19. srpen je Světový den humanitárních pracovníků.

17. srpna 1869 v Brně začal provoz tramvají a byly tak položeny základy brněnské hromadné dopravy.

Brno se tehdy po Vídni a Pešti stalo teprve třetím městem v Rakousku-Uhersku, které lidem pouliční dráhu nabídlo. O šest let dříve před Prahou.

Původně trať fungovala jen v létě, protože vozy byly otevřené. Koněspřežka byla i tak nejpohodlnější dopravou, lepší než kočáry. Centrum Brna pokrývala dlažba, ale do Králova Pole vedla místy hliněná cesta, což drncalo a bylo to obtížnější pro koně.
Jízda po kolejích tak byla nejen pohodlnější a plynulejší, ale i méně náročná na počet koní, kteří vůz táhli.

Po patnácti letech, kdy postupně vznikaly další tratě, čekal brněnskou dopravu další revoluční krok. V roce 1884 koňku nahradila parní tramvaj. I ta dál sloužila pro převoz cestujících, ale velmi ji začaly využívat továrny na dopravu nákladu. Byla odbočka do pivovaru, textilek nebo k nádraží. Jednu dobu dokonce převažovala nákladní doprava nad osobní, protože na ní provozovatel více vydělával. (zdroj: www.idnes.cz)

16. srpna 1284 se oženil Filip IV. Sličný s 13 letou dědičkou hrabství Champagne a královnou navarrskou Janou I., která tato území získala po smrti svého bratra a otce.

O rok později, po smrti krále Filipa III., byli mladí manželé korunovaní v Remeši francouzskými panovníky.

FILIP IV. A TEMPLÁŘI
Templáři byl duchovní řád s přísným vojenským výcvikem, který byl založen po I. křížové výpravě (1096 - 1099) asi v roce 1128. Jejich úkolem bylo chránit nově dobytá území a poutníky jdoucí ke Svatému hrobu.

Po ukončení křížových výprav a stažení Templářů ze Svaté země se věnovali bankovnictví a stali se nejbohatším spolkem v Evropě.
Filip IV. Sličný si od nich půjčil 500 000 zlatých na vysoký úrok, které nebyl schopen vrátit.

Filip využil toho, že řád obklopovalo mnoho tajemství a dohadů, proto nebylo těžké je neprávem obvitit z kacířství. Navíc Templáři podléhali přímo papeži a nikomu jinému. Papež Klement V. byl loutkou Filipa IV. a odsouhlasil mu i zrušení řádu v roce 1312. (více na: www.minulost.org)

15. srpna 1991 zahájila vysílání rozhlasová stanice Country Radio, která byla první stanicí tohoto formátu country hudby v Evropě.

14. srpna 1974 vyhořel Veletržní palác v Praze

14. srpna 1974 zažili obyvatelé pražských Holešovic jeden z největších požárů v moderní historii hlavního města, při němž vzplanul Veletržní palác. Oheň tehdy způsobil škodu přes 220 milionů korun a na ohořelé papíry z kanceláří paláce lidé naráželi i ve tři kilometry vzdáleném Karlíně.

"Z dosud nezjištěných příčin vznikl požár v horních patrech pravého křídla Veletržního paláce, odkud se šířil do střední a levé části," informoval o nešťastné události rozhlas.

Vznik požáru byl oznámen 14. srpna kolem půl desáté hodiny večerní. Hořet začalo ve čtvrtém patře. Ihned po ohlášení na místo dorazil pouze řidič a velitel s jedním hasičem. Až po zjištění rozsahu požáru byly přivolány posily.

Ani přes okamžité nasazení mnoha hasičů se plameny nepodařilo zastavit. Z budovy, která sloužila jako sídlo kanceláří mnoha podniků, zůstal jen železobetonový skelet. Záchranářům se během zásahu podařilo evakuovat osoby v paláci. I tak si oheň vyžádal devět zraněných - osm hasičů a jednoho vojáka.

Následné vyšetřování ukázalo, že rozsáhlý požár vznikl samovznícením, nicméně za něj mohla chyba lakýrníků, kteří po práci neuklidili chomáče čisticí bavlny potřísněné fermeží. V paláci ke všemu chybělo hasicí zařízení, požární signalizace i orientační plán budovy. V roce 1976 bylo rozhodnuto o rekonstrukci stavby. Ta pokračovala velmi pomalu; teprve v 90. letech 20. století byla budova kompletně opravena.

Dnes je můj den, tak ho samozřejmě připomínám :-)

13. srpen - Den leváků

Téměř 90% lidí na světě jsou praváci. Většina věcí je proto určena pro praváky, například nůžky, škrabka, vývrtka na víno, pravítko a další. Ale existují i věci, které se v rukách leváků mohou změnit v životu nebezpečné nástroje, například motorová pila.

Naštěstí se dnes již leváci nepřeučují na praváky, naštěstí již existují obchody prodávající věci pro levoruké. Den leváků poprvé slavili roku 1992 v Anglii, kdy byl vyhlášen klubem levorukých.

Něco o levácích je také v tomto našem článku:
http://www.seniortip.cz/?module=article&id_article=1945

12. srpen - Mezinárodní den mládeže

Téměř každý ví, že 1. červen patří dětem. Na tento datum totiž připadá Mezinárodní den dětí. Ale i větší děti mají svůj svátek.

Mezinárodní den mládeže se každoročně připomíná 12. srpna. Jde o svátek uznaný Valným shromážděním OSN. Vstoupil v platnost roku 1999 a upozorňuje svět na různá témata týkající se právě mladých lidí. Mimo jiné přibližuje problémy mládeže a celkově jejich život v současnosti. Zaměření na konkrétní téma se mění každý rok.

Dnes si připomínáme úplné zatmění Slunce, k němuž došlo 11. srpna 1999.

Na severu Čech bylo tehdy zataženo a pršelo, ale přesto jsem měla z tohoto okamžiku nezapomenutelný zážitek, který jsem popsala ve své reportáži z výletu toho dne:

...A pak se to stalo. Najednou je divné ticho, jediný pes neštěkne, neozývají se ani slepice. Přestože již téměř přestalo pršet, obloha je pod souvislou nezvykle zbarvenou šedohnědou těžkou clonou mraků. Rozhlédnu se kolem sebe. Je mrtvo a střechy domků a koruny stromů mají podivné fialově hnědé odstíny, působí to hrozivě a mě se zmocňuje podivná úzkost. Zastavím se a poslouchám to strašné ticho, které by se dalo krájet. Vše je tak nepřirozené, děsivé. Podívám se na hodinky - je 12,38... Tak to je ono, úplné zatmění Slunce... Trvá to jen chviličku a pak obloha trochu zesvětlí, vracejí se přirozené barvy všemu kolem, zakokrhá první kohout, následují ho další, rozštěkají se psi. Tíseň ze mě rázem spadla. V té chvíli jsem si snad víc než kdykoliv jindy uvědomila co pro naši planetu znamená Slunce...

Na 8. srpna už od roku 2002 každoročně připadá Mezinárodní den koček. Vyhlásil ho Mezinárodní fond ochrany zvířat (International Fund for Animal Welfare - IFAW) spolu s dalšími několika organizacemi bojujícími za práva zvířat. Cílem tohoto dne je zdůraznit význam koček v životě lidí.

Dne 7. srpna 936 byl v katedrále Panny Marie v Cáchách korunován východofranckým králem Ota I. Veliký (23. listopadu 912 Wallhausen - 7. května 973 Memleben).

Bul synem Jindřicha I. Ptáčníka, vévoda saský, východofranský král, král italský a první císař Svaté říše římské. Už na začátku vlády vyhlásil, že bude následníkem Karla Velikého, jehož poslední dědic zemřel v roce 911, přičemž jako oporu bude využívat biskupy a opaty. Ota chtěl panovat nad církví a využít její schopnost sjednocovat, aby v německých zemích založil instituci s velkou teokratickou mocí.

V roce 938 se v saském městě Rammelsbergu podařilo najít stříbrnou žílu, nerostné bohatství ostatně dopomáhalo Otovi financovat všechny jeho aktivity. Začátky Otovy vlády byly poznamenané řadou povstání místních panovníků, v roce 938 Eberhard, nový bavorský vévoda, odmítl vzdát Otovi hold. Když ho Ota sesadil a dosadil na jeho místo strýce Bertholda, povstal proti Otovi Eberhard Franský spolu s některými saskými šlechtici. Snažili se Otu svrhnout a dosadit jeho staršího polorodého bratra Thankmara (syna Hatheburgy, manželky Jindřicha Ptáčníka). Revolta pokračovala i následující rok. Giselbert, lotrinský vévoda, přísahal věrnost západofranskému panovníkovi Ludvíkovi IV. a Otův mladší bratr Jindřich připravoval spolu s mohučským arcibiskupem Otovu vraždu. Povstání skončilo v roce 939 Otovým vítězstvím v bitvě u Andernachu, ve které Eberhard s Giselbertem padli. Jindřich utekl do západních Frank, kam zanedlouho vpadl Hugo Veliký s armádou na rozkaz Oty. V roce 941 došlo mezi bratry k dohodě a když Ludvík uznal svrchovanost Oty nad Lotrinskem, armáda se stáhla.
více na https://cs.wikipedia.org/wiki/Ota_I._Velik%C3%BD)

6. srpen - Světový den boje za zákaz jaderných zbraní

6. srpna 1945 se v tento den stala jedna z nejhorších hrůz, které může člověk člověku způsobit. Byla svržena atomová bomba na Hirošimu. Zahynulo tehdy více než 80 000 lidí a desetitisíce lidí zemřely později. Další desítky tisíc lidí trpěli či dodnes trpí v důsledku radioaktivního spadu. Jiný den než právě 6. srpen proto ani nemohl být vybrán jako den boje proti těmto strašlivým a nelidským zbraním.

5. srpna 1884 byl položen základní kámen sochy Svobody na Ostrově svobody u New Yorku v USA. Od roku 1664 je Ostrov svobody součástí New Yorku.

Socha je vysoká 46 metrů, spolu s 47metrovým podstavcem je vrchol pochodně ve výšce 93 metrů nad zemí. Socha váží 205 tun, v obvodu má 10,6 metru, ústa mají šířku 91 centimetrů. Pravá paže, držící pochodeň, je dlouhá 12,8 metru; jen ukazováček je dlouhý 2,4 metru. U nohou Svobody leží rozťatá pouta tyranie. V levé ruce drží socha desky představující vyhlášení nezávislosti, je na nich nápis JULY IV MDCCLXXVI (4. července 1776, den vyhlášení Deklarace nezávislosti). I její koruna se sedmi paprsky je symbolem svobody, kterou má vyzařovat přes sedm moří do sedmi kontinentů.
(zdroj:internet)

... včera nebyl čas připomenout tento význámný den (!) tak připomínám dnes...

2. srpen - Den suchého zipu

Určitě je to významný objev s vysokou užitnou hodnotou pro širokou veřejnost. Vvynalezl jej George de Mestral roku 1941 a to díky svému čtyřnohému mazlíčkovi. Když se s ním při procházce se prodírali křovím po příchodu domů byl jeho pes celý obalený semínky s háčky z rostlin. Fascinován silou jakou to na srsti psa drželo, si vzal jedno semínko pod mikroskop, na základě toho zjistil že jsou na semenu malé háčky a začal experimentovat a vymýšlet jak to použít. Dnes už je pro nás suchý zip naprosto běžnou záležitostí a všichni to bereme jako samozřejmost.

1. - 7. 8. Světový týden kojení

O důležitosti a prospěšnosti kojení se toho již mnoho napsalo a jistě i mnoho napíše. Stále jsou ženy, které své děťátko nekojí i když by mohly. Světový týden kojení se snaží přispět k tomu, aby bylo mnohem více informací o nezbytnosti kojení, aby zdravotníci a lékaři byli správně poučeni a schopni ženám s kojením pomoci, aby ženám bylo umožněno krmit své dítě mateřským mlékem i v případě oddělení od miminka.
Více na: http://www.porodnice.cz/clanky/svetovy-tyden-kojeni

31. července 1556 zemřel španělský šlechtic a zakladatel jezuitského řádu Ignác z Loyoly. Byl zaujat myšlenkou založení křesťanského řádu, který by obdobně jako řády rytířské, avšak pouze duchovní silou, hájil a šířil křesťanství. Po delších jednáních s papežem byl roku 1540 potvrzen nový řád - Tovaryšstvo Ježíšovo.