Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Zita,
ztra Oleg.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupn se zaínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se páteli, potkávat se, a tak snad bude namíst (kdo chce - není podmínkou) piblíit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaali jsme pohledem z okna. Dalším pohledm se však meze nekladou, samozejm v etických hranicích, daných provozem tchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pípadn i foto)  na info@seniortip.cz a my z toho udláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna.  Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohled - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen penesený...
Pímo dušikový zaátek tohoto roku zpsobil, e jsem se ani já necítila ve své ki. Hledala jsem proto, ím bych si zlepšila náladu, jene nic kloudného mne nenapadalo... „A pedevírem!...“
 
"Co jsem to vlastn chtla...?"
O všem - pro oi mé a mých pátel.
 
Vtip se musí umt podat!
Kdy jsem tak vera vzpomínala na bráškovy "vejšplechty", najednou mi bleskla hlavou vzpomínka na jeden vlahý veer ped pl stoletím, kdy jsem svým "novotvarem" pobavila posluchae pro zmnu  já...
Naše bydlení v Krasnici na samot mlo i své kladné stránky. Jednou z nich byl fakt, e obyvatelé všech tí domk dreli - a na výjimky - pohromad. Dovedli si v nouzi pomáhat, ale umli se i spolen bavit. Kdy nastaly vlahé veery ke konci kvtna, scházela se vdy v sobotu smíšená spolenost z domk za naší vilkou. Tam pánové rukou spolenou vybudovali velké ohništ obloené kameny a jednoduché laviky z nehoblovaných prken. eny pinášely nco dobrého na zub, pánové zase njakou lahvinku a nás dti nejvíc zajímalo, kdy u bude dost havého popela, abychom mohli dát péct brambory. No a kdy se objevily i špekáky, na koncích naíznuté a napíchnuté na špiatých hlkách, naše blaho bylo úplné. Plameny šlehaly do výšky, proschlé devo praskalo a dobrou náladu nic nenarušovalo... Ale pokat! Nco pece. Jakmile se zaalo stmívat, zaali se vzduchem míhat chrousti, pro které v tomto kraji mli záhadný název "kozamišky". Te u jsem spoustu let chrousta ani nezahlédla, ale tehdy jich bylo poehnan a taky jsme si s nimi uili! Pro kluky byli vynikajícím prostedkem na zlobení dvat. A tak paní uitelka vn musela uklidovat nkterou dívinu pištící, e jí kluci strili chrousta za krk nebo do vlas. Pi samostatné práci, kdy bylo ve tíd ticho jako v kostele, se obas ozval ze zadních lavic, kde sedli kluci, zlovstný drnivý zvuk. A tehdy paní uitelka nezaváhala ani chvíli. Mlky pistoupila k lavici, v ní sedli Honza s Jirkou, a nastavila beze slova dla. Hoši jí se sklopenými hlavami  na ni poloili krabiky od sirek, z nich se podivný zvuk ozýval. No jist! Chrousti zavení v krabice dovedou udlat slušný rámus! No a práv tihle chrousti se co chvíli nkteré z dam naší spolenosti zapletli do vlas. A tak se postupn souástí "spoleenského veerního odvu" pítomných dam stal šátek... Ale vrame se k onomu veeru.
Kdosi z pítomných tehdy navrhl, e se budou vyprávt vtipy. Nastraila jsem uši. Nedávno jsem toti vyslechla jeden vtip, který se mi náramn líbil, a velice ráda bych se o nj podlila s ostatními, a tak jsem netrpliv ekala, a na mne dojde ada. Vtip byl jednoduchý: Velitel v letadle íká dvma parašutistm - zaáteníkm: "Te vyskoíte, budete poítat do deseti, pak zatáhnete za tuhle šrku, oteve se vám padák a vy bez problém dopadnete na zem." Vyskoí Franta a hned za ním vyskakuje i Lojza. Lojza zatáhne za šrku, krásn plachtí,  dopadne bezpen, avšak na hnojišt. Rozhlíí se po Frantovi, ale marn - nikde ho nevidí. Kolem hnojišt tee movka  a zpod její hladiny se stále ozývá šššššššš. Lojza u chce prásknout do bot v obav ze zatoulané zmije, kdy tu se z movky vynoí Franta a vyrazí:"Ššššest!" Velitel pi své instruktái zapomnl, e Franta koktá...
Tak tímhle vtipem jsem chtla posluchae pobavit.  Celá nedokavá se postavím ped publikum a spustím: "Velitel v letadle íká dvma parašulistm... "Dál se nedostanu. "Komuuuuu?" zavyje smíchy Otv tatínek. "No parašulistm!" odpovím klidn a chci pokraovat. Ale není mi to dopáno. "Komu e to?" ptá se tentokrát i Otova maminka a otírá si slzící oi. Pomyslím si: Vdy Ota nic neíkal, e by jejich byli hluší... Podívám se na n písn a pro jistotu zanu znovu a hlasitji:"V letadle íká velitel dvma parašulistm..." Konec!  To u se ehtají všichni dosplí. Stojím a rozpait  na n koukám: emu se smjí? Vdy jsem ekla teprve zaátek vtipu!  Po nkolika minutách boue smíchu utichne, posluchai se uklidní a konen m nechají vtip dovyprávt. Odmnou je mi boulivý potlesk. Kdybych tak tehdy tušila, e patí dvma "parašulistm"! 
Míla Nová
Další lánky autorky:
Bráškovy vejšplechy
Není nad slušivý sestih...
Nesušte se u sloupu!
Zázrané uzdravení
Doktorky Bolíto
asy se mní
No a?
"Zloin" a trest
okoláda