Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zina,
ztra Ondej.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Vznamn dny
Datum:
28.11.2020  06:40
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
Posledn sobota v listopadu, letos 28. listopadu - Den nenakupovn

(Mezinrodn den bez nkup / nenakupovn nieho). V Americe se kad tvrt tvrtek v msci slav Den dkvzdn a den pot i Den nenakupovn. Na celosvtov rovni si jej pipomnme jet o den pozdji, tj. v sobotu nsledujc po americkm Dni dkvzdn.

Smyslem dne je bojovat proti konzumerismu, proti nakupovn vc, kter a tak nutn k ivotu nepotebujeme. Za kanadskm Dnem nenakupovn v roce 1992 pr stl mu pracujc v reklamn agentue, ktermu se u nelbilo, jak reklamy nabdaj lidi ke koupi tolika zbytenost. Spustil vtipnou kampa, ve kter se snail lidi pesvdit, e sta koupit mnohem mn vc, ne jsme zvykl, a e se lid nemaj nechat ovlivnit reklamami ke zbytenm nkupm.
 
Datum:
27.11.2020  09:51
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
27. listopadu 1895 podepsal Alfred Nobel svou posledn zv

Tohoto dne poloil Alfrr Nobel zklady Nobelov cen. Jejmi nositeli jsou i dva ei. Jaroslav Heyrovsk v roce 1959 za vynlez a rozvoj polarografie a Jaroslav Seifert v roce 1984 za poezii.

vdsk chemik, tovrnk a vynlezce dynamitu Alfred Nobel (1833 - 1896) odkzal 31 milion tehdejch vdskch korun na fond kadoronho oceovn vdeckch a jinch zsluh, z eho pak vznikla Nobelova cena.

Bylo vytvoeno pt cen, kter jsou kadoron udlovny v oblasti fyziky, chemie, fyziologie a medicny, literatury a mru. Od roku 1969 se udluje i cena za ekonomii. Ceny se zaaly udlovat v roce 1901 pi ptm vro Nobelovy smrti. Nobelovu cenu za fyziku a ekonomii udluje Krlovsk akademie vd, cenu za fyziologii a medicnu Nobelova spolenost v Karolnskm medicnsko - chirurgickm stavu ve Stockholmu, cenu za literaturu Akademie ve Stockholmu a cenu za mr ptilenn vbor jmenovan norskm parlamentem v Oslu. Cena se skld ze t st: penn odmny, zlat medaile a diplomu. Udl se v den vro Nobelova mrt. Ceny pedv vdsk krl ve Stockholmu, cenu za mr pak norsk krl v Oslu.
 
Datum:
26.11.2020  08:37
Od:
LenkaP (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
26. listopad - Den dkvzdn

Kad tvrt tvrtek v listopadu slav Amerian Den dkvzdn, svtek pipomnajc oslavu prvn rody, o kterou se dlili Poutnci (prvn amerit osadnci) a pvodn obyvatel Ameriky.
Dnes je tento svtek dnem, kdy se schzej rodiny a ptel, aby si spolen vychutnali svten jdlo a vyjdili vdnost za ve dobr, co ivot pin. Typickm jdlem tohoto svtku je krocan s brusinkovou omkou, sladk touchan brambory, dov a pekanov kole.

Den dkvzdn je ve Spojench sttech asem, kdy se lid schzej s rodinou a pteli, spolen stoluj u tradinch pokrm a vyjaduj vdnost za dobro ve svm ivot. Me to bt tak doba, kdy lid pomhaj druhm ve sv komunit.

Den dkvzdn, kter se slav tvrt tvrtek v listopadu, m pvod ve slavnosti donek. V kultue poutnk, kte pipluli z Anglie v roce 1620, i v kultue domorodch Amerian, s nimi se poutnci setkali, bvalo obvykl vyjdit podkovn za bohatou sklize.

Za prvn americk Den dkvzdn je obecn povaovna tdenn slavnost donek, kter se konala v roce 1621 v kolonii Plymouth (st dnenho sttu Massachusetts). Poutnci pipluli o rok dve na lodi Mayflower. Nepivezli s sebou dostatek potravin a na set plodin u bylo pozd. Polovina kolonie bhem zimy 1620-1621 zemela. Na jae mstn Indini kmene Wampanoag osadnky nauili pstovat obil (kukuici) a dal plodiny a pomohli jim osvojit si lov a rybolov. Ukzali tak osadnkm, jak vait brusinky, kukuici a tykve.

Na podzim roku 1621 sklidili osadnci bohatou rodu. Pozvali sv dobrodince z kmene Wampanoag na hostinu, kde se podvali divoc krocani, kachny, husy, ryby a kori, obil, zelenina a suen ovoce. Nelnk Wampanoag Massasoit a pslunci jeho kmene pinesli srn.

Donky se v Nov Anglii staly pravidelnou udlost. Den dkvzdn se oslavoval v jednotlivch sttech v rznch termnech a do roku 1863, kdy prezident Abraham Lincoln prohlsil za nrodn svtek Dkvzdn posledn listopadov tvrtek. V roce 1941 podepsal prezident Franklin Roosevelt zkon, kterm Den dkvzdn stanovil na tvrt (ne vdy posledn) tvrtek v listopadu.

ada tradic Dne dkvzdn pochz z donkovch slavnost roku 1621. Jako vzdoba se asto pouvaj snopy penice nebo kukuice. K veei na Den dkvzdn se obvykle podv peen krocan s brusinkovou omkou, sladk brambory a dov kol. Rostouc rozmanitost obyvatelstva USA se vak projevuje i v pokrmech, kter se na Den dkvzdn podvaj. Dnes se na stole vedle krocana najde i msa obsahujc tamales, tabbouleh, kuskus nebo kysan zel.

Vysokokolsk menzy podvaj studentm, kte na Den dkvzdn zstvaj na koleji, slavnostn jdlo a mezinrodn studenti jsou asto zvni na Den dkvzdn do mstnch rodin. Slavnostn jdlo na Den dkvzdn dostvaj i amerit vojci nasazen v zahranic. Kdy Amerian doma usednou ke stolu a vzdaj sv dky, asto vyjaduj vdnost za svou svobodu a za obti, kter byly poloeny na jej obranu.

Mnoho lid se na Den dkvzdn podl na pprav a rozdvn jdla potebnm. Jin vnuj pspvek veejnm jdelnm, pracuj ve skladech potravin nebo doruuj nkupy potravin pojzdnm kuchynm, crkvm a dalm charitativnm skupinm.
Den dkvzdn je nejrunj cestovn obdob roku, protoe rodiny se sna bt pohromad. Mezi oblben innosti pat sledovn televiznho penosu kadoronho slavnostnho prvodu ped obchodnm domem Macy v New Yorku a zpas americkho fotbalu, kter se hraj po cel zemi. Den po Dni dkvzdn je zatkem pedvnonch nkup, co je pro obchody v USA dleit st sezny.

Jednou z rozmarnch tradic Dne dkvzdn je kadoron "milost", kterou americk prezident udl krocanovi, jen ml skonit na tali. Krocan pak dle ije po celou zbvajc st ivota v dtsk zoo.

Po donkov slavnosti roku 1621 nsledovalo dlouh obdob bezprv a stet mezi domorodmi Ameriany a Evropany. Mnoho domorodch Amerian ve Spojench sttech americkch vnm Den dkvzdn jako "nrodn den smutku". Jin si vak na Den dkvzdn vychutnvaj doma nebo na velkch komunitnch slavnostech tradin hostinu, a vyuvaj tak pleitosti strvit den s rodinou a pteli. Kad rok v jin Kalifornii vnuje indinsk spoleenstv Morongo nkolik tisc krocan charitativnm organizacm a rodinm v nouzi.

Historie a kultura domorodch Amerian jsou asto pedmtem diskus na kolch v obdob svtku Dne dkvzdn a bhem listopadu, co je nrodn msc kulturnho ddictv domorodch Amerian. (zdroj:cs.wikipedia.org)
 
Datum:
25.11.2020  08:43
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
25. listopad - Mezinrodn den za odstrann nsil pchanho na ench

Organizace za prva en vyhlsily Den za odstrann nsil na ench v roce 1981, OSN pak v roce 1999. Den je pipomnkou brutlnho zavradn t sester Mirabalovch v roce 1960. Podle odhad zaije jakoukoli formu nsil a 70% en! Je to pli velk slo a OSN se proto rozhodla spustit kampa, kter by mla pomoci k odstrann nsil.

Je velmi dleit na tuto problematiku stle upozorovat a poukazovat na nejrznj druhy nsil (domc nsil - psychick i fyzick, diskriminace na pracoviti, znsilnn, eny jako vlen obti...). Obtem nsil v esk republice pomh ada organizac.
 
Datum:
23.11.2020  10:55
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
23. listopadu 1915 rakousk ady rozpustily eskou obec sokolskou a Svaz Slovanskho sokolstva pro "bratrsk smlen k Rusku a Srbsku".

K sokolsk innosti patil i zpv. Pstovn zpvu patilo k sokolsk innosti u od prvnch potk tohoto tlocvinho spolku, zaloenho v roce 1862.

V usnesen III. Valnho sjezdu se pe: "Jednotm se ukld, aby v me co nejvt pstovaly psn nrodn, jich znalost stle vc a vce miz, jako i psn sokolsk. Pveck krouky nech pravidlem vnuj se zpvu nrodnch psn slovanskch a psn sokolskch." (zdroj:www.ifolklor.cz)
 
Datum:
21.11.2020  12:01
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
21. listopad - Svtov den pozdrav

Svtov den pozdrav se slav zdravenm na ulici i cizch lid. Po celm svt se v tento den zdrav u ve 180 zemch. Popudem k vyhlen tohoto dne byla vlka mezi Arabi a Izraelci. Tehdy jeden americk student jmnem Michael McCormack se chtl ve vlce dokzat, e spory jdou eit i jinak. Prvnm symbolem komunikace je vdy pozdrav, kter on sm zaal it se svm bratrem.

Svtov den pozdrav

Poprv se Svtov den pozdrav neboli World Hello day, slavil v roce 1973. A prv v tento den, 21. listopadu, si pipomnme i pravidla spoleensk etikety a vmme si, jak se dnes zdrav souasn mlde. Pozdrav je jednm z nejzkladnjch bod etikety a setkvme se s nm nkolikrt denn. Zdravme se s rodinou, kamardy, s lidmi znmmi i neznmmi, s uiteli, nadzenmi a osobami venmi. V pozdravu existuj striktn pravidla, kdo koho m zdravit. Zjednoduen pravidlo zn, e na onom pomyslnm vrcholu stoj ti, kdo si zaslou ctu. Jsou to osoby nadzen, star a eny. Takov zdravme nejdve my a projevujeme jim tak ctu.

Pi setkn a louen

Pi setkn plat, e mlad zdrav starho, mu zdrav enu, dvky a mlad eny zdrav vrazn starho mue. Spoleensky mn vznamn zdrav spoleensky vznamnjho, podzen svho nadzenho, vstupujc do mstnosti vechny ostatn, jednotlivec zdrav skupinu. Naopak pi louen se prvn lou ten dleitj s tm mn dleitm. Star se lou s mladm, ena s muem, spoleensky vznamnj se spoleensky mn vznamnm, nadzen s podzenm a odchzejc z mstnosti se vechny ostatnmi. Jakmile se kombinuje vce faktor, obecn se bere ohled vce na vk ne na postaven a pohlav. Je-li protjek vrazn star, mla by jej nejen ena pozdravit jako prvn. V hierarchii je pak na dalm mst pohlav a eny maj vt ctu. Pak teprve pichz pozice nadzen a podzen.

Koho zdravit

Vechny, kter potkvte pravideln, i protivnou sousedku, prodavaku, lidi v ekrn, je to prost slunost. Tak toho, komu jsme ji byli nkdy pedstaveni. Samozejm tak zdravme toho, koho zdrav n doprovod, teba znm rodi. Pozdravit bychom mli vechny, co potkme v uzavenm prostoru, teba na schoditi v dom, ve vtahu, vlakovm kup nebo v ekrn u lkae i na ad. Svtov den pozdrav nen v esk republice pli znmm pojmem, ve svt se ale slav ve velkm.

Pozdrav nazdar

Pozdravy ahoj, nazdar, au vznikly nsledovn. Dva z nich pochzej z ciziny a etina je pouze pebrala, jeden je ryze esk a je to pozdrav nazdar. Jde o sloeninu prvnch dvou slov, kter se objevovaly na kasikch, do nich lid pispvali prv na stavbu Nrodnho divadla. Cel vta znla: Na zdar dstojnho Nrodnho divadla. Historie vznik tohoto pozdravu se tedy datuje k 14. dubnu 1851. O 12 let pozdji, pi vzniku prvnho Praskho Sokola, pozdrav pevzali oficiln tak sokolov. Od slova nazdar se odvozuje ppitek: Na zdrav.

Pozdrav ahoj

Pozdrav ahoj je u sloitj. Patrn pochz z anglitiny, z vrazu Ahoe nebo A hoy. Ahoe je velmi star nmonick pozdrav poetn na ahoj. V anglitin znamen loka prosazen trampy a vodky. Podle legendy vztahujc se k nmonkm lo o povel v nejvy nouzi, kdy prudk boue zlmala stn i kormidlo a lo se dostala u jen do boch rukou. Pokyn Ahoy nmonkm pikazoval pokleknout a modlit se k poct Jee – Ad Honorem Jesus. Ona transkripce slov pak tvo Ahoy.

Pozdrav au

Pozdrav au vychz z italskho ciao. Pvodn do eskoslovenska se dostal v 50. letech minulho stolet. V eskoslovenskch kinech se mezi sovtskmi filmy objevil italsk trhk Grande strada azzurra, v pekladu Velk modr cesta. Hlavn roli rybe ztvrnil slavn herec a zpvk Yves Montand. Cel film byl protkn italskm pozdravem ciao. Lid jej pevzali sten i jako vzdor proti komunistickmu est prci a za pozdrav au se i trestalo. Zvyk byl ale silnj a etina pevzala italsk pozdrav stejn, jako spousta jinch svtovch jazyk.
zdroj:www.individualita.com
 
Datum:
20.11.2020  08:31
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
20. listopad - Svtov den dt

Dne 20. listopadu 1989 Valn shromdn OSN jednomysln pijalo mluvu o prvech dtte. Ratifikovalo ji tm 200 stt. esk republika se pipojila v roce 1992. mluva obsahuje 54 lnk, ve kterch se pe napklad o tom, e dt nem bt zneuvno, trno, e kad dt m prvo na ivot, dt nesm bt oddleno od svch rodi nejsou-li pro to velmi zvan dvody.

Na stejn den pipad i Svtov den dt. Ji roku 1954 se objevil npad slavit Den dt. O pt let pozdji (1959) byla 20. listopadu schvlena Deklarace prv dtte. Na svt jsou jet desetitisce dt, kter trp podvivou, nemohou chodit do koly, suuj je nemoci... I toto m mimo jin tento den pipomnat.
 
Datum:
19.11.2020  06:45
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 

19.11. - Svtov den prevence trn a zneuvn dt.

Svtov den prevence trn a zneuvn dt si pipomnme v R od roku 2001. Tento den ns m upozornit na dleitost prevence a problematiku trn dt a snait se jej eliminovat. V esk republice se v tento den konaj rzn akce s rznmi tmaty, napklad jak pedchzet tyranii a zneuvn a hlavn jak pomoci.
 
Datum:
17.11.2020  08:24
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 

17.11. - Mezinrodn den studentstva

Mezinrodn den studenstva je stanoven na 17. listopadu a to z dvodu pamtky na esk studenty, kte roku 1939 uspodali demonstraci proti nmcm a byli pi ni 2 studenti zasteleni. Pot, na Hitlerv pokyn, nsledovalo uzaven eskch vysokch kol, studenty ve kolch nahradily nmeck ady. Studenti se postupn zaali zatkat a byli deportovni do koncentranch tbor.
17. listopadu si pipomnme i v na novodob historii a to demonstrac student na Nrodn td, kter odstartovala roku 1989 Sametovou revoluci.
 
Datum:
16.11.2020  07:58
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
16. listopad - Mezinrodn den tolerance

Vyhlsilo jej OSN roku 1995. Den tolerance by ml pomoci k respektu, spoluprci mezi rznmi kulturami.
Tento den m podpoit respekt a porozumn rznm kulturm a zpsobm ivota. Abychom tady spolu mohli fungovat a pohodov t, je dleit pracovat s hranic na tolerance. Pipomnejme si, e respekt si zaslou ostatn lid kolem ns.
 
Datum:
15.11.2020  09:24
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
15. listopad - Den vznnch spisovatel

PEN klub, jakoto organizace zasazujc se o lidsk prva, roku 1993 vyhlsil dal vznamn den, a to Den vznnch spisovatel. V esk republice je to doba natst ji minul, ale stle jet jsou zem, kter potlauj svobodu slova. PEN klub v rmci tohoto dne nap. zveejuje nkter ppady.
 
Datum:
14.11.2020  09:08
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 

14. 11. - Svtov den diabetik

Svtov den diabetik pipadl na den narozen kanadskho lkae roku 1891 Frederika Bantinga, kter se zaslouil vynalezenm lku proti cukrovce - inzulnu. Cukrovka i Diabetes je vn onemocnn, pi kterm se mus dodrovat sprvn ivotosprva a samozejm myslet na pravideln dvky inzulnu. V nejhorch ppadech pi tto nemoci me dojt ke ztrt zraku pop. k amputaci konetiny. Cukrovka je v nkterch ppadech ddin, ovem velk st populace, kter trp tmto onemocnnm, jej m zpsoben svm ivotnm stylem a hlavn obezitou a v tomto ppad se i s cukrovou d pomrn spn bojovat.
 
Datum:
13.11.2020  08:52
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
13. listopad - Mezinrodn den nevidomch

Pipad na vro narozen mue jmnem Valentin Hay (1745-1822). Hay byl odbornkem na star psma, co ho pivedlo k mylence umonit etbu i nevidomm pomoc relifnho psma. Zaloil tak prvn kolu pro nevidom, kde studoval i nevidom Louis Braille.
 
Datum:
11.11.2020  12:42
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
11. 11. - Den vlench vetern

Pipomnme si jej na vro uzaven pm mezi Spojenci a Nmeckem ze dne 11. listipadu 1918 kdy kapitulac Nmecka skonila 1. svtov vlka. Mylenka na pipomnn tohoto dne se zaala rodit ji rok po skonen vlky v dohodovch sttech. Americk prezident Wilson tho roku vyhlsil Den pm. Oficilnm svtkem se ale stal a o sedm let pozdji, tedy roku 1926.

Roku 1954 byl tento den pejmenovn na Den vetern. Od roku 2001 pat i k eskm, oficiln uznanm vznamnm dnm.
 
Datum:
10.11.2020  08:17
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
10. listopad - Svtov den vdy pro mr a rozvoj

Vyhlsilo jej UNESCO v roce 2001. Smyslem tohoto dne je informovn veejnosti o vznamu vdy pro mrovou spolenost, vyuit vdy ku prospchu spolenosti, upozornn na problmy, kterm vda el, napklad pi zskvn prostedk pro vdeck bdn.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>