Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Matou,
ztra Darina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak vznikl bakelit
 
Moná, e si nkteí tenái vzpomenou na pedchdce všech nynjších umlých hmot, bakelit. Letos je tomu práv 100 let, co jeho vynálezce, Leo Hendrik Baekeland, ohlásil  svj první patent.
Patím k té starší  generaci, která pi poruchách ve vysílání rozhlasu vdycky nkolikrát energicky  praštila pstí do bakelitové schránky radia, tehdy njaké známé znaky Philips, Telefunken,  i podobn,  a u se opt z radia linuly melodie orchestr, i slova hlasatel. Zrovna tak jako nyní bereme jako samozejmost rzné igelitové tašky a umlohmotné krabice, tak se díve pi otvírání dveí bralo za bakelitové kliky, cvakalo bakelitovými vypínai, telefony byly bakelitové, také všemoné zásuvky, misky, stenky no, rzné ozdoby, šperky, dokonce roztomilé veerní kabelky, hraky a spousty jiných vcí do domácnosti.
Nikdo se tehdy, zrovna tak jako nyní, nepozastavuje nad tím, kde se vbec ta umlá hmota  na svt vzala.
 
Jak to zaalo
14. listopadu 1863 se v Gentu, v Belgii, narodil pomrn chudým rodim syn, kterému dali jména  Leo Hendrik Artur. Otec Baekeland byl  švec a majitel malé hospdky. Není prokázáno,  e by byl potomkem obávaného vdce jisté vlámské zloinecké bandy, jak se nkdy zle tvrdívá, ale  prokázaným faktem je, e synek byl nesmírn nadaný a ji od dtství zaujat pedevším fyzikou a chemií. Po absolvování základní i stední školy, kde chlapec pímo exceloval, ho  otec pihlásil na universitu v Gentu. To mu bylo teprve sedmnáct let a dostal pro své výjimené nadání stipendium od msta. I tam byl vynikající student pírodovdy a chemie, nejmladší ve tíd, ale brilantní. Brzy úspšn zakonil svá studia doktorátem, maxima cum laude, a to v roce 1884, v  jednadvaceti letech. Jeho nadání a píle vzbudily pozornost profesora Theodora Swartse, který ho uinil svým asistentem. U nj v laboratoi tento pilný mladý mu po celodenní práci na univerzit dlal ješt rzné pokusy, napíklad  s vývojem a vylepšením fotografických emulsí. Zaloil si dokonce malý vlastní podnik na výrobu emulsí, ale ten bohuel velice rychle zkrachoval. V roce 1889 se Leo k nelibosti profesora Swartse oenil s jeho dcerou Céline. Byla to jeho velká, celoivotní láska. Ješt po letech na jednom  slavnostním shromádní v Americe, kde byl Dr. Baekeland rznými eníky oslavován za své vynikající objevy, ekl: „Mluvíte tady o mých objevech, ale vbec nevíte o tom, e ten nejvtší jsem uinil u dávno, ješt jako student. Je to dáma, která tu  je dnes veer také pítomna, mj nejcennjší objev, moje manelka“.
Pan profesor Swarts tehdy  moc spokojen nebyl, pál si pro dceru radji nkoho z bohaté a váené Gentské  rodiny.  Chtl  tehdy svého zet aspo nasmrovat na akademickou dráhu na universit. Ale novomanelé se rozhodli, asi ve snaze vyhnout se rozbrojm, odcestovat do Spojených Stát. Mla to sice být jakási opodná svatební cesta, ale u se do Evropy nikdy natrvalo nevrátili. Odcestovali s dcerkou Jeny, narozenou v roce 1890 v Gentu, která jim v USA bohuel ve vku  pti let zemela na infekci. Další dv dti, syn  Georges  W. a dcera Nina se jim narodily u v Americe. Jsou s maminkou Céline na fotografii nahoe. Beakeland pracoval nkolik let v chemické firm a potom si zaloil vlastní podnik, výrobu fotografického papíru Velox.  Nová, pevratná vlastnost tohoto papíru spoívala v tom, e ho bylo mono rychle vyvolat pi umlém svtle. Tento kolosální vynález pinesl neoekávaný obrat v ivot Leo Baekelanda. Firma Eastman Kodak od nho koupila patent na výrobu tohoto papíru za ástku 700.000 $, nkteré prameny tvrdí, e se jednalo dokonce o milion dolar. Na kadý pád to byla v tehdejší dob astronomická ástka. Baekeland se musel zavázat, e se z fotografického prmyslu stáhne, co s lehkým srdcem slíbil. Ml u jiné plány. Stal se z nj v necelých ticeti šesti letech neuviteln bohatý lovk. Postavil si dm v New Yorku, vilu na Florid a  k tomu si  koupil ješt dv jachty, plachtní bylo jeho hobby, pvodn prý chtl být námoníkem. Také miloval motorismus a auta. Ale pedevším  ml  nyní peníze na další  výzkum.
Naped se ale rozhodl pro nkolikamsíní cestu do Evropy, kterou celá rodina absolvovala v aut  se šoférem. V roce 1906 to byl pionýrský in. O této cest napsal velice vtipnou knihu: „A Family Motor Tour Through Europe“. Je ilustrovaná spoustou fotografií, které také dlal autor sám. Fotografování bylo jeho další hobby. Triumfující Baekeland se vypravil v roce 1900 také do rodného Gentu, kde v Hótel de la Poste uspoádal setkání pro své bývalé profesory a spoluáky, pro píslušníky vdeckých institucí a zástupce veejných  sloek. Ale nepoítal s lidskou  závistí a zlobou.  Dostavilo se jenom šest  pozvaných host. Zklamán zrušil tehdy všechny plánované investice v Gentu a zaekl se, e Belgii ji nikdy v ivot nenavštíví. Co dodrel. I kdy mu po letech dali jakousi medaili a prosili, aby pijel do Gentu, e mu jí slavnostn pedají, nepijel a medaile leí dodnes nkde v šupleti. Po návratu do Spojených Stát se ve své soukromé laboratoi vrhl do dalších pokus,  experimentoval s  kondenzaní reakcí fenolu a formaldehydu. Podailo se mu vyrobit tzv. autokláv (bakelizer, to je ten soudek na obrázku nahoe), který snášel jak vysoké teploty, tak prudké ochlazení. Nový produkt, za  pomoci autoklávu  vyrobený, byl nazván bakelit. V roce 1910 zaloil Baekeland mezinárodní  spolenost General Bakelit Company, která uvedla na trh pes 15.000 rzných bakelitových výrobk, které byly pouívány nejen v domácnostech, ale i v prmyslu, v ptaticeti rzných  velkých továrnách. Bakelit se záhy pouíval ke všem moným úelm, nebylo vlastn oboru, kde by se neuplatnil. V roce 1907 obdrel Baekeland na svj vynález patent, ale došlo k rozporm a procesm o prvenství tohoto patentu. Všechny procesy vyhrál vynálezce Baekeland. Ale jako pravý gentleman nabídl poraenému protivníkovi spolupráci zaloením spolené firmy Bakelite Co, která  byla pozdji, v roce 1939, pevzata spoleností Union Carbide. V Nmecku získala licenci spolenost Rütgers-Werke ji v roce 1910. Bakelit zaal ovládat všechny moné druhy prmyslu, protoe z nj bylo vyrábno velké mnoství spotebního zboí. Byla to  spousta vcí do domácností, šelakové gramofonové desky byly postupn nahrazovány bakelitovými, jako první byla z bakelitu vyrobena deska orchestru Cab Callowaye, který hrál v proslulém Cotton Clubu. Výtvarníci se pedhánli v návrzích na praktické nádobí a bytové doplky. Také známa firma Parker jako první pouila pro výrobu svých plnicích per bakelit. Za velkého zájmu noviná a zvdavc demonstrovala nezniitelnost bakelitu tím, e plnicí pera nechala shazovat v New Yorku z 24 patra mrakodrapu a majitelé shozených per ped publikem  potom demonstrovali, e tato pestála pád bez úhony a okamit se dala pouít. Nevýhodou bylo jen to, e bakelit zpoátku nebyl barevný. Ml jen tmavou barvu, a pozdji se dal trochu pibarvovat a a po delší dob byl i tento nedostatek zcela odstrann, jak je vidt  na té krásné veerní kabelce dole, která je opravdu z bakelitu.
Leo Baekeland pozdji, kdy se stáhl  z veejného ivota natrvalo, necestoval po svt, co byla také jeho velká záliba, il na Florid, ve svém dom  v Coconut Grove. il prý  velice skromným zpsobem, ivil se zajímav, prý jenom z konzerv. Jeho menu  sestávalo napíklad z Campbellovy polévky z plechovky, rozedné moskou vodou, potom následovala ješt  jedna krabika sardinek. To vše zapíjel rozpustnou kávou. Samozejm, e vše mu bylo servírováno stylov, na bakelitových talíích a v bakelitových hrnících. Odmítal prý veškerý luxus a chodil stále zásadn jen v teniskách. Dnes by si toho nikdo nevšimnul. Jeho nejvtšímu zájmu se tšila tropická zahrada, rozkládající se v blízkosti jeho sídla. Problémy zaaly, kdy Baekeland povil svého syna vedením koncernu. Syn, jménem  George Washington, dával prý pednost  extravagantnímu ivotu. Ml ti dti: Cornelii, Freda a Brookse. Byl sice editelem koncernu, ale nijak se nenamáhal, patil k mnohanásobným miliardám, opravdu pracovat u nebylo poteba. V rodin docházelo k  dost nepíjemným vcem. Snad proto se rozhodl Leo Baekeland, prý také na radu syna, celé impérium, které mlo filiálky na tech kontinentech, prodat. Po  smrti  otce, v roce 1944, se  George  prý snail všechny  své dti vyddit. Naštstí ddeek, nco takového tušil a vnouata pedem zajistil zvláštní závtí.
Ale v rodin bylo i nadále  „veselo“.  Výše jmenovaný  Brooks se oenil  s krásnou rudovláskou, bývalou modelkou a Hoolywoodskou hvzdikou, Barbarou Daly, která pocházela z velmi malých pomr  a peníze v rodin manela  jí zcela oslepily. Vidíte jí,  s manelem Brooksem  na fotografii vlevo. Mli jediné dít, syna  Tonyho.  To byl velmi nešastný chlapec, psychicky labilní, homosexuál, závislý na drogách. Otec rodinu opustil kvli mladší en a matka Barbara propadla alkoholu a depresím, také se pokusila o sebevradu. ila tehdy i se synem v Londýn. Chtla prý za kadou cenu udlat ze syna heterosexuála, dokonce s ním mla z toho dvodu sama incestní pomr. V roce 1972 došlo k tragédii. Ptadvacetiletý  Tony zavradil matku kuchyským  noem. Byl to skuten divný chlapec. Kdy se tehdy po té vrad do jejich penthousu dostavila policie, aby se ujala vyšetování, práv si telefonicky objednával v ínské restauraci jídlo. Byl sice odsouzen, ale trest si odpykával ve vzeské  psychiatrické léebn Bradmoor Hospital.
Pozdji byl na ádost rodiny pevezen do New Yorku, kde il krátce na svobod, u babiky. Potom, co se pokusil zabít také jí, ho poslali do jiného ústavu na Rikes Island, kde 20. bezna 1981 spáchal sebevradu. Petáhl si pes hlavu plastikový pytlík, zavázal, a  tak se udusil.  Otec Brooks prý  komentoval zprávu o smrti svého syna velmi stroze: “Byl to pro nj krásný konec, stylový, v plastiku“.
Celý mimoádný ivot dynastie Baekeland je zpracován ve spoust seriozních,  ale také pochopiteln i skandálních biografií. Je o nich dokonce nkolik divadelních her. Píbh nešastné Barbary a jejího syna Anthonyho byl v roce 2006 zfilmován, podle knihy Natalie Robins a Stevena M. Aronsona: „Savage Grace“, která vyšla v roce 1986 a stala se hned bestsellerem.  Poprvé byl film uveden na letošním festivalu v Cannes. Na fotografii vpravo nahoe je  skutená Barbara a její syn Tony.
Modifikovaný bakelit stále patí mezi pt nejvíce pouívaných umlých hmot na svt. V roce 1989 byl té pouit na ochranný štít satelitu, vyslaného  k Jupiteru.
V roce 1999 byl Dr. Leo Baekeland, jako jediný Belgian zaazen americkým asopisem Time,  spolu s Einsteinem a Freudem mezi 100 nejvtších vynálezc  a myslitel dvacátého století,.
Pesto mi na mysli tanou slova Karla Havlíka Borovského: „Vdy pi velkém jmní jsou dva darebáci. Jeden co ho shánl a druhý, co ho utrácí“. V tomto pípad je to sloitjší - jmní shánl velmi nadaný, pilný, a jist i docela poctivý lovk, jist tedy ne darebák – ale po nm pišlo darebák víc ne dost.
I kdy celý problém spoíval asi v tom, e velký vynálezce a všestranný lovk nedovedl vychovat své dti. Neml na n prost as. A nná maminka Céline, která se vnovala pedevším malíství a hudb, na n také nestaila.
To Baekelandv  tatínek, obyejný švec a hostinský,  byl jiný kabrák. Dbal na to, aby z nadaného kluka nco bylo. A  vida, bylo: vynalezl nám bakelit.
 
Karel A. Pokorný
 
 
Pidávám ješt bakelitové autíko Tatra, unikát, za který dnes sbratelé platí  velké sumy. Nemáte ho náhodou doma na pd?