Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Bartolomj,
ztra Radim.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupn se zaínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se páteli, potkávat se, a tak snad bude namíst (kdo chce - není podmínkou) piblíit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaali jsme pohledem z okna. Dalším pohledm se však meze nekladou, samozejm v etických hranicích, daných provozem tchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pípadn i foto)  na info@seniortip.cz a my z toho udláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna.  Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohled - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen penesený...
Pímo dušikový zaátek tohoto roku zpsobil, e jsem se ani já necítila ve své ki. Hledala jsem proto, ím bych si zlepšila náladu, jene nic kloudného mne nenapadalo... „A pedevírem!...“
 
"Co jsem to vlastn chtla...?"
O všem - pro oi mé a mých pátel.
 
Létající kruh
Dnes vzpomínky na svoje sportovní trápení uzavu a píšt se u  zase budu vnovat píjemnjším vzpomínkám. Ale nejprve ješt vzpomenu na svou "spartakiádní exhibici" a také na osobu, která byla píinou toho, e jsem na sportování zanevela navdy.
Zaal nový školní rok, na jeho konci se mla konat tehdejší nejvtší celostátní sportovní slavnost - spartakiáda. Mn bylo tehdy 15 let, za poslední dva roky jsem hodn vyrostla, byla jsem samá ruka samá noha - taková irafovitá (jak íká moje kamarádka), a tak se k mé normální neohrabanosti  pidaly ješt problémy s koordinací pohyb... Prost byla jsem ideáln pipravená na nácvik spartakiády! A nacviovat jsem musela. V hodinách tlocviku na to as nebyl, a tak jsme se povinn musely pihlásit v místech svého bydlišt do "cviení" a tam píslušnou skladbu nacviit. Já musela nacviovat skladbu dorostenek. Nu, blankytn modrý cviební úbor s bílým páskem byl slušivý, a kdy jsem ješt uchopila do ruky velký bílý kruh, vypadala jsem docela sportovn. To ovšem jenom do chvíle, ne jsme musely zaít s tímto kruhem  provádt  rzné "hejble"- roztáet ho na ruce pravé i levé, ba i kolem pasu a já nevím,co ješt. Pokud byla zapojena ruka pravá, ješt to šlo, ale kdy došlo na ruku levou, padla kosa na kámen. Nemám sice ani ruku pravou píliš pravou, ale levou, tu mám superlevou!  Zkrátka kruh m neposlouchal ani v nejmenším a lítal si, kam chtl. No a tehdy zaalo moje velké trápení. Naší cviitelkou byla stará sokolka s chováním vojenského zupáka z doby Rakouska -Uherska. Kdo byl obratný, ml to u ní dobré. Jene to já nebyla... A tak jsem se stále astji stávala oblíbeným terem jejího "ostrovtipu".  Zesmšovala m, kde jen mohla. A ostatní cvienky? Dti dovedou být velmi kruté, a tak se smály...Jedny proto, e jsem jim smšná pipadala, jiné jen proto, aby se zavdily. A mn bylo strašn. ím víc jsem se snaila, tím byly moje pohyby keovitjší. Stále jsem na sob cítila posmšné oi. A navíc ten nešastný kruh! Mou levou ruku neposlouchal a neposlouchal! A termín okrskové spartakiády, kde jsme mly vystupovat, se nezadriteln blíil. Bála jsem se, e vystoupení zkazím, strachy jsem nespala, kadou volnou chvilku jsem na dvorku toila kruhem. A tehdy mi pomohly dv kamarádky. Studovaly v jiném mst a spartakiádu také nacviovaly - jene jinde. Kdy vidly, jak se trápím, obtav mi pomáhaly a radily rzné "grify", jak tvrdohlavý kruh zkrotit. A jen díky jim jsem aspo pi kadém druhém pokusu udrela roztoený kruh i levou rukou.
A pak pišel ten májový den, kdy se na našem hišti konala okrsková spartakiáda. Odcviili ti nejmenší i áci a ákyn a u nastupujeme na trávník my. Ve mn je malá dušika. Ve tetí ad zahlédnu rodie, na okraji cviišt naši cviitelku. Radji se tam nedívám. A u zaznly první tóny naší skladby. Zaínáme cviit. Jde to výborn. Blííme se ke kritickému místu. Toím kruhem doprava - pohoda. A te levá ruka. Jo,jo! Vdy jsem íkala, e se mi ho levou rukou podaí udret pi kadém druhém pokusu. Ale tento byl zejm ten první. Roztoený kruh opouští mou ruku a svobodn letí. Co te? Mám se zhroutit? Ani mne nenapadne! Naštstí stojím na kraji útvaru, a tak se smíchem rychle klušu pro uprchlíka, zaazuji se na své místo a skladbu u docviím v naprosté pohod. Zní potlesk a my odcházíme z cviišt s kruhy vztyenými nad hlavou.  Cviitelka u eká a samozejm si neodpouští vtipný proslov. Jene ve mn se cosi zlomilo. Otáím se k ní zády, sbírám si svoje vci a odcházím za rodii.
Odcviila jsem ješt na okresní spartakiád, tentokrát bez létajícího kruhu, ale od té chvíle m u nikdo ve cviení nevidl a nedostal m tam ani tatínek, kterého jsem jinak na slovo poslouchala... Ale kdy jsem mu po nkolika týdnech vylíila, co jsem ve cviení zaívala, pestal m nutit. No a protoe moje obratnost se nijak výrazn nezlepšila ani po pubert, netroufla jsem si u nikdy do ádného sportovního oddílu chodit, abych se zase nestala terem posmchu... A byla bych cviení potebovala jako sl.
Míla Nová
Další lánky autorky:
Bráškovy vejšplechy
Není nad slušivý sestih...
Nesušte se u sloupu!
Zázrané uzdravení
Doktorky Bolíto
asy se mní
No a?
"Zloin" a trest
Vtip se musí umt podat!
okoláda
Tlocvina a já
Nad roklí
Všude íhá nebezpeí