Petře, zdravím a děkuji za moc pěkné video sopek z Východní Jávy, Bromo, Tengger a Semeru (Národní park Bromo, Tengger, Semeru). Fascinující pohled do kouřícího kráteru Bromo.

Matilda poslala krásné video.

Petře, zdravím a děkuji. Vodopád je nádherný, vymodelovaný v usazených horninách. Se zájmem jsem si prohlédla i video. Zajímavý ostrov se zatím nedotčenou přírodou - doufejme, že takový zůstane i nadále.

Moje přítelkyně Nikola mi poslala prostřednictvím Facebooku krásné fotky a video, jak cestovala se svým přítelem na motorce a hledali spolu podle ní nejkrásnější vodopád na světě. Video má české titulky.

https://youtu.be/naTFen3RD44

Petře, zdravím Tě a děkuji za podrobné vysvětlení ohledně uvádění jména autorů fotografií.

Pokud jde o moji registraci na facebooku a následné nabízení přátel, nebyla chyba u mě s heslem. Maily mně posílal facebook, nikoliv zájemci o navázání přátelství. Asi to funguje automaticky, že jakmile se někdo zaregistruje, přicházejí nabídky - je to docela logické, když se jedná o sociální síť. Já už se znovu registrovat a přihlašovat nebudu, nemá cenu mě přemlouvat. To, co mě zajímá, mohu dohledat nejen ve wikipedii, ale i na jiných serverech, kde se mně také otevře nový svět.

Vesuvianko, díky za obsáhlou odpověď. Když narážíš na atorské právo, třeba u citovaných článků, nebo fotografií, zvláště když se dílo nabízí k prodeji, je nutno uvést jméno autora, nebo původ. Protože se autor může ohradit za ušlý zisk ze zveřejnované informace. To platí pro radio, televizi, prodávané časopisy a knihy. U reportáží se to už nedodržuje, zvláště, když autor dal najevo veřejné sdílení, třeba tím, že neuvedl svá autorská práva.
U Facebooku jsou dány možnosti sdílení veřejně, nebo soukromě a proto tam existují i skupiny přátel s různými právy. To platí i o přeposílání děl, Vše zajišťuje Facebook. Takže u veřejně přístupných děl není povinností uvádět autorská práva a původ.
Používá se totiž alias, neboli zástupné jméno. Jeden člověk může mít i více aliasů registrovanými různými způsoby. Takže jsme na úrovni "jedna paní povídala".

Že máš špatné zkušenosti s Facebookem je možné, ale nedodržela jsi základní principy ochrany dat, to je zadat heslo, které nikdo neuhádne. Třeba Mo_je_Hes495lo##, což skutečně nikdo neuhádne. Použiješ li kvalitní heslo (velká,malá písmena,čísla,podrtržítka) aspoň 8 znaků, tak se ti už nemůže stát ten příběh, který popisuješ. Popřemýšlej a naprav to.
Otevře se ti nový svět.

Petře, děkuji za fotky i video, které jsem si prohlédla. Zajímavé geologické útvary, nejspíš usazené horniny, pískovec a podobně, možná někde i žula. Některé horniny se z fotek špatně určují. Krásné vodopády a zajímavé skaln útvary inspirující belgickou malířku. Místo se nachází v západní části Jižní Afriky, kde je hora Cedelberg. Není to ta sopka, horniny mají jinou strukturu, hora a její okolí nemá tak bujnou vegetaci (nemyslím tím ten citrusový sad).

Domnívala jsem se, že jsi jižní Koreu navštívil a sopku vyfotografoval, proto jsem se ptala na její název. Vůbec mě nenapadlo, že fotka je z facebooku. Možná, že z facebooku jsou i předchozí fotky z Jižní Koreje. Pokud to opravdu nejsou Tvoje fotky, chtělo by to uvést, že jsou z facebooku, případně jméno nebo alespoň přezdívku jejich autora. Nepsala jsem, že facebook nenávidím, ale jen, že po špatné zkušenosti se na něj nechci znovu zaregistrovat. Nechci být touto sítí polapena.

Pokud jde o sopku, na niž jsem se ptala, určitě není v Africe. Na fotce je jiný typ vegetace, který napovídá, že jde o některou zemi ve východní či jihovýchodní Asii, kde je teplé a vlhké podnebí. . Může být z jižní Koreje nebo Číny (něco napovídá druh borovic na dnešní fotce), ale třeba z i Filipín, odkud je Joy Bentonon.

Vesuviano, když tě zajímá geologie, tak se určitě ráda podíváš na video z Afriky z TRAVELIFE MAGAZINE. Nádherné geologické struktury.

Waterfall Farm Citrusdal South Africa

https://www.youtube.com/watch?v=q_xMMO3OZIw

Vesuviano, to máš těžké. Když ty informace jsou jen na Facebooku, který nenávidíš. Jen tě můžu odkázat na Joy Bentonon z Filipín, která to komentuje. Asi to bude k ničemu, protože ji nepoznáš. Ale možná, že prohlédneš.
Na webu též nemusíš všemu věřit. Možná je ta sopka v Africe. Takže se o ní ani nedočteš,

Petře, díky za pěknou fotku z Jižní Koreje. Značkové oblečení a ani golf by mě nelákaly, ale krajina je náddherná. Nevíš, jak se jmenuje ta sopka? Ráda bych si o ní něco přečetla.
Zdravím a těším se na další fotky :-)))

Pokud chcete italské značkové oblečení, tak Duvestica je vhodná volba. Jinak možnost zahrát si golf v krásném prostředí Koreje je nezapomenutelný zážitek.

Petře, díky. Gunng Marapi na Sumatře, v současné době neaktivní, svým názvem připomíná velmi aktivní Merapi na Jávě. Sopky jsou moje vášeň, ale moc velké znalosti nemám. V Indonézii jsem nebyla, mám ji procestovanou jen díky dokumentárním filmům, článkům a fotkám z internetu.

Zajímají mě i naše vyhaslé sopky (zejména České středohoří, Říp, Komorní a Železná hůrka. Zajímavé jsou i Doupovské vrchy, Trosky, Kozákov a ještě několik menších kopečků. Za zmínku stojí i kopcovitá krajina prvohorního Roycansko-křivoklátského vulkanického komplexu, kde jsou sopky erozí a odnosem horniny natolik poznamenané, že o vulkanické činnosti vypovídají už jen horniny.

Lituji, že když jsme jezdili v sedmdesátých letech s rodinou do Jeseníků na Ramzovou, nevěděla jsem, že v Nízkém Jeseníku na Bruntálsku je několik třetihorních sopek. To bychom tam určitě zavítali. Ve škole jsme se o nich bohužel vůbec neučili, a ani později se o nich nepsalo. Objevila jsem je až díky internetu. Asi nejzajímavější v této oblasti mi přijde Venušina sopka s čedičovými varhany, odkrytými těžbou a čedičový Uhlířský vrch u Bruntálu, kde byl těžbou odkrytý profil, kde se dají najít v červenavém tufu i sopečné bomby - nyní je to přírodní památka. Na vrcholu kopce je krásný barokní kostel Panny Marie Pomocné - poutní místo.

Zdravím a těším se na další fotky :-)))

Vesuviano, vidím, že jsem ťal do živého s fotkami Gunung Ajruna. Máš hluboké znalosti a to se zde hodí. Pokud máš i nějaké fotky z této oblasti, můžeme se rozpovídat podrobněji. Určitě to bude hodně lidí zajímat.
Indonézané milují tuto oblast a houfně pokořují puncak (vrchol) nejen této sopky. Pokud znáte Andre Ferbina, tak znáte nejlepšího horolezce po těchto výšinách a všechny jeho kamarády. Kopečky určitě poznáte, podle jejich tvaru. Pěkné podívání.

Gunung Ajruna je krásná impozantní sopka na východní Jávě, vysoká skoro jako Etna (3339 m nad mořem). Zaujalo mě kráterové jezero v kaldeře s malým kouřícím sopečným kuželem - připomíná mi Rinjani z ostrova Lombok, druhou nejvyšší sopku Indonézie (3726 m n. m.). Modrozelená barva jezera napovídá, že voda obsahuje kyselinu sírovou. Zajímavý je pohled na kotlinu a stěnu kráteru starší sopky. Pěkný pohled z vulkánu na mraky.
Petře, díky a těším se na další fotky :-)))

Když se chcete podívat do světa na místo, kde lidé rádi chodí, navštivte Indonésii. Přítel z facebooku poslal pár záběrů.