Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zita,
ztra Oleg.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupn se zaínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se páteli, potkávat se, a tak snad bude namíst (kdo chce - není podmínkou) piblíit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaali jsme pohledem z okna. Dalším pohledm se však meze nekladou, samozejm v etických hranicích, daných provozem tchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pípadn i foto)  na info@seniortip.cz a my z toho udláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna.  Zatím (ne bude zprovoznna funkce blogu) to tak funguje a zde je jeden z dalších pohled - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen penesený...
Pímo dušikový zaátek tohoto roku zpsobil, e jsem se ani já necítila ve své ki. Hledala jsem proto, ím bych si zlepšila náladu, jene nic kloudného mne nenapadalo... „A pedevírem!...“
 
"Co jsem to vlastn chtla...?"
O všem - pro oi mé a mých pátel.
 
Nesušte se u sloupu!
Další dkaz svého "technického myšlení" jsem podala, kdy mi byly tyi roky. Zima toho roku byla na sníh bohatá, a tak kdy pišlo pedjaí, našlo sluníko ob strany naší ulice lemované barikádami snhu, které tam nahrnul snný pluh. (Podotýkám, e to byl ješt ten klasický, devný, taený poctivým valachem, který kráel rozván, rozhodn se spchem nepetrhl a ješt stail sledovat, zda není nablízku nkterý jeho píznivec s kostkou cukru na dlani...)
Hromady snhu odtávaly jen pomalu, pvodn blouký sníh pomalu chytal patinu a na jeho míst se tvoily veliké loue naplnné nevábnou bekou. A co víc! Na jejich dn se skrývaly kousky ledu, které úasn klouzaly, a udret se na nich - to bylo pravé dobrodruství! Pro naši tlupu to byl ráj na zemi.
Maminka vdla svoje, proto m vystrojila pro jistotu do dvojích teplák, na bakrky navlékla gumové pezvky a drela ke mn delší pednášku o tom, jak mne nesmí ani napadnout do tch velkých kaluí lézt! Poslouchala jsem jedním uchem, protoe z ulice u jsem slyšela povyk svých komplic, a všechno poslušn odkývala.  Kdy jsem vybhla na ulici, hned jsem vidla, e na souši není v tu chvíli nikdo, zato ta nejvtší a nejhlubší loue je pln obsazena. Chvíli jsem nerozhodn pešlapovala na chodníku - slib daný mamince m pece jen trochu brzdil - ale pak jsem pohlédla k oknm naší kuchyn, odkud jsem mohla být spatena... V okn nikdo nebyl, a tak hurá! Loue jen zašplouchala a pijala další nájemnici. V miku jsem pochopila, e v klubku kamarád práv probíhá nelítostný boj o obsazení malé kry, je se skrývá na dn loue. No pi tom pece nemohu chybt! A u jsem byla souástí funícího a strkajícího se klubka i já. Chvíli jsme se drcali, síly byly celkem vyrovnané, a tak se nic moc nedlo...Jene!  Ludk, který z nás byl nejvtší, najednou zabral a rozhrnul naše klubko. Vtšina to ustála. Ne tak já! Nohy mi podjely a já sedla jak široká, tak dlouhá uprosted kalue... Všichni ztuhli a poulili na mne oi. Pak kdosi z nich ucítil v povtí výprask a v tu chvíli bylo v ulici liduprázdno.
Vyhrabala jsem se z loue. Oboje tepláky byly nacucnuté vodou, stejn jako bakrky v pezvkách, v nich to zlovstn pi kadém kroku vachtalo... Co te? Takhle mamince na oi nemohu, musím se nkde usušit! Takové myšlenky mi táhly hlavou. Jene venku byly tak 3°C a to na rychlé schnutí nevypadalo... Najednou se mi v hlav "rozsvítilo"! Sušit se pece nemusím jen u sporáku nebo kamen, v nich topíme uhlím. Teplomet, kterým nám rodie vdy v zim veer pitápli v lonici, je  napájený elektrickým proudem a pálí pece pkn... No a tyhle sloupy, vysvtloval mi jednou tatínek, jsou sloupy elektrického vedení... No to by v tom byl ert, aby mne taky neusušily!  Ukonila jsem svou brilantní úvahu a poádn se pitiskla mokrým pozadím a zády k tomu sloupu, na který nebylo vidt z kuchyského okna. Co kdyby!  Stojím, stojím, ale kýené teplo, nato prosychání, se jaksi nedostavuje... Ba práv naopak! Noiky zebou, mokré tepláky studí a navíc se pomaliku zaíná stmívat a to znaí, e mne maminka zane kadou chvíli hledat! Nedá se nic dlat, musím dom... Podívala jsem se vyítav na sloup, který mne tak zklamal, a vklouzla do našeho domu. Po devném schodišti jsem se do prvního patra, kde jsme bydleli, plíila jako duch bokem, mokrý zadeek pitisknutý k zábradlí, zanechávajíc za sebou mokrou stopu...  A tady, pede dvemi do pedsín, mne odchytil tatínek, který se práv vracel ze školy. Stail mu jediný pohled a u jsem byla pehnutá pes koleno. Plác! "Aby sis pamatovala, e máš poslouchat maminku!" Dál v exekuci nepokraoval, jeden plácanec na nacucanou, ledov studenou houbu mu stail. Vnesl m do kuchyn, kde jsme k smrti vydsili maminku, spojenými silami ze mne stáhli promáené obleení, strili m do vaniky s teplou vodou, maminka do mne lila teplý aj a já pomalu rozmrzala... A pak u jen velká peina v maminin posteli a sladký spánek. A víte, e jsem to neodnesla snad ani rýmou? Jen jsem mla do konce týdne "zaracha" a ven jsem chodila jen s rodii za ruiku...
Jo, jo! I znalosti z fyziky se musí v praxi aplikovat odborn, nikoliv diletantsky!
Míla Nová
Další lánky autorky:
Já a tíkolka
O dleitosti písmenka Y
Rytí
Zmizení
Kalhoty
Strašidlo
Praseí ocásky
Vysvdení
Kuku chr
Bratíek
Fontána
Koupejte se na místech k tomu urených!
Bráškovy vejšplechy
Není nad slušivý sestih...