Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Evenie,
ztra Vojtch.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

O Rychnovácích, co unesli válenou lo
 
5. íjna 2007 to bylo 90 let, kdy dva eši unesli spolu s pti Jihoslovany Francescem Donatem, Petarem Gvozdiem, Josefem  Pencakem, Leopoldem Turšiem a  Dušanem Jeriniem torpédový lun Tb 11 (Torpedenboot) rakousko-uherské armád ze základny Šibenik na území dnešního Chorvatska. Ti dva eši byli  Bohumil Brkl a Bohumír Petrla a oba byli pochováni na rychnovském hbitov. Zatímco Petrla je uloen v  hrobce Pohlových vpravo u zdi, Brkl byl pohben v roce 1982 do hrobu . 29/G v centrální ásti hbitova, ale jeho urna byla odtud odvezena a hrob patí jiné rodin.
 
Abychom pochopili jejich in, pipomeme, e s postupem 1. svtové války vzrstala  také ve váleném námonictvu protirakouská nálada, na frontách umíraly statisíce nejen rakouských Nmc, ale i Chorvat, Slovinc, Maar a ech, kteí Rakousko-Uhersko za svoji vlast a tak nepovaovali. V našich únoscích zrála myšlenka pebhnout z rakouské strany a pidat se  k vytváeným eskoslovenským  vojskm, nebo mli informace o organizování legií v Itálii. Proskoily i zprávy o ruské revoluci, vystoupení Ruska z války a o tom, e v zázemí byl hlad. Petme si z lístku, odeslaného z Dobrého v Orlických horách infanteristovi Františku Maršíkovi na adresu Landsturm, Batalion 91, 2. kumpanie, 4. cuk: „Jest  u nás veliká drahota a íká se, e bude ješt vtší. Jednou tak všecko drahé a výdlek ádný, tak e je teskno chudému lovku tak jako Vám na té  vojn.“
 
Nejdív o únosu. Se dvma knihami v rukou (Josef Juza s. legionái okresu Rychnov nad Knnou, vydal OkÚ a SOA Rychnov nad Knnou 1988,  a Dušan Tomášek Únos válené lod, vydala Epocha 2004) a s textem Milana Jelínka na http://web.uhk.cz/warships/ voln uvádjme fakta k inu, o jeho protagonistech není zmínka v knize Významné osobnosti  okresu Rychnov nad Knnou. Sorry.
 
5. íjna 1917 ve 4 hodiny ráno se podailo sedmi únoscm, z nich byli oba ausgerechnet Rychnováci, pekvapit a zneškodnit bez krveprolití trojnásobnou pesilu nmeckých a maarských len posádky, peplout s lodí pes Jaderské moe a odevzdat ji s plnou výzbrojí i zajatci vetn kapitána protivníkm Rakousko-Uherska. O pl dvanácté zakotvili ped Porto Recanati a do Ancony, to u s italským dstojníkem na mstku, dopluli nedlouho po poledni. S veškerou výzbrojí, ale také s novým, Italm ješt neznámým pístrojem na vytváení umlé mlhy, mapou rakousko-uherských minových polích na Jadranu, signální knihou a  lodní pokladnou.
 
S Komenským pojme virtuáln na torpédovku TB 11: výtlak 115 t, délka 43.3 m,  šíka  4,4 m,  rychlost  28 uzl, výzbroj dv dla a dva torpédomety, posádka 28 mu. Na pídi velitelský mstek se strojní puškou a ped ním torpédomet, za mstkem nástavba kotelny a strojovny, dva tymetrové komíny, vtrací roury, budka kuchyky, za ní hlavní stoár s lanovím, záloní velitelské stanovišt, dál pak kanóny, krytý vchod k dstojníkm a vzadu opt torpédomet. V podpalubí kotevní prostor, skladišt, kajuty dstojník,  vrchního strojmistra, jeho zástupce a mustva s malou radiotelegrafní kajutou, kajuta strojníka a topi, kotelna a strojovna. Dole sklad torpéd, pod kotelnou a strojovnou zásoby nafty a vody. Posláním torpédovky byly przkumné plavby, niení nepátelských min a kladení vlastních minových polí, eskortní sluba pro transportní lod a ponorky, doprovázení kiník a pomoc pi zásobování pozorovacích, signalizaních a rádiových stanic.  Dokumenty o této události jsou uloeny zejména ve vídeských fondech váleného archivu, zstal dobový tisk a záznamy z jednání parlamentu ve Vídni a Budapešti.
 
A te pejdme k našim hrdinm.  Kdo to byli?
Bohumil Brkl (*1890 Záchlumí - †1982 Hradec Králové) se na podzim 1913 vrátil po 54 msících sluby u námonictva (kvli tzv. balkánské válce musel pesluhovat) do své domovské obce Rychnov nad Knnou ke svým rodim. Jako dobrý strojník a rozhodný mu získal v tomto mst místo vedoucího filiálky amberské Stejskalovy mechanické dílny ve Vašátkov ulici p. 80, nynjší Panské ulici, hned nad Národním domem; malý detail: Jeho bratr Josef Brkl byl v té dob prvním námstkem amberského starosty. Na jejím reklamním štítu nad výkladní skíní bylo napsáno hlkovým písmem ZÁVOD MECHANICKÝ.
Jene u zaátkem 1. svtové války narukoval a byl pidlen na torpédový lun Tb 11 jako druhý torpédista a po nkolika msících se stal velitelem zadního torpédometu. O únosu byla e, a tak dodejme, e v prosinci 1917 – spolen s kamarádem Petrlou – podal pihlášku do eskoslovenského vojska, v dubnu 1918 sloil jako voják eskoslovenského  národního vojska slib vrnosti a vrátil se s ním jako italský legioná v prosinci 1918 do Rychnova. Pak  ješt bojoval na Slovensku proti Maarm,  v kvtnu 1919 tam byl rann, po vyléení se vrátil ke své jednotce, do civilu byl propuštn v íjnu 1919, v Rychnov pak ješt njaký as  pracoval a odsthoval se natrvalo do Hradce Králové. Peskome desítky let - tam se za 2. svtové války úastnil protinacistického odboje, prošel i Terezínem a v kvtnu 1945 se vrátil dom. A do dchodu pokraoval v úednické kariée a ve stáí il  jako nenápadný, vlídný, pozorný a u trochu schoulený pán s vnekem vlas kolem hlavy a brejlikami. V Hradci zemel 30. dubna 1982 a pochován byl, jak u víme, u nás. A u není.
 
Dovolte dokreslující odboku: V dob, kdy došlo na TB 11 ke vzpoue, ml na nedaleké pevnstce svatého Mikuláše, která steila vjezd do pístavu, slubu námoník Jaromír Vítek. Také on trávil poslední léta svého ivota v Hradci Králové, taktak chodil o berlích a bydlel se svou drukou chorvatské národnosti. O vzpoue na TB 11 vyprávl: „Torpédovka byla zádí asi 30 metr od pevnosti a byla dost dobe vidt, protoe zaínalo svítat. Slyšel jsem, jak posádka lo pipravuje k vyplutí. Toti kadá malá lo, kdy se roztáply její stroje, dlala hrozný rámus – párou pepouštnou od kotl ke strojm, která zdvíhala pojistné ventily, hrelo chlazení kondenzátoru a v koteln se toil ventilátor… Já jsem neml za povinnost dávat na lo signál a ptát se, k emu nebo kam se torpédovka chystá, to mly za úkol baterie dál od vjezdu, na ostrovech ped pístavem, nadto mi její poínání nebylo divné, prost vypadalo to, jako kdy se torpédovka chystá na bné vyplutí. To a pozdji, ze šuškandy, jsem se dozvdl, co se vlastn stalo.“
 
Tím druhým únoscem z Rychnova byl Bohumír Petrla (*1887  ej - †1974  Rychnov nad Knnou). Co o nm víme: V ervenci 1914 nastoupil na torpédovku Tb 11  -  po dstojnících a strojmistrech – jako pátá nejvyšší šare a na ní se setkal s Bohumilem Brklem z Rychnova. Oba se, jak u víme, vrátili v prosinci 1918 jako legionái do eskoslovenské republiky. Bohumír Petrla se usadil u nás v Rychnov, oenil se a my dodáme, e tu kamarádovu mechanickou dílnu pak pozdji provozoval.
 
Se známými Rychnováky na jae 2008 slovo dalo slovo, a tak po desítkách let od onoho únosu pedávám, co vím: Oba si 91letá Boena Švarcová, kdysi nadšená sokolka a i te poád ilá, dobe pamatuje. Jaroslav Kos,  donedávna místostarosta msta,  na Bohumíra Petrlu  vzpomnl  s tím, e ho znal, kdy v tom dom ml  obchod, ale u nevdl jaký, a e z toho krámu byla pozdji mototechna, kde prodával. A potom e pracoval jako soustruník u Augustýna Hejla v Kovodrustvu Lipovka.  S dalším svdectvím pišel ke mn dom Karel Hejl, synovec onoho Augustýna: Petrla e míval na Panské ulici obchod a dílnu na velocipedy i šicí stroje a pak e s ním v Kovodrustvu pracoval u soustruhu. A e byl píjemný, sympatický, vdycky poradil, ale nepamatoval se, e by se nkdy mluvilo  o tom, e byl na lodi.  Ješt doplním, co vím od bývalé uitelky z rychnovské mateské školky Doubravky Tumpachové - Petrlovy dobe znala ze sousedství jako  zanícené sokoly; to ostatn koresponduje s faktem, e v Brn, kam Bohumír Petrla nastoupil po vyuení, byl i významným sokolským inovníkem.
Zamailoval mn i Karel Bašek, kdysi mj ák na rychnovské prmyslovce. Radji voln pevyprávím - dkuje spolen s matkou, rozenou Pohlovou, za materiály o Bohumíru Petrlovi s tím, e mnoho podrobností, pedevším týkajících se únosu válené lodi, nevdli, jsou za n rádi a zárove hrdí na iny pomrn  blízkého píbuzného. „Strejda a teta se k nám jako dtem z píbuzenstva pkn chovali. Strejda byl velice šikovný emeslník-stroja a vdy si ho budu pamatovat jako rodinného opraváe. U jako malý a pedevším pak jako student prmyslovky jsem moc rád chodil do jeho dílny v mezipate jejich domu, velmi dobe vybavené stroji, pístroji a náadím k opravám kol, šicích stroj a dalších domácích zaízení. Podle slov mé matky, rozené Pohlové, mli v pízemí prodejnu kol a šicích stroj. Já ji sice nepamatuji, ale zejm to bylo ped válkou a do doby, ne jim komunisti tuto ivnost zkonfiskovali a zídili tam mototechnu. Nemu nevzpomenout, jak m strejda v dob, kdy u neml síly ve své dílnice pracovat, do ní pozval, abych si vybral nco z jeho náadí, které se mn bude hodit. Bylo to prý za odmnu, e jsem odmalika obdivoval jeho práci a dílnu, a tudí vdl, e se tyto vci dostanou do dobrých rukou. Byl jsem tenkrát na tuto nabídku moc hrdý, samozejm jsem si vybral a mnohé z tohoto náadí pouívám dodnes. Nejednou si tak pi práci v mé dílnice vzpomenu na tohoto emesln zdatného a laskavého lovka. Bohuel o ádných materiálech z jeho odbojové innosti, a u to jsou vyznamenání, medaile i fotografie, nevíme. Pamatuju si jen matn na njaký obrázek v uniform, který visel na zdi v jejich kuchyni, ale to je vše. Nikdy o svých hrdinských  inech v 1. svtové válce nemluvil. I to svdí o jeho skromnosti, se kterou jsem se po celou dobu, co jsem ho znal, setkával.“  
Ozvala se i Jaroslava Pospíšilová z Muzea východních ech v Hradci Králové s tím, e ve svých materiálech nalezla jméno Bohumila Brkla v souvislosti s odbojovou organizací, která byla vybudována kolem paravýsadku Barium.
 
Hrdinský in tchto Rychnovák byl bhem plstoletí oceován, krátce vyjmenujme: eskoslovenský válený kí, vyznamenání a pamtní medaile Per Merito di Guerra, italské válené kíe, vyznamenání vydaná a udlovaná dohodovými státy, stíbrná medaile národního odboje na Jadranu 1914-1918 z roku 1956, Fattiche di Guerra a Unita d ´Italia, estný odznak Svazu protifašistických bojovník a estná uznání.
 
Dušan Tomášek si pak povzdechl, e byly - a doufá, e i nadále jsou uloeny - v rodinných krabicích spolu s nkolika fotografiemi a korespondenními lístky, knoflíkem s kotvikou a ústikem ubrusu, který poslouil jako bílá vlajka míru na hlavním stni… A torpédovka Tb 11? Italové ji nijak neupravili ani nepezbrojili, pod jménem  Francesco Rismondo zaadili do váleného lostva, do konce války slouila jako eskortní plavidlo, u se nezúastnila ádné bojové akce a potom ji námoní správa vyuívala k testování rzných konstrukních materiál. 1920 byla odzbrojena,  upravena na majákovou lo, a v roce 1925 ukonila slubu a byla rozebrána.
 
P. S. Z webového chatu, vnovaného únosu torpédovky Tb 11, cituji dva  píspvky: Dan 18. 12. 2006: Inu,...zradil císae a vlast. 90 procent jeho spolubojovník písaze dostálo. Takové "mue" kadá armáda vší. Bobík 19. 12. 2006: Císae jist, moná i nemocné mocnáství, ale vlast nikoliv. Ostatn díky lidem s tímto smýšlením máme samostatný stát... Mno, ale jist... vdy i ty policajti, co si v listopadu ´89 uívali pendrekovanou, byli vrní svému státu, e? Tedy dle vašich kriterii ti správní... Abych se piznal, jsem spokojený, e jsem ten špatný.
 
Josef Krám
Další lánky autora:
Já chci také hvzdu
Zmiják
Políbila ji múza
Pium falsum
Byl Ferda Mravenc v Rychnov?
Rozhovor s Luborem Bokem
Unikátní nález