Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek enk,
ztra Ilja.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

René Magritte
 
Uprosted hnutí surrealist, vtšinou extrovert, kteí byli specializováni na provokace, veejné skandály spoleenské i politické, rychle navazovaná  pátelství, která stejn rychle konila hlubokými rozkoly a vášnivé semi-náboenské útoky, byl belgický malí René Magritte tak trochu podoben solidnímu kamenu, korektní, šedý a na první pohled nudný.
il skoro celý ivot se svojí jedinou láskou, Georgette Berger na rzných místech v Bruselu. il s ní také nkolik let ve Francii,mezi ostatními surrealisty, ale do Bruselu se vdy vraceli. Zstal, na rozdíl od vtšiny svých pátel z ad umlc, a do  smrti s  dívkou, se kterou se poprvé setkal u v roce 1913 na pouti v Charelrois. Vzali se v roce 1922. Podle norem, platných ve ticátých letech minulého století v paíských umleckých kruzích, mohl nanejvýš být majitelem njakého malého obchodu s koloniálním zboím. Vpravo vidíte jeden z dom v Bruselu, ve kterém adu let bydlel. Dnes je v nm  mono navštívit umlcv bývalý byt a malou výstavu jeho prací. V lét tohoto roku bude v Bruselu oteveno nové, velké Museum Magritte.
Studoval  na malíské akademii v Bruselu, ale  po absolvování se musel ivit jako návrhá v továrn na tapety, kde navrhoval  rzné kvtinové vzorky. Nad vodu ho udrovala mnohdy manelka Georgette. Opravdového úspchu se dokal a v padesátých letech minulého století. Tento malí, oznaovaný jako jeden z nejvtších belgických malí dvacátého století, neml, jak se tvrdí, vlastn nikdy ani svj vlastní ateliér. A pesto nám dalo toto dvacáté století v umní jen málo postav, které mly takovou pedstavivost, takovou hloubku  i šíi imaginace, jako tento flegmatický kouzelník.
Narodil se 21. listopadu 1898 v Lessen, v belgickém kraji Hennegouwen, kde byly uhelné doly zdrojem obivy vtšiny obyvatel. Jeho otec byl krejí a obchodník s látkami, matka modistka.
Rodina Magritte, ve které byli ješt dva mladší brati, Raymond a Paul se asto sthovala. Roku 1912 postihlo rodinu velké nštstí, Reného maminka utopila v ece Amber. Chlapec René tehdy vidl její tlo, tak, jak ji pinesli dom.  Navdy se mu vryla do pamti její hlava, pikrytá mokrou látkou noní košile, ve které do eky skoila.
Na mnoha jeho obrazech je proto vidt postavy se zahalenou hlavou, které se marn pokoušejí o komunikaci. Matina sebevrada chlapcem velmi otásla, obrazy, které tehdy vidl, ho pronásledovaly po celý ivot.
Na rozdíl od vtšiny surrealist neerpal Magritte svoji inspiraci ze sn, ale z denního ivota. Umisoval zcela banální pedmty v bizarním kontextu, negoval všechny jejich fysické vlastnosti i skutené rozmry, vytváel kolem nich neobyejnou, podivuhodnou a trochu strašidelnou atmosféru.
Na jednom z jeho velmi známých obraz, z roku 1928-29, nazvaném „Zrada pedstavivosti“, vidíme zcela jasn dýmku a pod ní francouzský nápis: „Toto není dýmka“. Dobe, ale co je to tedy, ptáme se spolu s diváky.  Prost malba, zní odpov. Olej na plátn. Obraz pece není to, co pedstavuje.
Magrittv svt hranií na jedné stran s íší filosofie a na druhé se smšností.
Jeho práce jsou také íší strachu, asto primitivního a schematického strachu, který tehdy napíklad vyvolávaly nmé filmy, zejména v letech 1913-14 ptidílný cyklus Fantomas. Ten byl obdivován ješt dalšími surrealisty, Pablem Picassem a básníkem Apollinairem. Kriminální policie, tak, jak tehdy vystupovala, v erném civilním obleku s tvrákem (bowlerem) na hlav byla moná pedlohou pro podobné strnulé bizarní postavy na Magrittových obrazech. Pánové s tvrdým kloboukem, zvaným té eský „buinka“, zalidují mnoho Magrittových obraz, stávají se jeho typickými prvodci. Obraz vpravo nahoe nese název „Vrah v ohroení.“  Kdy se díváme na tyto obrazy, nikdy nevíme na em jsme. Je to ivot, který ustrnul, i mrtvá hmota, která oívá? Pro  se najednou stala z obyejného jablka hrozba, vyplující celou místnost? Co je za ním? Prohlédnte si ten pár baganat, který má skutené prsty. Je to ke,  která oivla, nebo ivot, který ustrnul? Ale i ty Magrittovy obrazy, které jsou na první pohled plné poesie a klidu  dovedou toho, kdo chce, zneklidnit, naplnit strachem z neznámého.
Tichá noní ulice s lucernou, odráející se ve vod. Na první pohled  zcela obyejná situace. Ale obloha k tomu jaksi vbec nepatí, je  jasná, jako ve dne. Na obraze je souasn den i noc. Pro? Obraz se jmenuje „íše svtla“ a umlec jej namaloval v mnoha variacích. Jedna z nich byla v roce 2002 v New Yorku vydraena u známé firmy Christies, vynesla 14 milion Euro.
Surrealisté hledali svobodu projevu a nkteí njaký as doufali, e jí našli v komunismu. Hovoili asto o „teroru“, kterému musí být svt a tedy i svt umní, podízen. Jejich pedstavy o komunismu byly vágní a pedevším tak zvan „salonní“, jako u vtšiny intelektuál, kteí si s touto myšlenkou pohrávali mezi dvma válkami.  Politika je toti  v uritých obdobích neodmyslitelná od umní. Tehdy (1925-28) vyšly ve Francii spisy Trockého  a jeho akceptace Freuda, Junga a Adlera tak potšila básníka André Bretona, autora známého surrealistického manifestu z roku 1924, e se Leo Trocký stal na chvíli pro surrealisty politickým vzorem.
Také v ivot René Magritta hrála komunistická strana  roli. Nkolikrát do ní vstoupil, aby zase zakrátko vystoupil, definitivn tak uinil v roce 1945.
Jedním z vbec nejvtších a stálých témat surrealismu je sexualita, která byla v tehdejší dob ješt obklopena spoustou sociálních i jiných tabu. Ovšem, podíváme-li se na tento problém zblízka, uvidíme, e se u surrealist vdycky jedná pouze o sexualitu mue, pedevším heterosexuálního mue. ena je ve všech tch formách, které meme vidt  na surrealistických obrazech, pítomna jen jako trpitelka, ob, by mnohdy krásná. Pozoruhodnou heterosexuální surreální pedstavu pináší Magrittv obraz „Znásilnná“ , na kterém se obliej eny mní v to pro mue podstatné, její tlo, a který pes veškerou drsnost situace vyzauje jakousi slepou, nnou a pathetickou sexualitu. Salvador Dalí maloval obrazy se sexuální tématikou daleko neurvalejší a odvánjší. Na obraze vpravo, nazvaném „erná magie“ vidíme Magrittovu manelku a magie spoívá v promn milované eny v oblohu. Krásná pedstava. Vbec je tké vmstnat malíe Magritte do krabiky s nápisem „Surrealismus.“ Mnohé z jeho obraz tam nepatí, nejen proto, e ml ve své umlecké práci prokazateln periody, kdy se sám poítal ke kubistickým malím a také tak maloval. Za druhé svtové války tvoil nkolik let zcela impresionisticky. Mnoho z jeho obraz k surrealismu poítaných  vyzauje ne strach a surreálno, ale magický realismus, ke kterému je lze ásten také piadit. Ostatn jeho vzorem byl italský malí Giorgio de Chirico, zakladatel stylu, zvaného „pittura metafysica“. Jeden z jeho obraz, nazvaný „Mystérium ulice“ vidíte vlevo. Tajemné a trochu hrozivé jsou jen takové jeho obrazy jako ten vpravo, nazvaný „Zámek“.
Podívejte se  znovu na obraz „íše svtla“. Ta malba   prost ádné obavy vzbuzovat nemusí. Je na ní zobrazen tichý veer, tsn po západu slunce. Obloha je ješt jasná, ale pouliní svítilny ji svítí. Je zobrazena klidná atmosféra veera, vyzývajícího k procházce.
Z velkých belgických malí 20. století, kteí byli poítáni po velkou vtšinu ivota k surrealistm, bych  chtla ješt upozornit na Paula Delvaux. Za svého dlouhého ivota (1897 - 1994) namaloval mnoho obraz, a skoro na všech je zobrazena stejná ena a to i tehdy, kdy je enských postav nkolik. Jsou to obrazy tajemné, trochu smutné a vtšinou velmi nné, jako obraz vlevo: „La Robe marieé“. Delvaux, který byl synem známého advokáta a byl vlastn peduren pro jinou ivotní dráhu velmi trpl tím, e jeho rodie, zejména matka nikdy neakceptovali jeho první lásku Anne – Marie, zvanou „Tami“. V roce 1937 se oenil s jinou dívkou, Suzanne. Satek  pro nj  znamenal emocionální  fiasko. Zklamání a následné osamocení   byly pro nj kupodivu velkým zdrojem inspirace, vytvoil v té dob svá nejlepší díla, jako obraz „Jitenka“ z roku 1938.
A po válce,  v roce 1947 se znovu potkal se svojí první láskou, opustil manelku, rozvedl se a a v íjnu 1952 se konen se svojí „Tami“ oenil. Nkolikrát vystavoval spolen s René Magritte, ale píliš si spolu prý nerozumli.
Pokud mám vbec ráda surrealisty, (kterých je v rzných variacích v umní velmi mnoho a nkteí se, pokud ješt mohou, vehementn brání tomu, aby byli historiky umní mezi surrealisty zaazeni) pak jsou to pedevším tito dva velcí Belgiané.
 
Vra Pokorná
Další lánky autorky
Pozdrav z Drakenburghu
O chudých a bohatých penzistech
Jak jsme emigrovali - I.
Neobyejný ivot
Pink ribbon
Nordic walking
Namáhavá cesta ke svtovosti
Svt chce být klamán
Swentiboldova stanice
O Hronov, Jiráskovi a jiných
Dobrý lovk u neije
Olympiády ve starém ecku
Studenti v Nizozemí
Cesta ke slušnosti
O Evropské Unii trochu jinak
O jedné zajímavé variaci bydlení senior v Holandsku
Co vím o EU
Sigmund Freud
Nositelka Nobelovy ceny
Berta von Suttner a Alfred Nobel
Maastricht – TEFAF
Den mrtvých
Halloween
Ješt nco o vjíích
American hero a eny
Co je to vlastn ANWB
O chudých a bohatých pensistech v Nizozemí
Hurá, dovolená
O ase, komunikaci a pátelství
Anamorfóza