Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Michaela,
ztra Vendeln.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Svtlo v oích

Jdu roklí k hradb dom slepených z panel z dob nedávno dávných. Pomalu se pede mnou vztyují, jako hradba strom, které jen tuším v dálce za nimi. Ne, vlastn netuším. Jsou tam a vím to. Rád se vracím ze samoty k lidem. Z chtné a známé samoty zahrady do spolenosti anonymních, poloznámých a nkdy i známých lidí. Msto je skvlý vynález. Poskytuje anonymitu v lidském souznní. Stáváte se souástí lidstva v pímém penosu. Me vám pipadat jako nepátelské a nehezké, ale jaksi si neuvdomujeme, e v nedávném starovku, ba i stedovku, vás za branami mohla teba serat šelma. Dost asto i ta lidská. Málo si uvdomujeme, jak píroda ve své pirozenosti k nám me být nepátelská. Proto msta vznikla. K ochran a obran. Z nkterých se staly klenoty lidské kultury a seznáváme je krásnými.
 
I dnes se potkávám s lidmi. Obas se stetnou pohledy, astji se minou, nebo zírat je neslušné. Nkteí lidé mají krásné oi. Nebo spíš pohled. Ani to není to pesné vyjádení. Njak mi na to nestaí ten mj rodný jazyk, abych se vyjádil pesn. I ty nejkrásnjší oi mohou být prázdné. Znám nádherné modré oi, které se pi pohledu na vás nijak netváí. Nedívají se ani skrz vás. Jsou trvale chladné a máte pocit, e jsou mrtvé, i kdy obas mrknou. Ony nejsou toti ani zlé. Nemní se ani pi smíchu. Jestlie platí, e oko je do duše okno, tak tento jedinec je bez duše. Vdycky znovu a znovu asnu pi setkání s tímto lovkem, e vlastn ije. Jak nádhern se rozzáí oko jedincovo, kdy trpí zamilovaností. Z oí se chvílemi stávají reflektory na pistávací dráze pro letadla a vám je líto, e to nejste zrovna vy, který pistává. Mé dávné dámy z mého mlada mi íkaly, e se na n pi zamilovanosti dívám pohledem mile blbého štnte.
Od té doby pozoruji štata, jak se vlastn dívají, a stále se nevidím. Asi potkávám samá mile chytrá štata. Prosím vás, jestli máte doma mile blbé štn, pošlete mi fotografii na nástnku, a neumu v nevdomosti. Je vidt smutek, je vidt radost v oích nás všech a i hrá pokeru je neprhledný jen pi he, ale ne pi ivot mimo hru.Vkem se u vtšiny z nás svtlo z oí trochu vytrácí. Nebo spíš je mén vidt. Ale vlastn, není to toté? V kadém pípad se oi rozzáí v moment, kdy je njaký zájem. O peníze, o záitky, o lidi a i o vci.
Kdysi dávno jsem slíbil osob m velice blízké, e ji pomu. Jako tvrdý a odhodlaný mu, jen si toto pojmenování opravdu zaslouí, jsem jí slíbil, e odvezu jejich koku na poslední cestu k veterinái. Bylo to pro ni jediné ešení a pro tu koku vlastn té. Stril jsem koku do tašky, nasedl do autobusu a jel.
Myslím si o sob, e nejsem mkota. Moná obas blekota, ale mkota ne. Vysvtlil jsem zvíecímu doktorovi, co chci a pro a on celkem bez námitek souhlasil. Vdy to spraví jediná injekce. Vyndali jsme Bobše z tašky, já ho hladil a on mu dal injekci do stehna zadní nohy. Byla to jeho poslední injekce. Cuknul  sebou pi vpichu a pitom se lísal. Já Jidáš ho hladil po hbet a on se na mne najednou zaal dívat udiven, nohy mu zaaly poklesávat.

Pochopil, e je zle, e umírá a díval se na mne s poslední nadjí, e ho zachráním, e ho spasím. Jeho pohled byl stále pekvapený, pak pochopil, e u mu nepomu ani já. Otoil hlavu k noze, jako by se chtl té bezvládné nohy zbavit a z oí se mu zaalo vytrácet svtlo. Ty oi pomalu zhasínaly, ale ty oi se na mne stále dívaly. Asi mi musely vytrysknout slzy, protoe doktor m zaal utšovat, e u ho nic nebolí a e u mu je dobe. Popadl jsem obojek, který byl tím jediným, co po nm zbylo a vypadl jsem z ordinace s pocitem zbablého vraha. Utíkal jsem k ece. Lidi se na mne udiven dívali a já ani tm známým neodpovídal na pozdrav. Dobhl jsem ke splavu a dlouho jsem stál nad jezem. Voda sjídla po jezu dol, tíštila se o kameny, nad jezem se vznášela vodní tíš a mn bylo nepíetn smutno. Ml jsem vztek na sebe, vbec jsem si nepipadal jako tvrák, ale jako zmanipulovaný blbec. Rozebhl jsem se po tráv a vší silou mrsknul obojek do vody. Vdy voda plyne a odnese všechno. Smutky, vztek i ten obojek od Bobše. A Bobši, promi, jestli meš, a bu šastný v tom koiím nebi. Vdy to svtlo v mých oích pohasne taky a teba bych za tu injekci dal milion a nikdo mi ji nedá.Pak si budeme rovni.Rovni v nedobrovolnosti.Ty,kterému jsem zkrátil ivot, a já, kterému nebudou chtít dovolit smrt. Ješt jednou ve svém ivot jsem vidl hasnout svtlo v oích. Tentokrát jsem ivot zachraoval, ale nezachránil. Ale to u je jiný píbh a o tom snad nkdy píšt. A vám peji hodn svtla v oích a svobodu rozhodování. Vdy není nic dleitjšího v lidském ivot. Svoboda volby a ohe ivota. ivota, který je nejlépe vidt v oích. Teba zrovna v tch vašich.
Jií Suchánek
Další lánky autora:
V kopcích
V Ráji
Kdy v Ráji pršelo
Nenapravitelná arogance asu
Na Bab
Pro píšu
Na Príglu
Podobenství o vtru