Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Krytof,
ztra Zita.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupn se zaínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se páteli, potkávat se, a tak snad bude namíst (kdo chce - není podmínkou) piblíit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaali jsme pohledem z okna. Dalším pohledm se však meze nekladou, samozejm v etických hranicích, daných provozem tchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pípadn i foto)  na info@seniortip.cz a my z toho udláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna.  Zatím (ne bude zprovoznna funkce blogu) to tak funguje a zde je jeden z dalších pohled - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen penesený...
Pímo dušikový zaátek tohoto roku zpsobil, e jsem se ani já necítila ve své ki. Hledala jsem proto, ím bych si zlepšila náladu, jene nic kloudného mne nenapadalo... „A pedevírem!...“
 
"Co jsem to vlastn chtla...?"
O všem - pro oi mé a mých pátel.
 
Kalhoty
 
Ve svých vzpomínkách, které se pomalu chýlí ke konci, nemohu zapomenout ani na svého paráka z Krasnice - Otu. Ota byl syn krasnického dentisty a byl o necelé dva roky mladší ne já. Bydlel však skoro v sousedství, naše domy stály prakticky na samot (o tom napíši píšt), a tak v dob, kdy se piblíil školnímu vku, stal se mým nejbliším kamarádem. Dvata, s nimi jsem byla v roníku, bydlela a na druhém konci Krasnice a navíc byla úpln jiná ne já. Maenka i s o rok mladší sestrou Hedvikou pocházely z velmi zboné rodiny a byly vychovávány od malika k tomu, aby se staly dobrými matkami a hospodynmi. Jana, další spoluaka, byla zase truc kluka - na tu jsem ani já nemla! No a moji poslední dva spoluáci prost táhli spolu. Ale mn to nevadilo! Julinka to sice nebyla, ale Ota byl pro kadou špatnost a zaili jsme spolu hodn legrace i dobrodruství.
 
Jednou, bylo to brzy potom, co jsem zaala navštvovat tetí tídu a Ota se stal prvákem, jsem si to ráno vykraovala do školy. Byl jeden z prvních dn zaínajícího podzimu, a protoe jsme byli na Vysoin, bylo zrána dost chladno. Tu jsem spatila, e proti mn zasmušile rázuje Ota. Jeho maminka mla obavu, aby se synek ráno nenachladil, a tak byl peliv obleený - v elegantním, pod kolena dlouhém baloáku, na krku kostkovaný šátek, na hlav nasazený béový baret. Ale na první pohled se mi na nm cosi nezdálo! Jen jsem nemohla pijít na to co...
"Kam jdeš? Ty nejdeš dnes do školy?" podivila jsem se.
"Ále!" otráven mávl rukou Ota.
"Musím se vrátit dom. Uitelka ví, e pijdu pozdji..." 
"Ale prooo?"nemohla jsem pochopit.
"No, proto!" vyrazil Ota a gestem zkušeného exhibicionisty pede mnou rozhalí svj baloák. V tu chvíli mi bylo všechno jasné. Kamarád byl navleen do košilky, svetru, punochá....ale kalhoty, ty jaksi chybly! "Jsem ráno spchal..." utrousil na vysvtlenou a pokraoval v cest k domovu.
Míla Nová
 
Co jsem to vlastn chtla (1)
Co jsem to vlastn chtla (2)
Co jsem to vlastn chtla (3)
Co jsem to vlastn chtla (4)