Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Dana,
ztra Simona.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Cesta do íma a Neapole - 3

 

Bazilika Svatého Petra

 

Má-li být ím strun charakterizován, staí jen dva hluboké pohledy do minulosti. Pohled do hloubky asu, kdy dohlédneme tak hluboko, e nás z toho me jímat závra. Antický ím leí ve vrstv asu, kam nesahají ani pedci našich pedk. A pesto si musíme pipustit, e zrovna teba zde mohl ít nkdo z nich. A musíme si pipustit, e to rozhodn nebyly opice. Vlastn se od nás lišili tak neskuten málo, e by mohli být našimi sourozenci. Svt byl sice menší, ale zmítaly jimi stejné vášn, mli stejné sny a stejná trápení. A to, e ili správn, dokazuje to, e jsme tady. Jsme a neskuten úspšný ivoišný druh.


Druhý pohled je pohled na ím kesanský. Tento pohled u je mladší a uší. U kdy spolu ijí ti lidé, je peití otázkou umní kompromisu. A nejlépe kompromisu, který má urena jasná pravidla. Kompromis nefunguje pouze u lidí, ale u té polidštné opice je nutností. Díky své inteligenci se z lovka stala a píliš dokonalá šelma. A to šelma, u které by stety konily dost asto smrtí. as od asu se “vci” vymknou kontrole a lidé hromadn zabíjejí lidi. To se z vcí lidských stávají vci nelidské. Nkteré zákonitosti pírody nepeme ani lovk. Moná i bohudík. Je poteba prohrát as od asu njakou bitvu, aby se vyhrála válka. A nadazenjší je celek, neli jedinec. I kdy se nám to asi moc nelíbí, bohuel je to tak. Na sklonku antiky nastala doba, kdy mechanismy moci té pradávné doby se hroutily, a bylo teba jednat. A tak se z kesanství stalo státní náboenství. A tady zaíná druhý pohled na ím. ím kesanský. Jsou dv hlavní msta kesanství. Jeruzalém a ím. Chcete-li vidt a cítit víru, jete do Jeruzaléma. Chcete-li cítit moc a krásu kesanství, jete do íma. I kdy i zde, chcete-li, potkáte víru.

Svatyn nad hrobem svatého Petra, který zde byl umuen a pohben roku šedesát tyi, pochází z druhého století.Pvodní kostel nad ní nechal postavit císa Constantinus. U tehdy byla bazilika ohromná. Ale as na ní hlodal a hlodal. Hrozilo její zícení. A tak v roce 1506 poloil základní kámen k nové bazilice pape Julius II. Stavla se a do roku 1626. Jednu chvíli docházely peníze a hádejte, jak je pape získal? Vyhlásil prodej odpustk. A tak díky híchm smrtelník stojí i tento velkolepý chrám. Nemá lidské rozmry, nebo je oslavou Boha a papeství. Vdy dlouhý je dv st jedenáct a pl metru a vysoký sto ticet šest metr. Kopule je nejvyšší na svt a navrhl ji sám Michalangelo. Do této kopule by se vešla celá Milánská katedrála.


Je ráno, tlo se jen obtín pímí, ale u je jak tak rozhýbané. Vcházíme na Svatopetrské námstí se slavnou Berniniho kolonádou. Ob kašny chrlí vodu a ješt je monost schovat se do stínu. A tak se schováváme. Slunce bude ješt dost. U nás v echách prší, ale v Itálii ne. Po celou dobu pobytu tomu tak bylo. Námstí je hodn rozlehlé, a tak se elní stna baziliky jeví neveliká. Tak njak normální. Nemáte ani tušení, jak obrovské prostory se za ní skrývají. S bazilikou jste celou dobu sám. Ne, e byste v ní byl jediný. Ale je tak veliká, e se nemakáte, ani kdybyste chtli. Do chrámu se vejde šedesát tisíc lidí. A ukrývá toho v sob tolik, e nemete odtrhnout oi od té veškeré krásy a nemáte as sledovat krásu lidí. Je toho tolik, e vám vše splývá v jeden nekonen barevný a zlatý obraz a jen semo tamo si uvdomíte, e tohle je pece Pieta a tohle je pece svatý Petr.

 


 

A tak, vdom si doporuení naší prvodkyn, stoupám nejdíve do kopule. Je to vysoko, ale jsou na zemi vci vyšší. Kopule je Michalangelovo dílo. Ona je bazilika vbec kolektivní dílo. Myslím tím kolektivní dílo tch významných a slavných. Zaal ji stavt Bramante, taky Michalangelo, Rafael Santi i Bernini a s nimi mnoho jiných a jiných. Schody jsou prokletím všech staveb, které mají více ne šest pater. A to bazilika má. Po cest se vám zjevují nádherné pohledy, pak jdete dutou kopulí a nakláníte se ke stn, nebo to jinak nejde. Tlo je ale zvyklé na rovnováhu a brání se ze všech sil. Schodišt jsou zajímav osvtlena a já se snaím ulovit nevšední fotografie. To by byla paráda, kdybych ješt uml fotit! A pak jsem na denním svtle a pode mnou je ím. Ani mi to nepipadá, e bych byl njak moc vysoko. Panorama msta je jiné, ne jsme zvyklí z našich konin. Koneckonc tohle nejsou koniny, ale prvotiny. Tady to pece tenkrát zaalo.


Kolem mne je dost zelených ploch, nkolik kopulí, nco viek a hodn dom. Stejn se mi ale nezdá, e tu bydlí dva miliony lidí. Msto vypadá vzdušn a pokojn. Ulice jsou z tohoto pohledu odsud klidné. Ne jako v Paíi, kde po bulvárech jede auto za autem a všude se valí davy. Je pravda, e je vlastn skoro víkend. Scházím dol a zírám. Jsem trochu v šoku a fotím. Pestavuji reimy a fotím a opt pestavuji reimy a pak mi spadnou brýle na tu cennou a starobylou podlahu. Sláva, podlaze se nic nestalo. Brýle to nevydrely. Sklo se rozbijí a já jsem na blízko slepý. Ješt e má fotoaparát v hledáku dioptrickou korekci. Nkde jsem to pece etl v návodu! Po chvíli se mi to podailo nastavit. Foák jsou te moje brýle. Chrámem se line svtlo a je to, jako by Bh posílal paprsky milosrdenství na návštvníky baziliky. Je to fascinující. Toto je dm svtla. Zmaten popocházím obrovským prostorem, u m bolí za krkem a valí se to na mne shora i zespoda, zleva i zprava. Tolik krásy, e se mi z toho doopravdy tají dech. Tolik barev, tolik tvar, tolik zlata! Doposud jsem nevdl, jak to chutná, kdy se vám tají dech.
Odte u to vím. Ti naši pedci byli geniové. U jenom vymyslet rozmístní oken, aby ten svtelný koncert fungoval.


A pak vidím spolucestující z Brandýsa, jak hladí nohu soše Svatého Petra, a najednou mám chu si ji pohladit také. Myslím si o sob, e jsem lovk nevící a racionální. Tedy jenom myslím. Nevím. Ale kdo pohladí nohu sochy Svatého Petra a nco si peje, prý se mu to splní. A tak se na nj dlouze dívám, zda m registruje, a váhám. No ekl bych, e se na mne dívá. A tak pistupuji k soše a po boku mám jejího ivého stráce. Je to sympaák, ale…. “Hele, Pete, já ví e jsem lump a do nebe nepjdu. Ale ml bych takové malé a splnitelné pání. Kdy mi ho splníš, tak t po smrti nebudu obtovat a pjdu rovnou do pekla. Písahám!” No a Petr se na mne dívá a mn se zdá, e na m mrknul a e m poslouchá a e mi rozumí. “Tak povídej híšníku a uvidíme,” praví bez otevení úst, nebo je kamenný. Pak se podívá do mé knihy osudu a zamraí se a kouká a te a vrtí nevícn hlavou. Moje kniha je plná erných teek, jen málo ervených hvzdiek se opatrn choulí v rohu a Petr se mraí ím dál tím víc. ”Hele Pete a mohl bych se podívat? “Ale hned vím, e nemu, protoe kniha je majetkem osudu a jen Bh v ní smí opravovat a psát a ádný smrtelník v ní íst nesmí. Ale pak mi telepatickým jazykem jakoby pitaká a já mu eknu, e si peji, abych nikdy nemusel pohbívat ty své úpln nejbliší. Pi tom mu nn hladím nohu a tesu se jako list na platanu, jak o tom nkdo napsal tak krásnou a pravdivou báse. No a pak tu jeho nohu penechávám tm ostatním, co ho teba potebují o hodn víc ne já.


No nazdar, to je hodin! Za chvíli se máme sejít u kašny s ostatními a já ješt nevidl Pietu. A tak ponu zmaten pobíhat sem a tam, protoe vím, e je nkde u východu. Ale najednou se mi zdá, e je východ za kadým sloupem. Tady není a tady taky…Jirko, klid! A tak pistupuji k elegantnímu ernému stráci a ptám se ho po Piet. Kupodivu rozumí a ke svému úasu i já rozumím jeho italské odpovdi. Rovn a na konci doleva. A tak u rozván kráím k tomu správnému východu a pak ji vidím. Je chudák za sklem, tak jako pape pi svých projíkách svtem. Svt není kolébkou bezpeí, ale spíš je thotný násilím. Michelangelo toto sousoší vytesal ve svých dvaceti pti letech. Byl mladý, a tak je Marie mladá a nn a upímn smutná. Mrtvý Kristus je dosplý mu a njak se neme vejít do její nárue. Jsou spíš jako dva milenci a vy cítíte, e tady nešlo jen o biblickou pravdu, ale o mnoho víc. Toto je zpov Michelangela. Michelangela ztrácejícího cosi. Jako kadé velké umní je toto sousoší úasn pravdivé. Po dlouhá staletí to bylo výjimené a jedinené vyznání, které snad a v osob Rodina našlo srovnatelnou tvá. Jak jsou ti význaní umlci vdy tak netuctoví, e jsou nkde na hranici mezi blázincem a šibenicí.


A pak utíkám na námstí, které se mezi tím zaplnilo davy návštvník, a zaleuji se do naší skupiny. Naproti nám jsou mladí modí, vlevo mladí lutí a támhle v rohu staí modí. A jak tak koukám, u jsem tady toho napsal njak moc a to u by neetl ani maxipes Fík a ten etl všechno. Tak zatím ahoj a píšt u doopravdy i o Vatikánských muzeích.

 

Jií Suchánek

Další lánky autora:
V kopcích
V Ráji
Kdy v Ráji pršelo
Nenapravitelná arogance asu
Na Bab
Pro píšu
Na Príglu
Podobenství o vtru
Svtlo v oích
Tenkrát o vánocích
Slabost a síla hrad
Vrou mi boty
Povode
Jen tak si leím v poli
Za poledního áru
Na Strahov
Osamlost pespolního bce
 
 
Toskánsko
Toskánsko - 1
Toskánsko - 2
Toskánsko - 3
Toskánsko - 4
Toskánsko - 5
Toskánsko - 6
Toskánsko - 7
Toskánsko - 8
 
Cesta do íma a Neapole
Cesta do íma - 1
Cesta do íma - 2
 
Stvoitelé asu - 1
Stvoitelé asu - 2
Stvoitelé asu - 3