Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vtzslav,
ztra Magdalna.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pink ribbon
 
Tohle bude asi mnohým pánm pipadat jako povídání, týkající se pouze en. Co je veliký omyl. V poslední dob kupodivu pibývá mu, postiených stejnou nemocí. Také se lánek moná nkoho dotkne proto, e je to nepíjemné téma, k ranní káv se nehodí a ani po dušice nehladí.
O jde: O akci, kterou v íjnu roku 1992 zaala v Americe Estée Lauder Companies, nazvali ji Pink Ribbon. Evelyn Lauder, snacha Estée Lauder, zvolila  rovou stuku jako symbol všestranného boje proti rakovin prsu. V íjnu roku 1993 zaloila The Brest Cancer Research Foundation, která se vnuje výzkumu rakoviny a hledání nových lék a nových metod operativní léby i pooperativní rekonstrukce. Od té doby organizuje toto hnutí také rzné kampan, které mají na tuto zákenou nemoc upozorovat - a pedevším sbírá peníze na  zlepšení provádných pravidelných kontrol (mammografie), poádá  osvtové kampan, které mají (nejen!) eny donutit k tomu, aby se nejen samy sledovaly, vyšetovaly, ale také nechávaly vyšetit vas, aby neváhaly s návštvou lékae, protoe jenom tak se zvýší šance na to, aby byla léba úspšná a jen v tom pípad je tato nemoc v mnoha pípadech vyléitelná docela.
V Holandsku dostane bhem svého ivota rakovinu prsu jedna z devíti en. Mén známo u je, e touto nemocí trpí také mui. Z kadých 200 pacient je jeden mu. Ji tém dvacet let jsou u nás všechny eny mezi 50 a 75 lety vdy jednou za dva roky volány na speciální bezplatné rentgenové vyšetení, mammografii. Celou zemí projídjí pojízdné rentgenové stanice, jako vidíte  na obrázku. Výskyt rakoviny prsu je bohuel astjší v tak zvaných civilizovaných zemích, je velmi vzácný u en do 35 let, u tyicetiletých také celkem zídka, nejvíc postiená je skupina en mezi 50 a 75 lety. Tento druh rakoviny je zpsobován uritým druhem zmn v DNA, není ddiný, ale sklon k nmu je ddiný. Proto jsou eny z rodin, kde se rakovina vyskytovala u u matek i babiek, kontrolovány zvláš peliv., ale mly by ji od mládí samy svj zdravotní stav peliv sledovat.
Od roku 2003 se i Nizozemsko zúastuje mezinárodního hnutí Pink Ribbon – Roze lintje..  Vznikla nadace, která poádá pravidelné sbírky na vdecký výzkum a jejím cílem je  také pedevším dosáhnout toho, aby bylo ve spolenosti vnováno této nemoci ješt víc pozornosti, protoe jen tak je moné zvýšit šance na vyléení a zlepšení kvality ivota pacient, kteí touto nemocí jsou postieni.
Roze lintje, jak se stuka jmenuje holandsky je dnes symbol, známý  v celém svt. U nás v Holandsku je kadý rok celý msíc íjen vnován akcím pod  tímto znamením.
Do Nederlands Kanker Instituut-Antoni van Leuwenhoek Ziekenhuis v Amsterodamu pichází kadý týden ticet nových pacientek s diagnosou rakoviny prsu. Je to celkem 5 procent všech nizozemských pacientek. Minulý rok dostala tato nemocnice, jako první mimo USA tak zvaný  tomosynthese aparát, který  trojrozmrnými  rentgenovými snímky pomáhá lékam stanovit lépe diagnosu.
Mla jsem monost setkat se s týmem en, specialistek, které pacientkám pomáhají v této zmínné nemocnici v Amsterodamu. Nejvíc mne dojala jejich hluboká lidskost a opravdový zájem o pacientky. Hester, (43)  je onkologický chirurg, další, Claudette, (39) radiolog, a jako dvátko vypadající Linda.(36) je ošetovatelka, vedoucí týmu „mammachirurgie“. Usmvavá a ivá Linda mi ekla: „Pracovat zde, u pramene všemoného a intensivního boje s rakovinou, není zárukou, e mne mine osud pacientek, o které se starám. Pimlo mne to pedevším k tomu, abych si víc uvdomovala cenu ivota a radovala se z kadého pkného dne.“ Nejstarší z tchto en , Christina, (61) se zabývá psychologickými i všemi ostatními problémy pacientek. Je to velmi nesnadný úkol, problém je mnoho a jejich rozmanitost  je asto nad její síly.Vytvoila si, za dlouhá léta své innosti, nco jako ochrannou vrstvu, aby si svoji práci nenosila i dom, protoe jinak by prakticky vbec nemla ádný normální ivot. Ale kdy ped nkolika  lety onemocnla rakovinnou prsu její vlastní sestra, zmizela tato ochranná vrstvika tém okamit a z Christiny byla jen sestra, pomáhající, trpící a doufající. Pipadala mi nejstatenjší ze všech, profesionální, ale stále velmi citlivá a hluboce lidská.
Hester se chtla pvodn zabývat psychiatrií, ale brzy jí zaala fascinovat onkologická chirurgie, která jí pipadala jako kombinace obojího. Zaujalo jí, e vtšina pacient se v ase své nemoci zane zcela jinak dívat na svj ivot, pehodnocuje svj pohled na svt - a ona je ráda, e jim me pomoci nejen odborn, jako chirurg, ale také tím, e s nimi o jejich problémech hovoí. Ješt stále jsou v jejím ivot momenty, kdy se neubrání slzám. „Neshledávám to nijak  nepíjemné“, íká,  „patí to k mému oboru. Nkdy jde o dosti mladé matky, s  malými dtmi, které mají pravdpodobn jen omezený poet let ivota  ped sebou. Mám sama malé dti a byla bych docela otuplá, kdyby se mn tyto problémy nedotýkaly“, íká zamyšlen. Také se obas, naštstí ne asto, vyskytne pacientka, která operaci odmítne. Té vnuje pokadé obzvláš dlouhý rozhovor, protoe je pro ni tké takovou podivnou volbu akceptovat. Je to pro ni hrozné, nechat pacientku odejít – ale svobodná volba, kterou kadý pacient v Holandsku má, platí i zde.
Všechny tyto eny, odbornice,  mne shodn ujistily o tom, e pedevším postoj rodinných píslušník a pátel k pacientkám je nesmírn dleitý a jejich pomoc nedocenitelná.
Láska a pozornost, trplivá pomoc a podpora všech rodinných píslušník, ale zejména úinná pomoc a pochopení manela i partnera – to je jeden z neúinnjších lék  a  moc na nm záleí.
Rekonvalescence je pomrn dlouhá, tém vdycky následuje po operaci ozaování nebo dokonce chemoterapie a v té dob je kadá ena zranitelná ješt víc, ne byla kdykoliv ped tím. Pomáhat lze rzn.
Nahoe vidíte amatérskou fotografii od Petra van den Berghe, se kterou vyhrál  letošní sout, vypsanou nadací Pink Ribbon. Nazval jí „She walks in Beauty“.Je to fotografie jeho vlastní eny, která se musela podrobit amputaci obou prs. Vyzauje sílu, energii a odvahu k ivotu. A ten hluboký výstih? To jsou její svatební šaty, které si úmysln oblékla obrácen. Fotografie byla vydraena za 1300 Euro, které byly dány na dobrý úel, samozejm na akci Pink Ribbon.
Petrova ena se podrobila  radikální operaci, protoe v její rodin byla z matiny strany k této hrozné nemoci ddiná disposice, a kdy byla rakovina skuten zjištna i u ní, zvolila jistotu. Totální operaci. Dnes, po šesti letech, je zcela vyléená, bez jakýchkoliv dalších nález.
 
U dlouhá léta je mou pítelkyni eská dívka,  provdaná za Holanana. Také její starší sestra se provdala sem, do abího království, ješt nkdy ped rokem 1968. Nakonec pišla v roce 1969 do Holandska i jejich maminka, aby mohla být spolu s dcerami. Hovoila plynn anglicky, získala dobré zamstnání ve svém oboru, byla celkem spokojená - ale naneštstí  onemocnla. Byla po nkolika letech pobytu postiena rakovinou prsu. Zvolila hroznou, osamlou cestu - tu z nejhorších. Odmítla jakékoliv léení. Nikomu se nesvila, svoje potíe tajila a k lékai šla, a kdy byly její bolesti zcela nesnesitelné a jakákoliv lékaská pomoc vylouena. Zemela po opravdu velkém utrpení, ješt ne šedesátiletá.
Práv proto jsou ob její dcery  u dlouhá léta velmi aktivní v boji proti rakovin, v rzných osvtových akcích, v poslední dob té v nadaci Pink Ribbon. Kadoron se celý msíc íjen  vnují neúnavn rzným akcím, osvtovým besedám, shromádním. Pro památku maminky a proto, aby se podobné pípady pokud mono neopakovaly.
 
Vra Pokorná, Holandsko