Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Bartolomj,
ztra Radim.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Putování Pobaltím – 1
 
Kdy jsem v kvtnu 2006 odjídla na cestu napí pobaltskými republikami, slíbila jsem pátelm, e se s nimi o své záitky podlím. Od té doby sice uplynul u víc jak rok, ale myslím si, e poznatky na cest získané, neztratily ješt nic na své aktuálnosti. Take pro ty, kdo neztratili zájem, se dnes  POBALTSKÉ POSTEHY otvírají…

Moná si íkáte, pro jsem zamíila práv do Lotyšska, Litvy, Estonska. Kdysi ped lety jsem se na jediný den dostala do estonského Tallinnu a msto, které jako by vystoupilo ze stedovkých severoevropských pohádek a které mi svým duchem v mnohém pipomnlo náš eský Krumlov, uvízlo v mé pamti navdy. Slíbila jsem si, e se tam ješt urit podívám… Jednou! A to „jednou“ konen nastalo na zaátku minulého roku, kdy se mi do rukou dostal katalog edoku nabízející „Velký okruh Pobaltím“. Tak znl název našeho zájezdu. Nezaváhala jsem ani okamik. ekalo nás týdenní putování Pobaltím a na jeho konci byl Tallinn.

Tallinn naše putování ukonoval, avšak my jsme teprve na zaátku. eká nás pistání ve Vilniusu…
 
VILNIUS
Vilnius je jak známo hlavním mstem Litevské republiky. Se svými 600 000 obyvateli zaujímá druhé místo v trojici mst Vilnius, Riga, Tallinn. Ve srovnání se známými evropskými letišti bylo to, na kterém jsme pistáli, spíše letišátko. Ale aspo všech 23 úastník zájezdu pi vstupu do letištní haly (která svými rozmry nemohla soupeit ani s polovikou píjezdové haly na praském Wilsonov nádraí) nepehlédlo sympatickou enu kolem padesátky drící list papíru s nápisem „Velký okruh Pobaltím“. Tak jsme poprvé uvidli naši prvodkyni. A protoe její litevské jméno zaínající na „V“ bylo pro všechny nezapamatovatelné, pektili jsme si ji prost na Vasilisu.
S Vasilisou jsme se vru nenudili! Její "eština" byla prost kouzelná. O všem nás iniciativn informovala smsicí eštiny, slovenštiny, polštiny a ruštiny s nezamnitelnou a výraznou ruskou intonací. Hned na poátku první cesty nás ponkud udivila sdlením:"A té my pojedéme na zachód!" Podobnými perlikami byla její enická vystoupení protkána bohat.
Vytrvale nás pesvdovala, e ve mstech je hodn "církví". Hbit jsme si to peloili - ve mnoha kostel se pehlédnout nedaly. Zpoátku jsme leknutím nadskakovali pokadé, kdy se ozvalo její drazné:"Déjte pozór!"  Rychle jsme se však uklidnili. Obvykle toti následovalo:"...na dómy naprávo", eventuáln "...na církev ve stíle baróko" atd. Obyejné "povšimnte si" se Vasilise prost nezamlouvalo. A tak jsme nepetrit "dávali pozór". Ale brzy jsme si zvykli a naše koexistence probíhala v duchu mírového souití. Spolenými silami jsme se k jádru pudla vdycky dobrali.
 
Protoe jsme ve Vilniusu pistáli a ped 14.hodinou tamního asu (bylo tam o hodinu víc ne u nás) a do veera nás ekalo aspo nakouknutí do nkterých místních památek, nepominutelný hrad Trakai a pejezd do msta Kaunas, nastal hned od zaátku závod s asem. Moderní autokar, do nho jsme ped letištm nasedli, zastavil ovšem nejprve ped smnárnou, abychom svoje eura mohli vymnit za záhadné lity. Mezitím se pobaltsky rozpršelo, a tak k první pamtihodnosti jsme sprintovali pod deštníky. Byli bychom pivítali i gumové holínky, protoe kanály nestaily vodu zachycovat a jedna z hlavních ulic Vilniusu se rychle mnila v potok. Ale peskákali jsme ji šastn a ocitli se ped vstupem do Starého msta - ped Jitní bránou, jedinou dochovanou mstskou bránou. Tato stavba skrývá v horním pate kapliku Matky boí, patronky msta. Pro vící je i poutním místem, a tak jsme na schodišti pedcházeli babiku zdolávající schody po kolenou. Interiér kapliky je ponkud stísnný, ale velmi krásný. Vévodí mu obraz  Panny Marie namalovaný ve stylu ruských ikon a stny jsou zdobeny velkými tepanými stíbrným tabulemi. A všude plno srdíek projevujících vdk uzdravených poutník. Rychle jsme se pokochali a pádili dol, nebo jsme oekávali, e vyrazíme smr Staré msto, oznaované v prvodcích jako barokní perla Litvy. Ale ouha! Museli jsme se spokojit jen s "prletem"mstem. Ješt e se poasí umoudilo a provázela nás blankytn modrá obloha.Na Katedrálním námstí všechny svou blostí oslnila klasicistní katedrála a vysoká zvonice stojící opodál. Pozdravili jsme i pomník stedovkého velkokníete Gediminase - toho, jen má na svdomí, e se Vilnius stal hlavním mstem. Ale u zase ekal autobus, aby nás odvezl dál od centra - tam, kde se vypíná skutená barokní perla - kostel sv.Petra a Pavla s pekrásnou vnitní výzdobou. Dominuje bílá barva nesetných plastik a basreliéf. A zase autobus, který nás zavezl na vyhlídku, z ní jsme mli Vilnius ped sebou jako na dlani, a piblíili jsme se na dosah i k Hradnímu návrší s dochovanými ástmi starého hradu. Jene as kvapil a my museli stihnout ješt poslední prohlídku malebného gotického ostrovního hradu Trakai, leícího asi 20 km od msta, a pak nás ekal pesun do místa prvního noclehu - msta Kaunas.
 
TRAKAI
… to je pohádka z ervených cihel usazená na ostrov uprosted velkého jezera Galvé. Kdy se k rekonstruovanému gotickému hradu blííš po dlouhém devném most, který hrad spojuje s pevninou, mimodk oekáváš, e z otevených vrat ti vstíc vyjede rytí na bujném oi. A nebýt pístavišt blostných jachet vlevo od hradu, lovk by ml dojem, e se ocitl v krásné pohádce...
Jene místo rytíe se ze vrat vyítila naše Vasilisa popohánjící poslední opozdilce, protoe nás vzali na "poslédnij osmótr"ten den. (Ó, jak typické pro naši výpravu i pro dny píští!) V hrad samotném jsou umístny expozice z djin Litvy, dokonce a z doby, kdy msteko Trakai bylo centrem íše. Abychom aspo probhli všechny pístupné místnosti ve dvou poschodích, museli jsme se na hodinku zmnit v horolezce, ba a kamzíky, protoe uvnit stavby najdete jen uzounká toitá schodišátka bez zábradlí. Dávali jsme tedy pednost devným ebíkovitým schodištím vedeným zvnjšku na ochozy táhnoucí se podél stn hradních budov lemujících hradní nádvoí.V rozlehlé jídeln práv pipravovali nefalšovanou historickou hostinu - snad pro njaké celebrity. Vonlo to tam tak, e se nám pováliv zaaly ozývat hladové aludky. A tak autobus, který nás ml dovézt do hotelu v Kaunasu, kde nás ekaly nejen postele, ale té vydatná veee, byl vzat na milost. Jinak se nám z pekrásné jezerní krajiny v nádherném slunném podveeru vbec nechtlo.
A ješt na jedno nesmím zapomenout! Na trakaiské suvenýry. To nebyly takové ty neosobní kýe, na nich nepoznáš, zda sis je pivezl z Prahy, Vídn nebo Kanár. Byly to pvabné výrobky ze deva, vlnné pletené epice, rukavice, ponoky, vesty s typickými vzory, hadrové nejen panenky v litevském národním kroji, ale také za selky pistrojené hadrové kraviky, které mohly slouit jako polštáek, a hlavn jantar, jantar, jantar... Od tém erného, pes odstíny medu, a po ten nejdraší - skoro bílý. Nutno ovšem dodat, e za kvalitní suvenýr také turista poádn zaplatil. Ale pesto...
Tak to je z dnešního putování vše. Na další se vydáme opt píští pátek...
 
Text a foto Míla Nová
Popisky k foto:
  1. Jitní brána s kaplikou Matky boí.
  2.  Z interiéru kapliky Matky boí-vpravo ást stíbrné stny se srdíky.
  3. Barokní chrám sv. Petra a Pavla.
  4. Z interiéru chrámu.
  5. Klasicistní katedrála se zvonicí v popedí.
  6. Vodní hrad Trakai
  7. Z expozice skla
 
 
 
Není nad slušivý sestih...
Nesušte se u sloupu!
Zázrané uzdravení
Doktorky Bolíto
asy se mní
No a?
"Zloin" a trest
Vtip se musí umt podat!
okoláda
Tlocvina a já
Nad roklí
Všude íhá nebezpeí
Létající kruh
Jak to vlastn zaalo...
Zpívam jen v sebeobran