Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Xenie,
ztra Ren.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

MALOVÁNÍ v operaním systému Windows XP
aneb pojte si s námi hrát!

 

15. lekce
Velikononí pohádka

 

Byl Zelený tvrtek. Slunce zalévalo ranními paprsky kadý lísteek a lákalo malá poupata k ivotu. Ptiletá holika Hana se probudila v lonici prozáené sluncem. S námahou otevela oi a posadila se na postýlce. Musí se nejdív podívat, co dlá maminka: jestli ješt spí, vklouzne za ní do postele a pomazlí se. Jestli je však maminka u pry, musí za ní honem do kuchyn, protoe budou péct velikononí jidášky.


Maminka u byla v kuchyni a chystala tsto. „Jestlipak víš, e dneska pijede teta a piveze ti pomlázku?“ zeptala se Haniky. Han se v oích zableskly plamínky a hned se nabídla, e mamince s peením pome a pebere jí rozinky.
Tu se ozval zvonek. Dvátko se rozebhlo ke dveím. Stála tam teta a drela v rukou krabiku zabalenou v hedvábném papíe.
„Tu máš, Haniko, malý dárek, nevím, jak se ti bude líbit“.
Hana netrpliv krabici rozbalila. Uvnit leelo velikánské vejce s okénkem. A co všechno bylo v okénku vidt!
Vzadu stál nádherný zámek, ped ním byly záhony a stromy. Uprosted se tpytilo jezírko a na nm dv krásné bílé labut. Vedle nich stála holika v ervené sukénce a bílé blzce. Kolem se vinuly pšinky, stromy byly posypané lesklým cukrem.
Kdy šla veer spát, vzala vajíko a opatrn je poloila na noní stolek. Chtla je mít blízko, a se ráno probudí, te se jí však klíí oi…

 

Vajíko se otvírá a malá holika v ervené sukénce bere Hanu za ruku a vesele povídá: „Haniko, poj se mnou k nám do vajíka, voní to tam okoládou, i stromy jsou tam cukrové“.
A najednou je Hanika malá, maliká jako ta holika v ervené sukénce a jde s ní pšinkou k tomu zámku v okoládovém vajíku. Vrátka zámku se otevela, a stála v nich královna, nná jako jarní bíza, lehounký vánek jí echral zlaté vlasy. U nohou se jí pásl bílý beránek se zlatými rohy. V ruce drela královna pomlázku ze stíbrných proutk a na dlouhých stuhách se na ní houpala zlatá vajíka.


Královna se laskav usmála pozvedla pomlázku, a se zlatá vajíka rozhoupala, a hned se stromy zaaly obalovat bílými a jemn rovými kvty, zem se zazelenala a rozkvetly zlaté petrklíe, pampelišky, konvalinky, fialky, jako by je nkdo hrstmi rozhazoval. Jezírko se eilo a blýskalo démantovými a ervánkovými paprsky. Všechno se chvlo jemnou nadýchanou krásou jara.


Královna lehce sestoupila ze schod, a beránek vesele poskoil za ní. Ubírala se po pšin práv k holikám. Hana se pikrila za ke, vdy má na sob jen noní košili! Ale královna u holiky uvidla, usmála se, utrhla zlaté vajíko a podala je Han, sehnula se, utrhla trs fialek a vloila ho do její druhé ruky.

 

Královna lehce kráela dál podél jezírka. Labut voln pluly ve vod vedle ní. Chvílemi je hladila po hlav a labut se dotýkaly zobáky lemu jejího roucha. Vtve strom se sklánly a rozhazovaly spršky kvt na cestu své vládkyni. Hana se dívala za prvodem vracejícím se k zámku a pevn tiskla v dlaních zlaté vajíko a fialky.


Co te? Musí se vrátit dom, musí být zase veliká, vdy takhle by jí tatínek a maminka nepoznali. Rozbhla se zpátky, ale neme najít kudy z vajíka ven. Je zle, skoro se tu zaíná bát. Najednou cítí, e letí a letí, a sebou trhla. Lekla se a otevela oi. Kde je? Co se s ní dje?


Vdy je ve své postýlce! Dive se nerozplakala. Kde má zlaté vajíko? Chtla je dát tatínkovi a fialky pro maminku taky nemá! Musí se na sebe podívat jestli není maliká jako holika z vajíka! Poodhrne peinu – ne nohy má dlouhé jako ped tím. I ruce jsou v poádku. A co vajíko? Je poád na noním stolku?


„Zlaté vajíko nemám, fialky také ne, ale myslím, e jsem opravdu letla“, myslí si Hanika. Nemohla uvit, e se jí to všechno jen zdálo. Zachumlala se do peinky a znova usnula. Na polštái vedle její hlavy leelo nkolik drobných fialových kvítek a malých zlatých stípk.

 

Napsala jsem vám mírn zkrácenou verzi pvabné velikononí pohádky autorky Marie Míškové-Raisové, uitelky, spisovatelky, dcery K.V.Raise. ila v letech 1883 – 1968.
A protoe máme tém jeden roník kurzu za sebou, tak urit u víte co vás eká. Pesn to samé jako na Vánoce. Ilustrovat pohádku všemi monými dostupnými zpsoby, co vás jen napadnou. Pouze s jednou výjimkou, a tu u také znáte. Malujte, kreslete, skenujte, fotografujte kytiky a labut na jezírku nebo tetu za dvemi, dlejte koláe, keramiku, teba pete jidášky a fotku vlote, ale nestahujte obrázky z Internetu!

 

Magdalena Vlachová

Práce kurzist si prohlédnete ZDE

 

Komentáe u lánku v prbhu kurzu:

Datum:  07.04.2009  09:31
Jméno:  Lojza
Co se divíte, lektorce došla šáva tak vám zadá úkol a má pokoj
 
Datum:  05.04.2009  07:02
Jméno:  emach
Magdaléno, neboj, já to všechno chápu, ale protoe já na zahrádce neskotaím do úmoru tla, tak jsem si posteskla
 
Datum:  04.04.2009  18:20
Jméno:  Magdalena
Tedy eknu vám, ta zahrádka mi dává, zabrat, ale kdy já jsem na ní tak šastná, pímo hmatateln. Ale pro ta práce tak bolí, sákryš. Ta voda, co ze m v koupeln tekla byla úpln hndá:-))

Emach, na Vánoce byla také pohádka a také bez nového uiva. Ve škole je také as uení a as praxe:-))
Piznávám se bez muení, e kurz ml být tak o ti lekce kratší. Tohle u je pro mne pes áru, protoe na m vlezlo jaro a do sezení u poítae se musím nutit, nechce se mi. A veer u pak nemám sil, jak jsem zrasovaná z té zahrady, to jdu rovnou leet, u mi to nemyslí.
Byla jsem ráda, e jsou Velikonoce a e pokud bude kurzík pokraovat i píští rok nebo i tetím rokem, mu zavést tradici e na svátky bude vdy pohádka bez nového uiva. Ale jinak váš zájem m hodn tší, kdybych napsala, e ne a e jsem k nmu lhostejná, nebyla by to pravda a jen bych machrovala. Váím si ho, jen nemám u myšlenky na lekce Malování, ale na pohyb na zahrad. Po té zim je to úplná posedlost, take vás prosím o pochopení. Nicmén píští lekce je zase nadupaná uivem, a ty dv poslední budou opt volnjší, nechte se pekvapit.

Renko, urit to zvládneš, vybírej si jednoduchý motiv. Ona tato lekce není ani tak o umní malovat, jako spíš o nápadu. Co vás napadne vytvoit. Nemusí to být zrovna klasická kniní ilustrace. Je to vaše hra, kterou hrajete sami se svou fantazií.

 
Datum:  04.04.2009  16:59
Jméno:  emach
podepsala bych všechno, co napsala beatrix, jen škoda peškoda, e v této lekci chybí aspo kousíek nového uiva. Škoda toho asu u jen proto, e za chvíli bude první kurz malování konit
 
Datum:  03.04.2009  23:49
Jméno:  Beatrix
No Magdalenko, moc ráda jsem si pohádku peetla. Je krásná, plná fantazie, nabízí ohromnou spoustu námt, pímo volá po ilustrování, ale po kvalitní ilustrátorce jako je teba Vendulka. Za sebe se u pedem se bojím, abych tu krásnou pohádku nakonec nezmršila.
 
Datum:  03.04.2009  13:01
Jméno:  Magdalena
Hned po ránu jsem vám na to téma psala dopis do Diskuze do chlíveku Kurz malování a grafiky. Neetli, neetli rádcové moji?
A nemalujte a jdte ven, je to krása nesmírná a škoda veliká sedt u poítae!
 
Datum:  03.04.2009  12:44
Jméno:  Ludmila
Píšete si o zaslání lekce. Ale není to poteba nebo lekce je v plném znní umístna jako lánek. Take bylo zbytené ji posílat meilem.