5. dubna 1355 - Český král Karel IV. byl v Římě korunován císařem Svaté říše římské.

V doprovodu městské reprezentace a velkého množství dalších osob se vydal před baziliku sv. Petra, do místa, kde měla slavnostní korunovace proběhnout. Cestu do chrámu lemovalo zvědavé obyvatelstvo Říma, dychtící spatřit budoucího císaře. Mladíci z řad římské aristokracie se snažili využít příležitosti a dožadovali se od budoucího císaře pasování na rytíře, což Karel, nestojící o komplikace a narušení slavnostní atmosféry, nemohl odmítnout.

Podle osvědčené tradice náležela císařská korunovace papežům, kteří tak demonstrovali své postavení uvnitř křesťanské společnosti i vůči samotným říšským vládcům. Ve 14. století se však poměry poněkud změnily. Svatý otec sídlil od roku 1309 v jihofrancouzském městě Avignonu pod kuratelou francouzských králů (tzv. "avignonského zajetí"). Také korunovace Karla IV. se musela obejít bez nejvyššího představitele západní církve. Inocenc VI. odmítl do Říma dorazit osobně, jmenoval však tři kardinály, kteří měli korunovaci provést. Z nich se jí nakonec ujal pouze jeden, ostijský kardinál-biskup Pierre Bertrand de Colombier. Formální průběh korunovačního ceremoniálu však absence papeže zásadně neovlivnila. Císařský průvod vstoupil do města nedaleko Andělského hradu a postupně dospěl k místu korunovace, tj. Svatopetrské bazilice. U jejich schodů Karel sestoupil z koně a přivítal se objetím a polibkem s kardinálem Bertrandem. Poté složil přísahu chránit a podporovat římskou církev a potvrdil majetková práva papežského státu. Teprve potom mohl nastat samotný korunovační obřad. Zdroj:https://karel700.cuni.cz