22.12 - Ostrava:Krmení vodních ptáků. Rohlíkem ne! Krmení vodních ptáků se stává čím dál oblíbenější kratochvílí pro obyvatele měst i vesnic.

Stejně jako u přikrmování ptáků na krmítkách bychom měli dodržovat určité zásady. Pokud nebudeme ptáky krmit přirozenou potravou, můžeme u nich vyvolat jak zdravotní komplikace, tak problémy v jejich chování.

Co tvoří přirozenou potravu čtyř nejčastěji krmených druhů?

1. Labuť velká: vodní a bahenní rostliny i s plody a semeny, tráva, byliny. Živočišná potrava pouze jako příměs k rostlinám.

2. Kachna divoká: převažuje rostlinná složka - řasy, okřehek, semena plevelů a trav včetně obilovin, žaludy, zelené části rostlin. Z živočišné potravy např. měkkýši, larvy hmyzu, korýši, ale i pulci nebo menší rybky. Sbírá potravu jak na vodě tak na souši.

3. Lyska černá: zelené části rostlin, semena vodních bylin, obilí, bobule. Živočišnou složku tvoří například měkkýši, hmyz a červi. Sbírá potravu hlavně na vodě.

4. Slípka zelenonohá: semena, bobule, zelené části rostlin, okřehek. Živočišnou složku tvoří hmyz, červi, měkkýši, pulci a rybky. Sbírá potravu hlavně na vodě.

Z tohoto přehledu je zřejmé, že chleba ani rohlíky, jimiž jsou vodní ptáci téměř ze 100 % krmeni, nemohou tvořit plnohodnotnou složku jejich stravy. Jedná se o tzv. hladové kalorie, které neobsahují potřebné živiny a vitamíny. Pokud touto "stravou" přikrmujeme i v létě, tak např. u mladých labutí může vést ke znetvoření křídel (tzv. "syndrom andělského křídla").

Je jasné, že zejména pro děti může mít přikrmování značný ekovýchovný význam, proto jej v žádném případě nelze zcela zavrhnout. Aby však bylo spojeno příjemné s užitečným, stačí dodržet několik zásad:

1. Krmit ptáky výhradně jen v zimním období.

2. Nahradit pečivo krmením, které je těmto druhům blízké, tj. zrní obilovin, ptačí zob, granule ke krmení vodních ptáků, listová zelenina, nakrájená kořenová zelenina.

3. Krmit jenom tolik, co ptáci stačí zkonzumovat, nenechávat na břehu hromady do "zásoby".

Přejeme hodně příjemných zážitků v přírodě!