Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Otlie,
ztra Zdislav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

SRPNOVÁ ROMANCE - IPSKÁ
Tip na výlet - Výstup na íp

Podél sklizených polí, kde pobíhají ušáci, vine se tra po ní jede motoráek a veze spoustu výletník, mezi nimi je i naše "Praská osma" - tedy osm poutník z Communia, kteí se rozhodli navštívit místo, kde kdysi stanul praotec ech. Okouzlující je pohled na úzké luté pole rozkvetlých slunenic a íp v pozadí.

Vesnika se zajímavým názvem Ctinves, z ní nás vyvádí ervená turistická znaka naped podél domk se zahrádkami plnými kvt a strom, jejich vtve se doslova prohýbají pod úrodou merunk, jablek a hrušek.

"Tolik ovoce - to vidím poprvé!" zvolal nkdo nadšen. Dál vede cesta starou hrušovou alejí obsypanou malými lutavými a ervenavými hruštikami - louky a pole, nkde sklizená, ale jemen ješt na sklize eká. Zemský ráj to na pohled.
Nevím co pozorovat díve... krajinu, kvtenu, oblohu, která hýí rznotvarými i rznobarevnými kumuly... Kde zaít?

Z trávy u cesty vykukují velké luté kvty kozí brady východní, ale i pomrn vysoké kozí brady vtší (nkdy nazývané "pochybná"). Zaujmou nás drobné luté kvítky svízelu syišového, epíku lékaského, odkvétající tezalky, zavené bílé kvty svlace rolního - ráno toti pršelo a zejm dost vydatn, jak napovídají loue. Pomalu odkvétá i bílá silenka nadmutá, upoutají nás luté okolíky vratie a kytika, která nás doprovází v ediových krajinách - záiv lutý starek pímtník... Uritým kontrastem luté je mode kvetoucí ekanka a zejm ješt nedávno kvetla šalvj peslenitá. Na dalším úseku cesty objevujeme hlavá bledolutý a chrastavec s velmi podobným kvtem, ale fialovým. Na jednom z nich sedí drobný modrý motýlek s nápadnými ervenými skvrnami - je to vetenuška tuebníková (setkali jsme se s ní nedávno u Dobric, kdy jsme pátrali po dubu pýitém). Ale tato vetenuška má u asi své dny spoítané. Neulétne, kdy se k ní nakloníme, abychom si ji blíe prohlédli, je jakoby omráená, kídla nemají tu jasnou kovov azurovou barvu, jsou tmavší bez lesku, jen ty skvrny jsou nápadné. Jak by ekl entomolog - motýl má "olétaná" kídla (motýli se doívají vtšinou jen dvou let). Poletují tu blásci ovocní, zahlédneme i okáe luního.

Obdivujeme krásu krajiny a nkdo prohodí, jak to ten praotec ech mohl vdt, e práv tato krajina bude oplývat mlékem a strdím. "No pece podle edie, který mu napovdl, e se jedná o krajinu sopeného pvodu - náš praotec byl chytrý a vyznal se dokonce i v geologii" odpovídám a o smích je postaráno.

Bohatá, pebohatá vegetace, kvete tu zajímavý druh trávy pipomínající bojínek, ale klásky jsou nápadn krátké a stonky tlustší... a támhle v tráv sedí nenápadn ten šedavý pvodce té nevšední krásy, jen trochu nazelenalý, tu a tam lišejníkem, který vytváí docela pravidelná rzn velká koleka. Pohladím si ho, je píjemn vyhátý. Sluníko svítí, ale je i mírný vítr, take poasí na chození je pímo ideální. Velmi dobrý je i rozhled, ale ten si ješt uijeme.

Znám jeden moc záludný úsek cesty pi výstupu na horu, kde je cesta úzká, kamenitá a nejen stoupá, ale pín se svauje dol. Proto opouštíme ervenou a pokrujeme po úpatí ípu okrajem lesa k místu, kde se opt setkáme s naší ervenou, která vede dál do Krábic a do Roudnice nad Labem. Les s pevahou dub s bohatým podrostem netýkavky. Otevírá se nám ástený pohled na eské stedohoí i s Milešovkou - kopeky jako na dlani.

Stoupáme. Míjíme turisty, kterých je tu opravdu hodn. Proudí nahoru i dol. Posadíme se na lavice, odkud je moc pkný rozhled na Dokskou pahorkatinu, jsou vidt vrcholy Velkého i Malého Bezdzu. Po odpoinku a oberstvení pokraujeme v cest. Podél cesty pibývá i kamení, nkteré jsou pkn veliké. Vzpomínám jak kolem nich na jae kvetly koberce modrých rozrazil. Ješt se zastavíme u skalky, kde je edi zajímav rozpukaný (nevytváí zde varhany, ale nepravidelné kvádry jakoby na sebe naskládané). Rotunda je na dohled. Obdivuji krásnou svtlou opuku z ní je postavena. Ped rotundou je nádherné místeko s vysokou kvetoucí diviznou velkokvtou a modrým hadincem, který má nkteré kvty i nachové.

Chceme se podívat na hlavní vyhlídku na eské stedohoí, ale cesta je po dešti kluzká, svauje se dol a tak si na ni troufají jen nkteí. My se vydáváme asi dv st metr dál po ervené (tém k tomu náronému úseku, který jsem výše popisovala) ke skalám. Ano, zde se íp velmi prudce svauje jiním a jihozápadním smrem. Je tu nádherný rozhled do roviny, ale i k Rakovnicku a vidíme i západní ást eského stedohoí a k Milešovce. Skalky se tu doslova modrají kvty pomrn nízkého a rozvtveného hadince obecného. Tato rostlina je zajímavá tím, jak se svým vzrstem pizpsobuje prostedí - u tratí roste zpravidla vzpímen, bývá vysoká a v kamení je niší a vtví se. Vzpomínám jak tu na jae kvetla šalvj luní a lutá mochna.... kadé roní období má na jednom míst své kouzlo. Na jednom míst objevujeme vysokou stepní trávu - chránný kavyl vláskovitý - je skuten jemný jako vlásky.

Nakonec se všichni sejdeme u oberstvení - sedíme na lavice a objeví se tu malý pítulný pejsek - kíenec snad špice, emlov zbarvený. Posadí se na kámen, eká na pohlazení a pi nastavení ruky ochotn podává pac.... milouké zvíátko patí místnímu správci.

A ješt ne se vydáme na zpátení cestu objeví se vtší motýl - rychle peletí a zmizí. Dívám se poád do tch míst kde zmizel a jakoby se stal zázrak - motýl se po chvíli znovu objeví - piletí a usedne Jan na plátnou epici. Baboka admirál! Stídav rozevírá a zavírá kídla,
jejich ervený pruh je fascinující. Jituška pipravuje fotoaparát - to by byl snímeek, ale admirál si ekne "tdle" - frrr, a je pry. Motýli jsou tím povstní. Málokdo si umíme pedstavit kolik práce a trplivosti se skrývá za jedinou fotografií motýla...

S nádhernými záitky a dojmy se vrací naše „Praská osma“ a dkuje Jitušce za nápad a zorganizování výletu na posvátnou horu práv v tomto roním období.
Jana Haasová
 
 
Další lánky autorky