27. srpna 1883 došlo k obrovskému výbuchu vulkánu Krakatoa v Malých Sundách v Indonézii.
Krakatoa byl sopečný ostrov, o jehož aktivitě byly první zmínky v roce 416 n. l. Od té doby se čas od času Krakatoa ozývala jen rachotem. Kolem roku 1680 aktivita zesílila - hlavní kužel sopky se spojil se dvěma kužely sousedního ostrova Rakat a tehdy zaujímal rozlohu asi 44 km čtverečních.
Začátkem srpna 1883 začal vulkán chrlit popel a pemzu. 27. srpna 1883 došlo ke katastrofálnímu výbuchu, při němž se větší část ostrova (téměř jeho dvě třetiny) zřítila do moře a z původního ostrova zůstaly jen trosky stěn vytvořené kaldery zatopené vodou.
Výbuch byl tak mohutný, že byl slyšet až v Austrálii. Jeho následkem byla vlna tsunami, která smetla do moře vesnice z okolních ostrovů, zahynulo tehdy asi 36 000 lidí.
V roce 1927 se na místě zatopené kaldery vynořil nový sopečný kužel, který dostal název Anak Krakatau (Dítě Krakatoy), je často aktivní i dnes a narůstá.

Výbuch Krakatoy inspiroval Karla Čapka k názvu románu Krakatit.

26. srpna 1278 padl v bitvě na Moravském poli Přemysl Otakar II.

Za jeho vlády došlo k obrovskému hospodářskému rozvoji českého státu. Byla zakládána města, král podporoval kolonizaci. Přemysl Otakar II. založil zemský soud, kde byly vedeny zemské desky, tedy první souhrnné zákonné normy. Sám však doplatil na nezkrotnou ctižádost spojenou s výpady vedenými zejména jižním směrem - do rakouských zemí.

Jejich větší část ovládal rod Babenberků, který však k polovině 13. století vymírá po meči. Přemysl této krize umě využil, získal na svou stranu místní šlechtu, která jej pak zvolila svým panovníkem. Legitimitu volby navíc upevnil sňatkem s dědičkou babenberských držav Markétou Babenberskou.

Co na tom, že byla o třicet let starší, ne zrovna krasavice a již bez možnosti zplození dalšího potomstva (sňatek byl po několika letech na její žádost anulován). Své nároky na vládu nad rakouskými zeměmi nejprve obhájil vítězstvím v bojích s uherským králem Bélou IV. (bitva u Kressenbrunnu 1260) a posléze (1269) své državy rozšířil o Korutany a Kraňsko, čímž dosáhly až k vodám Jadranu.

Přemysl Otakar II. se stal nejmocnějším panovníkem střední Evropy a roku 1273 sahal dokonce i po koruně Svaté říše římské. Zdejší knížata se ale zalekla rizika ztráty své suverenity a raději zvolila protikandidáta z méně mocného a významného hraběcího rodu Habsburků - Rudolfa I.

Tuto volbu, na kterou nebyl český král ani přizván, Přemysl Otakar neuznal. Rovněž novopečený římský král netoužil po smíru a zpochybnil legitimitu Přemyslovy nadvlády nad rakouskými zeměmi.

Jejich spor se vyhrotil roku 1276 v podobě otevřené války.
K rozhodujícímu střetu došlo o dva roky později, roku 1278.

více na:https://www.bellum.cz/bitva-na-moravskem-poli.html

Třetí víkend v srpnu - Mezinárodní (dříve evropská) noc pro netopýry.

Je to osvětová akce zaměřená na ochranu netopýrů. Jedná se o akci s dlouholetou tradicí, která zaujala mnoho odborníků z celého světa. V roce 2012 se řady organizátorů rozšířily i do tak exotických lokalit jako je Egypt, Sýrie, Libanon, Korea, či dokonce i Jižní Amerika, celkem se této akce zúčastňuje mnoho států celého světa. I v naší republice se akce konají na různých místech. Lidé, kteří se zúčastní takovéto akce, mají možnost se seznámit se životem netopýrů, s možnostmi jejich ochrany i vědeckým výzkumem, dozví se, jak mohou sami pomoci. Vzhledem ke skutečnosti, že netopýři žijí s námi doslova pod jednou střechou, je dobré vědět o jejich skrytém způsobu života co nejvíc. Pokud budou lidé dobře informováni o životě a chování těchto nočních zvířat, může se společné se soužití zlepšit.

Přehled akcí k tomuto významnému dni v roce 2018 si najdete na:
http://ceson.org/document/MNN_2018_prehled.pdf

23. srpen - Mezinárodní den památky obětí obchodu s otroky

Takto je to oficiálně označeno OSN. Někdy se to také pojmenovává jako Světový den na paměť obchodování s otroky.

Proč den pro připomenutí obchodu s otroky a jeho zrušení - dne 23. srpna 1791 vypuklo v Santo Domingu - francouzské kolonii - povstání otroků, kteří požadovali rovnost a svobodu. Francouzi pak na základě povstání v roce 1794 otroctví zrušili.

23. srpna 1572 začala v Paříži tzv. "bartolomějská noc"

Do rána 24. srpna bylo zabito téměř 3000 hugenotů. Hon na ně začal v průběhu svatby jejich vůdce Jindřicha IV. Navarského s dcerou Kateřiny Medicejské Markétou z Valois. Byl zosnován Kateřinou Medicejskou a ukončil období míru, jenž zrovnoprávňoval hugenoty s katolíky a byl zpečetěn právě zasnoubením mladého páru.

Samozřejmě nelze nevzpomenout 21. srpen 1968

Černým okamžikem našich novodobých dějin je noc z 20. na 21. srpna 1968. V tuto dobu, bez vědomí tehdejší vlády, překročily armády pěti států Varšavské smlouvy, našich tehdejších spojenců, československé hranice. Na šokované obyvatelstvo mířily kulomety vojáků Sovětského svazu, Polska, Východního Německa, Maďarska a Bulharska.

Samotný akt okupace byl zdrcující, ale neméně hrozné a devastující byly následky - dvě desetiletí normalizačního režimu. Důvodem k okupaci se stala obava komunistických vůdců v zemích východního bloku z liberalizace režimu v tehdejším Československu a z postupné demontáže komunistického systému. Invazí spojeneckých vojsk byl tento vývoj radikálně zastaven.

"Operace Dunaj" se stala největší vojenskou akcí v Evropě od 2. světové války.

Více na: www.pribehjanazajice.cz/panely/01/

Mezinárodní Den zvířat bez domova se slaví od roku 1992, vždy třetí sobotu v srpnu - letos tedy 17. srpna.

Cílem dne je poukázat právě na problematiku zvířat bez domova a pomoci k jejímu řešení.

V USA na závěr "Dne", kterého se účastní ochránci zvířat, útulky, významné osobnosti, zastupitelé měst, média a veřejnost, se konají tzv. Candlelight vigilie. Vigilie se svíčkami na připomínku zvířat, která přišla o život, protože pro ně nebylo dost domovů, a také na počest obětavých lidí, kteří věnují svůj život tomu, aby zabránili utrpení a nekontrolovatelnému množení opuštěných a nikým nechtěných koček a psů.

Prosazení "Dne a vigilií" u nás je důležité, protože zviditelní problematiku opuštěných koček a psů (nezodpovědnost majitelů zvířat, absence legislativy). Jedná se o osvětovou akci, na které by se měla podílet většina českých spolků na ochranu zvířat, zejména koček a psů včetně útulků.

Včera jsem neměla čas připomenout důležitý den - Den leváků

13. srpen - Den leváků. Téměř 90% lidí na světě jsou praváci. Většina věcí je proto určena pro praváky.

Naštěstí se dnes již leváci nepřeučují na praváky a jsou otevřeny i obchody prodávající věci pro levoruké. Den leváků poprvé slavili roku 1992 v Anglii.

12. srpna 1881 - požár Národního divadla v Praze

Měsíc před definitivním a slavnostním otevřením Národního divadla, vznikl v pozdějších odpoledních hodinách na střeše divadla požár, který se nepodařilo uhasit.

Následky požáru byly vážné. Zcela vyhořely dřevěné části střech, železná konstrukce střechy byla zničena a propadla se dovnitř budovy a z větší části bylo zničeno i vnitřní vybavení divadla. Tato tragédie dolehla na českou veřejnost velmi citelně, neboť divadlo bylo vnímáno jako opravdový národní kulturní stánek.

Šetření tehdejších orgánů vedlo nakonec k obžalobě dvou zámečníků, Jenische a Ziniburga, kteří dne 12. srpna odpoledne před vypuknutím požáru na střeše Národního divadla pracovali. Jejich úkolem bylo připojit měděný drát ke hromosvodu letováním s pomocí mosazi.

K provedení spoje potřebovali zámečníci plechová letovací kamínka. V těchto kamínkách se rozžhavilo dřevěné uhlí, do kterého se letovaný spoj vložil. Zámečníci při soudním líčení vypověděli, že po ukončení této práce zalili žhnoucí dřevěné uhlí v kamínkách vodou, a poté je umístili do měděného okapového žlabu v místě, kde zůstal zbytek dešťové vody.

Výslech zámečníků u soudu byl od samého začátku zjevně veden tak, aby za jedinou příčinu vzniku požáru bylo možno označit nedbalostní jednání obžalovaných zámečníků při dodržování požadavků na požární bezpečnost. Žádost obhájce zámečníků o provedení praktické zkoušky nebyla prokurátorem a soudem přijata, a tak byli oba zámečníci odsouzeni pro přestupek.

Jako trest jim byl uložen týden vězení zostřený dvěma půsty. Výše trestu byla na první pohled nepatrná, avšak výklad, že požár Národního divadla vznikl nedbalostí dvou na střeše pracujících zámečníků se traduje v různých pramenech dodnes včetně pramenů týkajících se historie požární ochrany. (více na www.pozary.cz)

12. srpna - Mezinárodní den slonů v Zoo Ostrava

Připomínám dříve aby se vědělo, že ostravská zoologická zahrada se opět připojuje k mezinárodní akci věnované největším suchozemským savcům. Cílem akce je představit návštěvníkům život slonů v zoo a zároveň upozornit na situaci slonů ve volné přírodě, která není nijak příznivá. Zájemci se budou moci přímo zapojit do jejich záchrany. Na pomoc africkým slonům s sebou stačí přinést nepotřebné oblečení.

Každý den je v Africe zabito na 100 slonů kvůli slonovině. Za 20 let tak mohou být sloni na africkém kontinentu zcela vybiti! Přitom jedna taška nepotřebného, ale stále pěkného oblečení znamená krmení na jeden den pro celý psí tým v Kongu, který je speciálně vycvičen na odhalování pytláků. Oblast výskytu asijských slonů se z původních 9 milionů km2 smrskla na současných 5 % původní plochy! Počty volně žijících populací v Asii se odhadují na cca 40 tisíc. Na tyto i další skutečnosti upozorní návštěvníky sobotní akce (11. srpna) v ostravské zoo věnovaná slonům - africkým i asijským, chovaným v lidské péči i těm volně žijícím.

V sobotu 11. srpna budou od 11 do 15:00 hodin u výběhu slonů probíhat sloní kvízy a hádání pro děti. Zájemci se zde můžou zastavit u dotykového stolku a dozvědět se zajímavosti o slonech, např. jak rostou slonům zuby, kolik jich slon má, ale také proč jsou sloni v přírodě ohrožení a jak jim mohou lidé pomoci. K potěžkání bude např. i stehenní kost slona. U expozice Na statku bude mít stánek organizace Moment, která provozuje síť dobročinných second handů. Zde se zájemci dozvědí, jak užitečné může být nepotřebné oblečení právě pro slony. Z přineseného oblečení bude také možné vyrobit trikotašky (tašky ze starých triček) nebo maňásky a housenky ze starých košil.

Kdo nebude mít zájem své šaty zrecyklovat, může je "jen" pracovníkům Momentu předat, příp. je rovnou vhodit do speciálního kontejneru před zoo. Zapojením do sbírky nepotřebného, ale stále pěkného oblečení lidé pomohou podpořit projekt na záchranu slonů v Africe - SAVE ELEPHANTS. Kontejner na nepotřebné oblečení je před ostravskou zoo instalován trvale.

V rámci speciálního sloního dne se mohou lidé těšit i na mimořádné komentované krmení slonů, které začne v 13:30 hod. v pavilonu slonů.

Šestý srpen je ve znamení Světového dne boje za zákaz jaderných zbraní - u příležitosti výročí svržení první jaderné pumy na světě (Hirošima, 6. srpna 1945).

Zároveň byl šestý srpen vyhlášen Mezinárodním hnutím lékařů jako Mezinárodní den boje lékařů za mír

Léto je v plném proudu. Hezky si užíváme dovolenou, čas trávíme procházkami (i když v tom vedru spíše v podvečer). Klidně odpočívejte a já vám zkusím připomenout nějaký ten významný den.

2. srpen - Den suchého zipu

Suchý zip je určitě jeden z nejvýznamnějších objevů. Vvynalezl jej George de Mestral roku 1941 a to díky svému čtyřnohému mazlíčkovi. Když se s ním při procházce se prodírali křovím po příchodu domů byl jeho pes celý obalený semínky s háčky z rostlin. Fascinován silou jakou to na srsti psa drželo, si vzal jedno semínko pod mikroskop, na základě toho zjistil že jsou na semenu malé háčky a začal experimentovat a vymýšlet jak to použít.

Jestli mu ale opravdu náleží jeden den v kalendáři těžko říci. Jeho užitečnost je pro nás zřejmá.

Já osobně si myslím, že významný den to není. Nikdy jsem nebyla pro rozdělení státu a hlavně lidí...
Ale zájmy politiků - co proti nim člověk zmůže?

23. července 1992 P- ředstavitelé nejsilnějších politických stran ČSFR - ODS Václav Klaus a HZDS Vladimír Mečiar se v Bratislavě dohodli na zániku Československé federace.

Nevím zda by to mohl být významný den, ale včera - 20. červenec -
patří každý rok lízátkům.

Je to tak, s významnými dny se roztrhl pytel. Některé z nich zní blaznivě jako právě ten Den lízátek:-) Ale proč ne, lízátka jsme všichni měli rádi. Nakonec já si ho občas koupím i teď.

Připomínám velmi významný den - 20. červenec 1969 - První přistání lidské posádky na Měsíci

Zatím to není mezinárodní den, který by se slavil každoročně, ale za připomenutí stojí.
V té souvislosti připomínám článek Zdeňka, který se jmenuje "Když se řekne vrba". Není to sice o přistání na měsíci, ale dočtete se tam mimo jiné i toto:

"I přes některé negativní vlastnosti je dnes rozšíření a spotřeba aspirinu ve světě udivující. Patří mezi 10 nejrozšířenějších léků. V roce 1969 absolvoval i cestu na Měsíc na palubě vesmírné rakety Apollo 11. Vyrábí se ve více jak 70 zemích světa. Celosvětová spotřeba je odhadována na 45 000 tun. přesto stojí za připomenutí. Dne 20. 7. 1969 poprvé stanul na Měsíci člověk. Armstrongova věta - Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo! - je legendární."

link na článek: http://www.seniortip.cz/?module=discussion&action=add_story&id_story=41052