Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Krytof,
ztra Zita.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupn se zaínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se páteli, potkávat se, a tak snad bude namíst (kdo chce - není podmínkou) piblíit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaali jsme pohledem z okna. Dalším pohledm se však meze nekladou, samozejm v etických hranicích, daných provozem tchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pípadn i foto)  na info@seniortip.cz a my z toho udláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna.  Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohled - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen penesený...
Pímo dušikový zaátek tohoto roku zpsobil, e jsem se ani já necítila ve své ki. Hledala jsem proto, ím bych si zlepšila náladu, jene nic kloudného mne nenapadalo... „A pedevírem!...“
 
"Co jsem to vlastn chtla...?"
O všem - pro oi mé a mých pátel.
 
Tlocvina a já
Ji ped asem jsem se zmínila, e jsem ani v dtství nebyla tvor pohybov práv obratný. V pírod jsem sice rzné pekáky zdolávala bez vtších potíí, ale to jsem ješt netušila, jaké pasti na mne chystá obyejná školní tlocvina.
V Krasnici, tam ve škole tlocvina prost nebyla a snad ani nebyla poteba. Naše hodiny tlocviku se od jara do podzimu odehrávaly na travnatém hišti blízko školy, a kdy napadl sníh a zamrzlo, penesly se na zasnené svahy kopc a kopek v okolí a na zamrzlou hladinu rybníka. Tam se sákovalo a bruslilo ostošest. Snad tikrát tyikrát za celou ptiletou školní docházku do krasnické školy jsem se dostala do místní tlocviny. Ta byla umístna v prostorách bývalé idovské synagogy. Vysoká, rozlehlá místnost se nedala vytopit, a tak je tato vzpomínka u mne spojena s pocitem intenzivního chladu a také naprosté bezmoci. Tam se toti ukázalo, e tlocviné náadí se stane mým ivotním nepítelem. Zvlášt to, které vyadovalo silné ruce. V tlocvin jsem poznala, e ani po tyi, ani po lan nevyšplhám ani metr, nato a ke stropu, jak bylo po nás ádáno, e bradla o stejn vysoké nebo nestejn vysoké erdi prost nepokoím bez pomoci jeábu nebo aspo vyuujícího, a e na hrazd i na kruzích vdy zstanu viset jako spící netopýr. S tlocvinými sudo- a lichokopytníky jsem neválila o mnoho úspšnji. Kozu jsem pokud se výškou nezaala podobat spíše iraf - sice párkrát peskoila, ale tajemství njaké skrky mi zstalo utajeno dodnes. A k nadél i naší ve mn vzbuzoval úctu a posvátnou. Nelze se tedy divit, e jsem pobyt v tlocvin nikterak nepostrádala, ba naopak  bylo pro mne úlevou, e jsme do tlocviny chodili minimáln.
Tenhle mj laxní vztah k tlocvinému náadí se mi však vymstil, kdy jsme se pesthovali do mého nynjšího bydlišt na Hanou. Tady jsem tehdy zaínala chodit do 6.tídy. Na zdejší škole tlocvina byla a byla hojn vyuívaná, nebo jsem - ke své smle - dostala na tlocvik jednoho z nejvtších tlocvikáských fanatik, které jsem v ivot poznala. Já, intimní blízkostí náadí tém nepoznamenaná, a proti mn muík - malý, plešatý, ale šlachovitý a pohyblivý jako rtu, jeho e rychlostí pipomínala kulometnou palbu. (Nutno íct, e jsem jím byla "postiena" i na ruštinu, ale tam jsem jeho útoky odráela mnohem úspšnji ne v hodinách tlocviku.) U tohoto muíka jsem si to na zaátku školního roku "rozlila" hned dvakrát.  Jednak tím, e jsem byla na tlocvik nemehlo, a jednak tím, e jsem odmítla rozšíit jeho školní mustvo - vlastn spíš enstvo - eské házené. Pro tuto míovou hru tehdy hoel, trénoval kluky i dvata, a pokud si pamatuji, sklízel slušné úspchy. Ovšem vzhledem k tomu, e já jsem znala svoji "obratnost", která se vztahovala i k zacházení s míem, a vdla jsem tedy u velmi dobe, co obnáší taková prudká rána balonem do oblieje, vzdala jsem se svého místa mezi vyvolenými hned na zaátku. Jo, jo! Kdybych si byla na eskou házenou troufla, nemusely být pro mne hodiny tlocviku hodinami utrpení, protoe "házenkám" se leccos prominulo... Ale o mém dalším psobení na poli tlovýchovy zase nkdy jindy.
Míla Nová
Další lánky autorky:
Bráškovy vejšplechy
Není nad slušivý sestih...
Nesušte se u sloupu!
Zázrané uzdravení
Doktorky Bolíto
asy se mní
No a?
"Zloin" a trest
Vtip se musí umt podat!
okoláda