V neděli zapálíme čtvrtou svíčku na adventním věnci a začneme se těšit na ozdobený stromeček. Ty největší věnce, se nám ale do pelhřimovského Muzea rekordů nevešly! Ve Vémyslicích spotřebovali při výrobě 2 kubíky smrkového dřeva a 3 tuny borového chvojí a věnec v Loučni měl průměr skoro 16 metrů! Gratulujeme a přejeme všem krásný předvánoční čas. Budete-li mít chuť na pěkný výlet, přijeďte se do Pelhřimova na stovky vánočních i "všedních" exponátů podívat - až do 19. prosince máme otevřeno každý den od 9 do 17 hodin, vánoční otevírací dobu (a volnou vstupenku coby malý dárek) najdete na www.muzeumrekorduakuriozit.cz

Pokud sháníte dáreček i pro své blízké, neváhejte - kupte jim vstupenku do muzea rekordů. Získáte ji od nás v limitované edici s vánočním pohledem a bude platná po celý rok 2020.

Jen dobré dny jménem Agentury Dobrý den přeje
Ing. Josef Vaněk

Ráda vidím úžasný výsledek tvůrčí práce šikovných lidiček, skvělý nápad, děkuji!

No to je krása:-) A těch šikovných rukou,co se na tom podílelo...Opravdu úžasné:-)

Muzeum rekordů hlásí: I v Pelhřimově samozřejmě připravujeme vánoční výzdobu a adventní věnce. Na ten největší papírový bylo zapotřebí 3494 papírových ruliček o celkové délce 1,747 kilometru! Vyrobilo jej 31 účastníků Mezinárodního řemeslného sympozia, má dvě poschodí a je ozdoben 12 vánočními hvězdami, 35 zvonky, 4 svícemi s "plamenem" - opět z papíru.

Přijďte se na něj (a stovky dalších exponátů) podívat. Přejeme vám krásný konec listopadu a pohodové zahájení času adventního. www.muzeumrekorduakuriozit.cz

Jen dobré dny jménem Agentury Dobrý den přeje
Ing. Josef Vaněk

Desková hra Ivana Mládka Soudruhu nezlob se! v novém k 30.výročí sametové revoluce

Děkuji za pěkné fotky a podrobný popis - gratuluji ostravské ZOO k tomu úspěchu a ať se daří!

Děkuji i za pěkné video :-)))

To je prima. Můžeme se těšit na nové přírůstky.

https://youtu.be/Yu6Gy92-wxU
-:)))

Díky za pěkné fotky a zajímavý výklad:-)

Začátkem října byl do ostravské zoologické zahrady dovezen nový chovný samec hrocha obojživelného. První dny trávil mimo zraky návštěvníků v zázemí pavilonu Tanganika, aby se pro transportu zklidnil a zvykl si na nové prostředí. Po pár dnech byl puštěn do expoziční části pavilonu, zatím ale zůstal oddělen od samice bariérou jak na souši, tak i v bazénu. Obě zvířata ale byla v kontaktu a mohla se postupně seznamovat. Na konci minulého týdne chovatelé bariéry mezi hrochy odstranili a nového samce k samici pustili. Spojení proběhlo relativně pokojně, k žádným potyčkám ani zraněním nedošlo. Hroši se vzájemně respektují a zvykají si na novou situaci. Doufáme, že se z nich stane harmonizující pár a brzy se zapojí do reprodukce.

Pro udržení stabilní populace hrochů v lidské péči je pravidelná reprodukce a obměna genetické výbavy velmi důležitá. I tento druh se totiž vinou člověka stal ohroženým druhem a chov v zoologických zahradách se může časem stát poslední šancí pro zachování tohoto druhu na planetě. Areál jeho výskytu ve volné přírodě je velmi fragmentovaný. Původně se vyskytoval také po celé délce Nilu, dnes již jen na jeho horním toku. Početnost současné divoké populace je odhadována na 115-130 tisíc jedinců. Nejvíce hrochy v přírodě ohrožuje ztráta přirozeného prostředí, nelegální a neregulovaný lov pro maso a zuby.

Populace hrochů klesá nejen v přírodě, ale postupně i v zoologických zahradách, přestože se v těchto institucích velmi dobře rozmnožují, Celkový počet hrochů v evropských zoologických zahradách v minulosti klesl a několik let se pohybuje okolo 200 jedinců. Jedním z důvodů stagnace je i skutečnost, že hroch se stal pro řadu zoologických zahrad problematickým druhem a chybějí zájemci o jeho chov. Současný stav vyplývá také z dlouhověkosti hrochů. Chov těchto zvířat je tak dlouholetý závazek, a místo pro nového hrocha u jednotlivých chovatelů vzniká pouze, pokud nějaké starší zvíře uhyne. Proto se musela také zastavit reprodukce, jelikož mláďata není kam umisťovat. Nejlepším řešením by bylo hrochy chovat tak, jako žijí v přírodě, tedy nechat je všechny rozmnožit a část mladých zvířat následně zkrmit obdobně jako padají za oběť krokodýlům, nemocem, lvům či jiným hrochům. Tento způsob je však v Evropě dosud spíše výjimečný. Počet zoologických zahrad chovající hrochy tak dlouhodobě pomalu klesá.

Dušan Lederer uvede návštěvníky vědecké knihovny v Ostravě do tajů logických hádanek:

Dovolte, abych Vás pozvala na besedu s jedním z nejvýznamnějších sběratelů hlavolamů v České republice Dušanem Ledererem. Svou nevšední sbírku, které se Dušan Lederer z Větřkovic na Opavsku věnuje již více než 50 let, představí ve středu 9. 10. 2019 v 16.00 ve studovně Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě.

Posluchači budou seznámeni se stručnou historií hlavolamů, s typy hlavolamů, používanými materiály a poté si budou moci vyzkoušet různé hlavolamy z celého světa. Převahu budou mít hlavolamy, které na našem trhu běžně nekoupíte. Rovněž budou mít návštěvníci možnost vidět hlavolamy od předních českých výrobců, kteří patří zároveň ke světové špičce. Na besedě jsou vítány všechny generace zvídavých luštitelů. Dušan Lederer říká, že se na dětech ve své rodině přesvědčil, že tyto hry mají velmi pozitivní vliv na jejich rozvoj.

Současně je ve vestibulu vědecké knihovny po celý říjen k vidění výstava části sbírky Dušana Lederera. Celá sbírka totiž čítá již bezmála 2600 hlavolamů.

Jste srdečně vítáni.
Ing. Marcela Stehlíková

Přednáška v Zoo Ostrava: Ochrana ohrožených mořských želv v západní Africe a Indonésii)

Mořské želvy jsou zástupci skupiny plazů, která na Zemi křižovala moře a oceány již před více než 100 miliony let. V současnosti žije na světě sedm druhů těchto impozantních zvířat a všechny patří k ohroženým, čtyři z nich jsou podle mezinárodního červeného seznamu dokonce kriticky ohrožené. Za posledních 30-40 let klesly jejich počty natolik, že jim hrozí úplné vyhubení!

Především v oblasti Indického oceánu, ale i na dalších místech planety jsou mořské želvy nelegálně loveny pro maso, jejich krunýře jsou využívány pro zisk želvoviny, stávají se nechtěným úlovkem v rybářských sítích, jejich vajíčka lidé sbírají za účelem prodeje a konzumace. Želví snůšky jsou ohroženy rovněž stále intenzivnější zástavbou pobřežních oblastí a turistickým ruchem. Mořské želvy strádají taktéž konzumací plastového odpadu v oceánech, který považují za svou potravu - medúzy.

V pondělí 7. října se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava uskuteční přednáška zástupkyně mezinárodní neziskové organizace Turtle Foundation, jejímž cílem je zamezit vyhubení mořských želv. Paní Hiltrud Cordes na přednášce představí ochranářské projekty, které organizace v současné době realizuje ve dvou zemích - v Indonésii a na Kapverdách. Aktivity Turtle Foundation bude Zoo Ostrava a s ní všichni její návštěvníci nově podporovat prostřednictvím programu "Dvě koruny ze vstupu".

Termín: pondělí 7. října 2019 od 16:00 hod.
Místo konání: přednáškový sál u vstupu do zoo
Přednáška bude simultánně tlumočena do češtiny. Vstup na ni je zdarma.

Karlo, teď jse, si všimla, že jsem to popletla a poděkování za úsloví mělo patřit Tobě, takže dodatečně díky :-))).

Díky za vysvětlení rčení, je to zajímavé. Také budu kopírovat.

Evi, děkuji za zajímavý příspěvek, který jsem si také zkopírovala. Znala jsem jen původ úsloví "být z něčeho jelen" a "je to na draka", ostatní jsou pro mě novinkou.