Co se musí stát?
O škole, do ní¾ chodil Karel Poláèek
Pár krokù od kolowratského zámku v Rychnovì nad Knì¾nou stojí ¾luto-bílá budova è. 485 z roku 1819 (v prùèelí nahoøe to pøipomíná latinsky psaný nápis), která bývala pùvodnì obecnou školou se tøemi a pozdìji pìti tøídami, do ní¾ chodíval i Karel Poláèek èi chcete-li Petr Bajza z knihy Bylo nás pìt. Teï v ní sídlí základní, donedávna speciální škola, jejím¾ zøizovatelem je Královéhradecký kraj. Uvnitø všecko O. K., ale staèí se podívat ven. Pøitom po léta usiluje øeditelka Hana Fuksová o opravu, ale jak vidno na snímcích z 25. ledna 2007, bohu¾el bezvýslednì.
Od roku 1905 slou¾ila tato budova jako obecní úøad, poté mìstský národní výbor, a¾ za komunizmu v ní sídlil Dùm politické výchovy okresního výboru Komunistické strany Èeskoslovenska. V té dobì taky byla v pøízemí mezi okny do ulice odstranìna pamìtní deska, pøipomínající Masarykovu návštìvu Rychnova nad Knì¾nou v roce 1926. Na jejím místì zùstal svìtlý obdélník, a¾ deska byla po roce 1989 pøenesena na Staré námìstí. A od té doby je v této budovì zase škola, teï základní pro dìti se speciálními vzdìlávacími potøebami.
Malá odboèka - citujme Karla Poláèka o této škole, ne¾ polo¾íme závìreènou otázku: Ne¾ nám pan uèitel rozdal vysvìdèení, tak nás napomenul, abysme ani o prázdninách nezapomnìli, ¾e jsme synové vlasti, proèe¾ abychom ani o prázdninách neslo¾ili ruce v klín a doma pomáhali. Abysme šli pøíkladem napøed a nedìlali hanbu naší škole. Abysme zdravili dospìlé a nejedli nezralé ovoce, co¾ je zlých nemocí pùvodce, a nelámali vìtve, ponìvad¾ to je pøíroda. Abysme dbali èistoty tìla a nemyslili si, ¾e kdy¾ jsou prázdniny, ¾e mù¾eme chodit jako èuòata, proèe¾ abysme se vzdìlávali èetbou.
Dost. Na co se èeká? A¾ to nìkomu spadne na hlavu? Nedej bo¾e nebo by øekl malý Mao, kdysi velký rychnovský straník, aby si nezadal s pánembohem: Nedej pøíroda, aby z té školy nìco spadlo. Tøeba øímsa Karle Poláèku.
Josef Krám