Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zuzana,
ztra Klra.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Moová inkontinence 

 

(samovolný únik moi) je závaný medicínsko-psychologický a sociáln-hygienický problém, nebo se jedná o pomrn asté onemocnní. Bohuel, nezídka se setkáváme s pílišným ostychem a obavami pacient z vyšetení, pestoe v dob moderní medicíny léba úniku moi nespoívá jen v pouívání hygienických vloek, akoli je ešení a u farmakologické nebo operaní asto efektivní a definitivní.


Moová inkontinence me nastat v kadém vku. Vtšinou jí však jsou postieni starší lidé, co je podmínno pirozeným procesem stárnutí. Dlí se na rzné druhy a stupn závanosti. Pestoe v posledních letech se informovanost o moové inkontinenci znan zlepšila a dostupnost informací je díky médiím a v neposlední ad i internetu daleko snazší ne díve, stále pomrn velké procento lidí s inkontinencí nevyhledá lékae, který jim me s jejich potíemi pomoci. Pro mnoho lidí je toti stále toto téma jistým tabu, o kterém se ostýchají hovoit i s lékaem. Vtšina z nich si myslí, e jejich potíe jsou normálním následkem stárnutí a e se s nimi musí smíit. V ádném pípad však inkontinence ke stáí automaticky nepatí.


I kdy je moová inkontinence velice asté onemocnní, vtšina nemocných trpí potichu, protoe se stydí jít k lékai a o problému mluvit. Pedpokládá se, e pouze 4 z 10 lidí navštíví s tímto problémem lékae. Bezdný, nechtný odchod moi je pacientm tak trapný, e se spíše brání tajnými opateními, aby nebyli ve spolenosti nebo v rodin pistieni.

 

Inkontinence moi
je definována jako stínost na jakýkoliv vlí neovladatelný únik moi. Pokud pacient trpí moovou inkontinencí, je u nho porušena schopnost ízeného vyprazdování moového mchýe. Ztrácí schopnost zabránit odchodu moi, a to pesto, e se ji snaí v mchýi udret.


Uvádí se, e ve vku 40 let trpí moovými obtíemi 15 % en, ve vkové kategorii nad 60 let je to ji minimáln 30 % en a 2 – 5 % mu. V prbhu ivota má obasné potíe s udrením moi a polovina všech en, ale pouze 10 - 20 % z postiených vyhledá pomoc lékae. S vkem výskyt inkontinence moi stoupá. U hospitalizovaných pacient o dalších 10 % a u senior v zaízeních dlouhodobé léebné pée a na 70 %.

 

Píiny inkontinence

Moová inkontinence vzniká jako následek poruchy v souhe vypuzovacího a uzávrového mechanismu dolních moových cest. Pináší neschopnost uskutenit navyklou hygienickou potebu v míst i ase, které si lovk urí sám. Velmi siln ovlivuje psychosociální oblast ivota postieného jedince.

 

Píinou moové inkontinence je nejastji porucha funkce svra. V prbhu ivota výkonnost svra postupn klesá. I kdy neschopnost udret mo není normální souástí stárnutí, postihuje tato nemoc astji starší osoby. V kadém vku a u kadého pohlaví má inkontinence jinou nejastjší píinu.

 

Píiny se dlí na, morfologické, funkní a jiné:

Píiny morfologické: extrofie moového mchýe, ektopie ureteru, epispadie uretry, infravezikální obstrukce (hyperplázie nebo karcinom prostaty), cystitida, cystolitiáza, tumor mchýe nebo uretry, descensus pánevního dna.

 

Píiny funkní: neurogenní, získané traumatické – míšní trauma, trauma centrální nervové soustavy (dále jen CNS), trauma pánevního plexu, po operaci v malé pánvi, získané non-traumatické – nádory a infekce CNS, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc, endokrinopatie (diabetes mellitus).

 

Píiny jiné (vtšinou pechodné): komatózní stavy, centrální mozková píhoda, imobilizace pacienta, obstipace, vliv lék (hypnotika, spasmolytika, diuretika aj.), vliv prostedí.

 


Rizikové faktory moové inkontinence

Faktor, které se mohou podílet na moové inkontinenci je mnoho. Nejastjší z nich jsou nap. vk, polymorbidita, neurologické poruchy (demence, roztroušená skleróza), deprese, obezita, sníená pohyblivost, kouení, nádory, kameny v moovém mchýi, uroinfekce, diabetes mellitus, u en - deficit estrogen v menopauze, thotenství a porod, velké gynekologické operace, u mu - karcinom prostaty, stenóza uretry, benigní hyperplazie.


Klasifikace inkontinence moi

Stresová inkontinence je nejastjší a projevuje se únikem zpravidla malého mnoství moi pi fyzických aktivitách spojených s náhlým zvýšením nitrobišního tlaku (pi kašli, kýchnutí, smíchu, bhu, skákání, zvedání bemen). Za normálních podmínek,
u kontinentní eny je tlak v urete v klidu i pi stresu vdy vyšší ne tlak v moovém mchýi, u inkontinence dochází k obrácení tlakového gradientu.


Na rozvoji stresové inkontinence se podílí celá ada rizikových faktor. Vrozená dispozice je obvykle základním stavebním kamenem, na který nasedají další rizikové faktory, jejich psobením se inkontinence teprve projeví (obezita, vyšší poet porod a spontánní porod plodu o hmotnosti vyšší ne 4000 gram, období po pechodu, stav po chirurgickém odstranní dlohy).


Hodnocení stresové inkontinence v praxi:
I. stupe – únik moi po kapkách pi kašli, smíchu, kýchnutí a pi zvedání tkých pedmt. K úniku dochází jen v situacích spojených s náhlým zvýšením tlaku v dutin bišní. Mo mimovoln odtéká jen obas. Vloky nejsou pouívány.


II. stupe – k úniku dochází ji pi malém zvýšení tlaku v dutin bišní, jako je tomu ji pi lehí fyzické práci, pi bhu, chzi po schodech apod. Pouití vloek je nezbytné denn, zvlášt pi stresových okamicích.


III. stupe – mo odtéká prakticky nepetrit i pi pomalé chzi a v klidu ve vzpímené poloze, nutnost nosit vloky celý den i na noc.


Urgentní inkontinence je druhou nejastjší formu nechtného úniku moi a projevuje se náhlým neovladatelným nucením na moení s únikem vtšího mnoství moi. Postiená osoba trpí astým denním i noním moením a urgencemi (náhlé nucení na moení), nestaí však nutkání zvládnout a na toaletu nedojde vas. Mezi nejastjší píiny vzniku urgentní inkontinence patí infekce dolních moových cest, zúení moové trubice, divertikl (výchlipka) moové trubice, nádory mchýe, moové kameny, cukrovka a degenerativní onemocnní centrálního nerovového systému (nap. roztroušená skleróza). Urgentní inkontinencí trpí zpravidla starší eny, obvykle v dsledku zmn, které souvisí s chadnutím tkání v dsledku nedostatku enských pohlavních hormon. Urgentní symptomatologie se rozvíjí také v dsledku psobení nkterých lék (diuretika – léky na odvodnní pi léb otok, selhávání srdce i vysokém tlaku).


Smíšená inkontinence se popisuje stav, kdy pacient trpí jak stresovou, tak i urgentní inkontinencí. Jedná se o nepíjemnou kombinaci potíí, jejich léba je obvykle sloitjší a nemusí být stoprocentn úinná.


Reflexní inkontinence je píznakem neurologického onemocnní anebo poranní mozku nebo míchy. V dsledku ztráty volní kontroly nad centrem pro moení v míše se moový mchý vyprazduje bez nutkání a reflexn jako u kojence.


Paradoxní inkontinence je zpsobená získanou slabostí svaloviny moového mchýe a projevuje se neúplným vyprazdováním s postupn se zvtšujícím zstatkem moi v mchýi po moení (píinou bývá zúení moové trubice i pokles a výhez dlohy a poševních stn).

 


Léba inkontinence moi
Neexistuje jednotná léba inkontinence moi, protoe existují rzné píiny a typy inkontinence. V zásad lze lébu rozdlit na konzervativní a invazivní. V mnoha pípadech je vhodné jednotlivé léebné postupy kombinovat. Volba léebné metody by mla zaínat vdy u co nejmén invazivního pístupu, který ale má v dané situaci reálnou nadji na odstranní potíí. Kadá léba musí být pesn indikována a individuáln upravena.


Léba stresové inkontinence
Behaviorální léba spoívá pedevším v nácviku cvik zamené na posilování svaloviny pánevního dna v intervalech 3x a 10x denn. Vypracování soustavy cvik posilujících svaly pánevního dna slouí k rehabilitaci svalstva. V dsledku cviení se zvyšuje klidový uzavírací tlak v moové trubici a zlepšuje se také koordinace pi kontrakcích sval pánevního dna v prbhu stresových manévr (kašel, smích, kýchání). Pro efektivitu léby je velmi dleitá motivace pacienta a jeho schopnost absolvovat celý program fyzioterapie.


Medikamentózní léba spoívá v pouití lék, které zvyšují uzavírací tlak moové trubice. Nejastji se pouívají poševn podávané estrogeny. Ovování psobení estrogen je pedmtem mnoha studií, ale dosud se nedaí podat zcela jednoznané a pesvdivé dkazy.

 

Operaní léba  - v souasné dob se jedná o minimáln invazivní metody, které výrazn zkracují dobu hospitalizace i rekonvalescence. Pi volb typu operace se musí zvaovat cíl operace. Provádí se závsná operace typu kolposuspenze podle Burche, která je povaována za zlatý standard chirurgické léby SI a její úspšnost dosahuje a 90%. Poslední revoluní zmna v chirurgické léb enské stresové inkontinence byla zaznamenána v roce 1996, kdy byla prezentována ambulantní chirurgická léba stresové inkontinence pomocí polypropylenové pásky uloené voln pod moovou trubicí, nazvaná TVT („tension-free vaginal tape“) je zaloena na experimentálním výzkumu uzavíracího mechanizmu enské moové trubice. Operace se adí mezi minimáln invazívní chirurgické výkony a je provádna ambulantn nebo v rámci krátkodobé hospitalizace.


Léba urgentní inkontinence moi
Pokud je zjištna píina urgentní inkontinence, zamujeme se na její lébu nebo odstranní. Pokud se nedaí píinu zjistit, pak má léba potlait píznaky choroby, ani by zpsobila poruchy funkce jiných orgán nebo poruchy normální mikce.


Hlavní metodu volby léby urgentní inkontinence pedstavuje medikamentózní terapie, ale individuáln lze vyuít i nkteré pomocné léebné metody, které zvyšují pravdpodobnost vyléení

 

Nefarmakologická léba spoívá v úprav ivotního stylu (omezení i odstranní nkterých látek-káva, alkohol, koenná jídla), trénink moového mchýe (stanovení vhodných asových interval, ve kterých se dojde pacient vymoit), elektrostimulace.

 

eny a moová inkontinence
Moová inkontinence a její vliv na kvalitu ivota je v souasné dob velmi diskutované téma. Mezi nejastji postienými touto inkontinencí jsou eny v seniorském vku. Píiny mohou být rzné. Jde nap. o moové kameny, nesprávné uloení moovodu, ochabnutí pánevního svalstva, zánty moového mchýe, poranní pánevního plexu pi gynekologické operaci, demence, onemocnní láz s vnitní sekrecí (diabetes mellitus), cévní mozková píhoda, zácpa, retence moi, psychogenní píiny, vliv lék aj.


Mimovolný odtok moi v dosplosti je pro mnohé z nás nepíjemným pekvapením. Neschopnost spolehliv ovládat základní tlesné funkce nám me pipadat poniující a stává se tak velmi intimním problémem. Mnohé eny eší v první fázi obtíe menstruaními vlokami. Mají vtšinou vysledováno, kterým situacím pedcházet. Vyhýbají se kašli, smíchu, prudkým pohybm, zvedání tších pedmt. Jist lze tímto zpsobem zabránit ojedinlým trapasm, v ádném pípad se však nedá takto ešit problém dlouhodob. Pokud obtíe trvají a obtují, mli by být konzultovány s lékaem.


Moová inkontinence me ovlivovat i spoleenský ivot eny, která má strach ze spoleenské diskvalifikace, uzavírá se doma, vyhýbá se styku s okolím a tento styk omezuje jen na své blízké. Ani doma u svých partner nemusí mít vdy pochopení. Moová inkontinence me negativn ovlivnit i sexuální ivot. Pi astjším noním moení dochází ke zmn kvality spánku. Soubor všech tchto píznak me vést k tké frustraci, k pocitu méncennosti, k pocitu nenaplnného ivota.


Inkontinence moi není synonymem stáí. Není to jev obvyklý a u vbec by se tento problém neml podceovat. Kadý lovk, který má tyto obtíe, si zaslouí, aby píina jeho trápení byla objasnna a pokud mono patiným zpsobem ešena. I kdy vás me moová inkontinence uvádt do rozpak, je teba o ní informovat vas svého lékae. Úspch léby závisí zejména na píin inkontinence. Léka se vás nejdíve podrobn vyptá na vznik, trvání a charakter obtíí. Na základ popisu obtíí je moné urit pesný charakter inkontinence.
Léka, který lovka odbude slovy, e se jedná o vc „normální“, nepostupuje správn. U senior je astá kompenzaní (protetická) léba, co znamená pouívání pomcek jako jsou vloky, pleny, podloky, jednorázové absorpní kalhotky. Pomcka se vybírá podle velikosti, savosti, tvaru a materiálu.

Mgr. Dagmar Dvoáková


Pouité zdroje:

Poz. redakce:

Dagmar Dvoáková publikuje na  SeniorTipu. Pracuje jako odborný asistent na Jihoeské univerzit v eských Budjovicích a zárove má dlouholetou praxi jako zdravotní sestra a jako sociální pracovnice v domov pro seniory. Zabývá se problematikou senior a psobí jako externí supervizor v zaízeních poskytujících sociální péi rzným cílovým skupinám (dti, dosplí, senioi) . 

Pokraujeme tématickými  lánky. Víme, e vás zaujmou, a e najdeme také okruhy témat ke spolené diskusi.  V oddílu diskuse je k tématickým lánkm zaloena diskuse. Budeme rádi, kdy se do ní aktivn zapojíte a dáte najevo, e vás téma zajímá, podlíte se s problémy, které se vás týkají, jejich ešením, ale také se zkušenostmi, pípadn se pipojíte s dalšími názory.  

 

Další lánky autorky:

Nejste v tom sami

Bez spánku ít nejde

Sociální izolace