Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ldie,
ztra Radana.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Cesta po Španlském království

Toledo


Ale Toledo nás, váení, teprve eká. A za chvíli. Te jsme ješt v posteli. Spíme v Madridu a to tentokrát doopravdy znamená, e spíme. Hotel je na pedmstí, je tu nádherný klid, který vyplývá té z toho, e dnešního rána je nedle. Madrid ješt spí a my snídáme. Ne, nebyl jsem se podívat na noní ivot Madridu. Veliká únava zavinila, e moje pedsevzetí padlo jako unavená Rosinanta pod staten pošetilým rytíem. A já nebyl schopný tu svojí kobylu zvednout ani na kolena. Má to ale pro mne tu výhodu, e jsem fit. eká nás projíka Madridem, pak padesátikilometrová cesta do Toleda a potom nkolikasetkilometrová cesta do Granady. Opt tedy na jih a u naším autobusem. I idii u jsou po nároné oprav vyspaní. Honem si ješt zaskoím vyfotografovat tiché a prázdné okolí. V dálce na horizontu se rozprostírá Madrid, slunce jen pomalu a lín šplhá nad obzor a vypadá to na píjemný den.


Dnešní jízda po Madridu je minijízdou. Taková desetikilometrová smyka po hlavních tídách s jedinou zastávkou u stadionu Reálu Madrid. Tohle je ást Madridu modernistická. Madrid má nkolik mrakodrap, z nich nejslavnjší je skupina ty gigant naklánjících se k sob v jakémsi pátelském opojení. Kadý z nich má jiného autora a toto pátelství je spíš facebookové. Jako by si ty tyi domy jen psaly. Moderní architektura je dost asto dosti lidem nepíjemná. Myslím tm lidem, kteí v ní pracují nebo bydlí. ím jste k ní blí, tak tím se od ní cítíte dál. Jejich impozantnost se peasto mní v nestvrnost. Tohle ale neplatí o fotbalových stadionech. Kdy sedíte mezi ostatními neznámými, náhle získáváte pocit, e sedíte mezi samými dobrými známými. Fandit tak manaftu X je naplnním vaší poteby se shlukovat a spojovat se s nkým za nkoho, proti nkomu.To je vyplavení adrenalinu z boje bez krve a potu. Boje proti nkomu vlastn dost imaginárnímu a neuroníte pi tom ani kapku krve. Chléb a hry. Platí a platilo to vdycky a Španlé to mají v krvi. Pi nedávných referendech o býích zápasech rozhodl Madrid, e korida smí konit smrtí býka. O smrti toreador se pi tom nehlasovalo. Barcelona, potamo Katalánsko, hlasovalo proti smrti býka. O toreadorech se opt nehlasovalo. Madrid chce A. Barcelona B. Vdy a ve všem A proti B.


Protoe je nedle, nedlá se a nedlá a msto je skoro prázdné. Všichni ješt spí. Dlouho, snad pl hodiny, jedeme tunelem pod mstem. Zvláštní pocit být na pl hodiny krtkem a ekat na vynoení. U? Ješt ne. Tak u? Konen! A pak se Madrid zmní z modernistického giganta na dámu a je tu náhle jemná krajková slavnost. Velkolepost ozáená ješt ne píliš spalujícím sluncem. Msto je doopravdy rozmailá, ale také pekrásná dáma. Pvabná ve své zdobnosti, koketní svým noním ivotem, zralá ale ne pezrálá svou ne zas tak dávnou historii. A také nádhern lín frivolní, tak jak i pravé dámy umí být. Madrid je prost Madrid a to i z okna autobusu. Je híchem ho nepohladit alespo oima. Pi jakémsi przkumu se na základ soutu strom, ke a vbec všeho zeleného a pi tom úpln ivého pišlo na to, e Madrid toho má z tch opravdu velkých mst úpln nejvíc. Víc ne Tokio, Paí i Praha. Njak se stalo, e v tom lese a na tch loukách jaksi mimochodem vzniklo msto Madrid. Ti a pl milion lidí se tam vešlo bez vykácení a rozorání pdy. A co se pi tom stavní doopravdy vykácelo a rozoralo, to se zase osázelo a oselo. Byl jsem vera v parku Retiro. Kousek za Pradem ho nechal zbudovat Karel III.(prý nejlepší starosta Madridu) a otevel ho velice krátce po zbudování i pro veejnost. Ale jen pro veejnost ádn obleenou a umytou. Doopravdy chytrý král to byl, e! Krásný, dv st tináct hektar velký dar krále jeho poddaným.


A to tch park tam máte doopravdy hodn. Nejen tch královských. Ale nejen v parcích jsou stromy. V kadé ulici a na kadém námstíku, ba i na stechách a vnitních patiích. A k tomu kee, kvtiny a trávy a taky sochy a fasády a balkony a všechno, co zdobí a neuráí vkus estetický i filosofický. A tak v dob polední se stín vdycky najde, ba i lavika na sezení i trávník na poleení. V Retiru je veliká vodní nádr, na které se mete i na lodice svézt. A taky je po celém Španlsku spousta vodotrysk a kaskád a ty všechny tryskají a voda skotaí a zdobí a hlavn ochlazuje ten nkdy píliš horký vzduch. Nikdo nenaíká nad tím, jak drahá je energie, co to všechno stojí a kdo to má poád opravovat a istit. A to jsme prosím v zemi, která si setsakramentsky uvdomuje, jak je voda vzácná a nenahraditelná. V zemi suchých koryt ek a vod tak bílých, e byste si mohli myslet, e pod vámi tee mléko a ne ten podvojný vodík s kyslíkem. Ale pro slávu naší matiky Prahy zde musím veejn prohlásit, e není nic krásnjšího na svt, ne pohled na Vltavu z Karlova mostu. Madride, sty se, e nemáš poádnou eku!


Máváme Madridu za svými zády a jedeme do Toleda. Není na širém svt hodnotnjšího stedovkého msta ne je Toledo. Snad jen Sant Gimignano je taky tak veskrze origináln stedovké, ale pesto v nm necítíte tu stedovkou a neodolatelnou tíse, která na vás v Toledu dopadne. Toledo tedy urit není veselé msto. Stále v nm cítíte tu potebu dávných pedk se ubránit a odolat i tomu nejsilnjšímu a nejzrádnjšímu nepíteli. Má neuviteln dlouhou a velikou minulost. U v roce 193 ped naším letopotem ho dobyli ímané. Neví se zcela urit, zdá a v té dob se zde zaaly kovat mee. Moná u i ped nimi. Tak dlouhá je tradice zdejšího kováství a obor píbuzných. V pátém století je hlavním mstem Vizigótského království, pak je vystídají Maurové, aby ho pak po rozpadu emirátu u navdy získali kesané. Bylo to hlavní msto nezávislého království mnohých Alfons. Ti sudí pak byli velikými a zanechali po sob ve mst bránu. A roku 1564 vnuk ímskonmeckého krále a císae KarlaV. Filip II nechal hlavní msto pesthovat do jakési nevýznamné vesnice na severu. Myslím, e se jmenovala Madrid. V Toledu u pak jen zstal španlský primas, a tak je dodnes hlavním mstem španlského kesanství.


Msto má jen padesát tisíc obyvatel. Je to málo? Je. Ale i tch padesát tisíc u se vícemén pesthovalo do pohodlnjších pedmstí a historická ást patí turistm. Ne tak dneska. Je pece nedle, a tak jsou ulice skoro prázdné. Ve Španlsku i pes dávnou minulost všude cítíte i pítomnost. A na Toledo. Bývalo kdysi urit kosmopolitní. ili tu vdycky i Maurové a idé, a i kdy byli nuceni vyznávat oficiáln jen boha jediného, vlastního se nikdy nevzdali. Tedy tajn. Jediný Bh? Jist. Ale náš. A v Toledu byl Bh jist kováem, klenotníkem, i zbrojíem. I dneska. Msto ije z tchto profesí a z turistiky. Panoráma Toleda je stejn asto fotografované jako teba panoráma Florencie i Benátek. Leí si ped vámi zcela nenucen na protjším kopci a hluboko pod vámi se zatáí eka Tagus. Tohle není bílé a pátelské msto z jihu. Tohle je temná pevnost z mnoha klikatících se uliek na docela píkrém kopci. ní z nj jen Alcázar a trochu katedrála. Vypadá jako houba choroš a vbec na nic si nehraje. Msto je tu kvli tomu, aby bylo nedobytné!


Máme slíbenou návštvu manufaktury. Vcházíme a všechny pedstavy se okamit rozplynou. Manufaktura? Tady se nco vyrábí? Je to jen pomrn velká prodejna, jen vedle vchodu pedstírají dva rytci usilovnou práci na jakémsi šperku. A k tomu pobíhají po prodejn prodavai a prodavaky a jejich vedoucí a vedoucí jejich vedoucích a moná i majitelé a jejich majitelé. Ne tohle je jen prachsprostý kšeft a my jsme tu na oškubání. Ale pro breím, vdy tohle je pece v kadém obchod. Tak to pece má být. Pro to však nazývají manufakturou to pi nejlepším svdomí nepochopím. Ale zboí tu mají hezké. Chytil jsem se! Mám pece ve svém ivot koho obdarovávat. Tak koukám a kupuji. Tohle se mi líbí! Pívšek s ptákem, bílá s ernou. Tedy stíbrná s ním tmavším se na m pímo usmívají, ptáci si vesele prozpvují a já kupuji. Dva menší pro dceru a starší vnuku a vtší pro manelku. A budu to mít z krku, a u to budou mít holky na krku. Závistiv si prohlíím noe, dýky a šavle, na které rozhodn nemám ani pi nejlepší vli. Jsou asto v cen hodn drahých kol a to urit ty draší ani takhle nevystavují, ale mají uschované nkde v trezoru. Cena se prost odvíjí od kvality a zájmu. Ty šavle, noe a brnní jsou tak kvalitní a jedinené, e na tomto svte je jen málo lidí, kteí by si je koupili jen tak z msíní výplaty. Jsou vlastn pro nás obyejné smrtelníky skoro neprodejné. Zase nemáme na nic as. Všechno tu v Toledu jen obcházíme zvení. Alkázar, katedrálu, synagogy. Prosím, vše a ve volném ase, nabádá nás prvodkyn. Asi má pravdu. Ne všichni chtjí všechno vidt.


Pak se rozcházíme. Ped jedním z kostel, kde práv koní svatba. Tahle tedy urit nebyla pro turisty a ani pro veejný lid. Svatba tak zvan lidová to rozhodn nebyla. Nevím, pro m zrovna tam a tehdy pepadl pocit, e tihle jsou ti nejpravovrnjší a nejskutenjší Španlé. Pepadl m dost surov, kopal do m a mlátil m pstí a já mu i bez toho úpln vil. On stejn tu fyzickou sílu ten pocit nemá zas tak moc, tak a si m mlátí. Ostatn je to pece mj pocit, tak si na mn me dlat, co chce. On me. Pak se i svatba rozešla. Tohle msto je msto El Grecovo. Tedy pro mne. Tedy hlavn. Jeho dm je v rekonstrukci a m stejn moc nebere vidt teba jeho šttec, idli, noní nádobu a tak. Pro m jsou nejdleitjší jeho obrazy. A tak jdu, ba pímo si jdu, a kupuji lístek do kostela Santo Tomé. Tam visí jeho nejslavnjší, i kdy asi ne nejlepší obraz “Poheb hrabte Orgaze”. No tedy pátelé, fuj! Je to skoro to samé, jako kdyby tento obraz vystavili na njakém zaplivaném nádraním záchod. Snad nejhorší moná volba. Je v pedsíni kostela, daleko od vás, šíleným zpsobem osvtlený a v nepíjemném umístní dole u vysoké a úzké stny. Já vím e je to dané historickými okolnostmi, ale stejn. Nkdy je skvlé se vzepít tradici. Ten obraz by si to rozhodn zaslouil.


Sám kostel taky nestojí za moc. Myslím, e mnohé naše vesnické kostelíky jsou daleko cennjší a hezí. Zklamaný pokrauji dál a dávám si bacha. Bloudil tady kdysi Karel apek, tak pro bych nemohl zabloudit i já. No hezky si bloudím, ale zatím je mi to jedno. Ješt mám spoustu asu. V úzkých ulikách je zvláštn bezpeno. Trochu ponue, ale pesto bezpeno. Znáte to urit taky. Nkdy víte a nevíte, pro to víte, a jen to víte. Prost to je. Fascinují m barvy. Rusové jsou na modrou, Španlé zase na kontrasty. Ale pitom na kontrasty vkusné. Jako by tu byl vný svátek. Úasné jsou pedevším keramické dladice. Všechny moné a myslitelné španlské námty od Maji a po býí zápasy. Všude jsou trika se slavným fotbalovým vítzstvím z letošního mistrovství svta, taky šátky a šaty, trika a kabelky. Nepetritý trh. Vycházím na Soco Dover. Odsud u urit nezabloudím. Z kopce je vidt autobusové nádraí, odkud máme odjídt. Ješt je as. Sestupuji a rozhlíím se po slibovaném muzeu dl El Greca. Tady? Ne. Tak tamhle? Ne. Jak íkají brati Slováci. Sú tu nní. Jsou tu ale i ostatní spolucestující a tak jedna paní ze Slovenska se ptá místních. Slovenskými rukami sa píta, oni jí rozumí a španlskými slovy jí odpoví. Doopravdy je to tady. Ped námi vlevo. U jdeme za El Grecem spolen. I kdy já trochu nerad. Potebuji mít na tohle svoje soustední. Ale pak se mi navzdory eenému spustí mluvidla a já mluvím a ukazuji jim, co je na tch obrazech hezké, cenné, zajímavé a krásné a paní íká “Joj. Naozaj” a “to bysom nepovedala.” Tedy jsem já to ale ukecaný, a se stydím! Nejsem já vlastn ukecaná enská? Ne, je to horší. Jsem ukecaný chlap. Ach ta rozmarná pýcha!


Ale mezi námi, ony “Slzy svatého Jeronýma” a to další El Grecovo dílo je doopravdy zvláštní a nevídané a vám to mluví najednou samo a vlastn si mluvíte vícemén pro sebe a ne zas tak úpln pro n. Barvy si tu hýí, profily se neukáznn vlní a svatí jsou vám tak lidsky svatí, a jsou lidští. Moná e El Greco šilhal, ale kdy takhle budou šilhat i jiní malíi, Bh bu blahoslaven. Mám z tch jeho obraz a dtinskou radost. Pak u jdeme dol k autobusu a jedeme do Granady. To u je ale úpln jiné kafe. Vaící. Tam dole nás eká peklo. Horoucí peklo. Tak a ije Andalusie. Ta zem z jiné planety. A jestli budete chtít, mete tam jet se mnou.



Jií Suchánek

 

 

Fotogalerie - 1

Fotogalerie - 2

Fotogalerie - Zaragoza

Fotogalerie - Madrid a El Escorial

Madrid - 2

Toledo 

 

Další lánky autora