Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Mistr Jan Hus,
ztra Bohuslava.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

eština pro eny

Ped nkolika dny nás zastihla smutná zpráva o úmrtí filmového scenáristy Stanislava Rudolfa

 
(*16. 2. 1932; †8. 1. 2022)

Pvodním povoláním byl uitel. Rád vzpomínám na spolupráci s tímto neobyejn tvoivým lovkem, se kterým jsem se ped 13 lety poznal.
 
Jméno Stanislava Rudolfa si budou tenái díve narození pamatovat ve spojitosti s jeho první úspšnou knihou "Metráek". Kniha vyšla poprvé v roce 1969 a stala se bestsellerem. Od toho asu napsal Stanislav Rudolf na desítky dalších titul nejenom pro pro dosplé, ale i pro mláde. Na dvanáct titul bylo peloeno do cizích jazyk a pt knih bylo dokonce zfilmováno.

Rád bych dnes tohoto vzácného lovka pipomenul tenám našeho magazínu jedním z jeho mnoha desítek fejeton, co ve svém ivota napsal.
Václav idek
 
* * *

eština pro eny

Jist jste, milí tenái, zejména vy, kteí máte dít školou povinné, zaznamenali, e v našem školství probíhají velice radikální zmny. Dodruje se pitný reim, uitelka se bojí dát drzounovi facku, rodii nejvíce respektovanými pedmty jsou pedevším anglitina a informatika. Neklade se u tolik draz na pedmty, které bývaly díve postrachem ák a student, a jejich uití v praxi pozdji prakticky zanebatelné.Pesto mám pocit, e by se v té funknosti jednotlivých pedmt mlo jít ješt dál, a proto picházím, ne se Zdekem, ale se svou troškou do mlýna. Navrhoval bych toti specializaci, kterou jste si peetli u v titulku tohoto fejetonu, toti eštinu pro eny.

Moná nkdo z vás namítne, e snad eština je stejná pro ob pohlaví. Jist je, ale z vlastní kantorské praxe a ze plstoletého manelství s jednou enou vím, jak zbytené vci se teba v tomto pedmtu ákyky a studentky uí.

Tak bych urit škrtl mnoné íslo, nebo jak zkušenost ukazuje, bývá pro eny naprosto zbytené. Ty pece pouívají pouze 1. osobu ísla jednotného, zdrazujíce zájmeno já. Píklad: To já vám, holky, pekla v sobotu kolá, ale ten se mi opravdu povedl,  se toti nebojím dát trochu víc másla, a já ho dohromady ani neochutnala! Ale byl výborný! Jestli budete chtít, já vám dám recept…

Stejn zbytené je pro vás zatím pouití pomlky, i teky za vtou. Píkladn naše kamarádka Dana, která, kdy k nám pijde s manelem na návštvu, u za vrátky spustí:

„Ahoj,jájsemvásnechtlaotravovat,alemyslelajsem,ednesasinepojedetekrodim,
jakonášze,tenjeladoBrnamámeonhodocelastrach,abysevpoádkuvrátil,
etlajsemnovináchcojeobyejnovíkendubouraekjenetojetady
mémumanílkovijedno,noekni,Honzosám,kolikrátjsiodelnašiFabii… “

Zastavit Danu by snad dokázaly jedin mistryn svta ve skoku do ei.

Pi hodinách eštiny by dále nemla být u dívek kladn hodnocena tzv. implicitní odpov, jak je tomu dosud, ale i explicitní.

Pozor! Te se, milí tenái, vzdláte! Jako píklad uvedu toti ony dv varianty zmínných odpovdí, které mete dát neznámému lovku na otázku, jak se dostane na nádraí.

Obvyklá dámská, tedy explicitní odpov:
Jdte touto ulicí, kde jsme, poád rovn. Ujdete asi dv st metr a pejdete na kiovatku. Vidíte ji odsud! Je tam po levé stran lutý dvojposchoový dm. Tam bydlí naší babiiny sestenice dcery bratra syn. Na kiovatce se dáte doleva. Pjdete ulicí s vilami po obou stranách. Asi po sto metrech odbouje úzká ulice vpravo s alejí lip. Ulice mírn stoupá a na jejím konci, kde se rozšiuje v malé námstí, uvidíte nádraí.

A te odpov pánská ( implicitní).
Pjdete touhle ulicí rovn na nejbliší kiovatku, na ní doleva. Po sto metrech zaboit doprava a odtud uvidíte nádraí.
No nevím, nevím. Ta druhá mi pipadá taková chladná, moná a umácká!

Ale pokraujme!
Za naprosto zastaralé je u dnes asi pro dívky vyuování všech tí slovesných zpsob, tedy oznamovacího, tázacího a rozkazovacího. Vdy pozdji budou stejn pouívat výhradn jen zpsob tetí. Nebo co od nich, my, mui, neustále slyšíme?
Ukli si ty ponoky! Neber si na sebe tuhle košili! Vezmi hrnec a dojdi do sklepa pro brambory! Pi jídle nedrob!zame to pak po sob!

Z vyjmenovaných slov po M, vzpomínáte(?):
my, mysl, mýti, mýliti se, hmyz, myš, hlemý, atd., bych ze seznamu zcela urit vyškrtl sloveso mýliti se. Tento výraz pokládám pro enu za zcela nepotebný! Neumím si vbec pedstavit, e by ona nkdy teba vyslovila vtu: „Promi, miláku, zmýlila jsem se!“

Moje navrhované zmny ve vyuování eštiny by pochopiteln v ádném pípad eny neomezovaly. Naopak, obas bych k nim byl vstícnjší. Tak bych teba zavedl jakési „situaní pravidlo“, co by znamenalo, e podle reálné situace by se jim nabízely dv monosti v pravopisu a záleelo by u jenom na nich, pro kterou se rozhodnou. Díky této vyjadovací svobod by u pak naprosto pesn rozlišovaly výrazy mylovat s tvrdým nebo milovat s mkkým! Teda myslím s i / y! Pardon!

eština pro nás, mue, by, podle mne, asi zstala do budoucna nemnná!

Nebo snad máte, vy, milé tenáky, na nás jiný názor? Tomu nevím! Vdy my, mui, jsme stále tak dokonalí, ba pímo perfektní! Tak jaképak zmny?!
 
Text: Stanislav Rudolf
Ilustrace: František FrK Kratochvíl

 
 

Komente
Posledn koment: 19.01.2022  10:28
 Datum
Jmno
Tma
 19.01.  10:28 Vclav Podkovn za zjem...
 18.01.  23:58 Vesuviana dky
 18.01.  23:11 Ivan
 18.01.  22:58 Evussa Dky
 18.01.  21:23 Pemek
 18.01.  18:20 Von
 18.01.  12:27 olga jankov
 18.01.  10:02 Renata .