Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Magdalna,
ztra Libor.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dobrý lovk u neije
 
Ta smutná zpráva se rozletla minulý týden v pondlí po celé Francii i mnoha jiných zemích  rychlostí blesku : Abbé Pierre je mrtev. Zemel v 94 letech v jedné z paíských klinik na zápal plic.
Jeho smrt se dotkla všech, ale nejvíc tch, kterým celý ivot pomáhal. Kdo to byl?
Obtavý lovk, legendární knz všech chudých. Byl svdomím Francie, i celé zem, zosobnním lidství, soucitu a prakticky konaného dobra.Ve Francii  znalo kadé dít jeho  hubenou postavu ve vlající  sutan, s bílými vousy, odenou baskickou apku, typické odstávající uši a  dobrotivé bystré oi za skly brýlí.
Nikdo nebyl ve Francii populárnjší, ne on. Byl bojovný, prostý, nekonvenní, zastánce bezdomovc a všech chudých, ze spolenosti vyazených.. Stal se ji za svého ivota legendou, akoliv si to jist nepál,  chtl být také jedním z tch nejprostších a pehlíených.
 
„Za skandální pohrdání lidskými ivoty, rozhazovanost, lhostejnost k chudým, hladovým, utiskovaným a bezbranným jsme zodpovdní jen my lidé sami. Je to náš problém a ne problém Boí “ napsal ve svém duchovním odkazu.
 
Ve známost vešel abbého Pierre  v hrozné zim roku 1953/1954, kdy v lednu klesla teplota pod 20 ° C a snhové  vánice oddlily od svta celé oblasti Francie. Silnice byly neprjezdné a v Paíi se zhroutilo zásobování. Na míích vtrák  šachet metra, kde zoufale zachycovali poslední zbyteky tepla, ve vchodech dom a pod mosty pes Seinu umírali  v mrazivém chladu lidé bez stechy nad hlavou jako mouchy. Devadesát jich tak zahynulo. Nejen clochards, ale i celé chudé rodiny, které byly vyhozeny z byt, protoe nemohly platit nájemné. Vláda neinn pihlíela.  
Abbé Pierre, otesený a zoufalý,  potom, co uvidl na ulici matku s mrtvým kojencem v náruí, vzal toto dít a bez okolk vstoupil do studia  jedné paíské radiostanice a do ukoistného mikrofonu pronesl  plamennou výzvu : „Pátelé, volám vás na pomoc! Kadou noc umírají v Paíi lidé, víc jak dva tisíce se jich, zkroucených mrazem, snaí peít, bez jídla a v nedostateném obleení. Pomozte!“  
Jeho výzva k pomoci, k soucitu a milosrdenství byla kupodivu okamit vyslyšena. Celou Francií prošla ohromná vlna solidarity, kterou vyvolal svým projevem a která zboila hráze lhostejnosti. Francouzi darovali tuny, potravin, dek,  šat, stan a rzného domácího náadí. A k tomu ješt tém jednu miliardu frank. Spolenost „Emmaus“ , kterou zaloil abbé Pierre u v roce 1949 pro tuláky, bývalé alkoholiky, propuštné vzn, a jiné lidi na okraji spolenosti, shromaovala tyto dary a rozdlovala je potebným. Od té doby se tato svépomocná organizace rozrostla  v hnutí, které se podobá ervenému kíi, nebo hnutí Charitas, pekroila hranice Francie do ostatních zemi Evropy, Afriky a Asie. Ku konci byl abbé Pierre hlavou ohromného „Benefiního koncernu“ se 1400 zamstnanci a okolo 10.000 dobrovolnými  neplacenými pomocníky v 39 zemích.
Odkud vbec pocházel Abbé Pierre? Narodil se 5. srpna 1912  v Lyonu v zámoné rodin jako Henri Antoine  Grouès. Jeho otec byl vlastníkem továrny na hedvábí. Také on ml hluboké sociální cítní a byl synovi od dtství píkladem. V devatenácti letech byl Henrimu pedasn vyplacen jeho ddický podíl. Nechal ihned toto malé jmní pepsat na rzné dobroinné organizace a sám vstoupil do kapucínského kláštera. Po osmi letech opouští klášter, nemohl u ít v tak písném ádu, ml tkou tuberkulosu plic.
 Zaíná druhá svtová válka a on rychle poznává, kde je jeho místo. Stává se vojenským duchovním a po prvních deportacích id nacistickými okupanty zaal pomáhat pronásledovaným, opatoval jim falešné papíry a umooval útk. V roce 1942 se pidal k francouzskému hnutí odporu. Zde dostává své krycí jméno „abbé Pierre“, které mu zstává po zbytek ivota. S nasazením vlastního ivota pevádí uprchlíky pes Alpy, zachrauje stovky politicky pronásledovaných, mezi nimi i bratra generála Charlese de Gaulla. Nacisté ho jednou zajali, ale podailo se mu uprchnout a zmizet do Alíru, kde se pidává k francouzské exilové armád.
Po válce je zvolen do národního shromádní za stranu kesanských demokrat, ale víc ne debaty ho lákají iny. Diplomacie nebyla nikdy jeho silnou stránkou. „Drte hubu!“ okikl jednou v televisní debat Jean-Marie Le Pena, šéfa radikální pravicové Front National.. Zakládá s jedním lovkem, který se iví sbrem starých hadr spolenost Emmaus., aby tak pomohl chudým k malému zdroji píjm a steše nad hlavou. Pak pichází ta strašná zima  roku 1954 a jeho výzva v rozhlase.
Ticet let tak konal v tichosti svou práci na chudých pedmstích Paíe, šel  cestou, kterou si sám uril. Kdy v roce 1984 katolití biskupové ve Francii v pastýském listu znovu upozornili na  vzmáhající se „novou chudobu“, stává se Abbé Pierre znovu vedoucím hnutí na pomoc chudým, symbolem této pomoci. V listopadu 1984  zaloil v Paíi spolen s dalšími pomocnými organizacemi „potravinovou banku.“ V prvních šesti msících existence této „banky“ bylo rozdleno 450 tun potravin mezi chudé obany.  Ješt dnes je rozdáváno 5 a 7 tisíc teplých jídel denn.
Kadý rok ku konci léta zjišuje  jeden francouzský nedlní list za pomoci ankety , koho pokládají Francouzi za „ národní píklad.“ Dlouhá léta se umístil Abbé Pierre vdy na prvním míst, a do roku 2004. Pak u odmítl na listin  figurovat. Byl charakterová sms z Dona Camillo, Asterixe a Matky Theresy, zosoboval prakticky všechno, co Francouzi veejn i skryté obdivují. Nebyl to lovk se kterým mohli jeho církevní pedstavení snadno vyjít. Ml vdy své mínní a svou hlavu. A veejné mínní na své stran.  Jen jednou byl tento nejoblíbenjší Francouz málem „shozen z podstavce.“ To se stalo v roce 1996, kdy jeho pítel, levicový filosof Roger Garaudy zapochyboval ve své knize o realit Holocaustu. Všichni se obrátili proti nmu, i ti , kteí ho doposud za všech okolností bránili. Pak se ale ukázalo, e Abbé Pierre tu Garaudyho knihu vbec neetl a chtl, jak pozdji sám vysvtloval, jen bránit svobodu vyjádit mínní. Veejn se pak omluvil „ svým idovským bratím“, poádal je o odpuštní za to, e je zranil. A i Francie mu odpustila.
Chu k provokacím ho neopustila do poslední chvíle ivota.V roce 2005 vyšla jeho kniha „Mon Dieu ...Pourqui?“ (Mj Boe, pro..?), jakýsi druh celoivotní zpovdi. Z této knihy vysvítá, e ml jako mladý mu milenku , zasazuje se v ní také o zrušení celibátu a o monost, aby i eny mohly být vysvceny na knze.
Jeho zdraví mu u dlouho nedovolovalo , aby navštvoval své bezdomovce, jejich poslední akce v paíských  ulicích, kde jich stovky pespávaly ve stanech, se nemohl zúastnit. Ale to, e francouzská vláda chce ješt ped volbami letos na jae 2007 zakotvit v zákon právo kadého obana na byt, musela být pro nj zadostiuinním. To je konen splnní toho, o bojoval dlouhá léta.
Jeho rakev byla vystavena v kapli nemocnice, kam se s ním pišli rozlouit nesetní lidé, píslušníci všech moných náboenských smr, ale nejvíc jeho pátel souasných i bývalých clochard, chudých a tch na okraji spolenosti. Slavnostní zádušní mše se konala v pátek v katedrále Notre Damme za úasti  presidenta Jacquese Chiraca  a celé vlády  mnoha veejných initel a stovek jeho nejmilejších, nejbliších,  chudých a obyejných lidí z ulice. Mše byla penášena televisí a také ped katedrálou byla umístna dv veliká plátna pro ty, kteí se nedostali dovnit. Byly jich tisíce. Veejn se s ním také rozlouili jeho pítel  Dalajláma, nejvyšší rabín a nejvyšší pedstavitel Islámu ve Francii.
Do knihy u jeho rakve napsal jeden z truchlících :
 
„Ml jsem t rád, brate pastýi. I kdy naše cesty nebyly vdy stejné, hledali jsme stejný pístav.“
 
 
 
Vra Pokorná, NL