl roku po jeho narození byl jeho otec, který byl duchovním švýcarské reformované církve, jmenován faráem na lepší fae; pesthovali se tedy do Laufenu nedaleko rýnských vodopád. Jeho dtství ho hodn ovlivnilo, jak pozdji popisoval ve své knize „Vzpomínky, sny, úvahy“ (Erinnerungen, Träume, Gedanken) , která vyšla a v r. 1956. Jako dít Jung naprosto nepochyboval, e jeho matka udruje styky s duchy; toté se íkalo i o jeho ddekovi Samuelovi Preiswerkovi.

Jung také pozoroval, e vztahy mezi rodii byly napjaté, a ani on sám nenašel cestu ke svojí matce. Více si z poátku rozuml s otcem, i kdy zjistil, e otec - i kdy byl knz - se v nkterých vcech dost tce potýkal s vírou a pochybnostmi. Maminka pocházela z bohaté rodiny a tatínek zejm nesplnil její pedstavy o kariée i o jejich manelském ivot. asto trpla depresemi; její syn pozdji její nemoc oznail jako neurotickou hysterii. Za pobytu v Laufenu byla njakou dobu jeho matka hospitalizována na nedaleké psychiatrické klinice. Tehdy s rodinou ila matina neprovdaná sestra. Své dovolené trávíval otec sám, bez rodiny.

V r. 1879 byl otec povolán na faru do vesnice Klein-Huningenu na behu Rýna. Tehdy to byla starobylá vesnice, nyní je to souást Basileje. Carl si hodn prohlíel otcovy knihy, ale s dtmi si nehrál, ani pozdji, kdy zaal v r. 1881 chodit do školy. Otec ho nauil íst a vedle toho ho také uil latinsky.

Mladý Jung etl brzy knihy významných filozof - Pythagorovy, Herakleitovy, Platonovy, zabýval se mystikou mistra Eckharta, studoval filozofii Schopenhaeuerovu.

Zaal sbírat zkamenliny, minerály i kosti. Kameny ale byl fascinován i v dosplosti. kdy stavl pozdji své symbolické dílo - Bollingenskou v, vytesal do kamene jakýsi památník symbol - s verši lékae, alchymisty a astrologa Arnolda de Villa Nova (1235 - 1311) a s indickou mandalou.

A v r. 1884 se narodila sestra Gertrud Jung (1884 - 1935).

Mladý Jung míval pocit, e ije ve dvou osobnostech - jedné takové, která byla oekávána - školák ze souasnosti, a druhá - dstojný a vlivný mu z minulosti.

V r. 1886 zaal chodit do gymnázia v Basileji. Basilej byla tehdy msto s pti tisíci obyvateli, kde se lidé peván znali. Cesta do školy vedla kolem Rýna a trvala asi pl hodiny. Humanitní pedmty zvládal snadno, ale v pi matematice mu pomáhala fotografická pam. Na konci prvního roku na gymnáziu ml nehodu: njaký spoluák s ním praštil o zem tak, e omdlel. Pi tom si uvdomil, e nebude muset chodit do školy a tak omdléval vdy, kdy se ml uit nebo ml jít do školy. Zstal doma asi pl roku. Jednou slyšel, jak otec s kýmsi starostliv hovoí o jeho budoucnosti; obával se, e syn má epilepsii. Poukazoval na to, e rodina má málo penz a e synovo vzdlání je proto velmi dleité, aby se mohl jednou sám uivit.

Bezprostedn na to se Jung vzpamatoval - pokraoval s otcem ve studiu latiny - a mdloby postupn pestaly. V té dob zaal Jung s velkou sebekázní studovat nejen to, co bylo ve škole - sám si uroval své cíle. Pozdji si uvdomil, e na vlastní ki zail to, co je neuróza.
Byl velmi šasten, kdy skonilo studium na gymnáziu, a pihlásil se v r. 1895 na lékaskou fakultu basilejské univerzity. Ml v úmyslu studovat psychiatrii, zvlášt kdy zjistil, e psychózy jsou nemoci osobnosti.

Tehdy se Jung poprvé setkal s knihou o spiritismu a zaal systematicky studovat spisy švédského duchovního, mystika a uence Emanuela Swedenborga (1688-1772), ale i jiné dostupné spiritistické knihy. Njakým zpsobem se mu podailo nauit se hypnotizovat druhé.

V lét 1895 otec onemocnl a zaátkem r. 1896 zemel. Matka musela opustit faru a také byla ve finanní tísni. Nkteí lenové rodiny naléhali na Junga, aby se vzdal studia medicíny a pevzal otcv úad. Matka však dostala njaké peníze od svého bratra, Jung sám pracoval jako mladší asistent na fakult. Pesthovali se k nejstarší matin seste na basilejské pedmstí Binningen. Pomáhal tam tet a strýcovi rozprodávat jejich staroitnosti a z prodeje dostával uritou provizi.

Mezi roky 1896 a 1899 poádal Jung se svými sestenkami, páteli i dalšími píbuznými spiritistická sezení.

V r. 1896 šel na pání matky navštívit bohatou rodinu Rauschenbach a najednou si uvdomil - nebo spíš ml vidní, e jejich trnáctiletá Emma (1882 - 1955) bude jednou jeho enou. ekl o tom svému píteli, který to povaoval za ert, ale vidní se pozdji vyplnilo.

V r. 1898 absolvoval kurz psychiatrie pod vedením nmeckého psychiatra Ludwiga Willeho (1834-1924), ijícího v Basileji, ale jeho pednášky ho píliš nenadchly, spíš z nich pro nj vyvstaly další otázky, týkající se jeho vztahu s matkou.

Bhem studií, protoe neml peníze, píliš necestoval. Nakrátko se pouze dostal do Mnichova a do okolí Mylhúz v Alsasku. V ervenci 1900 absolvoval státní zkoušku na univerzit a veer šel poprvé v ivot na oslavu do divadla.

Ped nástupem na jakoukoli kliniku musel absolvovat povinnou vojenskou slubu u pchoty v Arau a získal hodnost nadporuíka.

Dostal nabídku na místo na mnichovské klinice, ale pitahovala ho psychiatrie. Jedinou moností pro získání praxe byla práce v ústavu choromyslných. Univerzitní diplom dostal 27. listopadu 1900 a 10. prosince nastoupil jako léka asistent v ústavu pro duševn choré v Burghölzli, dnešní ásti Curychu, který byl zárove univerzitní klinikou curyšské univerzity - viz obrázek. Práv rok tam byl editelem švýcarský psychiatr Eugen Bleuer (1857-1939). Na klinice byli celkem tyi lékai. Tehdy byla Basilej kulturn mnohem více rozvinuta ne Curych.

Bhem prvního plroku Jung hlavn etl vše, co bylo o psychiatrii na klinice dostupn. Prošel všechny dosud vyšlé roníky asopisu „Všeobecný asopis pro psychiatrii“ (Allgemeine Zeitschrift fr Psychiatrie). Celkem se s nikým nepátelil.

Jung ale musel pedevším vedle prací ve funkci Bleuerova asistenta pipravit svou dizertaní práci pro doktorát. Rozhodl se zpracovat své nkdejší poznatky ze spiritistických seancí. Do té doby byl spiritismus na poli vdy tabu, ale dva roky ped tím vyšlo první vdecké dílo s tímto námtem. Zárove dostal od Bleuera za úkol zpracovat recenzi knihy Sigmunda Freuda (1856-1939) „O snech“ (Ûber den Traum), která vyšla v r. 1899. Z poátku bral Jung úkol jako kadý jiný, a v r. 1903 ho kniha opravdu zaujala. Zaal studovat i další Freudovy knihy, pedevším jeho a jeho spoluautora Josepha Breuera (1842-1925) „Studie o hysterii“ (Studien über Hysterie). Jung si všiml, e nkteré popisy hysterie jsou podobné stavm transu, který zail pi spolených spiritistických seancích. Snail se tyto poznatky spolu se svými osobními zkušenostmi skloubit do své práce.

Na osmdesáti šesti stránkách své dizertace „K psychologii a patologii takzvaných okultních jev“ (Zur Psychologie und Pathologie sogenannter occulter Phänomene) popsal své poznatky; zmnil sice jména, ale Basilej byla tak malé msto, e se po uveejnní diplomové práce po doktorátu prozradilo, kdo se seancí zúastnil. Zpsobilo to problémy jeho píbuzným, které se vysthovaly radji do Francie, aby ušly ostud. Doktorát Jung obhájil v r. 1902. Sám strávil po doktorátu pl roku v Paíi u psychiatra Pierra Janeta (1857 - 1947).

V r. 1901 se opt setkal s Emmou Rauschenbachovou a poádal ji o ruku (její obrázek z pozdjších let). Ona ho odmítla, ale nakonec ji matka pemluvila a tak se Emma Rauschenbachová a Carl Gustav Jung stali 14. února 1903 manely. Pes to, e Emma pinesla do manelství velké jmní, bydleli nejdíve v byt na klinice.
V r. 1904 se Jung stal v Burghölzli starším lékaem a v prosinci se narodila jeho nejstarší dcera Agathe. - Tehdy se stala v Burghölzli jeho pacientkou ruská idovská dívka Sabina Spielrein (1884-1942), se kterou ml Jung hluboký milostný vztah, který byl hodn sloitý, co podle nkterých pramen vedlo k roztrce s Bleuerem a i k jeho pozdjšímu odchodu z kliniky. Pozdji se Sabina stala rovn odbornicí v psychoanalýze. Zahynula v Rusku za druhé svtové války i se svými dvma dcerami.

V r. 1905 se Jung stal soukromým docentem psychiatrie na curyšské univerzit a téma jeho inauguraní ei bylo „Psychopatologický dosah asocianích experiment" (Die psychopathologische Bedeutung des Assoziationsexperiments). Kladl zde otázku, je-li psychologie vyznáním nebo vdou. V dubnu 1905 se stal v Burghölzli vedoucím psychiatrické kliniky.

V únoru 1906 se narodila druhá dcera Gret, která se v dosplosti zabývala astrologií a pednášela po otcov smrti o jeho horoskopu.

V dubnu 1906 napsal Jung Freudovi první dopis a pipojil výtisk pojednání o diagnostice slovních asociací (Studien zur Wort-Association). V beznu 1907 odcestovali Jungovi spolu s dalším švýcarským psychiatrem Ludwigem Binswanegerem (1881-1966) za Freudem do Vídn. Ve Vídni strávili šest dní. První rozhovor se protáhl na více ne tináct hodin. Zaalo tehdy velké pátelství, které trvalo do r. 1913. V tomto období dokonce byl Jung Freudem tak okouzlen, e se rozhodl jeho dílo propagovat po celém svt. Naopak Freud dokonce chtl uinit Junga jakýmsi svým nástupcem a „pomazat ho podle starozákonních pravidel jako svého syna“. Ale nedošlo k tomu.

Rozvinutí jejich pátelství napomáhalo více to, e si pouze dopisovali, ne kdyby se stýkali. Pi rzných mezinárodních psychiatrických konferencích Jung Freudovy myšlenky prosazoval a hájil.

S Freudovou pomocí byl Jung zvolen za pedsedu Mezinárodní psychoanalytické spolenosti. Freud také usiloval o to, aby byl Jung vydavatelem „Píruky pro psychoanalytické a psychopatologické bádání“ (Jahrbuch für psychoanalytische und psychopathologische Forschungen). Na roence ml Jung hodn práce, která byla dost vyerpávající a nikoliv pouze vdecká - asto musel pepisovat neuspoádané píspvky jiných autor.

Koncem roku 1908 se narodil jediný Jungv syn Franz (1908 - 1996).

V r. 1909 ukonil Jung svoji innost na klinice v Burghölzli a otevel si soukromou praxi. Na jae se pesthoval do domu v Küsnachtu na behu Luzernského jezera (Vierwaldstättsee) v Seestrasse . 228. Spolu s Jungovou rodinou se v Küsnachtu usadila i Jungova matka a v r. 1911 se pisthovala i sestra Gertrud, která Jungovi dlala po šestnáct dalších let sekretáku. Nad vchodem domu byl nápis: „Vocatus atque non vocatus deus aderit" — „Bh bude pítomen, a volán i nevolán".

V záí 1909 cestoval Jung spolu s Freudem do Ameriky; v Massachussets na Clarkov univerzit mli adu pednášek. Podle nkterých pramen dostali i estné doktoráty. Ale v té dob zaal Jung pochybovat o správnosti Freudova uení.

Jung se toti ponoil do studia mytologie a snail se svá bádání podpoit i studiem archeologie. Posléze pestal pijímat základní Freudovu teorii o dleitosti vlivu sexuality na psyché. Rovn pi spolené cest na lodi pi plavb do Ameriky utrpla vzájemná dvra v upímnost jejich vzájemného pátelství. Na základ svého studia mytologie, které Freud odsuzoval, zaal Jung prosazovat pednost mateského archetypu, to jest prapvodního vzoru, nad jakoukoli sexuální potebou. Napsal pojednání „Zmny a symboly libida“ (Wandlungen und Symbole der Libido), které Freudovo uení popíralo. Tehdy prohlásil: „Nesmírná role matky v mytologii je mnohem a mnohem významnjší neli problém biologického incestu."

Jejich vzájemná korespondence zaala upadat v r. 1910. - V tomto roce se v záí narodila dcera Marianne.

Dvody rozpadu jejich pátelství tkvly ale také ve sloitosti povah obou i snahy obou prosadit sebe i své názory za kadou cenu.

V r. 1912 ml Jung adu pednášek na Forhamov univerzit v New Yorku a pak se v listopadu setkali s Freudem v Mnichov na konferenci. Ješt se naposledy spolu setkali také v Mnichov na podzim r. 1913 a zde pedstavil Jung typy extrovertní a introvertní, ale podle svdk ml kongres v dsledku naptí mezi Freudem a Jungem velmi nepíjemnou atmosféru. O psychologických typech napsal potom Jung pojednání „Psychologické typy“ (Psychologische Typen) a v r. 1921.

V té dob se Jung seznamoval s dílem dalšího uence - indologa a znalce sanskrtu Maxe Müllera (1823-1900), který napsal mnohasvazkové dílo „ Heilige Bücher des Ostens“ (Svaté knihy Východu).

Byl to moná ukonený vztah k Freudovi, moná i jeho mimomanelské vztahy, které vyústily v r. 1913 do Jungova nervového zhroucení. Dokonce ml dvakrát sen o blízké apokalypse války. Vidl, jak se moe vylilo z beh a promnilo se v krev. Po sedm let se potýkal se svou depresí. Ale také to byla pro nj vdecká konfrontace s nevdomím. Ml vize a slyšel hlasy. Obával se, e mu hrozí psychóza a schizofrenie. Zaznamenával si vdecky vše, co zaíval, do malého deníku v ervených deskách, který podle toho ml pracovní název „ervená kniha“. Byly to zápisky z období šestnácti let. Jung nepedpokládal vydání tohoto intimního deníku, ale jeho vnuk Ulrich Hoerni, který je pedsedou nadace peující o Jungovo dílo, rozhodl o jejím vydání, které se ale uskutenilo a v tomto století.

V roce 1913 také zaal jeho manelský trojúhelník s další pacientkou - Toni Wolff (1888 - 1953), který trval deset let.
Pes to se v r. 1914 narodila Jungovým dcera Helena.
Jung tehdy rezignoval na funkci prezidenta Mezinárodní psychoanalytické spolenosti a odešel z univerzity.

V r. 1916 se setkal s významným nmeckým spisovatelem Hermannem Hessem (1877-1962), který se nervov zhroutil po smrti svého otce a syna a po rozpadu manelství. Jung se stal jeho lékaem a znan ovlivnil jeho dílo. V románu „Demian“ z r. 1917 Hesse dokonce uil mnoství Jungových myšlenek a nápad a pak erpal z Jungových poznatk ve svém známjším díle z buddhismu „Siddhártha“ z r. 1922.

V Hessov díle jsou i odrazy spisku, který Jung vydal soukromým tiskem práv v r. 1916 „Septem sermones ad mortuos“ (Sedmero ponauení zemelým) od Basilida, syrského uitele v Alexandrii mezi roky 117 a 138. Jung kníeku dával svým pátelm a pozdji s ní nesouhlasil, i kdy v té dob toto dílko uzavelo nejpalivjší období jeho krize a pomohlo mu najít cestu k sob samému.

Bhem války ml Jung nkteré vojenské povinnosti, pedevším v táboe pro britské válené zajatce, kde se setkal i s Gurkhy ze severní Indie. Pokoušel se zlepšit situaci zajatc a byl rád, e si me procviit anglitinu. V té dob podvdom kreslil samé mandaly a zjistil, e jej to velmi ukliduje.

V tchto krizích zaalo kulminovat jeho studium kesanství, hinduismu, buddhismu a taoismu. Pi tchto duchovních výpravách, které sledovaly stezky dávných uenc, svtc a prorok se setkával s boským...

Ped tím v r. 1922 vyvrcholilo jeho studium mandal a kruhových tvar, které zaal vtlovat do trvalejší podoby. Zakoupil pozemek na druhé stran Lucernského jezera v Bollingenu a chtl zde vystavt primitivní píbytek. Pvodní zámr bylo stavení kruhového tvar, jakási v. Ovšem nakonec vznikl celý dm, který je podle podstatné ásti nazýván „Bollingenskou ví“. Jungovi tato innost pinesla velké vnitní uspokojení.

Souviselo to s hledáním „stedu“ vlastní bytosti, onoho Já, které není egem nebo sebestedností, ale pravým jádrem bytosti - jógického Átmánu. Je to „uvdomní si sebe sama“ nebo té „seberealizace“. Jungovi ivotopisci a psychologové tento proces nazývají individuací.

Podle jména Bollingenské ve vznikla v r. 1945 Bollingenská nadace, udlující Bollingenskou cenu. Prvním píjemcem této ceny byl kontroverzní americký básník, esejista, pekladatel a literární kritik Ezra Pound (1885 - 1972).

V r. 1922 pi seminái na darmstadtské Škole moudrosti (Schule der Weisheit), kterou zaloil livornský emigrant hrab Hermann Keyserling (1880-1946), se Jung setkal se slavným sinologem, knzem a misionáem Richardem Wilhelmem (1873-1930), tehdy profesorem ínštiny na univerzit ve Frankfurtu nad Mohanem, který práv pekládal jedno ze základních taoistických dl „I - ing“ (Kniha promn). „Kniha promn“, která vyšla v r. 1923, je uritým návodem pro zkoumání budoucnosti. Pro zajímavost uvádím, e podle této knihy postupovali Japonci v druhé svtové válce pi plánování útoku na Perl Harbor na Havaji, kterým zaal vstup USA do války. Ke „Knize promn“ napsal Jung pedmluvu. Jiné prameny ale uvádjí, e k setkání obou vdc došlo a v r. 1928.

V r. 1924 studoval Jung v Americe psychologii Indián Pueblo.

V r. 1925 pipravoval jedno ze svých stejních dl „Psychologie nevdomí“ (Psychologie des Unbewusstsein) a na podzim odjel do Afriky, kde uskutenil podobná studia jako v Americe u ernošských kmen rovníkové Afriky. Na hranici Keni a Ugandy se dostal a k úpatí hory Mount Elgon.

V r. 1928 zaal se studiem alchymie z hlediska psychologie a petváení osobnosti pi alchymistických procesech.

Další dílo Wilhelmovo, kterým se Jung zaobíral a dokonce napomohl k jeho vydání, byl peklad starobylého ínského textu mudrce z 8. století, Lü - Jena, který byl nazýván „Hostem z jeskyn“ Kniha, ke které opt Jung napsal pedmluvu, byla nazvána „Tajemství zlatého kvtu“ (Geheimnis der goldenen Blute) s podtitulkem „ínská kniha ivota“ a byla v ní vysvtlena podstata prapvodní mateské energie Tao. Tato prapvodní energie má v rzných ueních rzné názvy: v ín a Japonsku je to Tao nebo i chi, v Indii je to Kundalini, v muslimských zemích Ruah nebo Ruh, v Austrálii Duhový had.

Kniha vyšla v r. 1929, pár msíc ped Wilhelmovou smrtí.

Jung napsal na Wilhelmovu pam esej „Na pam Richarda Wilhelma“ (In Memoriam: Richard Wilhelm) a zde se poprvé zabýval dalším pojmem: synchronicitou. Je to jev, kdy se napíklad dva dje vyskytují najednou nebo v njaké neobvyklé souvislosti pes to, e mezi nimi neexistuje píinný vztah, cosi, nad ím zstaneme v údivu a hovoíme o náhod nebo i o zázraku; ale Jung zkoumal tyto jevy a zjistil, e jsou pomrn bné - a nikoliv náhodné. - Ovšem podrobné pojednání pedloili Jung a další významný vdec - rakouský teoretický fyzik Wolfgang Pauli (1900-1958) a v r. 1952 ve spoleném díle „Výklad pírody a psychika“ (Naturerklarung und Psyche).
Pauli u v r. 1925 vyslovil jeden ze základních princip kvantové fyziky tzv. vyluovací princip, za který dostal na Einsteinv návrh v r. 1945 Nobelovu cenu. V r. 1930 ml váné psychické problémy po rozpadu manelství a stal se nejdíve Jungovým pacientem, pozdji ákem psychologie i spolupracovníkem.

Mezi roky 1930 a 1939 cestoval Jung v rzných ástech svta, kde pednášel a získával vdecká a doktorská ocenní. V r. 1938 dokonce strávil dva týdny v kalkatské nemocnici, protoe ván onemocnl a dokonce ml i delirium. Pak u cestoval pouze po Evrop.

Ve svých pednáškách mluvil o snech, o alchymii, o nevdomí. V íjnu r. 1932 probhl na Princetownské univerzit v New Yersey seminá o Kundalini. Podle záznam z tohoto semináe je patrné, je Jung sám zjistil jedno z nejvtších mystérií a dokázal probudit sílu Kundalini.

Nkteré z jeho citát o tomto posvátném tajemství:
„Víte, Kundalini v psychologických názvech je tím, kdo vás vede do nejvtších dobrodruství... Je to hledání, které iní svt píjemným; a toto je Kundalini; je to boské naléhání.“
„Naléhání k realizaci, sebeuvdomní posouvá pirozen lovka k sob. Dává monost být sám sebou, ml by naprosto vyrst do své vlastní podoby, pokud zde nejsou pekáky a zábrany podle mnohých popis, které (lovku) brání, aby se stal tím, kým by skuten být ml.“
„Z hlediska boh není tento svt niím ne dtskou hrou; je to semínko v zemi, pouhá monost. Celý náš vdomý svt je pouhé sém budoucího. A kdy jste uspli s probuzením Kundalini, take se zane hýbat odsud z pouhé monosti, nezbytn zanete se svtem, který je svtem vnosti, zcela odlišný od našeho svta.“


Tento seminá Jung prezentoval ve stejném roce rovn Psychologickému klubu v Curychu.

Po Freudov smrti - 23. záí 1939 napsal Jung nekrolog.

Do r. 1939 byl Jung inný v nmecké Všeobecné lékaské spolenosti pro psychoterapii (Allegemeine Ärzliche Geselleschaft für Psychotherapie), kterou zaloil psychiatr a psycholog Matthias Heinrich Göring (1879-1945), bratranec Hitlerova zástupce Hermanna Göringa (1893-1945). Na protest proti antisemitské politice Tetí íše se Jung této funkce i všech funkcí v nmeckých institucích v r. 1939 vzdal. O Hitlerovi prohlásil: „On je médium. Nmecká politika se neutváí, ona je zjevována Hitlerem.“

Bhem války se v r. 1943 stal ádným profesorem lékaské psychologie na basilejské univerzit, ale ve své psychiatrické praxi pokraoval. Zabýval se napíklad lébou umním, objevil, e alkoholismus se dá vyléit, pokud dotyný alkoholik zane ít duchovním ivotem.

Rok 1944 pro nj byl zdravotn nešastný - pi úrazu si zlomil nohu a utrpl srdení infarkt. Byl pomrn blízko smrti a ml urité vize, které potom popsal v u citované knize „Vzpomínky, sny, úvahy“. Ale v téme roce byl vydán spis „Psychologie a alchymie“ (Psychologie und Achemie), v nm analyzoval alchymistické symboly a poukazoval na jejich pímý vliv na psychoanalytický proces. Dokazoval, e alchymistický proces byl v podstat petváením alchymistova vlastního Já. Uvaoval, e symbolika alchymistických obraz pivádí k doplování dvojic archetyp muské a enské podstaty, které nazval „animus“ a „anima“.

Z významnjších spis po válce vyšla v r. 1946 „Psychologie penosu“ (Die Psychoilogie der Ûbertragung). Jung se zabýval pedevším svým bádáním o teorii kolektivního nevdomí.

V srpnu 1948 byl v Curychu oteven Institut C.G.Junga a v téme roce vznikla pednáška „Pokus o psychologickou interpretaci Svaté Trojice“, v ní erpal ze spis gnostik a pokusil se tento pojem vysvtlit vdecky. Ovšem zajímavé je, e v r. 1950 pape Pius XII. vyhlásil dogma o Nanebevzetí Panny Marie, ím se aspo trochu napravilo mnohasetleté zanedbávání významu Jeíšovy Matky.

V padesátých letech se Jung zabýval temnou stránkou boství, jakýmsi „stínem Boha“. Svoje otázky a názory zformuloval v pojednání „Odpov na Joba“ (Antwort auf Hiob).

V r. 1953 zaaly vycházet Jungovy sebrané spisy, poínaje „Psychologií a alchymií“. Emma Jungová tehdy pracovala na knize o svatém grálu a zemela v listopadu 1955 ped jejím dokonením. Po její smrti dlala Jungovi spolenost i hospodyni anglická paní Ruth Bailey, která u z doby po válce byla v rodin Jungových více neli jen hospodyní.

Po Emmin smrti dlal Jung ješt njaké úpravy na Bollingenské vi.

V r. 1957 byla v Basileji zaloena Mezinárodní asociace pro analytickou psychologii (Internationalle Gesellschaft für analytische Psychologie). Poslední svazek Jungových sebraných spis vyšel v r. 1958.

Svým dílem Jung ovlivnil mnohé svtové spisovatele i umlce. Byl to napíklad irský spisovatel James Joyce (1882-1941), jeho dceru léil a který nkteré Jungovy myšlenky interpretoval komickým zpsobem ve své práci „Plaky nad Finneganem“ (Finnegans Wake), nebo Jung inspiroval amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda (1896-1940) v jeho románu „Nná je noc“ (Tender is the Night).

Jeho pacientem, který byl také Jungem ovlivnn, byl v r. 1939 také americký abstraktní impresionista Jackson Pollock (1912-1956), jeho obrazy jsou v souasné dob nejdraší na svt.

Na jae r. 1961 pobýval Jung v Bollingenu, 30. kvtna onemocnl a 6. ervna 1961 zemel ve svém dom v Küsnachtu. Ješt ped smrtí popisoval svá poslední vidní, týkající se tajemství jsoucna i smrti. Pochován byl do rodinného hrobu v Küsnachtu.

Existuje nádherný videozáznam z r. 1959, bohuel jen v anglitin, o Jungov vyznání Boha. Uvádím peklad:
John Freeman, moderátor BBC: „Kdy jste byl mladý, chodil jste do kostela?“
- Jung: „Ó ano! Všichni jsme chodili do kostela.“
- Freeman: „A vili jste v Boha?“
- Jung: „Ó ano! Všichni jsme vili.“
- Freeman: „A te, víte?“
- Jung: „Práv te? ... - ... To je obtíné odpovdt... - ... te... vím... já nevím... já vím (e Bh je).“ 

 
Dobromila Lebrová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 26.07.2021  16:08
 Datum
Jmno
Tma
 26.07.  16:08 Vesuvjana dky
 26.07.  09:20 Von
 26.07.  08:08 Milada
 26.07.  06:16 zdenekj